Co čeká po eurovolbách zvolené europoslance a Evropskou unii?
11.06.2024
Občané Evropské unie si v eurovolbách zvolili 720 poslanců, kteří je budou v Evropském parlamentu (EP) zastupovat následujících pět let. Po volbách oznámí vnitrostátní orgány členských států EU jména zvolených europoslanců a ověří, zda nevykonávají funkce neslučitelné s mandátem poslance EP. První činností nových poslanců bude jednání o vytvoření politických skupin (frakcí), která mohou trvat až do první plenární schůze ve Štrasburku. Politická skupina musí mít minimálně 23 poslanců z alespoň sedmi členských států, jak uvádí stránka EP. Ustavující plenární schůze se bude konat od 16. do 19. července, čímž začne nové volební období.
Na ní poslanci zvolí předsedu EP, 14 místopředsedů a pět kvestorů. Také rozhodnou o složení stálých výborů a podvýborů EP a oznámí členy jednotlivých výborů. Po této schůzi se uskuteční první zasedání výborů, kde zvolí své předsedy a místopředsedy. Dalším klíčovým úkolem EP po volbách je volba předsedy Evropské komise (EK). Tento proces může začít po ustavující plenární schůzi a proběhnout po letní přestávce (na schůzi 16.-19. září), ale může se také uskutečnit dříve. Evropská rada, složená z nejvyšších představitelů členských států EU, navrhne kandidáta na předsedu EK, přičemž zohlední výsledky eurovoleb. Navržený kandidát představí své politické směřování před poslanci EP.
EP pak může zvolit předsedu EK tajným hlasováním nadpoloviční většinou 361 z 720 poslanců. Pokud kandidát nezíská potřebnou většinu, předseda EP požádá Evropskou radu o navržení nového kandidáta do jednoho měsíce.
Po zvolení předsedy EK jednotlivé členské státy EU navrhnou své kandidáty na eurokomisaře ve spolupráci s předsedou EK. Kandidáti musí získat souhlas europoslanců po slyšení ve výborech EP. Celkové složení nové Evropské komise schválí EP hlasováním nadpoloviční většinou poslanců, čímž se komise ujme funkce na pět let, jak uvádí oficiální stránka EP.
Poslanci EP se sdružují podle politické příslušnosti, nikoli podle národnosti. Pro vytvoření politické frakce je potřeba 23 poslanců a zastoupení alespoň jedné čtvrtiny členských států (minimálně 7 zemí), jak uvádí stránka EP.
V končícím funkčním období působilo v EP sedm politických frakcí. Někteří poslanci nejsou členy žádné politické skupiny a jsou nezařazení. Po volbách se může seznam frakcí a jejich velikost změnit.
Každá politická skupina má svou vnitřní organizaci, včetně jmenování předsedy (nebo dvou spolupředsedů), předsednictva a sekretariátu. Před každým hlasováním frakce zkoumají zprávy vypracované parlamentními výbory a předkládají k nim pozměňovací návrhy. Stanovisko je dosaženo diskusí uvnitř skupiny, ale žádný poslanec není nucen hlasovat určitým způsobem.
EP je od roku 1979 jediným přímo voleným orgánem EU, což postupně zvýšilo jeho význam. Má tři hlavní pravomoci: legislativní, kontrolní a rozpočtovou. Právní předpisy EU navrhuje Evropská komise, ale EP se většinou účastní jejich přijímání spolu s Radou EU. EP má také několik kontrolních pravomocí, včetně demokratické kontroly všech institucí Unie. Klíčovým úkolem je volba předsedy EK a schválení složení EK s jednotlivými eurokomisaři. EP může také hlasovat o vyslovení nedůvěry Komisi, což ji přinutí k rezignaci, ale tuto pravomoc dosud nevyužil. EP rovněž rozhoduje o mezinárodních dohodách, například o rozšíření Unie, a stanovuje a schvaluje rozpočet a výdaje EU.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Nezaměstnanost v EU klesla na nejmenší úroveň za osm let
02.03.2017
Míra nezaměstnanosti v eurozóně zůstala v lednu na prosincových 9,6 procenta, což je nejlepší výsledek od května 2009. V celé Evropské unii nezaměstnanost klesla na 8,1 procenta z prosincových 8,2 procenta a je nejnižší od ledna 2009. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Nejnižší nezaměstnanost měla podle něj Česká republika.
Ve srovnání s loňským lednem se nezaměstnanost v obou regionech snížila, a to shodně o 0,8 procentního bodu. Vysoká nezaměstnanost ale zůstává mezi mladými do 25 let. V EU činila 17,7 procenta, v eurozóně byla bez práce pětina mladých. V celé EU bylo v lednu bez práce 19,969 milionu lidí, z toho 15,62 milionu v eurozóně. Proti prosinci počet nezaměstnaných v zemích EU klesl o 96 000, v eurozóně pak o 56 000. Z členských zemí unie měla nejnižší míru nezaměstnanosti Česká republika, kde podle Eurostatu dosáhla 3,4 procenta. Druhé bylo Německo se 3,8 procenta. Naopak nejvyšší zůstává nezaměstnanost v Řecku a ve Španělsku. Proti loňskému lednu se nezaměstnanost snížila ve 25 zemích. Na Kypru, v Itálii a Dánsku se naopak zvýšila. Nejvíce klesla v Chorvatsku, Španělsku, Maďarsku, Portugalsku, na Slovensku a v Irsku.
zdroj: ihned.cz
PPF v Anglii otevírá vlastní Clear Bank
28.02.2017
Doposud měla skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera v Anglii pouze několik nemovitostí. Nově však vstupuje do financí. Skupina, která je většinovým vlastníkem úvěrové společnosti Home Credit a Air Bank či PPF banky, získala na ostrovech bankovní licenci a spouští vlastní banku Clear Bank zaměřenou na převody peněz především mezi jednotlivými bankami ve Velké Británii.
Clear Bank, která již funguje v testovacím provozu, má být naplno spuštěna letos na podzim. Po 250 letech je zúčtovací banka první svého druhu. Vstupuje tak jako nový hráč na trh, kde dnes působí pouze čtyři etablované bankovní domy - HSBC, Royal Bank of Scotland, Barclays a Lloyds. PPF vstupuje na trh, kde se ročně protočí přes 80 bilionů liber.
"Tato investice je v souladu s dlouhodobým zaměřením skupiny na rozvíjení inovativních a nadějných projektů, ať už jde o e-commerce, fintech nebo biotechnologie. Vidíme zde velký potenciál, a proto jsme stáli při zrodu ClearBank. Získání bankovní licence ve Spojeném království je známkou velké důvěry v tento unikátní projekt," uvedl Mel Carvill, zástupce skupiny PPF v představenstvu Clear Bank. V Clear Bank drží skupina PPF 35procentní podíl. Dalších 35 procent vlastní společnost CFFI UK Venture a zbývajících 30 procent má v držení management Clear Bank. Celková investice činí necelou miliardu korun. Sídlo má mít v proslulém londýnském mrakodrapu, kterému se přezdívá Okurka. Banka byla původně založena před třemi lety jako start-up. Jejím zakladatelem a předsedou představenstva je Nick Ogden, zakladatel služby WorldPay. Podle Ogdena by měla Clear Bank oživit dosavadní trh a konkurovat novými technologiemi i nižšími transakčními poplatky. Na svém softwaru spolupracuje se společností Microsoft. Využívat má cloudové technologie Azure. Clear Bank odhaduje, že svým vstupem ušetří britské ekonomice na transakčních poplatcích ročně kolem tří miliard liber (v přepočtu 95 miliard korun).
zdroj: ihned.cz
Německo se chce s pomocí Francie a Itálie bránit čínským investicím
16.02.2017
Německo, Franice a Itálie chtějí po Evropské komisi, aby jim pomohla bránit se zahraničním investorům přicházejícím z nečlenských zemí, kteří chtějí koupit strategické či jinak důležité podniky. Ministři hospodářství Německa a Francie společně s italským ministrem průmyslu napsali žádost evropské komisařce pro obchod Cecilii Malmströmové. Tři velké ekonomiky chtějí mít větší prostor pro vyšetřování zahraničních investic, a pokud by bylo třeba, chtějí mít možnost zablokovat převzetí evropských společností zahraničními investory.
Hlavní motivací jsou nedávné nákupy či pokusy o nákup německých společností čínskými firmami. Čína totiž sama blokuje investice do svých domácích podniků. Evropané se zároveň obávají, že prodejem zejména vyspělých technologických společností dají všanc investorům z Číny své know-how. Německo, které je nejoblíbenějším cílem čínských investic v Evropě, se už loni na podzim obrátilo na Evropskou unii s žádostí na právo blokovat zahraniční investice. Věří, že větší šanci na úspěch má nyní, když se k žádosti přidala Francie a Itálie. Tedy druhá a třetí největší ekonomika EU. Podle expertů jsou ale omezeni tím, že se vlády zavázaly k volnému obchodu. Čínské zahraniční investice loni stouply na rekordních 180 miliard euro. Jen v Evropské unii Číňané investovali přes 35 miliard eur, z toho 11 miliard v samotném Německu. Evropské investice v Číně loni činily jen osm miliard. Hlavně Němci se obávají, že by v čínských rukou mohly skončit některé klíčové firmy podnikající v pokročilých technologiích. Tyto obavy vzrostly s plánem na převzetí německé společnosti Kuka, která se zabývá výrobou průmyslových robotů, za 4,5 miliardu čínskou společnosti Midea. Země unie se také mohou bránit zahraničním investicím, ale jen pokud směřují do obranného průmyslu nebo do informačních technologií, které zpracovávají dokumenty zabývající se státními záležitosti. Po Bruselu nyní žádají, aby měly možnost zabránit jakékoliv akvizici.
zdroj: ihned.cz
Růst spotřebitelské ceny v eurozóně i v Česku zrychluje
14.02.2017
Evropští centrální bankéři mohou být spokojeni. Inflace v eurozóně se v posledních dvou měsících vydala zejména díky rostoucí ceně ropy vzhůru a zhruba po čtyřech letech míří k dvouprocentní hranici. Tato úroveň růstu inflace bývá obecně ekonomy spojována se zdravým hospodářským růstem. V případě Česka je dokonce růst inflace ještě rychlejší, když v lednu podle údajů Českého statistického úřadu meziročně vzrostla o 2,2 procenta.
V eurozóně podle předběžného odhadu z konce ledna dosáhla lednová inflace 1,8 procenta, a byla tedy nadále pod dvouprocentní úrovní, kterou si stanovila Evropská centrální banka (ECB). Kritické hlasy se ale začaly ozývat z Německa. Tam vzhledem k letošním parlamentním volbám začíná být měnová politika ECB a růst spotřebitelských cen jedním z důležitých politických témat, zvláště když vzhledem k měnové politice nenesou bankovní účty spořivým Němcům žádný výnos, a dochází tak ke znehodnocování jejich úspor. Ještě v listopadu rostla německá inflace meziročně jen o 0,7 procenta, v prosinci však už povyskočila na 1,7 procenta. Bundesbank, německá centrální banka, předpovídá, že na dvě procenta se inflace dostala už během ledna. A tak pouhé dva měsíce poté, co ECB prodloužila svůj program nákupu státních dluhopisů, který má pomoci růstu hospodářství a inflace, se začaly objevovat spekulace o jeho možném omezení, či dokonce ukončení (exitu). Kromě příznivého růstu inflace tomu totiž nahrává i pozitivní ekonomický vývoj.
zdroj: ihned.cz