Nájemníci budou platit o polovinu víc za opravy v bytech
Nájemce je povinen zajištovat a hradit běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu. Za ostatní opravy pak odpovídá pronajímatel. Nařízení o běžné...
Cena bitcoinu zlomila další rekord
Cena nejznámější kryptoměny bitcoin se ve středu vyšplhala na rekordních více než 109 481 dolarů (zhruba 2,4 milionu korun).
Hrad ušetří 57 milionů
Kancelář prezidenta republiky by měla mít v rozpočtu na příští rok 446,5 milionu korun. Je to zhruba o 57 milionů korun méně, než jí přidělil letošní schválený...
Počet nehod na elektrokolech přibývá
Počet dopravních nehod, při kterých byli cyklisté na elektrokolech, loni tvořil téměř 15 procent ze všech nehod na kolech. Policisté jich evidovali 641...
Teplomilné plodiny "migrují" na sever
Klimatická změna zásadně proměňuje podmínky pro zemědělskou produkci v Česku a globálně bude mít vliv na potravinovou bezpečnost. Podle odborníků se zemědělství...

Murphy radí

Murphyho zákoník

Pokud se již jednou něco pokazilo, všechny pokusy o opravu to ještě víc pokazí.

Zítra bude ještě horší než je dnes!

Pokud se může najednou pokazit několik věcí, určitě se pokazí ta, která způsobí největší škodu.

(Murphyho zrnká II)
Murphyho zákony a komentáře

Když dva dělají totéž, výsledek je vždy jiný.

Nikdy není tak špatně, aby zítra nemohlo být hůř.

O tom, jak věci vypadají, rozhoduje úhel pohledu. Co je dovoleno bohem, není dovoleno volům.

(Murphyho zrnká II)
Murphyho vynálezy

Lampičku na sluneční energii ocení každý, kdo hledá pod lampou tmu.

Než si začnete stříhat nehty, natřete je na červeně - snadněji je pak najdete na koberci.

Pokud nemáte čas na sprchování, jednoduše se obalte izolepou a pak ji odmotejte - špína se na ni nalepí.

(Murphyho zrnká II)
Věci se kazí

Hlavní rozdíl mezi člověkem a strojem je v tom, že dobře namazaný stroj nedělá takový hluk.

Hlavní rozdíl mezi člověkem a strojem je v tom, že dobře namazaný stroj nedělá takový hluk.

Nezaměstnaný otec pěti dětí dá poslední peníze jasnovidke, aby mu vyveštila, jaká budoucnost ho čeká. Jasnovidka začne: Jste otcem tří dětí ... Ne tří, pěti - opravuje ji zákazník. To si myslíte vy.

(Murphyho zrnká II)
Murphyho rady

Pokud si myslíš, že už máš dost peněz, poraď se o tom s advokátem.

Pokud si myslíš, že už máš dost peněz, poraď se o tom s advokátem.

Pokud vás někdo upozorní, že se určitá věc kazí, nemá smysl měnit věc. Třeba se zbavit donašeče. Vyměnit lidí je přece mnohem snazší, než vyměnit věc.

(Murphyho zrnká II)

Co čeká po eurovolbách zvolené europoslance a Evropskou unii?

11.06.2024 Občané Evropské unie si v eurovolbách zvolili 720 poslanců, kteří je budou v Evropském parlamentu (EP) zastupovat následujících pět let. Po volbách oznámí vnitrostátní orgány členských států EU jména zvolených europoslanců a ověří, zda nevykonávají funkce neslučitelné s mandátem poslance EP. První činností nových poslanců bude jednání o vytvoření politických skupin (frakcí), která mohou trvat až do první plenární schůze ve Štrasburku. Politická skupina musí mít minimálně 23 poslanců z alespoň sedmi členských států, jak uvádí stránka EP. Ustavující plenární schůze se bude konat od 16. do 19. července, čímž začne nové volební období.
Na ní poslanci zvolí předsedu EP, 14 místopředsedů a pět kvestorů. Také rozhodnou o složení stálých výborů a podvýborů EP a oznámí členy jednotlivých výborů. Po této schůzi se uskuteční první zasedání výborů, kde zvolí své předsedy a místopředsedy. Dalším klíčovým úkolem EP po volbách je volba předsedy Evropské komise (EK). Tento proces může začít po ustavující plenární schůzi a proběhnout po letní přestávce (na schůzi 16.-19. září), ale může se také uskutečnit dříve. Evropská rada, složená z nejvyšších představitelů členských států EU, navrhne kandidáta na předsedu EK, přičemž zohlední výsledky eurovoleb. Navržený kandidát představí své politické směřování před poslanci EP.
EP pak může zvolit předsedu EK tajným hlasováním nadpoloviční většinou 361 z 720 poslanců. Pokud kandidát nezíská potřebnou většinu, předseda EP požádá Evropskou radu o navržení nového kandidáta do jednoho měsíce.
Po zvolení předsedy EK jednotlivé členské státy EU navrhnou své kandidáty na eurokomisaře ve spolupráci s předsedou EK. Kandidáti musí získat souhlas europoslanců po slyšení ve výborech EP. Celkové složení nové Evropské komise schválí EP hlasováním nadpoloviční většinou poslanců, čímž se komise ujme funkce na pět let, jak uvádí oficiální stránka EP.
Poslanci EP se sdružují podle politické příslušnosti, nikoli podle národnosti. Pro vytvoření politické frakce je potřeba 23 poslanců a zastoupení alespoň jedné čtvrtiny členských států (minimálně 7 zemí), jak uvádí stránka EP.
V končícím funkčním období působilo v EP sedm politických frakcí. Někteří poslanci nejsou členy žádné politické skupiny a jsou nezařazení. Po volbách se může seznam frakcí a jejich velikost změnit.
Každá politická skupina má svou vnitřní organizaci, včetně jmenování předsedy (nebo dvou spolupředsedů), předsednictva a sekretariátu. Před každým hlasováním frakce zkoumají zprávy vypracované parlamentními výbory a předkládají k nim pozměňovací návrhy. Stanovisko je dosaženo diskusí uvnitř skupiny, ale žádný poslanec není nucen hlasovat určitým způsobem.
EP je od roku 1979 jediným přímo voleným orgánem EU, což postupně zvýšilo jeho význam. Má tři hlavní pravomoci: legislativní, kontrolní a rozpočtovou. Právní předpisy EU navrhuje Evropská komise, ale EP se většinou účastní jejich přijímání spolu s Radou EU. EP má také několik kontrolních pravomocí, včetně demokratické kontroly všech institucí Unie. Klíčovým úkolem je volba předsedy EK a schválení složení EK s jednotlivými eurokomisaři. EP může také hlasovat o vyslovení nedůvěry Komisi, což ji přinutí k rezignaci, ale tuto pravomoc dosud nevyužil. EP rovněž rozhoduje o mezinárodních dohodách, například o rozšíření Unie, a stanovuje a schvaluje rozpočet a výdaje EU.
S
(Zdroj: moneymag.cz)

Češi jsou v utrácení za knihy nad světovým průměrem

26.09.2018 Češi utratí za knihy včetně e-knih a audioknih průměrně 719 korun za rok. Celosvětově se průměr pohybuje v přepočtu na hranici 450 korun.
Čeští čtenáři dají ročně za knihy méně než například Turci (v přepočtu 771 Kč) a více než Poláci (585 Kč). Vyplývá to z údajů knihkupectví Kanzelsberger. Nejvíc za četbu v přepočtu na koruny vydají podle údajů Bookmap.org Němci, Norové, Američani a Britové. Průměrná ceny knihy se mezi roky 2014 a 2016 zvýšila z 252 na 261 korun, vyplývá z údajů Svazu českých knihkupců a nakladatelů. "Češi byli, jsou a myslím, že i budou, národem čtenářů. Kniha u nás dlouhodobě stojí jako deset piv, není drahá," uvedl majitel zmíněné sítě knihkupectví Jan Kanzelsberger. Česko výrazně zaostává ve výdajích za Německem, USA či Británií. V drtivé většině ale jde o země, kde je průměrná mzda výrazně vyšší než v Česku. V Německu utratí lidí v přepočtu na koruny za knihy 3112 korun, v Norsku 2979 a v Spojených státech 2899 korun ročně.
(Zdroj: aktualne.cz)

Německá vláda je pro fúzi Deutsche Bank a Commerzbank

24.09.2018 Německá vláda je nakloněna spojení největších domácích bankovních ústavů Deutsche Bank a Commerzbank. Fúzí by vznikla spolehlivá banka, která by mohla financovat německou exportně orientovanou ekonomiku. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací to uvedla agentura Bloomberg.
Vláda se kloní k tomuto řešení proto, že silná národní úvěrová instituce by zajistila prostředky pro německé firmy i v čase finanční krize, během které by zahraniční investoři mohli stahovat svůj kapitál. Představitelé Deutsche Bank jednali o různých scénářích fúzí v polovině září. Dospěli však k závěru, že k tomuto kroku není ten správný čas. Mají obavy, že spojení s Commerzbank by vedlo pouze k dalšímu snižování počtu pracovních míst, uvedl jeden ze zdrojů agentury Bloomberg. Německá vláda v Commerzbank stále vlastní 15procentní podíl, finančně ji totiž podpořila v době finanční krize. Přestože tvrdí, že do rozhodnutí soukromého sektoru nezasahuje, jakékoli spojení s Deutsche Bank bude pravděpodobně vyžadovat alespoň tichý souhlas, upozorňuje agentura Bloomberg.
(Zdroj: ihned.cz)

Babiše evropská debata o migraci zklamala

21.09.2018 Česko podporuje plán na uspořádání summitu Evropské unie s africkými státy, o němž se jednalo na středeční pracovní večeři lídrů zemí EU. Ve čtvrtek to řekl český premiér Andrej Babiš, který dal zároveň najevo zklamání z průběhu debaty. Někteří politici podle něho trvají na přerozdělování migrantů připlouvajících do Evropy na lodích, zatímco Česko nechce nelegálně přicházející migranty přijímat vůbec.
"Debata byla spíše o tom, že my se smíříme s tím, že přicházejí ti ilegální migranti a že se mají redistribuovat ty lodě, což je samozřejmě další pozvánka pro ty pašeráky," komentoval průběh večerního jednání český premiér, podle něhož se tím diskuse prakticky vrátila tam, kde byla před několika lety, kdy mezi jednotlivými zeměmi panovaly ostré rozpory v názoru na přijímání migrantů. Návrhy na přerozdělování migrantů prosazoval podle něho italský premiér Giuseppe Conte, jehož protiimigrační vláda se snaží vyjednat pro svou zemi přetíženou přistěhovalci unijní solidaritu. Šéf Evropské rady Donald Tusk lídry členských zemí ve středu vyzval, aby vzhledem ke klesajícímu počtu přicházejících migrantů přestali se vzájemnými útoky kvůli tomuto politicky žhavému tématu, které v mnoha zemích výrazně promlouvá do voličských preferencí. Pozitivní byla naopak podle Babiše debata o potřebě investovat více finančních prostředků do regionů severní Afriky, kudy do Evropy proudí největší počet přistěhovalců.
(Zdroj: ihned.cz)

Západ EU válcuje východ v podílu lidí pracujících na zkrácený úvazek

20.09.2018 Nizozemsko dominuje mezi zeměmi Evropské unie v podílu lidí zaměstnaných na částečný úvazek. Východní členské země ve srovnání zaostávají. Česko skončilo mezi posledními, z tuzemských regionů dopadla nejlépe Praha. Vyplývá to z výroční knihy evropského statistického úřadu Eurostat.
V Nizozemsku pracuje na zkrácený úvazek více než polovina lidí. Všech dvanáct nizozemských provincií obsadilo v žebříčku prvních dvanáct pozic mezi unijními regiony. Vůbec nejvyšší podíl zkrácených úvazků (56,4 procenta) má univerzitní provincie Groningen na severu země. Mimo Nizozemí evropští statistici zjistili, že podstatná část ekonomicky aktivní populace pracuje na kratší úvazek také v Rakousku (28,8 procenta), Německu (28,2 procenta) a ve Velké Británii (26,4 procenta). Česko se společně s dalšími státy z východní části EU umístilo na opačném pólu žebříčku. V tuzemsku využívá kratší pracovní hodiny pouze 7,3 procenta lidí. Podobně jako Češi jsou na tom Poláci. Kratší pracovní týden má u našeho severního souseda rovněž zhruba každý čtrnáctý. Vůbec nejhůře v tomto ohledu dopadlo Bulharsko (2,4 procenta). Podobně ze srovnání vyšlo také Maďarsko (4,8 procenta), Chorvatsko (5,6 procenta), Slovensko (6,2 procenta) nebo Rumunsko (7,9 procenta). Průměrně v celé Evropské unii pracuje na zkrácený úvazek přibližně každý pátý vydělávající člověk.
(Zdroj: ihned.cz)
listopad 2025
T po út st čt so ne
44 27 28 29 30 31 1 2
45 3 4 5 6 7 8 9
46 10 11 12 13 14 15 16
47 17 18 19 20 21 22 23
48 24 25 26 27 28 29 30
49 1 2 3 4 5 6 7
Dnes má svátek Bohumír
1
Důležitý termín
1
Svátek
cardpay
martinus
náš partner