Eurovolby rozhodnou hlavně starší Pražané, ukazuje průzkum
13.03.2024
Zúčastnit se červnových voleb do Evropského parlamentu rozhodně plánuje jen třetina Čechů. V mezičase se o europoslance sedm z deseti českých voličů vůbec nezajímá. A za rozhodující téma voleb lidé stále označují migraci, přestože do Česka téměř žádní uprchlíci s výjimkou ukrajinských nemíří. Data vyplývají z průzkumu agentury Ipsos, která bude v následujících měsících opakovaně mapovat voličské nálady v Česku.
Výzkumníci se tentokrát neptali na preference jednotlivých stran. Zkoumali celkově zájem Čechů o eurovolby a zdejší povědomí o dění v EU. Došli k tomu, k čemu dospěly i jiné průzkumy: čeští voliči evropské volby ignorují. S jistotou se chystá k urnám pouze třetina Čechů. "Spíše ano" pak další třetina.
Stejný dotaz pro celoevropský průzkum Eurobarometr zveřejněný loni v prosinci vynesl obdobný verdikt: k eurovolbám se chystalo méně českých voličů než každý druhý. Češi se tak spolu s obyvateli Kypru zařadili k národům, které se o eurovolby zajímají nejméně z celé EU. Odpovídala tomu i účast v zatím posledním hlasování v roce 2019 - dosáhla tehdy 29 procent, zatímco unijní průměr přesáhl padesátiprocentní laťku.
Malý zájem o eurovolby zapadá do celkově nízké pozornosti v Česku k evropskému dění. Pouze šest procent českých voličů odpovědělo Ipsosu, že vědí, co to jsou a jak fungují frakce v Evropském parlamentu. A jen okolo 40 procent lidí se zajímalo o české europoslance jindy než v čase volební kampaně.
"Voliči primárně chtějí po europoslancích hájení českých zájmů. Bez ohledu na stranický dres," komentuje výsledky výzkumu Michal Kormaňák z agentury Ipsos.
Z malého zájmu o unijní dění může těžit současná vládní koalice. Bližší pohled na rozhodnutí zúčastnit se voleb do europarlamentu ukazuje, že se k urnám nejčastěji chystají lidé nad 65 let věku (46 procent), vzdělanější (nejméně s maturitou) a zejména obyvatelé Prahy (42 procent). Tito voliči patří mezi nejvíc proevropské a také ty s nejvyšší disciplínou. Zároveň právě ve městech a mezi vzdělanější populací střední a starší generace mají vládní strany nejvíc podporovatelů.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Evropská unie se shodla na velkoobchodních cenách za roaming
01.02.2017
Zástupci členských zemí EU, europarlamentu a Evropské komise se v noci na středu shodli na podobě poplatků, které si od června budou moci navzájem účtovat mobilní operátoři za využívání roamingových služeb. Jak v tiskové zprávě připomněl místopředseda komise pro digitální jednotný trh Andrus Ansip, na své místo zapadl poslední dílek skládačky, která umožní ukončit v EU platby zákazníků za roaming k 15. červnu.
Už loni na jaře se poplatky za používání mobilních telefonů v jiné zemi Evropské unie snížily a v červnu mají v zásadě zmizet úplně. Věc se už pro některé politiky v unii stala tématem, na kterém se snaží demonstrovat konkrétní přínosy EU pro občany členských zemí. Středeční dohodu vyjednávačů ještě musí formálně potvrdit členské země a europarlament. Dosažený kompromis tedy znamená od 15. června pro velkoobchod strop na 0,032 eura za minutu volání a 0,01 eura za textovou zprávu. Ve stejný den začne také platit hranice 7,7 eura za gigabite dat, která se bude postupně v pěti letech snižovat až na 2,5 eura za gigabite dat od ledna 2022 (6,0 eura leden 2018, 4,5 eura leden 2019, 3,5 eura leden 2020, 3,0 eura leden 2021).
Ekonomická nálada v eurozóně je nejlepší téměř za šest let
30.01.2017
Ekonomická nálada v eurozóně se v lednu překvapivě zlepšila. Její index se tak nyní nachází na nejvyšší úrovni od března 2011. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnila Evropská komise. Nálada se zlepšila v průmyslu, ve službách, ve finančním sektoru i mezi spotřebiteli.
Souhrnný index ekonomické nálady stoupl na 108,2 bodu z prosincových 107,8 bodu. Analytici přitom podle průzkumu agentury předpokládali, že index vykáže pokles na 107,7 bodu. "Příznivý vývoj nálady v eurozóně je důsledkem zlepšení důvěry v průmyslu, službách a mezi spotřebiteli, které kompenzovalo nižší důvěru v maloobchodě a stavebnictví," uvedla komise. Samostatný index podnikatelského klimatu v eurozóně podle komise v lednu zůstal na 0,77 bodu, nejvýše od června 2011. Evropská komise v listopadu předpověděla, že růst ekonomiky eurozóny v letošním roce zpomalí na 1,5 procenta z loňských 1,7 procenta. Evropská centrální banka (ECB) se snaží hospodářský růst v eurozóně podporovat nízkými úrokovými sazbami a rozsáhlými nákupy dluhopisů.
zdroj: ihned.cz
Německá vláda schválila zavedení mýtného pro osobní auta
25.01.2017
Řidiči by měli platit za jízdu na německých dálnicích. Návrh ve středu schválila německá vláda. Sousední země, na čele s Rakouskem, ale kvůli tomu nejspíš podají žalobu. Německé mýto považují za diskriminační vůči svým občanům.
Česko se zúčastní společné koordinační schůzky německých sousedů, která bude ve středu odpoledne v Bruselu. Zatím se ale nerozhodlo, jestli žalobu proti Německu podpoří. Desetidenní dálniční známka by měla v Německu stát od 2,50 do 25 eur, tedy zhruba 70 až 680 korun v závislosti na výši emisí auta. Roční známka bude stát maximálně 130 eur, tedy 3500 korun. Němečtí řidiči ale platbu za dálniční známku dostanou v plné výši zpět díky tomu, že jim stát o stejnou částku sníží silniční daň. Majitelé těch nejekologičtějších aut na opatření dokonce vydělají, protože se jim silniční daň sníží ještě víc. Rakousko proto v Bruselu organizuje schůzku zástupců sousedních zemí Německa a několika dalších států, například Slovenska a Maďarska. Tyto země se nejspíš dohodnou, že si udělají analýzu přijatého německého zákona o zpoplatnění dálnic. Pokud se potvrdí podezření, že je vůči cizincům diskriminační, dají ho k evropskému soudu. Mluvčí rakouského ministerstva dopravy Sophie Lamplová HN potvrdila, že Rakousko v případě diskriminace žalobu určitě podá. Totéž už dřív sdělily i Nizozemsko, Belgie nebo Lucembursko.
zdroj: hnonline.sk
Za peníze z kontokorentů platí Češi skoro nejvyšší úrok v Evropě
23.01.2017
Equa bank spustila tento měsíc kontokorenty se sazbou, o níž inzeruje, že patří mezi nejnižší na trhu. Je to ale v situaci, kdy banky si za tuto možnost jít do minusu účtují jedny z nejvyšších úroků v historii. Za peníze z kontokorentů Češi podle statistiky ČNB platí v průměru úrok 17,63 procenta ročně.
Data Evropské centrální banky ukazují, že domácnosti v Česku za tento typ úvěrů platí skoro nejvíc v Evropě. Podle poslední statistiky ECB ke konci listopadu to bylo víc jen v Lotyšsku a Estonsku. Drahé kontokorenty pro lidi v Česku přetrvávají, i když banky mají přebytek levných peněz z vkladů a sazby na mezibankovním trhu jsou nejníže v historii. Úrok za toto povolené přečerpání účtu se v některých bankách už blíží úrokům na kreditních kartách. U kreditek ale lidé mají bezúročné období až 55 dní, zatímco z kontokorentu musí platit za každý den čerpání. Podle statistiky ČNB, která vývoj sazeb na kontokorentech sleduje od roku 2004, nejnižší průměrná sazba byla právě před sedmnácti lety. Lidé si půjčovali za úrok 13,5 procenta ročně. A to za situace, kdy sazby na mezibankovním trhu byly vyšší než nyní. Například roční mezibankovní sazba je nyní 0,44 procenta, v roce 2004 byla kolem 2,5 procenta.
zdroj: ihned.cz