Eurovolby rozhodnou hlavně starší Pražané, ukazuje průzkum
13.03.2024
Zúčastnit se červnových voleb do Evropského parlamentu rozhodně plánuje jen třetina Čechů. V mezičase se o europoslance sedm z deseti českých voličů vůbec nezajímá. A za rozhodující téma voleb lidé stále označují migraci, přestože do Česka téměř žádní uprchlíci s výjimkou ukrajinských nemíří. Data vyplývají z průzkumu agentury Ipsos, která bude v následujících měsících opakovaně mapovat voličské nálady v Česku.
Výzkumníci se tentokrát neptali na preference jednotlivých stran. Zkoumali celkově zájem Čechů o eurovolby a zdejší povědomí o dění v EU. Došli k tomu, k čemu dospěly i jiné průzkumy: čeští voliči evropské volby ignorují. S jistotou se chystá k urnám pouze třetina Čechů. "Spíše ano" pak další třetina.
Stejný dotaz pro celoevropský průzkum Eurobarometr zveřejněný loni v prosinci vynesl obdobný verdikt: k eurovolbám se chystalo méně českých voličů než každý druhý. Češi se tak spolu s obyvateli Kypru zařadili k národům, které se o eurovolby zajímají nejméně z celé EU. Odpovídala tomu i účast v zatím posledním hlasování v roce 2019 - dosáhla tehdy 29 procent, zatímco unijní průměr přesáhl padesátiprocentní laťku.
Malý zájem o eurovolby zapadá do celkově nízké pozornosti v Česku k evropskému dění. Pouze šest procent českých voličů odpovědělo Ipsosu, že vědí, co to jsou a jak fungují frakce v Evropském parlamentu. A jen okolo 40 procent lidí se zajímalo o české europoslance jindy než v čase volební kampaně.
"Voliči primárně chtějí po europoslancích hájení českých zájmů. Bez ohledu na stranický dres," komentuje výsledky výzkumu Michal Kormaňák z agentury Ipsos.
Z malého zájmu o unijní dění může těžit současná vládní koalice. Bližší pohled na rozhodnutí zúčastnit se voleb do europarlamentu ukazuje, že se k urnám nejčastěji chystají lidé nad 65 let věku (46 procent), vzdělanější (nejméně s maturitou) a zejména obyvatelé Prahy (42 procent). Tito voliči patří mezi nejvíc proevropské a také ty s nejvyšší disciplínou. Zároveň právě ve městech a mezi vzdělanější populací střední a starší generace mají vládní strany nejvíc podporovatelů.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Evropská unie přichází kvůli daňovým rájům o 60 miliard eur ročně
07.11.2017
Německo přichází kvůli daňovým rájům ročně o 17 miliard eur (435 miliard korun) a Evropská unie jako celek o zhruba 60 miliard eur (1,5 bilionu korun). V úterý to napsal deník Süddeutsche Zeitung s odvoláním na výpočty francouzského ekonoma Gabriela Zucmana, který působí na univerzitě v kalifornském Berkeley.
Fungování daňových rájů odhalují v těchto dnech dokumenty nazvané Paradise Papers, o nichž informují světová média. Více než 13 milionů dokumentů ukazuje například způsob, jakým se za pomoci daňových rájů firmy jako Apple, Nike či Uber snaží vyhýbat placení daní. Evropské země kvůli daňovým rájům na firemních daních ročně tratí desítky miliard eur. Nebýt daňových rájů, zvýšil by se podle ekonoma Zucmana výnos s firemních daní v Německu o 32,2 procenta, ve Francii o 24,7 procenta, v Maďarsku o 23,3 procenta a v Itálii o 21,4 procenta. Relativně málo na daňových rájích tratí Česko, u nějž by se bez nich výnos z firemních daní zvýšil o 5,8 procenta. Zajímavé je, že třeba Německo o největší část ušlých peněz nepřichází kvůli daňovým rájům v Karibiku, ale kvůli dalším zemím Evropské unie jako je Lucembursko, Irsko nebo Nizozemsko. Zucman systém daňových rájů kritizuje, protože podle něj posiluje nerovnost ve světě. Často složité daňové operace, které pomáhají vyhnout se placení daní, si totiž mohou dovolit jen bohatí. Peníze, které takto uniknou, si pak podle něj státy musí opatřit jinde - typicky u obyčejných zaměstnanců.
Slovensko zůstalo proevropským ostrovem a ekonomicky dohání Západ rychleji než Češi
06.11.2017
Za tři týdny to bude 25 let od chvíle, kdy bylo rozhodnuto o zániku společného státu Čechů a Slováků. Od té doby se východní sousedé dotahují na ekonomickou úroveň starších zemí EU rychlejším tempem než Česká republika. Viditelné je to nejen na průměrné míře růstu ekonomiky, ale i na růstu podílu ekonomické úrovně vůči zemím EU.
Průměrná míra růstu české ekonomiky od roku 1994 činí 2,6 procenta, v případě Slovenska jde o 4,1 procenta. "To je do určité míry dáno nižší základnou, ze které slovenská ekonomika roste," upozorňuje ale hlavní ekonom Cyrrusu Lukáš Kovanda. Odkazuje tak na fakt, že vyspělejší ekonomiky obvykle rostou pomaleji. Ekonomická úroveň obou zemí byla v 90. letech značně rozdílná. "V roce 1995 dosahoval HDP na obyvatele podle parity kupní síly 76 procent průměru EU v ČR a 48 procent na Slovensku. Dnes je to 89 procent versus 77 procent," uvedl ekonom David Marek ze společnosti Deloitte. Parita kupní síly zohledňuje různé ceny zboží a služeb v daných zemích. Nicméně data OECD ukazují, že v minulém roce už byli Slováci ve zmíněném ukazateli na 95 procentech české úrovně. Ještě v roce 1992 byl slovenský HDP na obyvatele na 67 procentech českého, v roce 2000 na 77 procentech. Pokud bude trend pokračovat, Slováci brzy Česko přeskočí. Například v produktivitě práce vyjádřené v HDP na odpracovanou hodinu jsou Slováci výkonnější než Češi už od roku 2006. Slováci jsou také dražší pracovní silou. Mzdy v Česku jsou přesto stále vyšší, byť i to by se v následujících letech mohlo změnit, jak ukázala dřívější analýza HN.
Skupina europoslanců navrhuje zrušit letní čas
27.10.2017
Sedm desítek poslanců Evropského parlamentu spustilo tento týden iniciativu, pomocí které by chtěli "v blízké budoucnosti" dosáhnout toho, aby bylo zrušeno střídání letního a zimního času. Změna času dvakrát do roka podle nich už nepřináší žádné výrazné úspory energie a navíc má negativní dopady na lidské zdraví. Na zimní čas evropské země po sedmi měsících opět přejdou v noci na neděli.
Do čela pracovní skupiny proti změnám času, ve které jsou poslanci ze všech osmi parlamentních frakcí, se postavil český europoslanec Pavel Svoboda. "Věřím, že návrh na rezoluci podepsaný takovýmto množstvím europoslanců vydává jasný signál, že by se s tím mělo něco dělat," řekl Svoboda na tiskové konferenci ve Štrasburku. I v České republice má podle něj snaha o zrušení "neužitečného jevu" střídání času řadu příznivců. Připomněl například petiční akci svého stranického kolegy a senátora Petra Šilara. Kromě Svobody, kterého server Politico před časem zařadil mezi 40 nejvlivnějších poslanců Evropského parlamentu, je členem pracovní skupiny proti střídání času i řada dalších vlivných europoslanců, například bývalá finská ministryně a čerstvá místopředsedkyně Evropského parlamentu Heidi Hautalaová, místopředsedkyně bavorské Křesťansko-sociální strany (CSU) Angelika Nieblerová, slovenská europoslankyně Anna Záborská či polský europoslanec Andrzej Grzyb. Na tiskovou konferenci je přišlo podpořit i několik aktivistů za zrušení letního času, například z Francie, Nizozemska či Belgie. "Podporuji tu iniciativu, protože mám velmi mnoho ohlasů i ze svého regionu," řekla v rozhovoru poskytnutém ČTK a ČRo německá poslankyně Nieblerová, která pochází z bavorské metropole Mnichov. Před třemi lety sama iniciovala petici za zákaz střídání času, pod kterou shromáždila během dvou týdnů 20 000 podpisů. "Komise zatím nic neudělala, proto se musíme dál snažit," zdůraznila. "Neexistuje jediný důvod, proč bychom měli na změně času lpět," dodala Nieblerová.
Evropská centrální banka sníží nákupy dluhopisů o polovinu
27.10.2017
Evropská centrální banka má za sebou nejdůležitější zasedání v tomto kalendářním roce. Rada guvernérů na něm rozhodla o ponechání úrokových sazeb beze změny, podle očekávání ekonomů však došlo k prodloužení takzvaného kvantitativního uvolňování i v příštím roce. Zároveň ale rada rozhodla, že od nového roku objem nákupů sníží v porovnání se současným stavem na polovinu.
Centrální banka mohla přistoupit k omezení stimulačních opatření díky pokračujícímu hospodářskému oživení v eurozóně, i když stále není spokojena s vývojem inflace. Na čtvrtečním zasedání rada guvernérů ECB, které předsedá Mario Draghi, rozhodla, že do konce roku bude v rámci programu nákupu aktiv nakupovat státní a firemní dluhopisy ve stejném objemu jako dosud, tedy měsíčně v průměru za 60 miliard eur. Od ledna pak bude v nákupech pokračovat, ale jen za 30 miliard měsíčně. Program, který centrální banka eurozóny zahájila v březnu 2015, bude trvat do září 2018, případně déle, pokud to bude třeba. Doba trvání nakupování aktiv bude podle ECB záležet na tom, jak se bude vyvíjet inflace. Ta se drží pod dvouprocentním inflačním cílem evropských centrálních bankéřů. V září činil meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně pouze 1,5 procenta. Program nákupu aktiv, respektive kvantitativní uvolňování, funguje tak, že centrální banka na finančním trhu nakupuje dluhopisy, čímž zvyšuje jejich cenu a zároveň snižuje úroky pro ostatní investory.