Eurovolby rozhodnou hlavně starší Pražané, ukazuje průzkum
13.03.2024
Zúčastnit se červnových voleb do Evropského parlamentu rozhodně plánuje jen třetina Čechů. V mezičase se o europoslance sedm z deseti českých voličů vůbec nezajímá. A za rozhodující téma voleb lidé stále označují migraci, přestože do Česka téměř žádní uprchlíci s výjimkou ukrajinských nemíří. Data vyplývají z průzkumu agentury Ipsos, která bude v následujících měsících opakovaně mapovat voličské nálady v Česku.
Výzkumníci se tentokrát neptali na preference jednotlivých stran. Zkoumali celkově zájem Čechů o eurovolby a zdejší povědomí o dění v EU. Došli k tomu, k čemu dospěly i jiné průzkumy: čeští voliči evropské volby ignorují. S jistotou se chystá k urnám pouze třetina Čechů. "Spíše ano" pak další třetina.
Stejný dotaz pro celoevropský průzkum Eurobarometr zveřejněný loni v prosinci vynesl obdobný verdikt: k eurovolbám se chystalo méně českých voličů než každý druhý. Češi se tak spolu s obyvateli Kypru zařadili k národům, které se o eurovolby zajímají nejméně z celé EU. Odpovídala tomu i účast v zatím posledním hlasování v roce 2019 - dosáhla tehdy 29 procent, zatímco unijní průměr přesáhl padesátiprocentní laťku.
Malý zájem o eurovolby zapadá do celkově nízké pozornosti v Česku k evropskému dění. Pouze šest procent českých voličů odpovědělo Ipsosu, že vědí, co to jsou a jak fungují frakce v Evropském parlamentu. A jen okolo 40 procent lidí se zajímalo o české europoslance jindy než v čase volební kampaně.
"Voliči primárně chtějí po europoslancích hájení českých zájmů. Bez ohledu na stranický dres," komentuje výsledky výzkumu Michal Kormaňák z agentury Ipsos.
Z malého zájmu o unijní dění může těžit současná vládní koalice. Bližší pohled na rozhodnutí zúčastnit se voleb do europarlamentu ukazuje, že se k urnám nejčastěji chystají lidé nad 65 let věku (46 procent), vzdělanější (nejméně s maturitou) a zejména obyvatelé Prahy (42 procent). Tito voliči patří mezi nejvíc proevropské a také ty s nejvyšší disciplínou. Zároveň právě ve městech a mezi vzdělanější populací střední a starší generace mají vládní strany nejvíc podporovatelů.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Banky v EU odolají krizi lépe než před lety
07.11.2018
V zátěžových testech evropských bank obstály všechny zkoumané instituce, banky v Evropské unii jsou pro případ hospodářské nebo finanční krize v lepší kondici než před několika lety. Vyplývá to z výsledků testů, které v pátek zveřejnil Evropský bankovní úřad (EBA).
Překvapivě slabých výsledků nicméně dosáhly britské finanční ústavy Barclays a Lloyds, které spolu s italskou společností Banco BPM dopadly v testech nejhůře. Zátěžové testy byly zavedeny po finanční krizi v letech 2007 až 2009 s cílem obnovit důvěru investorů a posílit bankovní systém, ty letošní jsou považovány za zatím nejpřísnější. Testů se účastní celkem 48 bank z EU, z toho 33 z eurozóny, které pokrývají zhruba 70 procent bankovního sektoru v unii. Testy nezahrnují žádnou banku z České republiky, pouze mateřské společnosti některých českých ústavů, jako Erste Group, Raiffeisen, KBC, Société Générale či UniCredit.
České banky jsou v digitalizaci na evropské úrovni
06.11.2018
Banky a pojišťovny v České republice jsou přinejmenším v evropském srovnání, pokud jde o zavádění nových technologií, na srovnatelné úrovni jako finanční domy jinde, uvádí Otto Hartvich, senior IT architekt nadnárodní technologické společnosti IBM. "Moderní bankovní domy jsou na jedné straně bankou a na druhé softwarovou firmou," říká Hartvich.
Podle něj si tuzemské banky dobře uvědomují, že rozvoj technologií je pro jejich současný i budoucí úspěch v náročném konkurenčním boji zásadní. Pozorně proto sledují, jakým způsobem mohou reagovat a využít nové trendy. Všechny banky v Česku aktivně zvažují nasazení takzvaných kognitivních technologií. "Například virtuální bankovní asistentka s umělou inteligencí, kterou uvedla na trh česká ING, je špičkovou záležitostí. Nebo to, jak Česká spořitelna buduje své otevřené bankovní rozhraní, je též ukázkové," uvádí příklady expert IBM. Při rozvoji svých technologií se banky mimo jiné inspirují vysoce inovativními fintech společnostmi. Ty jsou jimi vnímány jednak jako možná inspirace a také jako možnost rozšíření obchodního modelu. "České banky s fintech firmami spolupracují, dobře jejich produkty znají. A je pravděpodobné, že některé z nich budou chtít v budoucnu i převzít," podotýká Hartvich.
ČNB zvýšila sazby, jsou už druhé nejvyšší v Evropské unii
05.11.2018
Bankovní rada České národní banky nepolevuje v tempu zvyšování úrokových sazeb a v reakci na přehřívání ekonomiky a vývoj kurzu koruny zvyšuje o 0,25 procentního bodu základní úrokovou míru.
Sazbu ČNB zvedá už na čtvrtém měnověpolitickém jednání v řadě. Celkově jde o páté zvýšení základní úrokové sazby v tomto roce. Naposledy rostly sazby ČNB podobným tempem na jaře 1996. Pro zvýšení základní sazby o 0,25 procentního bodu hlasovalo pět ze sedmi členů bankovní rady České národní banky. Jeden člen hlasoval pro ponechání sazeb beze změny a jeden hlasoval pro zvýšení sazeb o 0,5 procentního bodu, řekl na tiskové konferenci guvernér Jiří Rusnok. Pokud devizový trh pod vlivem globálních nejistot dále oslabí korunu, nelze vyloučit ještě jedno zvýšení sazeb v tomto roce, upozornil guvernér. Jinak s dalším zvýšením sazeb letos nepočítá. Banka také zhoršila výhled výkonu české ekonomiky o 0,1 procentního bodu, podle banky by česká ekonomika měla letos růst o 3,1 procenta a příští rok 3,3 procenta. Zároveň banka počítá, že do roku 2020 koruna posílí až na 24,2 koruny za euro.
Dohoda o brexitu by mohla být do 21. listopadu
02.11.2018
Dohoda o brexitu je již na dohled a mohla by být dokončena do 21. listopadu. V dopise jednomu z britských zákonodárců to naznačil ministr pro brexit Dominic Raab, informovala dnes agentura Reuters. Británie a Evropská unie již vyřešily většinu sporných témat, stále však zbývá dořešit složitý problém celního režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem, uvedl Raab v dopise datovaném 24. října, který zaslal předsedovi parlamentního výboru pro brexit.
"Rád bych se objevil před výborem, až bude dohoda hotová, a očekávám, že by to mohlo být možné 21. listopadu," napsal Raab poslanci Hilarymu Bennovi. Mluvčí britské premiérky ale toto datum nepotvrdil. "Nemohu nic jiného než opět jako již mnohokrát předtím zopakovat, že smlouvu chceme dokončit, co nejdříve to bude možné," řekl pouze na dotaz ohledně Raabova dopisu. ministerstvo pro brexit odmítlo, že by existovalo nějaké datum pro ukončení rozhovorů, a 21. listopad je podle něj pouze datem, které zákonodárci navrhli pro vystoupení Raaba před výborem pro brexit. Na zprávu ale zareagovala britská libra. Její kurz k dolaru vzrostl až o jedno procento na 1,2831 USD, než část zisku odevzdala a vrátila se zhruba na 1,28 USD. Výhledově jde o dobrou zprávu, uvedla v reakci na dopis banka Nomura ve vzkazu svým klientům. Nejde nicméně podle ní "o spolehlivou známku toho, že dohoda je blízko".