EU přece jenom může být brzy bez ruského plynu
20.04.2022
Evropská unie se může bez ruského plynu ocitnout dříve, než se dosud zdálo. Předběžná právní analýza, kterou si zadala Evropská komise, totiž shledala kolizi mezi již zavedenými sankcemi, a požadavkem Kremlu na platbu za plyn v rublech, resp. skrze Gazprombanku. O nálezu právní analýzy dnes informuje agentura Bloomberg s odkazem na nejmenovaný zdroj. Jinými slovy, Brusel dospívá k závěru, že pokud by měl vyhovět požadavku platby za plyn přes Gazprombanku, musel by obejít své vlastní sankce uvalené na Rusko. V dané souvislosti už něco takového odmítl německý ministr hospodářství Robert Habeck.
Ten v reakci na zmíněný předběžný právní závěr Evropské komise uvedl, že není možné jakkoli sankce obcházet. To ovšem znamená jediné. Pokud Kreml neustoupí ze svého požadavku či jej nemodifikuje tak, aby nebyl v kolizi se sankcemi, EU přestane již brzy odebírat ruský plyn.
Ruský prezident Vladimir Putin přišel s požadavkem platby za plyn v rublech koncem března. Zprvu Kreml věc stavěl tak, že země EU budou jakožto země k Rusku nepřátelské muset za plyn platit v rublech přesně tak, jak jej nyní platí – nejčastěji – v eurech. Takový požadavek země EU poměrně jednotně odmítly, prakticky jedině s výjimkou Maďarska. Kreml proto poněkud „couvl“. A modifikoval svůj požadavek tak, že by země EU, resp. jejich zhruba 150 firem, jež mají s Ruskem plynové kontrakty, nadále platily, jak byly zvyklé, tedy nejčastěji v eurech, přičemž ovšem jejich platba by směřovala nikoli jako dosud plynárenskému gigantu Gazprom, nýbrž Gazprombance. Gazprombanka by devizy konvertovala v rubly. Jedna z výhod tohoto postupu tkví z hlediska Kremlu v tom, že mohl stanovit pro něj příznivý kurs, který beztak už nyní silnými zásahy do devizového trhu manipuluje.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Británie ustupuje Evropě. Souhlasí se zaplacením obrovského dluhu po brexitu
29.11.2017
Británie podle zpráv tamních médií souhlasí s tím, že bude muset po svém odchodu z Evropské unie doplatit všechno, co unii dluží. Londýn se prý chystá ostatní země EU ujistit, že uznává všechny své závazky, které mohou dosáhnout až 100 miliard eur, tedy přes 2,5 bilionu korun. Britský ministr zahraničí Boris Johnson přitom ještě nedávno tvrdil, že unie si může takové požadavky "strčit za klobouk".
Až 100 miliard eur by měly být celkové britské závazky vůči unii. Jedná se o už dříve slíbené platby do společného evropského rozpočtu, o půjčky zemím, jako je Ukrajina, které Británie ještě jako členská země podepsala, nebo o britský podíl na výplatách důchodů pro vysloužilé zaměstnance evropských institucí. Británie by unii měla ve skutečnosti zaplatit výrazně méně než 100 miliard eur. Od této částky je nutné odečíst příspěvky z evropských fondů, na které mají Britové nárok, nebo britský podíl na aktivech EU, jako je například kapitál Evropské investiční banky. Čistý britský dluh tak závisí na konkrétním výpočtu. Podle britských médií by to mělo být kolem 40 až 50 miliard eur. Země EU po Londýnu nepožadují, aby už teď dal na stůl konkrétní částku. Jde jim o to, aby Spojené království všechny své závazky vůči unii uznalo. "Slíbili, že všechno uhradí. Je nám jedno, o jakém odhadu celkové výše částky teď mluví," řekl deníku Financial Times vysoce postavený evropský diplomat. Finanční vyrovnání je jednou z hlavních podmínek zemí EU pro to, aby s Brity začaly jednat o tom, jak budou vypadat vzájemné vztahy poté, co Británie unii opustí. Britský byznys chce co nejdřív vědět, na jakou formu dalších vztahů s EU se má připravit. Státy EU se sejdou v polovině prosince na summitu v Bruselu, kde by mohly rozhodnout, že jednání o budoucích vztazích mohou začít.
Česko mírně poroste a přiblíží se průměru eurozóny, předpovídají finance
27.11.2017
Ekonomická úroveň Česka v poměru k 19 zemím eurozóny v následujících letech mírně poroste. Ministerstvo financí v aktuální listopadové makroekonomické prognóze letos počítá s růstem českého hrubého domácího produktu na obyvatele v poměru k eurozóně na 85 procent a příští rok na 86 procent. Loni byla ČR na 83 procentech států eurozóny. Česko by tak na tom mělo být lépe než Polsko, Maďarsko, Slovensko, Portugalsko či Slovinsko.
"Díky silnému hospodářskému růstu by se relativní ekonomická úroveň ČR měla zvýšit až na 86 procent průměru 19 zemí eurozóny v roce 2018," uvedlo MF v materiálu. Zároveň upozornilo, že loni se ukazatel ve většině sledovaných států zvýšil. Mírný pokles absolutní i relativní úrovně ovšem zaznamenaly Maďarsko, Řecko a Estonsko. Slovensko podle údajů v predikci letos svoji úroveň zvýší na 74 procent a příští rok na 75 procent průměru 19 zemí eurozóny. Cenová hladina v ČR loni podle dokumentu zůstala na 63 procentech průměru eurozóny. "Komparativní cenová hladina HDP by se měla postupně zvýšit až na úroveň 68 procent průměru 19 zemí eurozóny v roce 2018. Tento nárůst by však neměl ohrozit konkurenceschopnost české ekonomiky," uvedl úřad. Ekonomická úroveň zemí se srovnává na základě běžné parity kupní síly. To je poměr mezi měnami, který vyjadřuje schopnost koupit stejný soubor zboží nebo služeb v obou zemích. Index cenové hladiny je podíl měnového kurzu a parity kupní síly mezi měnami.
Itálie chce zdanit technologické firmy
24.11.2017
Podobně jako další země Evropské unie také Itálie si dlouhodobě stěžuje, že technologičtí obři navzdory velkým ziskům platí jen velmi malé daně. Ty totiž odvádí v zemích, kde mají svá sídla. A to je například Irsko, kde sídlí dceřiná firma amerického Googlu a kde jsou firemní daně nastaveny velmi nízko − 12,5 procenta, zatímco v Itálii aktuálně činí 24 procent. Tuto běžnou praxi chtějí Italové postihnout.
Vláda v Itálii připravuje plán, jak zajistit, aby velké technologické firmy, jako je Apple, Google nebo třeba Facebook, platily více peněz na daních. Aktuálně rozpočtový výbor italského Senátu projednává návrh na zavedení šestiprocentní "webové daně", jak ji překřtila italská média. Tu by podniky měly platit na základě tržeb, které v Itálii mají. "Je to útok na daňové úniky," prohlásil Massimo Mucchetti, poslanec vládní Demokratické strany, jež "webovou daň" podporuje. Není zatím jasné, zda se daň bude týkat jen firem, které sídlí v zahraničí, nebo také italských podniků, jak to prosazuje tamní ministerstvo financí. O tom se bude ještě debatovat. "Tato daň je politicky velmi atraktivní téma," domnívá se Paolo Cellini, profesor digitální ekonomie z římské LUISS univerzity. Americké technologické společnosti jsou podle něj "ideálním cílem". "Neplatí daně, nevytváří nová pracovní místa, peníze odvádí do zahraničí," uvedl Cellini pro britský list Financial Times. Itálie se k tomuto kroku odhodlala jen několik týdnů poté, co se společně s ministry financí z Německa, Španělska a Francie postavila za výzvu, aby se systém zdaňování technologických firem změnil.
Francouzští řidiči kamionů zablokovali hraniční přejezdy
22.11.2017
Dopravu z Francie do Belgie, Španělska a Itálie v úterý ráno zkomplikovaly stovky francouzských kamionistů, kteří na dálnicích protestovali proti údajně nepoctivé konkurenci v podobě hůře placených řidičů z ostatních zemí EU. Rozhořčení těch místních vyvolala evropská regulace týkající se detašovaných pracovníků schválená 23. října, napsala agentura AFP. Nařízení omezující období, po které mohou občané unijní země pracovat v jiném státě osmadvacítky, totiž nepokrývá sektor silniční dopravy.
Největší protestní akce se konala na francouzsko-belgické hranici na hlavním tahu z Lille do Gentu, který na několik hodin zahradilo na 200 kamionů. Místní policejní činitel řekl agentuře Reuters, že protestující zde nechávali projíždět osobní vozidla, zadržovali však ta nákladní. U městečka Modane blokovali nespokojení řidiči paletami vjezd do tunelu Fréjus, který spojuje Francii s Itálií. Za dvě hodiny znemožnili průjezd 180 kamionům. Doprava byla narušena také na některých přejezdech do Španělska. Francouzští kamionisti za současných podmínek čelí konkurenci řidičů z jiných členských zemí EU, zejména z východní Evropy, Španělska a Portugalska, kterou považují za neférovou. Cizinci "jsou ochotni uzavírat smlouvy na dobu určitou a pracovat za nižší mzdy, než jaké by francouzští řidiči mohli normálně dostávat", napsal Reuters. Počet osob ze zbytku EU pracujících ve Francii loni vyskočil o 23,8 procent na více než 354 000, přičemž v předešlém roce byl nárůst podobný. Emmanuel Macron během své prezidentské kampaně ohlašoval, že se bude snažit Francouze před neférovou konkurencí ochránit a jisté změny prostřednictvím říjnové dohody dosáhl. Silniční dopravu ale nezasáhly.