Co čeká po eurovolbách zvolené europoslance a Evropskou unii?
11.06.2024
Občané Evropské unie si v eurovolbách zvolili 720 poslanců, kteří je budou v Evropském parlamentu (EP) zastupovat následujících pět let. Po volbách oznámí vnitrostátní orgány členských států EU jména zvolených europoslanců a ověří, zda nevykonávají funkce neslučitelné s mandátem poslance EP. První činností nových poslanců bude jednání o vytvoření politických skupin (frakcí), která mohou trvat až do první plenární schůze ve Štrasburku. Politická skupina musí mít minimálně 23 poslanců z alespoň sedmi členských států, jak uvádí stránka EP. Ustavující plenární schůze se bude konat od 16. do 19. července, čímž začne nové volební období.
Na ní poslanci zvolí předsedu EP, 14 místopředsedů a pět kvestorů. Také rozhodnou o složení stálých výborů a podvýborů EP a oznámí členy jednotlivých výborů. Po této schůzi se uskuteční první zasedání výborů, kde zvolí své předsedy a místopředsedy. Dalším klíčovým úkolem EP po volbách je volba předsedy Evropské komise (EK). Tento proces může začít po ustavující plenární schůzi a proběhnout po letní přestávce (na schůzi 16.-19. září), ale může se také uskutečnit dříve. Evropská rada, složená z nejvyšších představitelů členských států EU, navrhne kandidáta na předsedu EK, přičemž zohlední výsledky eurovoleb. Navržený kandidát představí své politické směřování před poslanci EP.
EP pak může zvolit předsedu EK tajným hlasováním nadpoloviční většinou 361 z 720 poslanců. Pokud kandidát nezíská potřebnou většinu, předseda EP požádá Evropskou radu o navržení nového kandidáta do jednoho měsíce.
Po zvolení předsedy EK jednotlivé členské státy EU navrhnou své kandidáty na eurokomisaře ve spolupráci s předsedou EK. Kandidáti musí získat souhlas europoslanců po slyšení ve výborech EP. Celkové složení nové Evropské komise schválí EP hlasováním nadpoloviční většinou poslanců, čímž se komise ujme funkce na pět let, jak uvádí oficiální stránka EP.
Poslanci EP se sdružují podle politické příslušnosti, nikoli podle národnosti. Pro vytvoření politické frakce je potřeba 23 poslanců a zastoupení alespoň jedné čtvrtiny členských států (minimálně 7 zemí), jak uvádí stránka EP.
V končícím funkčním období působilo v EP sedm politických frakcí. Někteří poslanci nejsou členy žádné politické skupiny a jsou nezařazení. Po volbách se může seznam frakcí a jejich velikost změnit.
Každá politická skupina má svou vnitřní organizaci, včetně jmenování předsedy (nebo dvou spolupředsedů), předsednictva a sekretariátu. Před každým hlasováním frakce zkoumají zprávy vypracované parlamentními výbory a předkládají k nim pozměňovací návrhy. Stanovisko je dosaženo diskusí uvnitř skupiny, ale žádný poslanec není nucen hlasovat určitým způsobem.
EP je od roku 1979 jediným přímo voleným orgánem EU, což postupně zvýšilo jeho význam. Má tři hlavní pravomoci: legislativní, kontrolní a rozpočtovou. Právní předpisy EU navrhuje Evropská komise, ale EP se většinou účastní jejich přijímání spolu s Radou EU. EP má také několik kontrolních pravomocí, včetně demokratické kontroly všech institucí Unie. Klíčovým úkolem je volba předsedy EK a schválení složení EK s jednotlivými eurokomisaři. EP může také hlasovat o vyslovení nedůvěry Komisi, což ji přinutí k rezignaci, ale tuto pravomoc dosud nevyužil. EP rovněž rozhoduje o mezinárodních dohodách, například o rozšíření Unie, a stanovuje a schvaluje rozpočet a výdaje EU.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
V Itálii zavedou základní příjem pro miliony lidí
02.10.2018
Základní příjem pro chudé Italy bude postupně zaveden od ledna ve formě předplacené nákupní karty, řekl v pondělí vicepremiér Luigi Di Maio. Informovala o tom agentura Reuters. Základní příjem pro chudé je ústředním bodem programu protestního hnutí pěti hvězd, jemuž Di Maio šéfuje a které od června vládne s protiimigrantskou stranou Liga. Zároveň se jedná o klíčovou položku italského rozpočtu s vysokým deficitem, který Řím nastínil minulý týden a jenž vyvolal obavy mimo jiné i na pondělním jednání ministrů financí zemí platících eurem.
Italský rozpočet počítá s tím, že na tuto položku vyhradí 10 miliard eur (258,25 miliardy korun). Chudí Italové by měli dostávat až 780 eur měsíčně (20 143 korun), Di Maio tak chce "odstranit chudobu" ve třetí největší ekonomice eurozóny. "(Suma) bude poukázána na elektronickou kartu, kterou půjde platit v italských obchodech," řekl dnes šéf M5S. Posílí to podle něj soukromou spotřebu, hospodářský růst a příjmy z daní z prodeje. "Tímto způsobem náš hrubý domácí produkt poroste více, než se očekává," rozvedl Di Maio. Na základní příjem pro chudé budou mít nárok jen Italové, kteří v zemi žijí nejméně deset let. Peníze budou nejprve v lednu zprostředkovány důchodcům a o několik měsíců nato postupně i ostatním lidem žijícím pod hranici chudoby, uvedli představitelé vlády. Příjemci peněz budou muset, s výjimkou penzistů, vykonat osm hodin veřejně prospěšné práce týdně, prokázat, že hledají zaměstnání a přijmout jednu ze třech prvních pracovních nabídek.
Evropští celníci loni zabavili zboží za 15 miliard korun
01.10.2018
Celní úřady jednotlivých členských zemí zabavily loni na hranicích Evropské unie 31 milionů padělků v odhadované hodnotě přes 580 milionů eur (téměř 15 miliard korun). Vyplývá to ze statistik, které dnes zveřejnila Evropská komise (EK).
Proti roku 2016, kdy celníci zajistili o deset milionů padělků více, je to sice pokles, zároveň ale vzrostl počet falešného zboží pro každodenní použití, které by mohlo být nebezpečné. To se týká například různých zdravotních potřeb, léků, hraček a elektroniky. Padělky z této kategorie představovaly 43 procent všech zabavených věcí, uvedla komise. Největší podíl zabaveného zboží, a to 24 procent, tvořily potraviny. Následovaly hračky (11 procent), cigarety (devět procent) a oblečení (sedm procent). Téměř dvě třetiny padělaného zboží se na hranice Evropské unie dostaly po moři, 14 procent pak letecky. Kurýrními službami a poštou dorazilo 11 procent falešného zboží, především přes internet objednaného oblečení, kabelek a hodinek. Zemí, odkud pocházela většina padělků zajištěných na unijních hranicích, zůstává Čína. V Turecku byla vyrobena většina padělaného oblečení. Falešné a potenciálně nebezpečné léky pocházely nejčastěji z Indie.
Evropští celníci loni zabavili zboží za 15 miliard korun
28.09.2018
Celní úřady jednotlivých členských zemí zabavily loni na hranicích Evropské unie 31 milionů padělků v odhadované hodnotě přes 580 milionů eur (téměř 15 miliard korun). Vyplývá to ze statistik, které dnes zveřejnila Evropská komise (EK)
Proti roku 2016, kdy celníci zajistili o deset milionů padělků více, je to sice pokles, zároveň ale vzrostl počet falešného zboží pro každodenní použití, které by mohlo být nebezpečné. To se týká například různých zdravotních potřeb, léků, hraček a elektroniky. Padělky z této kategorie představovaly 43 procent všech zabavených věcí, uvedla komise. Největší podíl zabaveného zboží, a to 24 procent, tvořily potraviny. Následovaly hračky (11 procent), cigarety (devět procent) a oblečení (sedm procent). Téměř dvě třetiny padělaného zboží se na hranice Evropské unie dostaly po moři, 14 procent pak letecky. Kurýrními službami a poštou dorazilo 11 procent falešného zboží, především přes internet objednaného oblečení, kabelek a hodinek. Zemí, odkud pocházela většina padělků zajištěných na unijních hranicích, zůstává Čína. V Turecku byla vyrobena většina padělaného oblečení. Falešné a potenciálně nebezpečné léky pocházely nejčastěji z Indie.
Češi jsou nejbohatší z celé východní Evropy
27.09.2018
Češi jsou nejbohatší z celé východní Evropy. Jejich čistá finanční aktiva jsou dvaapůlkrát vyšší, než mají Slováci. Ve světovém žebříčku si proti předchozímu roku o dvě místa polepšili na 26. místo. Vyplývá to z mezinárodní studie o světovém bohatství, kterou zveřejnila skupina Allianz. Ta analyzovala úspory a dluhy v 53 zemích světa. Čistá hodnota finančního bohatství představuje veškerý movitý i nemovitý majetek minus dluhy.
Růst finančních aktiv českých domácností v roce 2017 dosáhl 4,4 procenta proti 6,8 procenta v roce 2016. Průměrné čisté bohatství na obyvatele činilo loni v Česku 15 290 eur, tedy podle aktuálního kurzu zhruba 390 000 korun. Předloni to bylo 12 360 eur neboli 330 000 korun podle tehdejšího kurzu. Na Slovensku loni průměrné bohatství na člověka dělalo asi 2,5krát méně než v ČR (158 000 korun). Bohatství průměrného Poláka pak v roce 2017 činilo 211 000 korun. Rozdíl mezi bývalou západní a východní Evropou je stále značný, německy mluvící sousedé jsou na tom finančně asi 3,5krát lépe než Češi. Průměrný Němec loni vlastnil čistou hodnotu 1,33 milionu korun. Ještě lépe na tom byl Rakušan se zhruba 1,38 milionu korun. Allianz dlouhodobě sleduje také celosvětový vývoj finanční střední třídy, ke které podle ní koncem roku 2017 patřila 1,1 miliardy lidí. Ještě na přelomu tisíciletí to bylo méně než 500 milionů osob.