Co přináší dohoda EU–Mercosur?
12.12.2024
Obchodní dohoda mezi EU a jihoamerickým společenstvím Mercosur se dojednávala čtvrt století. Teď se zdá, že by mohla být ve finálové rovince. Záležet ale bude na tom, jestli se podaří přesvědčit evropské farmáře, kteří se bojí levnější konkurence, a hlavně vlády jejich zemí. Jazýčkem na vahách bude Itálie. Pakt mezi Evropskou unií a Mercosurem (Brazílie, Argentina, Uruguay, Paraguay, Bolívie) má spojit trhy 780 milionů lidí, což by z něj dělalo největší obchodní dohodu na světě.
Dohoda sníží cla na sýry a další mléčné výrobky, víno, lihoviny a čokoládu z EU. Země Mercosuru zároveň úplně zruší cla na více než 90 % dovozu z unie, včetně 35% cla na automobily a cel na součástky, stroje, chemikálie a léčiva. Evropské firmy by také měly získat lepší přístup ke kritickým materiálům jako nikl, měď, hliník, titan a lithium, které EU potřebuje na zelenou transformaci a v současnosti je musí získávat z Ruska a Číny.
EU na oplátku postupně sníží cla na zemědělské, průmyslové a další zboží dovážené ze zemí Mercosuru. Součástí dohody jsou například také investice 1,8 miliardy eur v rámci programu Global Gateway, který má v nové komisi na starosti Čech Jozef Síkela. Tyto peníze mají latinskoamerickému regionu pomoct se zelenou a digitální transformací.
Nejde ale jen o obchod, EU chce díky paktu také šířit své principy a hodnoty. V průběhu dlouhých let jednání s latinskoamerickými partnery se charakter dohody značně proměnil. Evropská komise, která jménem EU vyjednávala, teď slibuje, že nejde o běžnou obchodní dohodu, ale o komplexní dokument, který obsahuje různé environmentální a zemědělské záruky.
Obě strany se mimo jiné zavázaly k tomu, že budou dodržovat Pařížskou dohodu o klimatu z roku 2015. Pakt údajně obsahuje také právně vymahatelný závazek zastavit odlesňování od roku 2030. Dosud v tomto směru existovaly pouze politické deklarace.
Řada zemí a sektorů ale zmíněným zárukám nevěří. Francouzská vláda a Národní shromáždění, stejně jako velká část místní občanské společnosti a zemědělců, jsou proti dohodě. Polsko a Rakousko jsou také proti, zatímco Nizozemsko a Itálie mají výhrady. Největší kritika přichází ze zemědělského sektoru. Evropští farmáři se bojí hlavně dovozu levného jihoamerického hovězího a kuřecího masa nebo banánů.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
EU otvírá obchodní bránu do Singapuru
15.02.2019
Evropská unie si po obchodních dohodách s Kanadou a Japonskem připíše další výrazný úspěch na poli mezinárodního obchodu. Europarlament přijal obchodní dohodu se Singapurem. Ten je považován za bránu do celé jihovýchodní Asie. Do ostrovního státu exportuje své zboží padesát tisíc firem.
Europoslanci ve středu přijali smlouvu o volném obchodu se Singapurem, kde sídlí přes deset tisíc evropských firem a vzájemné investice dosahují stovek miliard eur ročně. A nové příležitosti se týkají i českých společností. "Je to velká příležitost pro oživení vzájemných obchodních vztahů i pro české firmy, už teď víme, že pro ně za stávající bilance znamená podpis dohody úsporu cca 120 milionů korun ročně," upozornila europoslankyně a zároveň místopředsedkyně výboru pro vnitřní trh Dita Charanzová (ANO). Singapur je první zemí ze Sdružení národů jihovýchodních Asie (ASEAN), se kterou Evropská unie vytvoří zónu volného obchodu. Politici i odborníci proto doufají, že EU se díky tomu otevřou dveře k celé jihovýchodní Asii i pacifickému regionu. "Věřím, že tudy se budou ubírat trendy dalšího rozvoje globálního světového obchodu. Jsem ráda, že EU je u toho, byla by chyba následovat protekcionismus Spojených států," dodala Charanzová.
EU zvýšila podíl zelené energie za 14 let o polovinu na 17,5 procenta
13.02.2019
Podíl obnovitelné energie na hrubé konečné spotřebě energie v Evropské unii v roce 2017 vzrostl na 17,5 procenta. Meziročně se zvýšil o půl procentního bodu a ve srovnání s rokem 2004, z něhož jsou k dispozici první data, je více než dvojnásobný. Oznámil to v úterý evropský statistický úřad Eurostat. Jedenácti členským státům včetně Česka se už dokonce podařilo dosáhnout svých energetických cílů na rok 2020.
Záměrem Evropské unie je do roku 2020 získávat z obnovitelných zdrojů 20 procent konečné spotřeby energie. V roce 2030 už by to mělo být nejméně 32 procent. Zdaleka nejvyšší podíl obnovitelné energie vykázalo Švédsko, na jeho energetickém mixu se podílela více než polovinou, respektive 54,5 procenta. Nejnižší podíl, a to 6,4 procenta, pak zaznamenalo Lucembursko. Nizozemsko bylo spolu s Francií také nejdále od cíle pro rok 2020, který má každý členský stát stanoven vlastní. V Česku činil v roce 2017 podíl obnovitelné energie na konečné spotřebě 14,8 procenta, a byl tak nad 13procentním cílem stanoveným pro rok 2020. Míněna je takzvaná zelená elektřina získávaná z vody, slunce, větru nebo z tepelné energie zemského jádra. Konečná spotřeba energie ale zahrnuje i teplo a alternativní zdroje energie v dopravě, poznamenala agentura DPA.
Unie prosadila konec arbitráží
11.02.2019
Evropská unie ruší nejpoužívanější nástroj pro ochranu zahraničních investic. Jsou to speciální smlouvy, kterými se řídí takzvané investiční arbitráže − spory, ve kterých firma sídlící v jednom státu EU žaluje jinou zemi unie kvůli poškození svých investic. Nově tyto nástroje v rámci EU už investory neochrání − napříště se firmy budou muset spoléhat na evropské zákony.
Změna se dotkne i sporů, které jsou ještě v běhu. Podle expertů tak roste naděje, že Česko nebude muset platit nic z asi devíti miliard korun, o které ho v rámci Evropy investoři nyní žalují. Nyní je proti státu v běhu osm sporů o ochranu investic. Mezi ty hlavní patří arbitráž přibližně o tři miliardy korun se skupinou investorů do solárních elektráren. Spor zahájili v roce 2013 a tvrdí, že Česko je diskriminovalo například dodatečnou daní z výnosů jejich elektráren. Dalšími investory, kteří se domáhají kompenzace, jsou firmy českoněmeckého podnikatele Václava Fischera nebo podnikatel Josef Šťáva v kauze Diag Human. Spory o ochranu investic se dosud řídily dvoustrannými dohodami, ve kterých se státy zavázaly, že nedopustí, aby investorské projekty byly znehodnoceny zásahem vládních politiků či úředníků. V 90. letech, kdy Česko přecházelo na tržní hospodářství, uzavřel stát takových smluv desítky. Chtěl tím nalákat investory jistotou, že se v případných sporech nebudou muset spoléhat jen na české zákony a soudy.
Evropa versus technologičtí giganti
08.02.2019
Americký technologický gigant Apple se dohodl s francouzskými úřady na doplacení daně za minulých deset let. Uvedla to firma v úterním prohlášení, částku však nezveřejnila. Podle francouzských médií doplatí firma na daních 500 milionů eur (12,8 miliardy korun). Podle francouzského časopisu L'Express Apple uzavřel tajnou dohodu o urovnání v prosinci.
Francie letos zavádí vlastní daň týkající se velkých internetových a technologických firem, jako Google a Apple. Francie také tlačí na zavedení celoevropské daně na největší digitální a softwarové firmy, která by zajistila, že tito giganti platí ze svých obrovských operací v Evropě odpovídající daně. Nízké daně, které tyto giganty platí v EU, jsou již delší dobu trnem v oku mnoha evropských zemích. Velcí američtí technologičtí giganti často nemají v Evropě žádné sídlo a nemohou být tedy na kontinentu daněny, nebo podnikají v těch evropských zemích, kde je výhodný daňový režim. Země EU se však zatím neshodly na tom, jak tento problém řešit. Úřadům ve Francii se nelíbilo, že Apple v uplynulých deseti letech zaplatil v zemi pouze velmi nízké daně, přestože prodeje skupiny v Evropě prudce rostly, zejména díky přístrojům iPhone. Apple využíval praktiku, která mu umožňuje převádět zisky do Irska, kde jsou daně výrazně nižší. Před rokem se francouzský daňový úřad dohodl na doplacení daní s americkým internetovým obchodech Amazon. Ten souhlasil, že za roky 2006 až 2010 doplatí 202 milionů eur.