EU dá Ukrajině 40 milionů eur, aby před zimou opravila budovy a topení
09.09.2024
Evropská komise (EK) oznámila, že navýší humanitární financování pro zranitelné obyvatele Ukrajiny o dalších 40 milionů eur, a to v rámci přípravy na nadcházející zimní období. Z této nové pomoci bude 35 milionů eur určeno na humanitární projekty na Ukrajině a pět milionů eur na podporu ukrajinských uprchlíků a jejich hostitelských komunit v Moldavsku. Hlavním cílem je připravit Ukrajince na mrazivé zimní měsíce, opravit poškozené budovy, zajistit přístup k elektřině a vytápění a poskytnout přístřeší těm, kteří to nejvíce potřebují.
V Moldavsku bude vyčleněná částka použita k ochraně nejzranitelnějších uprchlíků a zajištění jejich přístupu k základním službám. Zároveň se zvýší připravenost země na případné další vlny uprchlíků.
EU poskytuje humanitární pomoc Ukrajině již od vypuknutí konfliktu v roce 2014 a zaměřuje se na těžko dostupné oblasti, zejména v blízkosti frontových linií na východě a jihu země. Po začátku ruské invaze v únoru 2022 Unie výrazně navýšila svou humanitární podporu. Od února 2022 EK vyčlenila celkem 966 milionů eur na humanitární programy, z toho 895 milionů eur bylo určeno na pomoc přímo na Ukrajině a 71 milionů eur na podporu ukrajinských uprchlíků v Moldavsku.
„Blížící se zima Ukrajincům přinese další obtíže. Spolu s našimi humanitárními partnery se už připravujeme na výzvy, které zima přinese. EU zvyšuje svou humanitární pomoc o dalších 40 milionů eur, čímž celková letošní podpora dosáhne 110 milionů eur pro Ukrajinu a 13 milionů eur pro Moldavsko,“ uvedl eurokomisař pro krizový management Janez Lenarčič.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Růst evropských ekonomik nevyužívají země dostatečně k reformám
16.05.2018
Růst evropské ekonomiky je silný, hlavně díky domácí poptávce. Vlády však dostatečně nevyužívají této výhody ke snížení svých dluhů a zavádění reforem. Uvedl to ve své úterní zprávě Mezinárodní měnový fond.
Podle odhadu MMF má růst ve vyspělých evropských ekonomikách, hlavně v eurozóně, letos zpomalit na 2,3 procenta z 2,4 procenta loni. V roce 2019 dále klesne na dvě procenta. Stejné zpomalení čeká i Evropská komise. "Uprostřed dobrých časů však snahy o fiskální změny a strukturální reformy ochabují," uvedl MMF. "Vzhledem k tomu, že ekonomický výhled se v krátkodobém horizontu bude nadále zlepšovat, ale ve střednědobém je méně optimistický, politici by měli využít tento okamžik k obnovení prostoru pro fiskální manévry a prosadit reformy, které podpoří růstový potenciál," dodal fond. Navzdory celkovému silnému růstu je však výkon některých největších ekonomik eurozóny, jako Francie, Itálie, Španělska, slabý na to, aby se zemím dařilo snižovat jejich rozpočtové deficity. Jiné země, jako Belgie, pak schodek zvyšují. Politici by se měli snažit, aby se rozpočty jejich zemí dostaly do rovnováhy v příštích několika letech, doporučil MMF. Stabilizace rozpočtu a snížení dluhu by také pomohly ekonomikám lépe se vyrovnat s tlakem na růst výdajů na penze a zdravotní péči.
UniCredit má nejlepší výsledek za první čtvrtletí za posledních 11 let
11.05.2018
Italská bankovní skupina UniCredit vykázala nejlepší výsledek za první čtvrtletí od roku 2007. Čistý zisk největší italské bance meziročně stoupl o 22,6 procenta na 1,1 miliardy eur (něco přes 28 miliard korun) a překonal očekávání. Zásluhu na něm měly podle jejího čtvrtečního sdělení především nižší úvěrové ztráty, než se očekávalo.
Analytici čistý zisk za první tři měsíce roku v průměru odhadovali na 766 milionů eur. Tržby bance ve srovnání s předchozím kvartálem stouply o čtyři procenta na 5,1 miliardy eur. Táhly je především bankovní poplatky, čistý úrokový výnos se mírně snížil. Úvěrové ztráty ve čtvrtletí klesly na 496 milionů eur, více než se očekávalo. Bance se v uvedeném období podařilo získat téměř půl milionu nových klientů. UniCredit se výrazně angažuje v zemích střední a východní Evropy, včetně České republiky. Na českém trhu začala působit v listopadu 2007, její tuzemská pobočka vznikla spojením finančního ústavu HVB Bank a Živnostenské banky. V Česku a na Slovensku má téměř 700 tisíc klientů.
Díky Evropské unii začínají firmy zavádět pravidla na ochranu osobních dat
09.05.2018
V ochraně osobních údajů Česko léta zaostávalo za západní Evropou, shodují se právníci s Úřadem pro ochranu osobních údajů. Od 25. května se to s definitivní platností změní, protože začne být účinné nařízení na ochranu dat známé pod zkratkou GDPR. To sjednocuje pravidla ochrany osobních údajů napříč celou Evropskou unií.
Všichni zákazníci, zaměstnanci nebo pacienti získají od květnového termínu větší přehled o tom, jaké informace o nich firmy, úřady nebo nemocnice schraňují. Budou moci žádat výmaz svých dat z marketingových databází a bez jejich souhlasu nebudou smět firmy ani sledovat jejich chování na internetu a poskytovat zjištěná data dál. Tam, kde mohou podniky a instituce osobní údaje zpracovávat bez souhlasu − například proto, že je k tomu zavazuje smlouva nebo povinnost plynoucí ze zákona −, bude platit, že osobní data musí ze svých databází vymazat ihned poté, co pominul účel, pro který je potřebovaly.
Volkswagen zvýšil dividendu, prodá některé své firmy
07.05.2018
Z Herberta Diesse, nového šéfa koncernu Volkswagen, který 13. dubna ve funkci vystřídal Matthiase Müllera, včera na valné hromadě konané v berlínském City Cube vyzařovalo sebevědomí. Největší světová automobilka překonala důsledky neblahého emisního skandálu a dál přepisuje prodejní rekordy. Ani letošní rok by neměl být výjimkou.
Volkswagen během letošního prvního čtvrtletí zvýšil dodávky zákazníkům meziročně o 7,4 procenta na 2,7 milionu vozů, což je kvartální rekord. Podle Diesse tak lze očekávat, že celkový prodej v tomto roce proti loňsku, kdy přesáhl 10,7 milionu aut, dál mírně vzroste. Tržby stoupnou až o pět procent, loni dosáhly 230,7 miliardy eur. Akcionáři schválili návrh představenstva, aby se dividenda vyplácená za rok 2017 na jednu běžnou akcii zvýšila na 3,90 eura ve srovnání s předchozími dvěma eury. Proč také ne, když koncern loni více než zdvojnásobil čistý zisk na 11,6 miliardy eur. Diess současně akcionářům sdělil, že vedení vážně uvažuje o určitém "zeštíhlení" koncernu. Nevylučuje prodej motocyklové značky Ducati, jež je nyní propojena s dceřinou firmou Audi. K "neprofilovému byznysu", jehož by bylo účelné se zbavit, patří také výrobce převodovek Renk, kde VW drží většinový podíl, a rovněž firma Man Diesel & Turbo, dodávající hlavně naftové motory. Koncern mění svoji organizační strukturu. Její součástí bude i spojení 12 značek do několika skupin (podle zákaznických skupin), z nichž každá bude mít jednotné řízení. Do skupiny "běžných" značek (volume) patří vedle Volkswagenu či Seatu také česká Škoda Auto. V "prémiové" bude například Audi a v "superprémiové" Porsche, Bentley a Bugatti.