Co čeká po eurovolbách zvolené europoslance a Evropskou unii?
11.06.2024
Občané Evropské unie si v eurovolbách zvolili 720 poslanců, kteří je budou v Evropském parlamentu (EP) zastupovat následujících pět let. Po volbách oznámí vnitrostátní orgány členských států EU jména zvolených europoslanců a ověří, zda nevykonávají funkce neslučitelné s mandátem poslance EP. První činností nových poslanců bude jednání o vytvoření politických skupin (frakcí), která mohou trvat až do první plenární schůze ve Štrasburku. Politická skupina musí mít minimálně 23 poslanců z alespoň sedmi členských států, jak uvádí stránka EP. Ustavující plenární schůze se bude konat od 16. do 19. července, čímž začne nové volební období.
Na ní poslanci zvolí předsedu EP, 14 místopředsedů a pět kvestorů. Také rozhodnou o složení stálých výborů a podvýborů EP a oznámí členy jednotlivých výborů. Po této schůzi se uskuteční první zasedání výborů, kde zvolí své předsedy a místopředsedy. Dalším klíčovým úkolem EP po volbách je volba předsedy Evropské komise (EK). Tento proces může začít po ustavující plenární schůzi a proběhnout po letní přestávce (na schůzi 16.-19. září), ale může se také uskutečnit dříve. Evropská rada, složená z nejvyšších představitelů členských států EU, navrhne kandidáta na předsedu EK, přičemž zohlední výsledky eurovoleb. Navržený kandidát představí své politické směřování před poslanci EP.
EP pak může zvolit předsedu EK tajným hlasováním nadpoloviční většinou 361 z 720 poslanců. Pokud kandidát nezíská potřebnou většinu, předseda EP požádá Evropskou radu o navržení nového kandidáta do jednoho měsíce.
Po zvolení předsedy EK jednotlivé členské státy EU navrhnou své kandidáty na eurokomisaře ve spolupráci s předsedou EK. Kandidáti musí získat souhlas europoslanců po slyšení ve výborech EP. Celkové složení nové Evropské komise schválí EP hlasováním nadpoloviční většinou poslanců, čímž se komise ujme funkce na pět let, jak uvádí oficiální stránka EP.
Poslanci EP se sdružují podle politické příslušnosti, nikoli podle národnosti. Pro vytvoření politické frakce je potřeba 23 poslanců a zastoupení alespoň jedné čtvrtiny členských států (minimálně 7 zemí), jak uvádí stránka EP.
V končícím funkčním období působilo v EP sedm politických frakcí. Někteří poslanci nejsou členy žádné politické skupiny a jsou nezařazení. Po volbách se může seznam frakcí a jejich velikost změnit.
Každá politická skupina má svou vnitřní organizaci, včetně jmenování předsedy (nebo dvou spolupředsedů), předsednictva a sekretariátu. Před každým hlasováním frakce zkoumají zprávy vypracované parlamentními výbory a předkládají k nim pozměňovací návrhy. Stanovisko je dosaženo diskusí uvnitř skupiny, ale žádný poslanec není nucen hlasovat určitým způsobem.
EP je od roku 1979 jediným přímo voleným orgánem EU, což postupně zvýšilo jeho význam. Má tři hlavní pravomoci: legislativní, kontrolní a rozpočtovou. Právní předpisy EU navrhuje Evropská komise, ale EP se většinou účastní jejich přijímání spolu s Radou EU. EP má také několik kontrolních pravomocí, včetně demokratické kontroly všech institucí Unie. Klíčovým úkolem je volba předsedy EK a schválení složení EK s jednotlivými eurokomisaři. EP může také hlasovat o vyslovení nedůvěry Komisi, což ji přinutí k rezignaci, ale tuto pravomoc dosud nevyužil. EP rovněž rozhoduje o mezinárodních dohodách, například o rozšíření Unie, a stanovuje a schvaluje rozpočet a výdaje EU.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Země EU dohodly postup ohledně ochrany řemeslných a průmyslových výrobků
02.12.2022
Stovky druhů tradičních evropských výrobků včetně českého křišťálu jsou o krok blíž k zahrnutí do systému ochranných označení Evropské unie. Unijní ministři totiž dnes přijali stanovisko k návrhu o ochraně řemeslných a průmyslových výrobků. Cílem je zaručit autenticitu produktů, které jsou spojeny s konkrétním regionem.
Unie v současnosti vymáhá pravidla o ochraně takzvané geografické indikace u mnoha druhů potravin, jako jsou parmazán, šampaňské víno či třeboňský kapr. Návrh předložený v dubnu Evropskou komisí (EK) by vytvořil podobný systém pro výrobky, jako je sklo z benátského ostrova Murano, druh porcelánu vyráběný ve francouzském Limoges nebo český křišťál a granát. Unijní exekutiva očekává, že se ochrana dotkne zhruba 800 produktů.
"Toto nařízení zaručí kvalitu a autenticitu výrobků prodávaných v EU," uvedl v prohlášení český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Na jednání Rady EU, kterému předsedá, předtím ministři sedmadvacítky schválili několik úprav v textu EK. Cílem zásahů je sladit připravovanou normu s existujícími pravidly a vyjasnit podmínky pro registraci ochranných známek.
V
Británie lepí díru ve státních financích
18.11.2022
Británie více zdaní dividendy a příjmy z kapitálu. Zvýší daň z mimořádných zisků energetických gigantů z 25 na 35 procent a prodlouží ji o tři roky do roku 2028. Zmrazí také slevu na dani z příjmu a sníží hranici, při které lidé začínají platit nejvyšší sazbu daně z příjmu. Ve čtvrtek to řekl britský ministr financí Jeremy Hunt, když představoval aktualizovanou podobu rozpočtového plánu. Ten má zemi pomoct zalepit díru ve státních financích.
Londýn hodlá pomocí vyšších daní a rozpočtových škrtů zacelit mezeru až 60 miliard liber (1,67 bilionu korun), která se ve státních financích rozevřela mezi příjmy a výdaji. Bojuje také s vysokou inflací, která v říjnu vystoupila na 11,1 procenta, a hrozí mu dlouhá recese.
Vláda zmrazí výši daňové úlevy na další dva roky do roku 2028. To znamená, že se miliony lidí kvůli rostoucí inflaci a vyšším mzdám přesunou do vyšších daňových pásem. Nejvyšší daňová sazba, která činí 45 procent, se bude nově vztahovat na roční příjmy ve výši od 125 140 liber (3,5 milionu korun) namísto dřívějších 150 000 liber.
„Budeme čelit bouři,“ řekl ministr. Mluvil o obtížných rozhodnutích, která zajistí stabilitu, sníží inflaci a vyrovnají státní rozpočet. To podle něj mimo jiné zahrnuje výrazné snížení veřejných výdajů v některých oblastech. Hunt ale také oznámil zvýšení výdajů, například pro strádající britský státní zdravotnický systému (NHS) a pro školy.
V
Inflace v Evropské unii opět překonala rekord, v říjnu vzrostla na 11,5 procenta
18.11.2022
Míra inflace v Evropské unii v říjnu vystoupila na 11,5 procenta a již devátý měsíc v řadě překonala předchozí rekord. Proti zářijové hodnotě se zvýšila o šest desetin procentního bodu. Ve čtvrtek to oznámil statistický úřad Eurostat. V Česku tempo meziročního růstu cen proti září zpomalilo o 2,3 procentního bodu, s hodnotou 15,5 procenta však míra inflace zůstává nad průměrem a je sedmá nejvyšší v unii.
Eurostat zároveň zpřesnil na 10,6 procenta říjnovou hodnotu inflace v eurozóně, kterou v předběžné zprávě před dvěma týdny odhadl na 10,7 procenta. V září inflace v eurozóně činila 9,9 procenta.
Ceny rostly výrazně rychleji než loni v říjnu, kdy se na ekonomice ještě naplno neprojevovalo postpandemické oživení a energetická krize. Tehdy činila míra inflace v celé sedmadvacítce 4,4 procenta, v 19 státech používajících společnou měnu pak 4,1 procenta.
Nejnižší míru inflace měla v říjnu Francie (7,1 procenta), Španělsko (7,3 procenta) a Malta (7,4 procenta). Naopak nejvyšší meziroční tempo zdražování zaznamenaly Estonsko (22,5 procenta), Litva (22,1 procenta) a Maďarsko (21,9 procenta). Vyšší inflaci než Česko mělo ještě Lotyšsko, Nizozemsko a Polsko.
V
Míra nezaměstnanosti v EU v září zůstala na šesti procentech
04.11.2022
Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v září zůstala na srpnových šesti procentech. Nejnižší byla i nadále v České republice, kde klesla na 2,2 procenta ze srpnových 2,4 procenta. Ve své tiskové zprávě to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat.
V zemích používajících jednotnou evropskou měnu euro se míra nezaměstnanosti snížila na 6,6 procenta ze srpnových 6,7 procenta. Loni v září dosahovala míra nezaměstnanosti v eurozóně 7,3 procenta, zatímco v celé EU činila 6,7 procenta.
Eurostat odhaduje, že letos v září bylo v EU bez práce 12,960 milionu lidí, z toho 10,988 milionu v eurozóně. Proti srpnu se počet nezaměstnaných v unii snížil o 52 000 a v eurozóně o 66 000. Ve srovnání s loňským zářím počet nezaměstnaných v EU klesl o 1,304 milionu a v zemích platících eurem o 1,071 milionu.
Druhou nejnižší míru nezaměstnanosti v EU podle údajů Eurostatu vykázalo Polsko, a to 2,6 procenta. Za ním následovaly Německo a Malta se třemi procenty. Nejvyšší míru nezaměstnanosti mělo Španělsko, a to 12,7 procenta. Nad desetiprocentní hranicí se vedle Španělska nacházelo pouze Řecko, kde míra nezaměstnanosti činila 11,8 procenta.
V