Co přináší dohoda EU–Mercosur?
12.12.2024
Obchodní dohoda mezi EU a jihoamerickým společenstvím Mercosur se dojednávala čtvrt století. Teď se zdá, že by mohla být ve finálové rovince. Záležet ale bude na tom, jestli se podaří přesvědčit evropské farmáře, kteří se bojí levnější konkurence, a hlavně vlády jejich zemí. Jazýčkem na vahách bude Itálie. Pakt mezi Evropskou unií a Mercosurem (Brazílie, Argentina, Uruguay, Paraguay, Bolívie) má spojit trhy 780 milionů lidí, což by z něj dělalo největší obchodní dohodu na světě.
Dohoda sníží cla na sýry a další mléčné výrobky, víno, lihoviny a čokoládu z EU. Země Mercosuru zároveň úplně zruší cla na více než 90 % dovozu z unie, včetně 35% cla na automobily a cel na součástky, stroje, chemikálie a léčiva. Evropské firmy by také měly získat lepší přístup ke kritickým materiálům jako nikl, měď, hliník, titan a lithium, které EU potřebuje na zelenou transformaci a v současnosti je musí získávat z Ruska a Číny.
EU na oplátku postupně sníží cla na zemědělské, průmyslové a další zboží dovážené ze zemí Mercosuru. Součástí dohody jsou například také investice 1,8 miliardy eur v rámci programu Global Gateway, který má v nové komisi na starosti Čech Jozef Síkela. Tyto peníze mají latinskoamerickému regionu pomoct se zelenou a digitální transformací.
Nejde ale jen o obchod, EU chce díky paktu také šířit své principy a hodnoty. V průběhu dlouhých let jednání s latinskoamerickými partnery se charakter dohody značně proměnil. Evropská komise, která jménem EU vyjednávala, teď slibuje, že nejde o běžnou obchodní dohodu, ale o komplexní dokument, který obsahuje různé environmentální a zemědělské záruky.
Obě strany se mimo jiné zavázaly k tomu, že budou dodržovat Pařížskou dohodu o klimatu z roku 2015. Pakt údajně obsahuje také právně vymahatelný závazek zastavit odlesňování od roku 2030. Dosud v tomto směru existovaly pouze politické deklarace.
Řada zemí a sektorů ale zmíněným zárukám nevěří. Francouzská vláda a Národní shromáždění, stejně jako velká část místní občanské společnosti a zemědělců, jsou proti dohodě. Polsko a Rakousko jsou také proti, zatímco Nizozemsko a Itálie mají výhrady. Největší kritika přichází ze zemědělského sektoru. Evropští farmáři se bojí hlavně dovozu levného jihoamerického hovězího a kuřecího masa nebo banánů.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Čipy Made in Europe. Německo chystá vlastní výrobu polovodičů
19.09.2022
Německo pracuje na vybudování průmyslových kapacit na výrobu polovodičů, i když je to nákladný krok. Na závěr dvoudenního festivalu Ada Lovelace o budoucnosti internetu to v pátek řekl německý kancléř Olaf Scholz.
„Je to nákladné, ale podle mě důležité,“ citovala agentura Reuters kancléře, který hovořil o technologické konkurenceschopnosti.
Na konci srpna v projevu na Univerzitě Karlově v Praze Scholz prohlásil, že Evropa už v otázce výroby čipů a polovodičů dosáhla významného pokroku. „Například Intel nedávno oznámil miliardové investice ve Francii, Polsku, Německu, Irsku, Itálii a Španělsku. A to je obrovský krok k nové generaci nových mikročipů s nálepkou Made in Europe. A to je teprve začátek,“ řekl. Dodal, že Evropa se musí stát průkopníkem v oblasti klíčových technologií.
Německá vláda na začátku května oznámila, že chce přilákat výrobce čipů podporou v objemu 14 miliard eur (343 miliard korun).
Čipy jsou už dnes základními komponenty v průmyslu, neobejdou se bez nich výrobci automobilů, telefonů, ale ani chladniček, praček či budíků. Význam čipů se navíc zvyšuje s evropskými plány digitalizace.
Jak jsou mikročipy důležité, to ukázal jejich celosvětový nedostatek, ke kterému přispěly zvýšená poptávka po elektronice v době pandemie nemoci covid-19 a karanténní opatření s uzávěrami, kdy část produkce musela být zastavena.
V
Míra inflace v EU v srpnu vystoupila na rekordních 10,1 procenta
16.09.2022
Míra inflace v Evropské unii v srpnu vystoupila na rekordních 10,1 procenta, zatímco v červenci činila 9,8 procenta. Ve své konečné zprávě to dnes oznámil statistický úřad Eurostat. V České republice míra inflace o dvě desetiny procentního bodu klesla, s hodnotou 17,1 procenta je ale pátá nejvyšší v unii.
V eurozóně inflace vystoupila na 9,1 procenta z červencových 8,9 procenta, potvrdil Eurostat svůj předběžný údaj zveřejněný před dvěma týdny. Loni v srpnu byla míra inflace výrazně nižší, v eurozóně činila tři procenta, v celé EU pak 3,2 procenta.
Nejnižší inflaci měla v srpnu Francie, a to 6,6 procenta, dále Malta (7,0 procenta) a Finsko (7,9 procenta). Naopak nejvyšší zůstává inflace v trojici pobaltských států - v Estonsku činila 25,2 procenta, v Lotyšsku 21,4 procenta a v Litvě 21,1 procenta.
V
ECB razantně zvýšila základní úrok
12.09.2022
Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek na zasedání Rady guvernérů zvýšila svou základní úrokovou sazbu o rekordních 0,75 bodu na 1,25 procenta. Reaguje tak na silný růst inflace v eurozóně. Banka zároveň signalizovala, že bude úroky dál zvyšovat, a předpověděla, že průměrná roční míra inflace v eurozóně letos dosáhne 8,1 procenta.
„Na základě stávajícího hodnocení Rada guvernérů očekává, že na příštích několika zasedáních bude úrokové sazby dále zvyšovat s cílem utlumit poptávku a ochránit před rizikem setrvalého nárůstu inflačních očekávání,“ uvedla banka ve zprávě. V červenci ECB v reakci na prudký růst inflace zvýšila základní úrokové sazby poprvé od roku 2011. Její základní úrok se tak dostal na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém se držel od roku 2016.
„ECB podle očekávání sazby zvyšuje v reakci na inflační tlaky v eurozóně. Stále jsou ale výrazně nižší než sazby ČNB, což bude mít za následek pokračování probíhající euroizace české ekonomiky. Úvěrování v eurech je totiž pro firmy i za těchto podmínek stále výrazně výhodnější než v korunách, čehož podniky logicky využívají. To vytváří tlak na faktickou adaptaci eura i v dalších českých firmách v dodavatelských řetězcích a také na přelévání eura do dalších účetních úkonů - například do cenotvorby,“ míní Jan Brázda, partner PwC a expert na financování.
V
Státy EU podpořily strop u cen elektřiny
12.09.2022
Státy Evropské unie navrhují využít nečekané zisky producentů energie z levnějších zdrojů na pomoc domácnostem. Takový je výsledek pátečního mimořádného jednání ministrů EU zodpovědných za energetiku. Zástupci vlád Evropskou komisi (EK) zároveň pověřili i přípravou dalších opatření, včetně celounijních úspor energie či stanovení stropu cen plynu.
Sebrání mimořádných zisků je jinými slovy zastropování elektřiny na určité úrovni. Na jaké konkrétně, má nyní navrhnout Evropská komise. Nejčastěji se spekuluje o ceně 200 eur za jednu megawatthodinu, což je méně než polovina její aktuální ceny na burze.
Zisky se mají sebrat výrobcům elektřiny s nižšími náklady, kteří ze současných vysokých cen nejvíc těží. Jde o jaderné a uhelné elektrárny a také ty na obnovitelné zdroje.
Nejedná se ovšem o jedinou cestu řešení vysokých cen energií. Ministři pod vedením českého ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely zadali komisi přijít s možným zastropováním ceny plynu. Právě plynové elektrárny nyní ženou ceny nahoru i ceny elektřiny.
Ministři na schůzce ale zdůrazňovali, že takové řešení nemá ohrozit bezpečnost dodávek do Evropy, tedy motivovat Rusko k úplné stopce plynu do EU či odradit obchodníky s LNG plynem, kteří by se mohli snažit prodat svoji surovinu jinde, kde za ni dostanou zaplaceno více. Podle zdroje z českého předsednictví jde o vzkaz Evropské komisi, aby byla se zastropováním cen plynu opatrná.
V