Co přináší dohoda EU–Mercosur?
12.12.2024
Obchodní dohoda mezi EU a jihoamerickým společenstvím Mercosur se dojednávala čtvrt století. Teď se zdá, že by mohla být ve finálové rovince. Záležet ale bude na tom, jestli se podaří přesvědčit evropské farmáře, kteří se bojí levnější konkurence, a hlavně vlády jejich zemí. Jazýčkem na vahách bude Itálie. Pakt mezi Evropskou unií a Mercosurem (Brazílie, Argentina, Uruguay, Paraguay, Bolívie) má spojit trhy 780 milionů lidí, což by z něj dělalo největší obchodní dohodu na světě.
Dohoda sníží cla na sýry a další mléčné výrobky, víno, lihoviny a čokoládu z EU. Země Mercosuru zároveň úplně zruší cla na více než 90 % dovozu z unie, včetně 35% cla na automobily a cel na součástky, stroje, chemikálie a léčiva. Evropské firmy by také měly získat lepší přístup ke kritickým materiálům jako nikl, měď, hliník, titan a lithium, které EU potřebuje na zelenou transformaci a v současnosti je musí získávat z Ruska a Číny.
EU na oplátku postupně sníží cla na zemědělské, průmyslové a další zboží dovážené ze zemí Mercosuru. Součástí dohody jsou například také investice 1,8 miliardy eur v rámci programu Global Gateway, který má v nové komisi na starosti Čech Jozef Síkela. Tyto peníze mají latinskoamerickému regionu pomoct se zelenou a digitální transformací.
Nejde ale jen o obchod, EU chce díky paktu také šířit své principy a hodnoty. V průběhu dlouhých let jednání s latinskoamerickými partnery se charakter dohody značně proměnil. Evropská komise, která jménem EU vyjednávala, teď slibuje, že nejde o běžnou obchodní dohodu, ale o komplexní dokument, který obsahuje různé environmentální a zemědělské záruky.
Obě strany se mimo jiné zavázaly k tomu, že budou dodržovat Pařížskou dohodu o klimatu z roku 2015. Pakt údajně obsahuje také právně vymahatelný závazek zastavit odlesňování od roku 2030. Dosud v tomto směru existovaly pouze politické deklarace.
Řada zemí a sektorů ale zmíněným zárukám nevěří. Francouzská vláda a Národní shromáždění, stejně jako velká část místní občanské společnosti a zemědělců, jsou proti dohodě. Polsko a Rakousko jsou také proti, zatímco Nizozemsko a Itálie mají výhrady. Největší kritika přichází ze zemědělského sektoru. Evropští farmáři se bojí hlavně dovozu levného jihoamerického hovězího a kuřecího masa nebo banánů.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Inflace v eurozóně zrychlila na 0,4 procenta
30.09.2016
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v září zrychlil na 0,4 procenta ze srpnových 0,2 procenta. Vyplývá to z prvního rychlého odhadu, který zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Inflace tak nadále výrazně zaostává za cílem Evropské centrální banky (ECB).
Ceny energií sice v září klesly, tempo jejich poklesu však zpomalilo na tři procenta ze srpnových 5,6 procenta. Ceny služeb, potravin, alkoholu a tabáku a neenergetického průmyslového zboží naopak rostly. Nejvíce se zvýšily ceny ve službách, a to o 1,2 procenta. Sektor služeb je největším sektorem ekonomiky eurozóny. Jádrová inflace, která nezahrnuje nejvíce nestabilní ceny nezpracovaných potravin a energií, činila stejně jako v srpnu 0,8 procenta. Bez zahrnutí cen energií, potravin, alkoholu a tabáku inflace činila rovněž 0,8 procenta. Rychlý odhad Eurostatu nezahrnuje meziměsíční srovnání ani žádné další podrobnosti. Zpřesněnou zprávu s dalšími údaji zveřejní Eurostat 17. října. Evropská centrální banka (ECB) v posledních letech důrazně uvolňuje měnovou politiku, aby podpořila hospodářský růst a zvýšila inflaci, která se už delší dobu pohybuje kolem nuly. Její kroky ale zatím žádoucí zrychlení růstu a zvýšení inflace nepřinesly. Dlouhodobým cílem ECB je návrat meziroční míry inflace ke dvěma procentům.
Význam Evropské unie pro český vývoz dál roste.
27.09.2016
Význam Evropské unie pro český export loni dále rostl. Vývoz do EU dosáhl podílu 83,2 procenta na celém českém exportu, což bylo meziročně o jeden procentní bod více. Hlavním obchodním partnerem v EU je nadále Německo, jehož podíl na celkovém českém vývozu do Evropské unie představoval 38,6 procenta. Podíl Slovenska byl 10,8 procenta. Na úterní tiskové konferenci to uvedl Český statistický úřad (ČSÚ).
Česko se na celkovém vývozu EU podílí z 2,9 procenta, což je o desetinu procenta více než Rakousko a dvakrát více než Slovensko (1,4 procenta). Německo tvoří čtvrtinu celkového exportu unie, Polsko 3,7 procenta. České firmy do osmadvacítky loni vyvezly zboží za 3,2 biliónu korun, o 249,2 miliardy korun více než v roce 2014. Vyvážejí se hlavně stroje a dopravní prostředky. Česko od svého vstupu do EU více zboží vyváží, než dováží. Hodnota dovozu zboží do Česka z členských zemí dosahovala 65,5 procenta celkového importu. Česko obchoduje hlavně se sousedními státy. Vloni představoval podíl okolních zemí na celkovém vývozu 51,1 procenta a na dovozu 42 procent. "V roce 2015 dosáhl podíl Německa na celkovém českém vývozu do EU 38,6 procenta, Slovenska 10,8 procenta, Polska 7,1 procenta a Rakouska 4,9 procenta," dodal ředitel odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Karel Král.
zdroj: ihned.cz
Brusel schválil německou expanzi EPH
22.09.2016
Evropská komise nemá námitky proti převzetí dvou firem švédské společnosti Vattenfall v Německu českým Energetickým a průmyslovým holdingem (EPH) v konsorciu se společností PPF Investments. Komise ve čtvrtek uvedla, že transakce nebude mít nepříznivý vliv na hospodářskou soutěž na odpovídajících trzích.
Švédská vláda prodej dolů a tepelných elektráren státní švédské firmy Vattenfall v Německu schválila přes protesty ekologů počátkem července. Prodávané aktivity zaměstnávají v Sasku a Braniborsku kolem 8000 lidí. EPH se podle médií zavázal, že do konce roku 2020 nebude v převzatých dolech a elektrárnách propouštět. Transakci, která se týká firem Vattenfall Europe Generation a Vattenfall Europe Mining, posuzovala Komise s ohledem na možné dopady na trh s hnědým uhlím, dodávky prachového hnědého uhlí v Německu a výrobu a velkoobchodní dodávky elektrické energie. Na trhu s hnědým uhlím není mezi účastníky konkurenční vztah, Vattenfall vyvíjí v Německu aktivity v Lužici - tedy v Sasku a v Braniborsku, zatímco EPH prostřednictvím své dceřiné firmy Mibrag provozuje povrchové doly ve středním Německu, připomněla komise v tiskové zprávě.
zdroj: ihned.cz
Švýcarská ekonomika navzdory silnému franku solidně roste
06.09.2016
Švýcarská ekonomika rostla ve druhém čtvrtletí nejrychlejším tempem od prudkého posílení franku na počátku roku 2015. Hrubý domácí produkt (HDP) země vzrostl meziročně o dvě procenta, což byl více než dvojnásobek odhadů ekonomů. Vyplývá to z úterních vládních statistických údajů.
Švýcarská centrální banka v lednu 2015 překvapivě zrušila politiku udržování kurzu eura vůči franku nad 1,20 CHF, kterou zavedla v září 2011, aby ochránila ekonomiku před negativními dopady silné domácí měny na vývoz. Frank poté nárazově zpevnil o zhruba 13 procent, což podkopalo export, tradiční motor švýcarské ekonomiky. Loni sice švýcarská ekonomika zpomalila růst na 0,8 procenta z dvouprocentního tempa v roce 2014, recesi se však vyhnula. Švýcarská vláda pro letošní rok předpověděla zrychlení růstu na 1,6 procenta. HDP ve druhém čtvrtletí v mezičtvrtletním srovnání stoupl o 0,6 procenta. Bylo to nejsilnější tempo růstu od konce roku 2014. Ekonomiku podpořila jak bilance zahraničního obchodu, tak zvýšená vládní spotřeba, citovala agentura Reuters švýcarské vládní statistiky.
zdroj: ihned.cz