Co čeká po eurovolbách zvolené europoslance a Evropskou unii?
11.06.2024
Občané Evropské unie si v eurovolbách zvolili 720 poslanců, kteří je budou v Evropském parlamentu (EP) zastupovat následujících pět let. Po volbách oznámí vnitrostátní orgány členských států EU jména zvolených europoslanců a ověří, zda nevykonávají funkce neslučitelné s mandátem poslance EP. První činností nových poslanců bude jednání o vytvoření politických skupin (frakcí), která mohou trvat až do první plenární schůze ve Štrasburku. Politická skupina musí mít minimálně 23 poslanců z alespoň sedmi členských států, jak uvádí stránka EP. Ustavující plenární schůze se bude konat od 16. do 19. července, čímž začne nové volební období.
Na ní poslanci zvolí předsedu EP, 14 místopředsedů a pět kvestorů. Také rozhodnou o složení stálých výborů a podvýborů EP a oznámí členy jednotlivých výborů. Po této schůzi se uskuteční první zasedání výborů, kde zvolí své předsedy a místopředsedy. Dalším klíčovým úkolem EP po volbách je volba předsedy Evropské komise (EK). Tento proces může začít po ustavující plenární schůzi a proběhnout po letní přestávce (na schůzi 16.-19. září), ale může se také uskutečnit dříve. Evropská rada, složená z nejvyšších představitelů členských států EU, navrhne kandidáta na předsedu EK, přičemž zohlední výsledky eurovoleb. Navržený kandidát představí své politické směřování před poslanci EP.
EP pak může zvolit předsedu EK tajným hlasováním nadpoloviční většinou 361 z 720 poslanců. Pokud kandidát nezíská potřebnou většinu, předseda EP požádá Evropskou radu o navržení nového kandidáta do jednoho měsíce.
Po zvolení předsedy EK jednotlivé členské státy EU navrhnou své kandidáty na eurokomisaře ve spolupráci s předsedou EK. Kandidáti musí získat souhlas europoslanců po slyšení ve výborech EP. Celkové složení nové Evropské komise schválí EP hlasováním nadpoloviční většinou poslanců, čímž se komise ujme funkce na pět let, jak uvádí oficiální stránka EP.
Poslanci EP se sdružují podle politické příslušnosti, nikoli podle národnosti. Pro vytvoření politické frakce je potřeba 23 poslanců a zastoupení alespoň jedné čtvrtiny členských států (minimálně 7 zemí), jak uvádí stránka EP.
V končícím funkčním období působilo v EP sedm politických frakcí. Někteří poslanci nejsou členy žádné politické skupiny a jsou nezařazení. Po volbách se může seznam frakcí a jejich velikost změnit.
Každá politická skupina má svou vnitřní organizaci, včetně jmenování předsedy (nebo dvou spolupředsedů), předsednictva a sekretariátu. Před každým hlasováním frakce zkoumají zprávy vypracované parlamentními výbory a předkládají k nim pozměňovací návrhy. Stanovisko je dosaženo diskusí uvnitř skupiny, ale žádný poslanec není nucen hlasovat určitým způsobem.
EP je od roku 1979 jediným přímo voleným orgánem EU, což postupně zvýšilo jeho význam. Má tři hlavní pravomoci: legislativní, kontrolní a rozpočtovou. Právní předpisy EU navrhuje Evropská komise, ale EP se většinou účastní jejich přijímání spolu s Radou EU. EP má také několik kontrolních pravomocí, včetně demokratické kontroly všech institucí Unie. Klíčovým úkolem je volba předsedy EK a schválení složení EK s jednotlivými eurokomisaři. EP může také hlasovat o vyslovení nedůvěry Komisi, což ji přinutí k rezignaci, ale tuto pravomoc dosud nevyužil. EP rovněž rozhoduje o mezinárodních dohodách, například o rozšíření Unie, a stanovuje a schvaluje rozpočet a výdaje EU.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Německé mýto už Česku nevadí
16.05.2017
Německý zákon na zpoplatnění dálnic pro osobní auta chtějí u evropského soudu překazit sousední země v čele s Rakouskem. Česko se k nim původně chtělo přidat. Teď si to ale vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) rozmyslela a Němce k soudu nejspíš hnát nebude.
"Česká republika nebude iniciovat žalobu u Soudního dvora Evropské unie," uvádí vládní stanovisko, které mají HN k dispozici. Kabinet ho má schválit už v pondělí.
Důvodem pro podání žaloby je, že za německé dálnice budou od roku 2019 ve skutečnosti platit jen cizinci. Němcům se peníze mají vracet. Ve všech zemích EU, které za dálnice vybírají, přitom platí všichni stejně bez ohledu na pas. Zavedení mýtného je velmi citlivou otázkou, jež postihne mnoho českých řidičů, kteří po německých dálnicích jezdí. Přitom ještě při dubnové návštěvě Berlína Sobotka na společné tiskové konferenci s kancléřkou Angelou Merkelovou Němcům žalobou hrozil. "Vidíme v tom riziko diskriminace," prohlásil. "My se také k německým řidičům nechováme diskriminačně. Prostě zaplatí dálniční známky stejně jako naši občané," zdůraznil. Po měsíci už ale Češi na věc nahlížejí jinak. Česko je podle vládních úředníků, se kterými HN mluvily, zdrženlivé, protože nechce ohrozit plánovanou spolupráci s Německem, například při budování vysokorychlostní železnice spojující obě země. V jednání je trať mezi Prahou a Drážďany a modernizace železnice spojující Plzeň, Domažlice a Mnichov. Změnu názoru opírá Sobotkova vláda o analýzu německého zpoplatnění dálnic, kterou sepsalo ministerstvo dopravy. Doporučuje se v ní, aby Česko žalobu nakonec nepodalo a místo toho raději počkalo na verdikt Evropské komise. U ní se přitom očekává, že ještě do prázdnin německé mýto oficiálně podpoří. Byla to přitom právě Evropská komise, která původní německý návrh na dálniční známky označila za diskriminační.
zdroj: ihned.cz
Podle předpovědi Evropské komise česká ekonomika zrychlí na 2,6 procenta
11.05.2017
Tempo růstu české ekonomiky v letošním roce zrychlí na 2,6 procenta z loňských 2,4 procenta. Napřesrok by pak měl hospodářský růst dosáhnout 2,7 procenta. Předpověděla to ve čtvrtek Evropská komise ve své jarní prognóze. Potvrdila tak svůj únorový výhled.
Komise je optimističtější než české ministerstvo financí, které minulý měsíc snížilo odhad letošního růstu na 2,5 procenta z dříve předpokládaných 2,6 procenta. S růstem v rozsahu 2,5 procenta počítá ministerstvo financí také v příštím roce. Za růstem české ekonomiky bude podle komise v letošním roce stát především domácí poptávka. Soukromá spotřeba, kterou podporují příznivé podmínky na trhu práce a solidní spotřebitelská důvěra, by se letos měla zvýšit o 2,4 procenta. K růstu ekonomiky by měl letos mírně přispět také export. Domácí poptávka by měla podporovat hospodářský růst také v příštím roce, zatímco příspěvek exportu by se měl napřesrok snížit směrem k nule, uvedla Evropská komise. Míra nezaměstnanosti letos podle komise klesne na 3,5 procenta z loňských čtyř procent. Růst zaměstnanosti by však měl zpomalit na 0,3 procenta z loňských 1,8 procenta. V příštím roce by se pak měl zastavit a míra nezaměstnanosti by měla zůstat na 3,5 procenta. Inflace by letos měla prudce stoupnout na 2,5 procenta z loňských 0,6 procenta. Rychlejší růst cen sice sníží reálné příjmy spotřebitelů, jeho dopad na spotřebu by však měla kompenzovat nižší míra úspor domácností, upozorňuje komise. Napřesrok by inflace podle její prognózy měla klesnout na dvě procenta. Komise rovněž předpověděla, že rozpočtový přebytek se letos sníží na 0,3 procenta hrubého domácího produktu z loňských 0,6 procenta, a to zejména kvůli růstu investic do projektů spolufinancovaných Evropskou unií. V příštím roce by měl přebytek klesnout na 0,1 procenta HDP v důsledku růstu sociálních výdajů.
zdroj: ihned.cz
Evropa se po volbách ve Francii změní
09.05.2017
Nově zvolený francouzský prezident Emmanuel Macron chce zahájit velkou evropskou ofenzivu. Výrazný pokrok v evropské integraci patří mezi základní body jeho programu. Na rozdíl od své soupeřky Marine Le Penové je Macron jednoznačně proevropský. "Už 10 let mají zastánci Evropy skloněnou hlavu," tvrdí Macron a hodlá to změnit. Česko tak nejspíš brzy postaví před zásadní otázku: jestli se bude chtít na nové vlně integrace podílet, nebo ne.
Naprostým základem je pro Macrona eurozóna. Souhlasí s názory těch ekonomů, kteří tvrdí, že ve stávající podobě je velmi křehká a k řádnému fungování potřebuje reformy. Tedy další dávku integrace. Macron chce například vytvořit společný rozpočet pouze pro země platící eurem nebo funkci společného ministra financí. Současný záchranný fond Evropský stabilizační mechanismus (ESM) by se podle něj měl změnit v plnohodnotný Evropský měnový fond. "Eurozóna neudělala v minulých letech žádný pokrok, protože se bála těch, kteří postávají na balkoně nebo ve vstupní hale," prohlásil Macron během kampaně. Narážel tím hlavně na tradiční odpor Velké Británie k prohlubování integrace, ale mířil i na další skeptické země. Patří k nim i Česko. "Macron před nás staví zásadní otázku, jak se připravit na stále se rozšiřující mezeru mezi eurozónou a zbytkem Evropské unie," říká Tomáš Weiss, vedoucí Katedry evropských studií FSV UK. K tomuto rozdělení se podle něj schyluje už dlouho. Plánované vystoupení Británie z Evropské unie však propast výrazně posílí. Po odchodu Británie bude vlastní měnou platit jen osm z 27 členských zemí EU. Pokud budou státy s eurem jednotné, budou mít podle pravidel dostatečnou sílu na to, aby prosadily řadu změn ve fungování unie.
zdroj: ihned.cz
Britové by Evropské unii měli zaplatit až 2,6 bilionu korun
04.05.2017
Britové odmítají, že by museli v rámci brexitu do evropského rozpočtu zaplatit až 100 miliard eur, tedy přes 2,6 bilionu korun. "Nebudeme platit něco, co si Evropská unie jen tak vymyslí," řekl v televizi ITV ministr pro brexit David Davies.
Deník Financial Times ve středu napsal, že by Británie mohla EU dlužit až 100 miliard eur. Deník to spočítal na základě dokumentů, které pro jednání o britském vystoupení z EU připravuje Evropská komise. Předseda komise Jean-Claude Juncker dřív mluvil o částce kolem 60 miliard eur, tedy přes 1,5 bilionu korun. Podle Financial Times ale mezitím země jako Francie a Polsko přišly s novými požadavky. Podle nich by měli Britové uhradit i svůj podíl na dřív dohodnutých dotacích pro zemědělce. EU odmítá, že by chtěla Brity jakkoliv trestat. Podle ní musí Londýn zaplatit jen to, co už dřív slíbil například v rámci víceletého evropského rozpočtu, který platí až do roku 2020. To je důležité i pro Česko, které může z evropského rozpočtu vyčerpat stovky miliard korun v rámci evropských fondů. "Britové by měli doplatit to, k čemu se zavázali ještě před brexitem," řekl minulý týden český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Je to společný postoj všech 27 zemí EU, který jejich premiéři či prezidenti potvrdili na sobotním summitu v Bruselu. Přesná částka, kterou by Britové podle EU měli doplatit, zatím není známa. Londýn má naopak některé pohledávky vzhledem k unii, například svůj podíl na kapitálu Evropské investiční banky. Část britských politiků odmítá, že by měla Británie unii cokoliv doplatit. Podle nich může z EU prostě vystoupit a nedoplatit do evropského rozpočtu nic z toho, co dřív slíbila. Britská premiérka Theresa Mayová v minulých týdnech naznačovala, že zadarmo "rozvod" s unií být nemůže. Ona i její ministr financí Philip Hammond připouštěli, že Londýn bude muset své závazky splnit.
zdroj: ihned.cz