Co čeká po eurovolbách zvolené europoslance a Evropskou unii?
11.06.2024
Občané Evropské unie si v eurovolbách zvolili 720 poslanců, kteří je budou v Evropském parlamentu (EP) zastupovat následujících pět let. Po volbách oznámí vnitrostátní orgány členských států EU jména zvolených europoslanců a ověří, zda nevykonávají funkce neslučitelné s mandátem poslance EP. První činností nových poslanců bude jednání o vytvoření politických skupin (frakcí), která mohou trvat až do první plenární schůze ve Štrasburku. Politická skupina musí mít minimálně 23 poslanců z alespoň sedmi členských států, jak uvádí stránka EP. Ustavující plenární schůze se bude konat od 16. do 19. července, čímž začne nové volební období.
Na ní poslanci zvolí předsedu EP, 14 místopředsedů a pět kvestorů. Také rozhodnou o složení stálých výborů a podvýborů EP a oznámí členy jednotlivých výborů. Po této schůzi se uskuteční první zasedání výborů, kde zvolí své předsedy a místopředsedy. Dalším klíčovým úkolem EP po volbách je volba předsedy Evropské komise (EK). Tento proces může začít po ustavující plenární schůzi a proběhnout po letní přestávce (na schůzi 16.-19. září), ale může se také uskutečnit dříve. Evropská rada, složená z nejvyšších představitelů členských států EU, navrhne kandidáta na předsedu EK, přičemž zohlední výsledky eurovoleb. Navržený kandidát představí své politické směřování před poslanci EP.
EP pak může zvolit předsedu EK tajným hlasováním nadpoloviční většinou 361 z 720 poslanců. Pokud kandidát nezíská potřebnou většinu, předseda EP požádá Evropskou radu o navržení nového kandidáta do jednoho měsíce.
Po zvolení předsedy EK jednotlivé členské státy EU navrhnou své kandidáty na eurokomisaře ve spolupráci s předsedou EK. Kandidáti musí získat souhlas europoslanců po slyšení ve výborech EP. Celkové složení nové Evropské komise schválí EP hlasováním nadpoloviční většinou poslanců, čímž se komise ujme funkce na pět let, jak uvádí oficiální stránka EP.
Poslanci EP se sdružují podle politické příslušnosti, nikoli podle národnosti. Pro vytvoření politické frakce je potřeba 23 poslanců a zastoupení alespoň jedné čtvrtiny členských států (minimálně 7 zemí), jak uvádí stránka EP.
V končícím funkčním období působilo v EP sedm politických frakcí. Někteří poslanci nejsou členy žádné politické skupiny a jsou nezařazení. Po volbách se může seznam frakcí a jejich velikost změnit.
Každá politická skupina má svou vnitřní organizaci, včetně jmenování předsedy (nebo dvou spolupředsedů), předsednictva a sekretariátu. Před každým hlasováním frakce zkoumají zprávy vypracované parlamentními výbory a předkládají k nim pozměňovací návrhy. Stanovisko je dosaženo diskusí uvnitř skupiny, ale žádný poslanec není nucen hlasovat určitým způsobem.
EP je od roku 1979 jediným přímo voleným orgánem EU, což postupně zvýšilo jeho význam. Má tři hlavní pravomoci: legislativní, kontrolní a rozpočtovou. Právní předpisy EU navrhuje Evropská komise, ale EP se většinou účastní jejich přijímání spolu s Radou EU. EP má také několik kontrolních pravomocí, včetně demokratické kontroly všech institucí Unie. Klíčovým úkolem je volba předsedy EK a schválení složení EK s jednotlivými eurokomisaři. EP může také hlasovat o vyslovení nedůvěry Komisi, což ji přinutí k rezignaci, ale tuto pravomoc dosud nevyužil. EP rovněž rozhoduje o mezinárodních dohodách, například o rozšíření Unie, a stanovuje a schvaluje rozpočet a výdaje EU.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Německem otřásá další automobilový skandál
27.07.2017
Automobilový průmysl v Německu se dlouho považoval za "ukázkové" odvětví, které se nemalou měrou zasloužilo o prosperitu největší ekonomiky Evropské unie. Jeho pověst těžce poškodila aféra Volkswagenu s podvodným měřením emisí naftových motorů. Aby toho nebylo dost, je tu nový skandál − pětice výrobců je podezřelá z kartelového chování, za které hrozí miliardové pokuty.
Společnosti Audi, BMW, Daimler, Porsche a Volkswagen se měly podle zjištění týdeníku Der Spiegel nejméně dvě desetiletí tajně domlouvat na tom, kdo jim bude dodávat součástky a díly, kolik vyčlení na výzkum a vývoj, i na tom, jak se podělí o trhy. Podezření už prošetřuje Evropská komise i Spolkový úřad na ochranu hospodářské soutěže. "Vyzývám vás, abyste spolupracovali se státem na objasnění celé záležitosti. V sázce je důvěryhodnost německého automobilového průmyslu," obrátila se na výrobce spolková ministryně hospodářství Brigitte Zypriesová. Pokud se podezření potvrdí, půjde o největší kartel v německé poválečné historii, poznamenává list Handelsblatt. Jako názorný příklad nekalého ujednání uvádí objem nádrže na močovinu − kapalného aditiva s obchodním názvem AdBlue, které se používá k úpravě výfukových plynů (po chemické stránce jde o vysoce čistý roztok syntetické močoviny). Podle mailové pošty, ze které cituje časopis Der Spiegel, se výrobci v roce 2008 dohodli na "standardní" nádrži na osm litrů aditiva. Zákazníkům tak kvůli jejímu malému objemu vznikl problém, neboť museli močovinu doplňovat každých šest tisíc kilometrů. A protože tak mnozí nečinili, vůz vypouštěl do vzduchu mnohem více škodlivin, než určují normy.
zdroj: ihned.cz
Evropská komise se bude zabývat dvojí kvalitou potravin
27.07.2017
Evropská komise nepovažuje problém dvojí kvality potravin za nevýznamný, řekl ve čtvrtek její předseda Jean-Claude Juncker. Na společné tiskové konferenci se slovenským premiérem Robertem Ficem v Bruselu dodal, že komise bude této otázce "věnovat plnou pozornost". Novou legislativu, která by měla dvojí kvalitě potravin zabránit, v tuto chvíli nepředpokládá. Do budoucna ji však nevylučuje.
Země visegrádské čtyřky (V4), tedy Slovensko, Česko, Polsko a Maďarsko, kritizují praxi, kdy jsou na jednotlivé trhy v rámci unie dodávány produkty pod stejným názvem, ale s odlišným obsahem. Zesilují tlak na Evropskou komisi, aby tomu zabránila zavedením kontrolních mechanismů. Fico v Bruselu jednal jménem skupiny V4. Slovenský premiér ve čtvrtek uvedl, že je pro něj nejpodstatnější, že komise existenci problému uznala a hodlá jednat. Dodal, že mu nezáleží na tom, jakým způsobem ho bude řešit, tedy pravděpodobně bez zavádění nových pravidel. "Je mi jedno, jestli je kočka černá, nebo bílá, hlavně že chytá myši," odpověděl na otázku novinářů, zda není zklamaný z toho, že mu předseda EK nepřislíbil novou legislativu. Předseda slovenské vlády také věří, že v "nějakém rozumném čase" se tyto praktiky vytratí, i když patrně zcela nevymizí. Odmítl také označování problému za "směšné". Rozdíly v kvalitě výrobků, které se prodávají ve stejném obalu, prokázala studie zadaná českým ministerstvem zemědělství. Premiéři Česka, Slovenska, Maďarska a Polska pak na nedávném jednání v Budapešti přijali společné prohlášení, ve kterém požadovali, aby komise problém aktivně řešila.
zdroj: ihned.cz
Ceny bytů a domů v Česku rostly v 1. čtvrtletí nejrychleji ze všech zemí EU
20.07.2017
Ceny bytů a domů v Česku v prvním čtvrtletí meziročně vzrostly o 12,8 procenta. Ze zemí Evropské unie to bylo nejvíce. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Více než desetiprocentním tempem se ceny zvedly i v Litvě a Lotyšsku, naopak v Chorvatsku o 0,4 procenta klesly. V celé EU se ceny zvýšily v průměru o 4,5 procenta.
"Situace v Česku je v kontextu EU varovná. Za rizikový vývoj mohou zejména dva klíčové faktory. Prvním jsou až příliš dlouhá stavební řízení, která developerům a dalším podnikatelům ve stavebnictví neumožňují pružně reagovat na současnou zvýšenou poptávku po bydlení," sdělil analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Druhým faktorem je podle něj měnová politika ČNB, jejíž měnová intervence z roku 2013 snížila úrokové sazby u hypotečních úvěrů, a tím i zvýšila poptávku po nemovitostech. Zároveň se podílela na snížení atraktivity dalších investičních nástrojů, například dluhopisů, což pozornost investorů namířilo také k nemovitostem. "ČNB tak zejména letos v prvním čtvrtletí uvázla v pasti, jelikož se loni napevno zavázala ukončit režim nejdříve ve druhém kvartále. Korunu tak paradoxně oslabovala i v prvním čtvrtletí, kdy v Česku rostly ceny nemovitostí nejrychleji v EU," doplnil Kovanda. ČNB ukončila devizové intervence 6. dubna. Vzhledem k vývoji na nemovitostním trhu a v české ekonomice podle Kovandy nelze čekat, že by výrazný růst cen nemovitostí v nejbližších čtvrtletích ustal.
zdroj: ihned.cz
Praha patří mezi země s největším počtem architektů na obyvatele
17.07.2017
Už čtvrtým rokem se Praha poměřuje s dalšími 180 městy z osmdesáti zemí světa. V žebříčku Cities in Motion je srovnávána na základě ukazatelů, jako je ekonomika, rozvoj technologií i lidského kapitálu. Letos se umístila na 45. místě, nepřekonala tak západoevropské metropole, ale v regionu si nestojí špatně. Daleko za sebou nechala Bratislavu, Varšavu i Budapešť.
Zatímco se Praha umístila na 45. pozici, Berlín byl šestnáctý, Vídeň šestadvacátá, a jsou tak v modernizaci měst daleko před námi. Kdežto Budapešť zaostává s číslem 68. Varšava je na tom na 74. místě ještě hůře a Bratislava skončila až na příčce 83. Na vrcholu žebříčku najdeme metropole jako New York, Londýn, Paříž či San Francisco. V Evropě pak v modernizaci měst vynikají kromě Londýna a Paříže také Amsterdam, Ženeva či Kodaň – ty získávají cenné body především za fungování dopravy a rozvoj cyklistiky. Úspěšnost světových jedniček co do připravenosti na blízkou budoucnost však sráží to, v čem vedou právě evropské státy: New York zůstává na velmi nízkých pozicích v rozměrech sociální soudržnosti. A to tak hluboko, že konkrétně v tomto parametru s místem na příčce 153. třicetkrát zaostává za Prahou umístěnou na páté pozici.
zdroj: ihned.cz