EU schválila nejpřísnější regulaci trhu s kryptoměnami na světě
16.05.2023
Státy Evropské unie dnes definitivně schválily pravidla regulace trhů s kryptoměnami, která zavádějí dosud nejpřísnější mezinárodní standard pro obchodování na trhu s virtuálními aktivy. Zprostředkovatelé budou díky nové normě shromažďovat údaje o prodávajících a kupujících, což má zabránit praní špinavých peněz či zkomplikovat obcházení unijních sankcí. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské země.
Dříve dohodnutá pravidla dnes formálně jednomyslně potvrdili unijní ministři financí. Už v dubnu normu schválili poslanci Evropského parlamentu, nyní tak může vstoupit v platnost.
"Dnešní rozhodnutí je špatnou zprávou pro ty, kteří zneužívali kryptoaktiva ke svým nelegálním aktivitám, k obcházení sankcí EU nebo k financování války či terorismu," uvedla švédská ministryně financí, jejíž země Radě EU předsedá. Význam přijetí nových pravidel podle ministryně vzrostl v souvislosti s nedávnými událostmi na kryptoměnovém trhu, zejména pádem burzy FTX. Norma by měla lépe ochránit zájmy Evropanů, kteří do kryptoaktiv investovali.
B
(Zdroj: ČTK)
České banky jsou v digitalizaci na evropské úrovni
06.11.2018
Banky a pojišťovny v České republice jsou přinejmenším v evropském srovnání, pokud jde o zavádění nových technologií, na srovnatelné úrovni jako finanční domy jinde, uvádí Otto Hartvich, senior IT architekt nadnárodní technologické společnosti IBM. "Moderní bankovní domy jsou na jedné straně bankou a na druhé softwarovou firmou," říká Hartvich.
Podle něj si tuzemské banky dobře uvědomují, že rozvoj technologií je pro jejich současný i budoucí úspěch v náročném konkurenčním boji zásadní. Pozorně proto sledují, jakým způsobem mohou reagovat a využít nové trendy. Všechny banky v Česku aktivně zvažují nasazení takzvaných kognitivních technologií. "Například virtuální bankovní asistentka s umělou inteligencí, kterou uvedla na trh česká ING, je špičkovou záležitostí. Nebo to, jak Česká spořitelna buduje své otevřené bankovní rozhraní, je též ukázkové," uvádí příklady expert IBM. Při rozvoji svých technologií se banky mimo jiné inspirují vysoce inovativními fintech společnostmi. Ty jsou jimi vnímány jednak jako možná inspirace a také jako možnost rozšíření obchodního modelu. "České banky s fintech firmami spolupracují, dobře jejich produkty znají. A je pravděpodobné, že některé z nich budou chtít v budoucnu i převzít," podotýká Hartvich.
ČNB zvýšila sazby, jsou už druhé nejvyšší v Evropské unii
05.11.2018
Bankovní rada České národní banky nepolevuje v tempu zvyšování úrokových sazeb a v reakci na přehřívání ekonomiky a vývoj kurzu koruny zvyšuje o 0,25 procentního bodu základní úrokovou míru.
Sazbu ČNB zvedá už na čtvrtém měnověpolitickém jednání v řadě. Celkově jde o páté zvýšení základní úrokové sazby v tomto roce. Naposledy rostly sazby ČNB podobným tempem na jaře 1996. Pro zvýšení základní sazby o 0,25 procentního bodu hlasovalo pět ze sedmi členů bankovní rady České národní banky. Jeden člen hlasoval pro ponechání sazeb beze změny a jeden hlasoval pro zvýšení sazeb o 0,5 procentního bodu, řekl na tiskové konferenci guvernér Jiří Rusnok. Pokud devizový trh pod vlivem globálních nejistot dále oslabí korunu, nelze vyloučit ještě jedno zvýšení sazeb v tomto roce, upozornil guvernér. Jinak s dalším zvýšením sazeb letos nepočítá. Banka také zhoršila výhled výkonu české ekonomiky o 0,1 procentního bodu, podle banky by česká ekonomika měla letos růst o 3,1 procenta a příští rok 3,3 procenta. Zároveň banka počítá, že do roku 2020 koruna posílí až na 24,2 koruny za euro.
Dohoda o brexitu by mohla být do 21. listopadu
02.11.2018
Dohoda o brexitu je již na dohled a mohla by být dokončena do 21. listopadu. V dopise jednomu z britských zákonodárců to naznačil ministr pro brexit Dominic Raab, informovala dnes agentura Reuters. Británie a Evropská unie již vyřešily většinu sporných témat, stále však zbývá dořešit složitý problém celního režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem, uvedl Raab v dopise datovaném 24. října, který zaslal předsedovi parlamentního výboru pro brexit.
"Rád bych se objevil před výborem, až bude dohoda hotová, a očekávám, že by to mohlo být možné 21. listopadu," napsal Raab poslanci Hilarymu Bennovi. Mluvčí britské premiérky ale toto datum nepotvrdil. "Nemohu nic jiného než opět jako již mnohokrát předtím zopakovat, že smlouvu chceme dokončit, co nejdříve to bude možné," řekl pouze na dotaz ohledně Raabova dopisu. ministerstvo pro brexit odmítlo, že by existovalo nějaké datum pro ukončení rozhovorů, a 21. listopad je podle něj pouze datem, které zákonodárci navrhli pro vystoupení Raaba před výborem pro brexit. Na zprávu ale zareagovala britská libra. Její kurz k dolaru vzrostl až o jedno procento na 1,2831 USD, než část zisku odevzdala a vrátila se zhruba na 1,28 USD. Výhledově jde o dobrou zprávu, uvedla v reakci na dopis banka Nomura ve vzkazu svým klientům. Nejde nicméně podle ní "o spolehlivou známku toho, že dohoda je blízko".
Británie nově zdaní internetové giganty
31.10.2018
Británie hodlá od dubna 2020 zavést daň z tržeb velkých internetových podniků, jako je Google, Facebook nebo Amazon. Chce tak zajistit jejich spravedlivější zdanění. V pravidelné podzimní zprávě o vývoji rozpočtu o tom informoval britský ministr financí Philip Hammond. Firmy jako je Facebook či Amazon čelí kritice kvůli nízkým daním, které v Británii platí ze svých zisků, upozorňuje server BBC.
"Není udržitelné ani poctivé, že digitální platformy mohou v Británii vytvářet značné hodnoty, aniž by tady platily daně," uvedl Hammond. Nová daň bude činit dvě procenta z tržeb, které internetové podniky vytvoří v Británii. Bude se týkat pouze ziskových firem s globálními tržbami ve výši nejméně 500 milionů liber ročně. Toto omezení má zajistit, že daň dolehne spíše na "zavedené technologické giganty" než na začínající podniky. Podle Hammonda se předpokládá, že nová daň vynese ročně přes 400 milionů liber (11,6 miliardy Kč). O zavedení podobné daně nyní jedná také Evropská unie, kterou Británie v březnu příštího roku hodlá opustit. Evropská komise (EK) v březnu představila návrh na zavedení tříprocentní daně z tržeb velkých digitálních podniků jako je Google či Facebook, které čelí obvinění, že v rámci EU přesměrovávají své zisky do zemí s nižší daňovou zátěží.