Duševní potíže zaměstnanců stojí evropskou ekonomiku ročně 170 miliard eur
09.10.2024
Je to v přepočtu zhruba 4,3 bilionu korun. Jedním z hlavních důvodů je pracovní stres a přetíženost. Stres přispívá asi k polovině všech zameškaných dnů v práci. Z výzkumů evropských institucí vyplývá, že firmy duševní zdraví neřeší dostatečně, proto je důležité zaměřit se na prevenci a podporu, informoval v pondělí mluvčí Národního ústavu duševního zdraví Jan Červenka. Duševní zdraví na pracovišti je tématem letošního Světového dne duševního zdraví, který připadá na 10. října.
Podle dat výzkumníků 60 procent světové populace pracuje a až 15 procent dospělých v produktivním věku má nějaké duševní onemocnění. "Pracovní stres je přitom jedním z klíčových rizikových faktorů pro duševní zdraví. V roce 2022 trpělo v Evropské unii stresem, depresí a úzkostí 27 procent pracovníků," uvedl klinický psycholog a metodik ve výzkumném programu Veřejného duševního zdraví Národního ústavu duševního zdraví Tomáš Jelínek. Duševní zdraví má vliv i na ekonomiku, protože důsledkem jeho zhoršení je nižší produktivita a absence v zaměstnání.
Podle ředitele Národního ústavu duševního zdraví Petra Winklera sice existují příklady dobré praxe i politiky v této oblasti, stejně jako poměrně spolehlivá evidence o efektivitě a ekonomických přínosech programů na podporu duševního zdraví v zaměstnání, avšak zaměstnavatelé v Česku i v Evropě programy prevence zpravidla nemají. V některých případech, když už si problémy uvědomují, například kvůli sebevraždě na pracovišti, nízké produktivitě práce nebo velké míře vyhoření v top managementu, začnou sahat ke zkratkovitým řešením, která nepomáhají. "To se často děje pod vlivem ’wellbeing průmyslu’, který nabízí až vnucuje jednoduchá, ale drahá a nefunkční řešení. Pomohla by národní nebo mezinárodní certifikace zaměstnavatelů podporujících duševní zdraví, která by jasně odlišila kvalitní programy," dodal Winkler.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Zahraniční investoři stále drží přes čtyřicet procent českých státních dluhopisů
18.09.2017
Podíl zahraničních investorů, kteří drží české státní dluhopisy, se od konce devizových intervencí Českou národní bankou letos v dubnu stále drží nad úrovní 40 procent. Podle posledních údajů ministerstva financí drželi ke konci července zahraniční investoři dluhopisy za 701,5 miliardy korun a jejich podíl tak byl 45,6 procenta.
Největší podíl v letošním roce na dluhopisech měli zahraniční investoři v červnu, a to 47,62 procenta. Na konci loňského roku drželi zhruba třetinu dluhopisů. Zájem o dluhopisy rostl s blížícím se koncem kurzového závazku, která nakonec ČNB ukončila 6. dubna. Za růstem podílu byla především sázka investorů na posílení koruny po konci kurzového závazku ČNB a státní dluhopisy byly pro ně jedním z mála nástrojů, kam své peníze umístit. Vysoký zájem zároveň snížil výnosy českých dluhopisů, a v mnoha případech dokonce státu zajistil, že si půjčoval na záporný úrok. Celkově má stát ke konci července vydané dluhopisy za 1,744 bilionu korun, z toho je 206 miliard korun v zahraničních emisích dluhopisů.
zdroj: ihned.cz
V Británii se začne platit plastovými desetilibrovkami s portrétem spisovatelky
14.09.2017
V minulém roce vydala centrální banka Velké Británie do oběhu 440 milionů plastových pětilibrovek, které mají každá cenu zhruba 145 korun. Ve čtvrtek poprvé vydává i destilibrovky s portrétem spisovatelky Jane Austenové – autorkou slavného románu Pýcha a předsudek. Podobizna, na které je podle historiků spisovatelka zobrazena hezčí, než ve skutečnosti byla, je doprovázena citátem: “Neexistuje většího potěšení, než je čtení.”
Nová bankovka je vytištěna na polymeru, tenké ohebné plastové fólii, která by měla být dostatečně odolná, aby vydržela i vyprání v pračce. Bude obsahovat dokonalejší ochranné prvky proti padělání nebo hmatatelné značky, které slepcům poslouží k rozpoznání hodnoty. Podle listu The Guardian se chystá hon na desetilibrovky se speciálními sériovými čísly. Například pětilibrovka se sériovým číslem 01000017 byla v minulém roce na charitativní akci prodána za čtyři tisíce liber. Velký zájem se očekává o desetilibrovku se sériovým číslem 16 121775 a 8 071817, což je datum narození a úmrtí spisovatelky. V minulém roce centrální banka začala vydávat plastové pětilibrovky, na jejíž přední straně je portrét královny Alžběty II a na rubu bankovky pak snímek Winstona Churchila z roku 1941 s citátem: “Nemohu vám slíbit nic než krev, dřinu, slzy a pot". Předseda Winston Churchilla tato slova pronesl v jeho první řeči ve funkci premiéra v roce 1940. Poté dovedl Británii k vítěství nad nacistickým Německem. Starší desetilibrovka s Charlesem Darwinem přestane platit na jaře příštího roku. Podle BBC se centrální banka Velké Británie v roce 2020 chystá vydat i plastové dvacetilibrovky s portrétem krajináře Wiliema Turnera.
zdroj: ihned.cz
Britští poslanci schválili zákon o právní odluce od EU
12.09.2017
Britská Dolní sněmovna přijala v noci na úterý ve druhém čtení návrh zákona, který se má stát základem právní odluky Spojeného království od Evropské unie. Má stanovit, jaké zákony přijaté v souladu s normami EU zůstanou v britském právu zachovány a jaké naopak budou vypuštěny. Britská premiérka Theresa Mayová výsledky hlasování přivítala. Schvalování normy nyní vstupuje v parlamentu do další fáze, jednat o ní budou výbory. Podle serveru BBC News přijdou vládní konzervativci s novými dodatky.
Celý schvalovací proces může trvat ještě měsíce. Návrh musí projít v konečné podobě nejen Dolní sněmovnou, ale také horní komorou, nevolenou Sněmovnou lordů. Po osmi hodinách jednání normu podpořilo 326 zákonodárců. Proti jich bylo 290. Pro přijetí zákona hlasovali hlavně poslanci vládní Konzervativní strany a jejich koaličního spojence – ultrakonzervativní severoirskou Demokratickou unionistickou stranu (DUP). Proti byli opoziční labouristé a liberálové. "Brzy ráno parlament přijal historické rozhodnutí podpořit vůli britského lidu a hlasoval pro zákon, který poskytuje jistotu a jasnost před naším odchodem z Evropské unie," uvedla Mayová v prohlášení. Dodala, že rozhodnutí znamená, že Británie může pokračovat v jednání se solidními základy. Ministr zahraničí Boris Johson v páteční debatě vyzval poslance, aby nenarušili proces přijímání tohoto zákona. Podle něho britská veřejnost chtěla, aby byl přijat. Právní předpis mimo jiné říká, že unijní právo ztratí dnem vystoupení Británie z evropského bloku nadřazenost nad britskými zákony. Zákon rovněž uvádí, že britská vláda bude mít na nápravu všech nedostatků vzešlých z převodu unijního práva do britského čas dva roky po brexitu, tedy odchodu z EU.
zdroj: ihned.cz
Kvóty na přijímání uprchlíků platí. Plnit by je mělo i Česko
06.09.2017
Povinné kvóty na přijímání uprchlíků jsou platné a země Evropské unie se jimi musí řídit, rozhodl nejvyšší soud v Evropské unii. Odmítl tak žalobu Slovenska a Maďarska proti kvótám. V rámci kvót přijatých v roce 2015 by si země EU měly z Řecka a Itálie přerozdělit až 120 tisíc uprchlíků. Na Česko jich připadá zhruba 2600.
Povinné kvóty odmítá i česká vláda, i když se ke slovenské a maďarské žalobě nepřipojila. Bratislava a Budapešť v žalobě argumentovaly z formálního hlediska: tvrdily, že EU při přijetí kvót nedodržela náležité procesní postupy. To ale Soudní dvůr EU, nejvyšší soud v osmadvacítce, odmítl. "Mechanismus /kvót/ napomáhá Řecku a Itálii zvládat dopady migrační krize z roku 2015 a je přiměřený," rozhodl soud. Podle něj platné evropské právo zavedení kvót umožňuje. Slovensko respektuje verdikt soudu, ale nadále hodlá prosazovat jiný způsob solidarity než přijímání migrantů. Novinářům to řekl slovenský premiér Robert Fico. "Náš postoj ke kvótám se nemění. Nadále budeme aktivně pracovat na tom, aby solidarita byla projevena jiným způsobem než nuceným přijímáním migrantů z jiných zemí," uvedl Fico. Česko před dvěma lety hlasovalo spolu se Slovenskem, Maďarskem a Rumunskem proti přijetí kvót. Ostatní země EU ale kvóty podpořily a odpůrce přehlasovaly. Česko zatím podle povinných kvót přijalo jen 12 běženců a od jara loňského roku úplně přestalo nabízet, že přijme další. Evropská komise proto Česku, a taky Polsku a Maďarsku, pohrozila soudem kvůli nerespektování platných zákonů. Pokud komise tyto země skutečně zažaluje a Soudní dvůr EU jí dá za pravdu, mohl by Česko odsoudit k vysoké jednorázové pokutě a k placení fixní částky za každý den, kdy by dál odmítalo rozhodnutí respektovat. Platnost povinných kvót vyprší už tento měsíc. Země EU si na jejich základě zatím rozdělily jen něco přes 20 tisíc uprchlíků místo plánovaných 120 tisíc. Důvodem je to, že po výrazném snížení migrace do Řecka přes Turecko v Evropě není dostatečný počet lidí, kteří by podmínky pro přerozdělení splňovali.
zdroj: ihned.cz