Euro je na tom k dolaru nejhůře za posledních dvacet let
26.08.2022
Euro je zpět pod paritou s dolarem, kleslo až na 0,9928 dolaru, nejníže od roku 2002. Investoři se v obavách z recese odvracejí od rizikových transakcí a nakupují zejména americkou měnu, považovanou v takové situaci za bezpečnou. Dolaru nahrává i předpoklad pokračujícího zvyšování úrokových sazeb ve Spojených státech.
Jednotná evropská měna vůči dolaru kolem 17:50 středoevropského času ztrácela přes jedno procento a pohybovala se kolem 0,9936 dolaru. Dolarový index, který vyjadřuje hodnotu dolaru ke koši šesti hlavních světových měn, si připisoval 0,8 procenta na 109,03 bodu.
K poklesu kurzu eura přispělo i páteční oznámení, že ruská plynárenská společnost Gazprom na konci tohoto měsíce na tři dny zastaví dodávky plynu do Evropy přes plynovod Nord Stream 1. Investoři se obávají, že tento krok by mohl prohloubit energetickou krizi, která v posledních měsících zatěžuje Evropskou unii, a s ní i jednotnou evropskou měnu.
V
(Zdroj: hnonline.sk)
Německo už osmým rokem zažívá zlaté časy
13.11.2017
Německo zažívá něco, co léta nepamatuje. Jeho hospodářství se daří už osmý rok a nikdo z tamních topekonomů nepředpokládá, že dobré časy brzy skončí. Spíše naopak, i když v odborných kruzích nechybějí ani hlasy nabádající k obezřetnosti.
Prognostici, včetně zahraničních, letos upravovali své předpovědi pro Německo pouze jedním směrem − nahoru. Naposledy tak učinila Evropská komise. Ve čtvrtek zveřejněném podzimním výhledu letos počítá s meziročním růstem německého HDP o 2,2 procenta. Ve srovnání s jarní předpovědí (1,6 procenta) je to výrazné zlepšení. Stejně tak ve vztahu k Česku, kde letos očekává vzestup o 4,3 procenta ve srovnání s jarními 2,6 procenta. Rizika potenciálně ohrožující hospodářskou prosperitu není radno podceňovat, míní Dennis Snower z Ústavu světové ekonomiky v Kielu. "Úrokové sazby jsou extrémně nízko, což není normální. O stabilitě finančních trhů hovořit nelze, takže na nich může kdykoli propuknout zmatek. Evropské unii chybí nejenom jednotná imigrační politika, nýbrž také jasná strategie snižování veřejných dluhů," jmenuje Snower.
Pětičlenný sbor vládních hospodářských poradců, nazývaný jako "rada moudrých", ve své středeční zprávě politiky v Berlíně upozorňuje, že největší evropská ekonomika vzhledem ke značnému vytížení svých kapacit riskuje přehřátí. Částečnou vinu za tento stav připisuje mimořádně uvolněné měnové politice Evropské centrální banky.
GDPR – ochrana osobních údajů
10.11.2017
Nařízení (EU) 2016/679 (GDPR) představuje právní rámec ochrany osobních údajů platný na celém území EU, který hájí práva jejích občanů proti neoprávněnému zacházení s jejich daty a osobními údaji. GDPR přebírá všechny dosavadní zásady ochrany a zpracování údajů, na nichž unijní systém ochrany osobních údajů stojí a potvrzuje, že ochrana cestuje přes hranice současně s osobními údaji.
V souladu s tím dále GDPR rozvíjí a posiluje práva lidí dotčených zpracováním, a to v obou složkách: mít (získávat) informace o tom, které jejich údaje jsou zpracovávány a proč, a domáhat se dodržování pravidel, včetně nápravy stavu. GDPR klade systematicky důraz na vymahatelnost práv lidí a povinností správců (odpovědných za zpracování). Obsahuje proto propracovanější a náročnější pravidla pro zvláštní kategorie údajů a zpracování a současně vymáhá od správců a zpracovatelů výrazně aktivnější přístup, zejména se jedná o to, že před zahájením nového zpracování je třeba posoudit vliv jednotlivých zpracování na ochranu osobních údajů (DPIA) a zvolit vhodné nástroje ochrany údajů, za určitých podmínek si vyžádat předběžnou konzultaci u dozorového úřadu. Klíčem k nastavování povinností pro správce je rizikovost, která je dovozována z rozsahu zpracování, zpracovávaných osobních údajů a používaných technologií.
Správci a zpracovatelé jsou za určitých podmínek povinni jmenovat pověřence pro ochranu osobních údajů. Podrobněji jsou stanoveny povinnosti při zabezpečení zpracování a nově je zavedena povinnost ohlašovat případy porušení zabezpečení osobních údajů dozorovému úřadu a občanům, jichž se porušení zabezpečení týká.
GDPR výslovně upravuje nezávislost, obecné podmínky pro členy, úkoly a pravomoci dozorových úřadů v členských státech Evropské unie, EHP i Švýcarska a vzájemnou spolupráci těchto dozorových úřadů. Jednotný je také přístup k sankcím.
Velká Británie odejde z Evropské unie 29. března 2019
10.11.2017
Británie opustí Evropskou unii v pátek 29. března 2019 ve 23.00 GMT (o půlnoci z 29. na 30. března SEČ). Ve svém příspěvku, který v pátek otiskl list The Telegraph, to napsala britská premiérka Theresa Mayová. Tento termín bude podle ní stanoven zákonem, čímž se vyloučí veškeré pochybnosti ohledně toho, zda brexit bude, či nikoli.
"Vláda tento týden zveřejnila napříč stranami podpořený dodatek k návrhu zákona o odchodu z EU, jenž v čele tohoto návrhu stanoví datum našeho odchodu z Evropské unie. Nechť nikdo nepochybuje o našem odhodlání nebo nezpochybňuje naše rozhodnutí, brexit se děje," napsala Mayová. "V úvodu tohoto historického právního předpisu bude černé na bílém stát: Spojené království opustí EU 29. března 2019 ve 23.00 GMT," dodala premiérka. Návrhem uvedeného zákona se budou poslanci podrobně zabývat příští týden. Předloha podle zpravodajské stanice BBC již prošla dvojím čtením a nyní bude v parlamentních výborech čelit několika pokusům o připojení dodatků. Ministerská předsedkyně v této souvislosti uvedla, že vláda si poslechne, zda poslanci mají nějaké nápady, jak zákon vylepšit. Varovala však před pokusy tento proces zastavit nebo zpomalit. Podle pozorovatelů Mayová tímto krokem zjevně chce umlčet proevropské hlasy, které se ozývají v její vlastní Konzervativní straně.
Evropská unie přichází kvůli daňovým rájům o 60 miliard eur ročně
07.11.2017
Německo přichází kvůli daňovým rájům ročně o 17 miliard eur (435 miliard korun) a Evropská unie jako celek o zhruba 60 miliard eur (1,5 bilionu korun). V úterý to napsal deník Süddeutsche Zeitung s odvoláním na výpočty francouzského ekonoma Gabriela Zucmana, který působí na univerzitě v kalifornském Berkeley.
Fungování daňových rájů odhalují v těchto dnech dokumenty nazvané Paradise Papers, o nichž informují světová média. Více než 13 milionů dokumentů ukazuje například způsob, jakým se za pomoci daňových rájů firmy jako Apple, Nike či Uber snaží vyhýbat placení daní. Evropské země kvůli daňovým rájům na firemních daních ročně tratí desítky miliard eur. Nebýt daňových rájů, zvýšil by se podle ekonoma Zucmana výnos s firemních daní v Německu o 32,2 procenta, ve Francii o 24,7 procenta, v Maďarsku o 23,3 procenta a v Itálii o 21,4 procenta. Relativně málo na daňových rájích tratí Česko, u nějž by se bez nich výnos z firemních daní zvýšil o 5,8 procenta. Zajímavé je, že třeba Německo o největší část ušlých peněz nepřichází kvůli daňovým rájům v Karibiku, ale kvůli dalším zemím Evropské unie jako je Lucembursko, Irsko nebo Nizozemsko. Zucman systém daňových rájů kritizuje, protože podle něj posiluje nerovnost ve světě. Často složité daňové operace, které pomáhají vyhnout se placení daní, si totiž mohou dovolit jen bohatí. Peníze, které takto uniknou, si pak podle něj státy musí opatřit jinde - typicky u obyčejných zaměstnanců.