Europol rozbil šifrovanou komunikaci organizovaného zločinu
28.06.2023
Europol zveřejnil informace o tisících zatčených lidí podezřelých z trestné činnosti ve spojitosti s používáním šifrovaného komunikačního nástroje EncroChat. Díky aktivní spolupráci napříč evropskými agenturami, členskými státy EU a třetími zeměmi na rozbití této sítě bylo zabaveno například více než sto tun kokainu či bezmála tisícovka zbraní. Europol na svých webových stránkách vyčíslil, že likvidace šifrovaného komunikačního nástroje EncroChat vedla k 6 558 zatčením po celém světě. „Z toho 197 zatčených představovalo vysoce hodnotné cíle,“ píše organizace Evropské unie, která má na starost prevenci a potírání organizované trestné činnosti.
Europol vyjmenoval i další bilance zásahu. Během zátahu bylo zabaveno 30,5 milionu tablet chemických drog, 103,5 tuny kokainu, 163,4 tun konopí, 3,3 tuny heroinu, 971 vozidel, 271 nemovitostí a domů, 923 zbraní, 21 750 kusů střeliva a 68 výbušnin, 83 lodí a 40 letadel. Zatčení podezřelí dostali dohromady zatím 7 134 let odnětí svobody. Jak ale vyšetřovatelé po celém světě zjistili, nešlo pouze o prohřešky ve formě pašování drog nebo zbraní. Jde z 11,46 % vraždy, 14 % praní špinavých peněz, 33,29 % pašování drog, 6,45 % pašování zbraní a 34,8 % organizovaný zločin.
Vyšetřování trvá už šest let. Vyšetřování trestné činnosti začaly francouzské orgány v roce 2017. Francouzská bezpečnostní organizace Gendarmerie Nationale, působící po boku národní policie, zjistila pravidelný výskyt telefonů, které v sobě měly EncroChat, při operacích proti organizovaným zločineckým skupinám. V ústředí této organizace následně vznikla operační pracovní skupina známá jako OTF EMMA. Pod jednu střechu sdružila vyšetřovatele a odborníky z Europolu, členských států a třetích zemí. „Společně pracovali na údajích z EncroChatu a vyšetřovali nejnebezpečnější zločince na světě. Europol od té doby podporuje vedlejší vyšetřování zahájená po celém světě.“
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Evropská investiční banka poskytne fondu ČEZ přes miliardu korun
15.12.2017
vropská investiční banka (EIB) poskytne fondu Inven Capital, který je dceřinou firmou energetické společnosti ČEZ, 1,28 miliardy korun (50 milionů eur) na investice do energetických inovací. Fond Inven Capital investuje do rychle rostoucích energetických start-upů působících například ve fotovoltaice, energetických úsporách nebo elektromobilitě.
Stejnou částkou podpoří iniciativu také ČEZ, na investice v oblasti tak bude mít Inven v rámci spolupráce s EIB připraveno přes 2,5 miliardy korun (100 milionů eur). Další peníze fond investuje samostatně. Dohoda byla podepsána v pátek v Praze. "Společně s původně poskytnutým kapitálem ze strany ČEZ a dodatečným financováním z EIB bude společnost Inven Capital disponovat kapitálem v celkové výši přibližně 240 milionů eur (6,2 miliardy korun)," uvedl dnes výkonný ředitel Inven Capital Petr Míkovec. Místopředseda představenstva ČEZ Tomáš Pleskač doplnil, že aktivity Inven Capital výrazně přispívají k rozvíjení činnosti firmy v oblasti decentralizované energetiky a obnovitelných zdrojů. Firmu Inven Capital založil ČEZ koncem roku 2013, tehdy pod názvem ČEZ Nová energetika. Inven, který funguje jako fond, měl podle dřívějších informací dosud k dispozici až pět miliard korun. Zdařilé investice má od Invenu nakupovat ČEZ.
Ochranu osobních údajů musí nově zajistit i firmy se sídlem mimo EU
13.12.2017
Když sedmadvacetiletý rakouský aktivista Max Schrems zažaloval americkou společnost Facebook kvůli nedostatečné ochraně osobních údajů, trvalo dva roky, než evropské soudy vyhodnotily, zda se vůbec mohou kauzou zabývat. Od května příštího roku už takové průtahy v podobných případech pravděpodobně nenastanou. Začne platit nové evropské nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) a jedním z jeho cílů je ochránit osobní údaje občanů Evropské unie i poté, co opustí její území.
Max Schrems v roce 2015 s žalobou proti Facebooku nakonec uspěl a dosáhl i zpřísnění legislativy. Stále však neví, zda by měla firma platit odškodnění svým uživatelům za to, že předávala americkým úřadům jejich data. Kromě něj se totiž jedná o další desetitisíce Evropanů. Případ je spíše ojedinělý a Evropský soudní dvůr ještě nerozhodl, zda se Schrems může domáhat odškodnění podle evropských pravidel, nebo má jít cestou hromadné žaloby, typické pro americké prostředí. Nové evropské nařízení posiluje ochranu práv všech osob, jejichž citlivé údaje soukromé firmy nebo veřejné instituce zpracovávají. Také proto se odborníci z právní praxe domnívají, že podobné kauzy budou v budoucnu častější. "Na základě vyšší transparentnosti nakládání s osobními údaji, kterou GDPR zavádí, by mohlo podobných případů, jako byla kauza Maxe Schremse proti Facebooku, přibývat," říká například Filip Horák, expert z advokátní kanceláře KPMG Legal. Důvodem je podle něj zejména fakt, že legislativa zavádí některá nová práva pro občany Evropské unie, jako třeba právo žádat výmaz všech osobních údajů, které o nich správce nasbíral. To mohou lidé vyžadovat přímo u společností, jako je Facebook, Amazon nebo Google, pokud si myslí, že firmy jejich soukromá data nezákonně předávají do zahraničí. Bez ohledu na místo sídla se novými pravidly musí řídit jakákoli společnost nebo instituce, která s osobními údaji evropských občanů pracuje. Stačí například, že jim nabízí zboží, služby nebo působí na evropském trhu.
Klíčový pokrok v dohodě o brexitu
08.12.2017
Britská premiérka Theresa Mayová se na ranní schůzce v Bruselu s předsedou komise Jeanem-Claudem Junckerem dohodla na budoucí podobě hranice mezi oběma částmi Irska. Vyjednávání o odchodu Británie z EU se tak mohou posunout do další fáze. Tu by měli spustit ve čtvrtek prezidenti a premiéři evropských států na summitu v Bruselu.
"Je to složité vyjednávání, ale dosáhli jsme prvního zlomu. Jsem spokojen s dohodou, kterou jsme vyjednali se Spojeným královstvím. Pokud bude souhlasit 27 členských států, Evropská komise a náš hlavní vyjednavač Michel Barnier jsou připraveni začít s druhou fází vyjednávání okamžitě," uvedl po schůzce Juncker. Pokud jde o finanční vyrovnání, Londýn souhlasil s tím, že závazky, které byly přijaty v rámci EU-28, bude hradit celá EU-28 včetně Velké Británie. "Spojené království také uznává jedinečnou situaci irského ostrova a přijalo významné závazky s cílem zabránit vytvoření „tvrdé hranice“," uvedla Evropská komise ve svém prohlášení. Výsledná dohoda o obchodních vztazích mezi EU a Británií bude podle Mayové výhodná i pro Severní Irsko. "Pokud to tak nebude, budeme hledat specifická řešení pro jedinečnou situaci Severního Irska," uvedla britská premiérka po schůzce s Junckerem. Jako první o dohodě informoval šéf kabinetu Junckera Martin Selmayr na svém twitterovém účtu.
Ministři EU sestavili seznam daňových rájů
06.12.2017
Na černý seznam daňových rájů v úterý ministři financí evropských zemí zařadili 17 zemí, které nejsou členy Evropské unie. Mezi nimi jsou například Jižní Korea, Mongolsko či Tunisko. Dalších 47 zemí, včetně Švýcarska či Lichtenštejnska, zařadili na tzv. šedou listinu.
EU od února letošního roku hodnotila 92 států a nakonec se rozhodla pro zveřejnění dvou seznamů – černého a šedého. Cílem nového opatření je zamezení daňových úniků v offshorových společnostech se sídlem v zemích, které nesplňují kritéria daňové transparentnosti a zamezování daňových úniků. Černý seznam zahrnuje státy, které s unijními orgány nespolupracují, šedý seznam zase ty, které kritéria nesplňují, avšak deklarovaly závazek, že vyvinou úsilí je splnit. Černou listinu podle představitelů EU tvoří Americká Samoa, Bahrajn, Barbados, Grenada, Guam, Jižní Korea, Macao, Marshallovy ostrovy, Mongolsko, Namibie, Palau, Panama, Svatá Lucie, Samoa, Trinidad a Tobago, Tunisko a Spojené arabské emiráty, píše agentura Reuters.