09.11.2025
NEJNOVEJŠÍ

Zajímavosti

Nájemníci budou platit o polovinu víc za opravy v bytech
Nájemce je povinen zajištovat a hradit běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu. Za ostatní opravy pak odpovídá pronajímatel. Nařízení o běžné...
Cena bitcoinu zlomila další rekord
Cena nejznámější kryptoměny bitcoin se ve středu vyšplhala na rekordních více než 109 481 dolarů (zhruba 2,4 milionu korun).
Hrad ušetří 57 milionů
Kancelář prezidenta republiky by měla mít v rozpočtu na příští rok 446,5 milionu korun. Je to zhruba o 57 milionů korun méně, než jí přidělil letošní schválený...
Počet nehod na elektrokolech přibývá
Počet dopravních nehod, při kterých byli cyklisté na elektrokolech, loni tvořil téměř 15 procent ze všech nehod na kolech. Policisté jich evidovali 641...
Teplomilné plodiny "migrují" na sever
Klimatická změna zásadně proměňuje podmínky pro zemědělskou produkci v Česku a globálně bude mít vliv na potravinovou bezpečnost. Podle odborníků se zemědělství...

Murphy radí

Murphyho rady

Pokud si myslíš, že už máš dost peněz, poraď se o tom s advokátem.

Pokud vás někdo upozorní, že se určitá věc kazí, nemá smysl měnit věc. Třeba se zbavit donašeče. Vyměnit lidí je přece mnohem snazší, než vyměnit věc.

Pokud si myslíš, že už máš dost peněz, poraď se o tom s advokátem.

(Murphyho zrnká II)
Murphyho zákony a komentáře

Když dva dělají totéž, výsledek je vždy jiný.

O tom, jak věci vypadají, rozhoduje úhel pohledu. Co je dovoleno bohem, není dovoleno volům.

Nikdy není tak špatně, aby zítra nemohlo být hůř.

(Murphyho zrnká II)
Murphyho zákoník

Jeden iniciativní blbec je horší než teroristické komando!

Pokud se již jednou něco pokazilo, všechny pokusy o opravu to ještě víc pokazí.

Vyměním vysavač za demižón vína. Zn..: Z titulu rozvodu jsem přestal vysávat a začal nasávat.

(Murphyho zrnká II)
Murphyho vynálezy

Než si začnete stříhat nehty, natřete je na červeně - snadněji je pak najdete na koberci.

Pokud nemáte čas na sprchování, jednoduše se obalte izolepou a pak ji odmotejte - špína se na ni nalepí.

Lampičku na sluneční energii ocení každý, kdo hledá pod lampou tmu.

(Murphyho zrnká II)
Věci se kazí

Hlavní rozdíl mezi člověkem a strojem je v tom, že dobře namazaný stroj nedělá takový hluk.

Hlavní rozdíl mezi člověkem a strojem je v tom, že dobře namazaný stroj nedělá takový hluk.

Nezaměstnaný otec pěti dětí dá poslední peníze jasnovidke, aby mu vyveštila, jaká budoucnost ho čeká. Jasnovidka začne: Jste otcem tří dětí ... Ne tří, pěti - opravuje ji zákazník. To si myslíte vy.

(Murphyho zrnká II)

Co čeká po eurovolbách zvolené europoslance a Evropskou unii?

11.06.2024 Občané Evropské unie si v eurovolbách zvolili 720 poslanců, kteří je budou v Evropském parlamentu (EP) zastupovat následujících pět let. Po volbách oznámí vnitrostátní orgány členských států EU jména zvolených europoslanců a ověří, zda nevykonávají funkce neslučitelné s mandátem poslance EP. První činností nových poslanců bude jednání o vytvoření politických skupin (frakcí), která mohou trvat až do první plenární schůze ve Štrasburku. Politická skupina musí mít minimálně 23 poslanců z alespoň sedmi členských států, jak uvádí stránka EP. Ustavující plenární schůze se bude konat od 16. do 19. července, čímž začne nové volební období.
Na ní poslanci zvolí předsedu EP, 14 místopředsedů a pět kvestorů. Také rozhodnou o složení stálých výborů a podvýborů EP a oznámí členy jednotlivých výborů. Po této schůzi se uskuteční první zasedání výborů, kde zvolí své předsedy a místopředsedy. Dalším klíčovým úkolem EP po volbách je volba předsedy Evropské komise (EK). Tento proces může začít po ustavující plenární schůzi a proběhnout po letní přestávce (na schůzi 16.-19. září), ale může se také uskutečnit dříve. Evropská rada, složená z nejvyšších představitelů členských států EU, navrhne kandidáta na předsedu EK, přičemž zohlední výsledky eurovoleb. Navržený kandidát představí své politické směřování před poslanci EP.
EP pak může zvolit předsedu EK tajným hlasováním nadpoloviční většinou 361 z 720 poslanců. Pokud kandidát nezíská potřebnou většinu, předseda EP požádá Evropskou radu o navržení nového kandidáta do jednoho měsíce.
Po zvolení předsedy EK jednotlivé členské státy EU navrhnou své kandidáty na eurokomisaře ve spolupráci s předsedou EK. Kandidáti musí získat souhlas europoslanců po slyšení ve výborech EP. Celkové složení nové Evropské komise schválí EP hlasováním nadpoloviční většinou poslanců, čímž se komise ujme funkce na pět let, jak uvádí oficiální stránka EP.
Poslanci EP se sdružují podle politické příslušnosti, nikoli podle národnosti. Pro vytvoření politické frakce je potřeba 23 poslanců a zastoupení alespoň jedné čtvrtiny členských států (minimálně 7 zemí), jak uvádí stránka EP.
V končícím funkčním období působilo v EP sedm politických frakcí. Někteří poslanci nejsou členy žádné politické skupiny a jsou nezařazení. Po volbách se může seznam frakcí a jejich velikost změnit.
Každá politická skupina má svou vnitřní organizaci, včetně jmenování předsedy (nebo dvou spolupředsedů), předsednictva a sekretariátu. Před každým hlasováním frakce zkoumají zprávy vypracované parlamentními výbory a předkládají k nim pozměňovací návrhy. Stanovisko je dosaženo diskusí uvnitř skupiny, ale žádný poslanec není nucen hlasovat určitým způsobem.
EP je od roku 1979 jediným přímo voleným orgánem EU, což postupně zvýšilo jeho význam. Má tři hlavní pravomoci: legislativní, kontrolní a rozpočtovou. Právní předpisy EU navrhuje Evropská komise, ale EP se většinou účastní jejich přijímání spolu s Radou EU. EP má také několik kontrolních pravomocí, včetně demokratické kontroly všech institucí Unie. Klíčovým úkolem je volba předsedy EK a schválení složení EK s jednotlivými eurokomisaři. EP může také hlasovat o vyslovení nedůvěry Komisi, což ji přinutí k rezignaci, ale tuto pravomoc dosud nevyužil. EP rovněž rozhoduje o mezinárodních dohodách, například o rozšíření Unie, a stanovuje a schvaluje rozpočet a výdaje EU.
S
(Zdroj: moneymag.cz)

Brusel schválil podporu obnovitelný zdrojů za 37 miliard

28.11.2016 Evropská komise schválila režim podpory energie z obnovitelných zdrojů v Česku. Takzvanou notifikaci získaly zdroje spuštěné v období 2006-2012. Komise své rozhodnutí zveřejnila v pondělí. Podle dřívějšího vyjádření českého ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) budou mít provozovatelé těchto zdrojů příští rok nárok zhruba na 37 miliard korun. Jde o převážnou většinu ze zdrojů, které dosud notifikaci neměly. Souhlasem komise podmiňoval výplatu peněz český Energetický regulační úřad (ERÚ).
MPO minulý týden uvedlo, že notifikace není ještě vyřešená u zařízení na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET). Resort sdělil, že objem zdrojů, které notifikaci zatím nedostanou, je na úrovni dvou až tří miliard korun. Dodal, že podle informací z EK bude i rozhodnutí o podpoře těchto zdrojů uzavřeno letos. Provozovatelé podporovaných energetických zdrojů v Česku by na základě toho měli příští rok celkem získat kolem 40 miliard korun. Kvůli chybějícímu souhlasu EK odmítal ERÚ podporu řadu měsíců vypsat už loni. Podporu vypsal až na základě nařízení vlády těsně před koncem roku. Výplatu umožnil během nepřítomnosti předsedkyně ERÚ Aleny Vitáskové tehdejší místopředseda úřadu Jan Nehoda, jehož pak Vitásková odvolala z funkce. Vitásková už dříve uvedla, že většina podpory, která byla letos dosud vyplacena, byla vyplacena nezákonně. Podporu podporovaným zdrojům energie v Česku od roku 2013 vyplácí Operátor trhu s elektřinou na základě cenového rozhodnutí ERÚ. Předtím ji vypláceli sami distributoři elektřiny. Výše podpory vzrostla ze zhruba jedné miliardy korun v roce 2006 na 43,5 miliardy korun vyplacených loni. Celkem tak bylo na podporu takzvané zelené energie od roku 2006 do konce loňského roku vyplaceno více než 205 miliard korun.
zdroj: ihned.cz

Brusel chce zarazit přelévání zisků v EU

23.11.2016 Pokud by velké korporace v České republice danily všechny zisky a neodlévaly je do jiných zemí Evropské unie, státní rozpočet by podle odborných propočtů ročně získával šest miliard korun navíc. Není to přitom vůbec málo peněz: jde zhruba o pět procent všech daní, které firmy v tuzemsku odvádějí.
Na tyto dodatečné miliardy může Česko zanedlouho skutečně dosáhnout. Evropská komise připravila nová pravidla, která mají skoncovat s tím, že se velké společnosti placení daní vyhýbají. Nově by měly zisky danit v zemích, kde je skutečně vytvoří. Jednotlivé státy unie v těchto dnech řeší, jak se k novince postaví. Jde o reakci na poslední skandály s extrémně nízkým zdaněním některých obřích korporací. Jak ukázaly případy firem jako Apple nebo Starbucks, tyto velké společnosti své zisky často uměle přesouvají a s vybranými zeměmi Evropské unie − nejčastěji s Irskem, Nizozemskem či Lucemburskem − uzavírají dohody, které jim umožňují platit extrémně nízké daně. Evropská komise teď navrhuje, že ve všech členských zemích se sjednotí základ daně, tedy to, z čeho pak firmy daň odvedou. Její sazbu si bude moct dál každá země určit sama − odlévání zisků do daňově výhodnějších států chce ovšem Brusel zarazit tím, že firmy budou v každé zemi povinně danit to, co v ní vydělají. Změny by se týkaly největších společností s celosvětovými ročními příjmy nad 750 milionů eur, tedy přes 20 miliard korun.

EK tlačí na šestici zemí eurozóny, aby snížily deficit rozpočtu

16.11.2016 Evropská komise ve středu varovala šest zemí eurozóny včetně Itálie a Belgie, že by příští rok nemusely dodržet unijní rozpočtová pravidla týkající se hlavně nadměrného deficitu. Komise tak učinila poté, co přibližně měsíc zkoumala předložené rozpočtové plány zemí platících eurem na příští rok. Obecně se ale situace eurozóny zlepšuje a komise trend doporučuje podpořit pozitivní fiskální politikou, která by doplnila kroky Evropské centrální banky (ECB).
Vyplývá to z roční analýzy růstu a zprávy o mechanismu varování, které ve středu komise představila. Materiály souvisejí s takzvaným evropským semestrem, zavedeným v reakci na finanční krizi v roce 2010. Členským zemím umožňují získat představu, kam by měly v příštím roce orientovat svou hospodářskou politiku. Poukazují také na státy, kterým by mohly hrozit potíže. Pro eurozónu jako celek proto komise v příštím roce doporučuje fiskální expanzi ve výši 0,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Přispět by to mělo k podpoře reforem i hospodářského růstu. Evropa podle názoru unijní exekutivy zažívá křehký, ale relativně odolný návrat k růstu, její HDP je vyšší než před krizí, snižuje se nezaměstnanost a naopak se zvyšují investice. Stále však přetrvává "dědictví krize", především v sociální oblasti, ale i například ve vysoké míře veřejného i soukromého zadlužení. Dnes předložená zpráva o mechanismu varování upozorňuje na možnou hospodářskou nerovnováhu u 13 zemí Evropské unie, včetně například Německa. Česká republika mezi nimi zmíněna není.
zdroj: ihned.cz

Ekonomika eurozóny rostla o 0,3 procenta

15.11.2016 Ekonomika eurozóny ve třetím čtvrtletí vzrostla proti předchozím třem měsícům o 0,3 procenta, stejným tempem jako ve druhém kvartálu. V celé Evropské unii zůstalo tempo hospodářského růstu na 0,4 procenta. Uvedl to v úterý statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil své předběžné údaje z konce října.
Úřad zopakoval, že v meziročním srovnání se hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny zvýšil o 1,6 procenta, zatímco v celé EU meziroční tempo růstu dosáhlo 1,8 procenta. V obou případech tempo růstu zůstalo na úrovních z předchozího kvartálu. Evropská komise minulý týden předpověděla, že růst ekonomiky eurozóny v příštím roce zpomalí na 1,5 procenta z letošních 1,7 procenta. Prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi v říjnu uvedl, že ekonomika eurozóny pokračuje v mírném oživování. Upozornil ale, že hospodářské oživení bude nadále brzdit slabá zahraniční poptávka. ECB se snaží hospodářský růst v eurozóně podporovat nízkými úrokovými sazbami a rozsáhlými nákupy dluhopisů.
zdroj: ihned.cz
< Předchozí články Seznam článků Následující články >
Vyhledávání:
listopad 2025
T po út st čt pá so ne
44 27 28 29 30 31 1 2
45 3 4 5 6 7 8 9
46 10 11 12 13 14 15 16
47 17 18 19 20 21 22 23
48 24 25 26 27 28 29 30
49 1 2 3 4 5 6 7
Dnes má svátek Bohdan
1
Důležitý termín
1
Svátek
cardpay
martinus
náš partner