Co čeká po eurovolbách zvolené europoslance a Evropskou unii?
11.06.2024
Občané Evropské unie si v eurovolbách zvolili 720 poslanců, kteří je budou v Evropském parlamentu (EP) zastupovat následujících pět let. Po volbách oznámí vnitrostátní orgány členských států EU jména zvolených europoslanců a ověří, zda nevykonávají funkce neslučitelné s mandátem poslance EP. První činností nových poslanců bude jednání o vytvoření politických skupin (frakcí), která mohou trvat až do první plenární schůze ve Štrasburku. Politická skupina musí mít minimálně 23 poslanců z alespoň sedmi členských států, jak uvádí stránka EP. Ustavující plenární schůze se bude konat od 16. do 19. července, čímž začne nové volební období.
Na ní poslanci zvolí předsedu EP, 14 místopředsedů a pět kvestorů. Také rozhodnou o složení stálých výborů a podvýborů EP a oznámí členy jednotlivých výborů. Po této schůzi se uskuteční první zasedání výborů, kde zvolí své předsedy a místopředsedy. Dalším klíčovým úkolem EP po volbách je volba předsedy Evropské komise (EK). Tento proces může začít po ustavující plenární schůzi a proběhnout po letní přestávce (na schůzi 16.-19. září), ale může se také uskutečnit dříve. Evropská rada, složená z nejvyšších představitelů členských států EU, navrhne kandidáta na předsedu EK, přičemž zohlední výsledky eurovoleb. Navržený kandidát představí své politické směřování před poslanci EP.
EP pak může zvolit předsedu EK tajným hlasováním nadpoloviční většinou 361 z 720 poslanců. Pokud kandidát nezíská potřebnou většinu, předseda EP požádá Evropskou radu o navržení nového kandidáta do jednoho měsíce.
Po zvolení předsedy EK jednotlivé členské státy EU navrhnou své kandidáty na eurokomisaře ve spolupráci s předsedou EK. Kandidáti musí získat souhlas europoslanců po slyšení ve výborech EP. Celkové složení nové Evropské komise schválí EP hlasováním nadpoloviční většinou poslanců, čímž se komise ujme funkce na pět let, jak uvádí oficiální stránka EP.
Poslanci EP se sdružují podle politické příslušnosti, nikoli podle národnosti. Pro vytvoření politické frakce je potřeba 23 poslanců a zastoupení alespoň jedné čtvrtiny členských států (minimálně 7 zemí), jak uvádí stránka EP.
V končícím funkčním období působilo v EP sedm politických frakcí. Někteří poslanci nejsou členy žádné politické skupiny a jsou nezařazení. Po volbách se může seznam frakcí a jejich velikost změnit.
Každá politická skupina má svou vnitřní organizaci, včetně jmenování předsedy (nebo dvou spolupředsedů), předsednictva a sekretariátu. Před každým hlasováním frakce zkoumají zprávy vypracované parlamentními výbory a předkládají k nim pozměňovací návrhy. Stanovisko je dosaženo diskusí uvnitř skupiny, ale žádný poslanec není nucen hlasovat určitým způsobem.
EP je od roku 1979 jediným přímo voleným orgánem EU, což postupně zvýšilo jeho význam. Má tři hlavní pravomoci: legislativní, kontrolní a rozpočtovou. Právní předpisy EU navrhuje Evropská komise, ale EP se většinou účastní jejich přijímání spolu s Radou EU. EP má také několik kontrolních pravomocí, včetně demokratické kontroly všech institucí Unie. Klíčovým úkolem je volba předsedy EK a schválení složení EK s jednotlivými eurokomisaři. EP může také hlasovat o vyslovení nedůvěry Komisi, což ji přinutí k rezignaci, ale tuto pravomoc dosud nevyužil. EP rovněž rozhoduje o mezinárodních dohodách, například o rozšíření Unie, a stanovuje a schvaluje rozpočet a výdaje EU.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Babiše evropská debata o migraci zklamala
21.09.2018
Česko podporuje plán na uspořádání summitu Evropské unie s africkými státy, o němž se jednalo na středeční pracovní večeři lídrů zemí EU. Ve čtvrtek to řekl český premiér Andrej Babiš, který dal zároveň najevo zklamání z průběhu debaty. Někteří politici podle něho trvají na přerozdělování migrantů připlouvajících do Evropy na lodích, zatímco Česko nechce nelegálně přicházející migranty přijímat vůbec.
"Debata byla spíše o tom, že my se smíříme s tím, že přicházejí ti ilegální migranti a že se mají redistribuovat ty lodě, což je samozřejmě další pozvánka pro ty pašeráky," komentoval průběh večerního jednání český premiér, podle něhož se tím diskuse prakticky vrátila tam, kde byla před několika lety, kdy mezi jednotlivými zeměmi panovaly ostré rozpory v názoru na přijímání migrantů. Návrhy na přerozdělování migrantů prosazoval podle něho italský premiér Giuseppe Conte, jehož protiimigrační vláda se snaží vyjednat pro svou zemi přetíženou přistěhovalci unijní solidaritu. Šéf Evropské rady Donald Tusk lídry členských zemí ve středu vyzval, aby vzhledem ke klesajícímu počtu přicházejících migrantů přestali se vzájemnými útoky kvůli tomuto politicky žhavému tématu, které v mnoha zemích výrazně promlouvá do voličských preferencí. Pozitivní byla naopak podle Babiše debata o potřebě investovat více finančních prostředků do regionů severní Afriky, kudy do Evropy proudí největší počet přistěhovalců.
Západ EU válcuje východ v podílu lidí pracujících na zkrácený úvazek
20.09.2018
Nizozemsko dominuje mezi zeměmi Evropské unie v podílu lidí zaměstnaných na částečný úvazek. Východní členské země ve srovnání zaostávají. Česko skončilo mezi posledními, z tuzemských regionů dopadla nejlépe Praha. Vyplývá to z výroční knihy evropského statistického úřadu Eurostat.
V Nizozemsku pracuje na zkrácený úvazek více než polovina lidí. Všech dvanáct nizozemských provincií obsadilo v žebříčku prvních dvanáct pozic mezi unijními regiony. Vůbec nejvyšší podíl zkrácených úvazků (56,4 procenta) má univerzitní provincie Groningen na severu země. Mimo Nizozemí evropští statistici zjistili, že podstatná část ekonomicky aktivní populace pracuje na kratší úvazek také v Rakousku (28,8 procenta), Německu (28,2 procenta) a ve Velké Británii (26,4 procenta). Česko se společně s dalšími státy z východní části EU umístilo na opačném pólu žebříčku. V tuzemsku využívá kratší pracovní hodiny pouze 7,3 procenta lidí. Podobně jako Češi jsou na tom Poláci. Kratší pracovní týden má u našeho severního souseda rovněž zhruba každý čtrnáctý. Vůbec nejhůře v tomto ohledu dopadlo Bulharsko (2,4 procenta). Podobně ze srovnání vyšlo také Maďarsko (4,8 procenta), Chorvatsko (5,6 procenta), Slovensko (6,2 procenta) nebo Rumunsko (7,9 procenta). Průměrně v celé Evropské unii pracuje na zkrácený úvazek přibližně každý pátý vydělávající člověk.
Brusel začíná prošetřovat automobilky BMW
19.09.2018
Evropská komise (EK) zahájila rozsáhlé vyšetřování, které má posoudit, zda automobilky BMW, Daimler a Volkswagen v rozporu s pravidly Evropské unie neuzavřely tajné dohody, jejichž cílem bylo nekonkurovat si při vývoji a zavádění technologií pro čisté emise u benzinových a naftových osobních aut. Výsledkem takové dohody mohlo být, že spotřebitelům byla odepřena možnost koupit si méně znečišťující auta, přestože tuto technologii měli výrobci k dispozici. Uvedla to komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová.
Zahájení formálního vyšetřování ještě nepředjímá výsledek. V tuto chvíli také EK nemá informace o tom, že by se firmy domlouvaly na používání nelegálních zařízení, která měla pomoci při podvádění při emisních testech. Ze skupiny Volkswagen se vyšetřování týká hlavních značek Volkswagen, Audi a Porsche. "Komise vyšetřuje, zda se BMW, Daimler a VW dohodly, že si nebudou navzájem konkurovat při vývoji a zavádění důležitých systémů pro snížení škodlivých emisí benzinových a naftových osobních vozů. Cílem těchto technologií je, aby osobní auta byla méně škodlivá pro životní prostředí," uvedla v prohlášení Vestagerová. Evropská komise již v souvislosti s podezřením loni v říjnu prohledala kanceláře automobilek BMW, Daimler, Volkswagen a Audi v Německu. Šetření má zjistit, zda se automobilky zúčastnily jednání, na kterém hovořily o vývoji a zavádění technologií pro omezení škodlivých výfukových emisí aut. Zvláště pak chce EK zjistit, zda se dohodly, že omezí vývoj a zavádění některých systémů pro kontrolu emisí v EU a zda svým chováním mohly porušit pravidla EU, která zakazují kartelové dohody a omezující obchodní praktiky, včetně dohod o omezení či kontrole technického vývoje. Zákonem není určený termín, kdy by mělo být vyšetřování ukončeno. Doba vyšetřování bude záviset na množství faktorů, včetně složitosti případu, míře spolupráce firem a uplatnění jejich práva na obhajobu, uvedla EK v prohlášení.
EU hodlá dál omezovat zplodiny z výfuků
18.09.2018
Za dva roky přijde pro automobilový průmysl zásadní přelom. V celé Evropě se výrazně zpřísní pravidla, kolik budou vozy smět vypouštět škodlivin. Už za dva týdny se ale v Bruselu rozjede jednání, které automobilkám nejspíš přinese ještě nepříjemnější zprávy. Europoslanci začnou projednávat návrh, aby se požadavky na vypouštění zplodin v další dekádě ještě více zostřily.
Zjednodušeně řečeno: v roce 2030 budou muset automobilky oproti současnosti snížit škodliviny na méně než polovinu. Aby toho docílily, budou muset vedle aut na benzin a naftu začít vyrábět ve velkém vozy na elektřinu, protože emise se zprůměrují na každé vyrobené auto. Když výrobce "emisní strop" poruší, čekají ho vysoké pokuty. Nová pravidla pro škodliviny tak zcela změní autoprůmysl, který je například v Česku páteří celé ekonomiky. Výroba aut se podílí na zdejším hrubém domácím produktu téměř jednou desetinou.