Europrojekty proteklo skoro bilion korun, 757 miliard dala EU
04.12.2017
Údaje o státním rozpočtu za listopad opět prokázaly, jak je Česko závislé na financích z Evropské unie. Čerpání evropských fondů se meziročně propadlo o 74,3 miliardy a z dosavadního vykazovaného přebytku rozpočtu je najednou deficit 11,6 miliardy. Jak ale českou ekonomiku evropské peníze ovlivňují v delším období, dosud nebylo jasné. Proto na Úřadě vlády vznikla studie na toto téma, kterou má týdeník Ekonom k dispozici.
Z evropských strukturálních a investičních fondů se od vstupu Česka do EU až do předminulého roku proplatilo celkem 757 miliard korun unijních peněz, k tomu pak 182 miliard z národních veřejných zdrojů. "Analýza sleduje období 2004−2015 a za tu dobu byly v Česku proplaceny projekty zhruba za 939 miliard korun," shrnuje studii státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař. Podle něj měly evropské strukturální a investiční fondy nesporně kladný vliv na růst HDP. Ze studie vyplývá, že snížení ročního čerpání fondů na obyvatele jen o desetinu by vedlo k poklesu růstu ročního krajského reálného HDP na obyvatele v průměru o 0,15 procentního bodu. Ze studie také vyplývá, které kraje z evropských peněz nejvíce profitovaly. Největší část zdrojů se utratila ve Středočeském kraji (ten získal 121 miliard), následně v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. Naopak nejmenšími příjemci dotací v absolutní formě byly kraje Královéhradecký, Karlovarský a Liberecký (získal jen 35 miliard).
(Zdroj: ihned.cz)
Česko musí zůstat členem Evropské unie a Západu
01.12.2017
Mirek Topolánek by jako prezident prosazoval pragmatickou a efektivní diplomacii, kladl by ale důraz i na lidská práva. Česká republika podle něj musí zůstat v Evropské unii, kritizuje ale některé unijní kroky. Odmítá politiku více azimutů a přesměrování země na Východ. Jednoznačně se staví proti přijetí eura a proti kvótám na přijímání uprchlíků.
Topolánek to řekl ve čtvrtek na tiskové konferenci věnované zahraničněpolitickým tématům, kterou označil za začátek své prezidentské kampaně. Bývalý předseda vlády a ODS označil projekt EU za zdařilý, připomněl, že její členové žijí 70 let bez války. Kritizuje ale neschopnost unie řešit některá témata týkající se třeba měnové politiky nebo uprchlické otázky. Není podle něj třeba mít rozsáhlou vizi směřování EU, ale stačí se vrátit k židovsko-křesťanským a osvícenským kořenům. Topolánek řekl, že by chtěl lidem v zahraniční politice vrátit bezpečí, hájit jejich práva, bránit svobodu, demokracii a lidská práva. Podotkl, že si Česká republika nemůže dovolit mít za prezidenta "kladače věnců" nebo někoho bez politických zkušeností. Je přesvědčen, že by ji měl zastupovat někdo, kdo dokáže hrát tvrdou hru, kterou očekává. Zdůraznil, že lidé by neměli pod rouškou více azimutů připustit odklon země ze Západu na Východ. V zahraniční politice je podle něj třeba udělat změny a vrátit ji na cestu, kterou nastoupila po roce 1989. Řekl také, že příští prezident bude muset být v NATO a Evropské unii daleko aktivnější než dosud. Za stěžejní označil dobré vztahy se sousedními státy. Hrdost chce Česku vrátit tím, že bude v zahraničí vystupovat velmi aktivně. Jako prezident by chtěl pragmatickou a efektivní diplomacii, ale zároveň by prosazoval tradiční zaměření české diplomacie na dodržování lidských práv.
Británie ustupuje Evropě. Souhlasí se zaplacením obrovského dluhu po brexitu
29.11.2017
Británie podle zpráv tamních médií souhlasí s tím, že bude muset po svém odchodu z Evropské unie doplatit všechno, co unii dluží. Londýn se prý chystá ostatní země EU ujistit, že uznává všechny své závazky, které mohou dosáhnout až 100 miliard eur, tedy přes 2,5 bilionu korun. Britský ministr zahraničí Boris Johnson přitom ještě nedávno tvrdil, že unie si může takové požadavky "strčit za klobouk".
Až 100 miliard eur by měly být celkové britské závazky vůči unii. Jedná se o už dříve slíbené platby do společného evropského rozpočtu, o půjčky zemím, jako je Ukrajina, které Británie ještě jako členská země podepsala, nebo o britský podíl na výplatách důchodů pro vysloužilé zaměstnance evropských institucí. Británie by unii měla ve skutečnosti zaplatit výrazně méně než 100 miliard eur. Od této částky je nutné odečíst příspěvky z evropských fondů, na které mají Britové nárok, nebo britský podíl na aktivech EU, jako je například kapitál Evropské investiční banky. Čistý britský dluh tak závisí na konkrétním výpočtu. Podle britských médií by to mělo být kolem 40 až 50 miliard eur. Země EU po Londýnu nepožadují, aby už teď dal na stůl konkrétní částku. Jde jim o to, aby Spojené království všechny své závazky vůči unii uznalo. "Slíbili, že všechno uhradí. Je nám jedno, o jakém odhadu celkové výše částky teď mluví," řekl deníku Financial Times vysoce postavený evropský diplomat. Finanční vyrovnání je jednou z hlavních podmínek zemí EU pro to, aby s Brity začaly jednat o tom, jak budou vypadat vzájemné vztahy poté, co Británie unii opustí. Britský byznys chce co nejdřív vědět, na jakou formu dalších vztahů s EU se má připravit. Státy EU se sejdou v polovině prosince na summitu v Bruselu, kde by mohly rozhodnout, že jednání o budoucích vztazích mohou začít.
Česko mírně poroste a přiblíží se průměru eurozóny, předpovídají finance
27.11.2017
Ekonomická úroveň Česka v poměru k 19 zemím eurozóny v následujících letech mírně poroste. Ministerstvo financí v aktuální listopadové makroekonomické prognóze letos počítá s růstem českého hrubého domácího produktu na obyvatele v poměru k eurozóně na 85 procent a příští rok na 86 procent. Loni byla ČR na 83 procentech států eurozóny. Česko by tak na tom mělo být lépe než Polsko, Maďarsko, Slovensko, Portugalsko či Slovinsko.
"Díky silnému hospodářskému růstu by se relativní ekonomická úroveň ČR měla zvýšit až na 86 procent průměru 19 zemí eurozóny v roce 2018," uvedlo MF v materiálu. Zároveň upozornilo, že loni se ukazatel ve většině sledovaných států zvýšil. Mírný pokles absolutní i relativní úrovně ovšem zaznamenaly Maďarsko, Řecko a Estonsko. Slovensko podle údajů v predikci letos svoji úroveň zvýší na 74 procent a příští rok na 75 procent průměru 19 zemí eurozóny. Cenová hladina v ČR loni podle dokumentu zůstala na 63 procentech průměru eurozóny. "Komparativní cenová hladina HDP by se měla postupně zvýšit až na úroveň 68 procent průměru 19 zemí eurozóny v roce 2018. Tento nárůst by však neměl ohrozit konkurenceschopnost české ekonomiky," uvedl úřad. Ekonomická úroveň zemí se srovnává na základě běžné parity kupní síly. To je poměr mezi měnami, který vyjadřuje schopnost koupit stejný soubor zboží nebo služeb v obou zemích. Index cenové hladiny je podíl měnového kurzu a parity kupní síly mezi měnami.
Itálie chce zdanit technologické firmy
24.11.2017
Podobně jako další země Evropské unie také Itálie si dlouhodobě stěžuje, že technologičtí obři navzdory velkým ziskům platí jen velmi malé daně. Ty totiž odvádí v zemích, kde mají svá sídla. A to je například Irsko, kde sídlí dceřiná firma amerického Googlu a kde jsou firemní daně nastaveny velmi nízko − 12,5 procenta, zatímco v Itálii aktuálně činí 24 procent. Tuto běžnou praxi chtějí Italové postihnout.
Vláda v Itálii připravuje plán, jak zajistit, aby velké technologické firmy, jako je Apple, Google nebo třeba Facebook, platily více peněz na daních. Aktuálně rozpočtový výbor italského Senátu projednává návrh na zavedení šestiprocentní "webové daně", jak ji překřtila italská média. Tu by podniky měly platit na základě tržeb, které v Itálii mají. "Je to útok na daňové úniky," prohlásil Massimo Mucchetti, poslanec vládní Demokratické strany, jež "webovou daň" podporuje. Není zatím jasné, zda se daň bude týkat jen firem, které sídlí v zahraničí, nebo také italských podniků, jak to prosazuje tamní ministerstvo financí. O tom se bude ještě debatovat. "Tato daň je politicky velmi atraktivní téma," domnívá se Paolo Cellini, profesor digitální ekonomie z římské LUISS univerzity. Americké technologické společnosti jsou podle něj "ideálním cílem". "Neplatí daně, nevytváří nová pracovní místa, peníze odvádí do zahraničí," uvedl Cellini pro britský list Financial Times. Itálie se k tomuto kroku odhodlala jen několik týdnů poté, co se společně s ministry financí z Německa, Španělska a Francie postavila za výzvu, aby se systém zdaňování technologických firem změnil.