Eurovolby rozhodnou hlavně starší Pražané, ukazuje průzkum
13.03.2024
Zúčastnit se červnových voleb do Evropského parlamentu rozhodně plánuje jen třetina Čechů. V mezičase se o europoslance sedm z deseti českých voličů vůbec nezajímá. A za rozhodující téma voleb lidé stále označují migraci, přestože do Česka téměř žádní uprchlíci s výjimkou ukrajinských nemíří. Data vyplývají z průzkumu agentury Ipsos, která bude v následujících měsících opakovaně mapovat voličské nálady v Česku.
Výzkumníci se tentokrát neptali na preference jednotlivých stran. Zkoumali celkově zájem Čechů o eurovolby a zdejší povědomí o dění v EU. Došli k tomu, k čemu dospěly i jiné průzkumy: čeští voliči evropské volby ignorují. S jistotou se chystá k urnám pouze třetina Čechů. "Spíše ano" pak další třetina.
Stejný dotaz pro celoevropský průzkum Eurobarometr zveřejněný loni v prosinci vynesl obdobný verdikt: k eurovolbám se chystalo méně českých voličů než každý druhý. Češi se tak spolu s obyvateli Kypru zařadili k národům, které se o eurovolby zajímají nejméně z celé EU. Odpovídala tomu i účast v zatím posledním hlasování v roce 2019 - dosáhla tehdy 29 procent, zatímco unijní průměr přesáhl padesátiprocentní laťku.
Malý zájem o eurovolby zapadá do celkově nízké pozornosti v Česku k evropskému dění. Pouze šest procent českých voličů odpovědělo Ipsosu, že vědí, co to jsou a jak fungují frakce v Evropském parlamentu. A jen okolo 40 procent lidí se zajímalo o české europoslance jindy než v čase volební kampaně.
"Voliči primárně chtějí po europoslancích hájení českých zájmů. Bez ohledu na stranický dres," komentuje výsledky výzkumu Michal Kormaňák z agentury Ipsos.
Z malého zájmu o unijní dění může těžit současná vládní koalice. Bližší pohled na rozhodnutí zúčastnit se voleb do europarlamentu ukazuje, že se k urnám nejčastěji chystají lidé nad 65 let věku (46 procent), vzdělanější (nejméně s maturitou) a zejména obyvatelé Prahy (42 procent). Tito voliči patří mezi nejvíc proevropské a také ty s nejvyšší disciplínou. Zároveň právě ve městech a mezi vzdělanější populací střední a starší generace mají vládní strany nejvíc podporovatelů.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Za peníze z kontokorentů platí Češi skoro nejvyšší úrok v Evropě
23.01.2017
Equa bank spustila tento měsíc kontokorenty se sazbou, o níž inzeruje, že patří mezi nejnižší na trhu. Je to ale v situaci, kdy banky si za tuto možnost jít do minusu účtují jedny z nejvyšších úroků v historii. Za peníze z kontokorentů Češi podle statistiky ČNB platí v průměru úrok 17,63 procenta ročně.
Data Evropské centrální banky ukazují, že domácnosti v Česku za tento typ úvěrů platí skoro nejvíc v Evropě. Podle poslední statistiky ECB ke konci listopadu to bylo víc jen v Lotyšsku a Estonsku. Drahé kontokorenty pro lidi v Česku přetrvávají, i když banky mají přebytek levných peněz z vkladů a sazby na mezibankovním trhu jsou nejníže v historii. Úrok za toto povolené přečerpání účtu se v některých bankách už blíží úrokům na kreditních kartách. U kreditek ale lidé mají bezúročné období až 55 dní, zatímco z kontokorentu musí platit za každý den čerpání. Podle statistiky ČNB, která vývoj sazeb na kontokorentech sleduje od roku 2004, nejnižší průměrná sazba byla právě před sedmnácti lety. Lidé si půjčovali za úrok 13,5 procenta ročně. A to za situace, kdy sazby na mezibankovním trhu byly vyšší než nyní. Například roční mezibankovní sazba je nyní 0,44 procenta, v roce 2004 byla kolem 2,5 procenta.
zdroj: ihned.cz
Škoda loni v Evropě obhájila desátou příčku mezi nejprodávanějšími značkami nových aut
17.01.2017
Zájem o nová osobní auta loni v Evropě rostl třetím rokem v řadě. Podle Asociace evropských výrobců aut (ACEA) se loni v zemích Evropské unie a EFTA (Švýcarsko, Norsko a Island) v roce 2016 zaregistrovalo 15 131 719 nových vozů, tedy o 6,5 % a téměř milion kusů více než v roce 2015.
íce než dvě třetiny aut se zobchodovaly na pěti největších trzích v Německu, Británii, Francii, Itálii a Španělsku. Český trh je s necelými 260 tisíci registracemi dvanáctý největší v Evropě. Vedoucí pozici na trhu obhájil koncern VW, i když jeho podíl klesl z 24,8 na 24,1 %. Meziroční pokles postihl jeho největší značku Volkswagen, která přesto s velkým náskokem obhájila první místo. Na druhou příčku vyskočil s meziročním růstem o třináct procent Renault, který z ní sesadil Ford. Mezi roky 2014 a 2016 si Renault polepšil ze čtvrtého místa o dvě pozice. Druhou a poslední změnou v jinak stabilním rozložení sil jednotlivých značek v Evropě je postup Mercedesu z osmého místa na šesté, když překonal oba své největší rivaly Audi a BMW. Meziročně si polepšil téměř o 14 procent a stal se mezi velkými značkami skokanem roku. Škoda Auto loni slavila historický průnik do první desítky. Letos 10. příčku mezi značkami zopakovala, když rostla o 7,4 % na 663 230 registrovaných vozů. Největšího meziročního nárůstu v roce 2016 dosáhl mezi sledovanými značkami Jaguar (o 71 procent) následovaný Hondou (+21 %) a Jeepem (+19 %). Nejvíce si pohoršilo DS (-13 %), Mitsubishi (-12 %) a Citroën (-1,4 %).
zdroj: ihned.cz
Německá ekonomika loni posílila o 1,9 procenta
13.01.2017
Hrubý domácí produkt Německa v loňském roce stoupl o 1,9 procenta, tedy nejprudším tempem za posledních pět let. Vyplývá to z předběžných údajů, které ve čtvrtek zveřejnil spolkový statistický úřad.Údaje rovněž ukázaly, že německé veřejné finance uzavřely loňský rok s přebytkem 18,2 miliardy eur (téměř půl bilionu korun), což odpovídá 0,6 procenta HDP. V předchozím roce činil přebytek 20,9 miliardy eur.
Hospodářský růst loni zrychlil z 1,7 procenta v roce 2015 a mírně překonal očekávání analytiků, kteří jej podle průzkumu agentury Reuters odhadovali v průměru na 1,8 procenta. S tímto tempem počítala rovněž říjnová prognóza německé vlády. Pro letošní rok vláda předpověděla zpomalení růstu na 1,4 procenta. Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá i řada českých podniků. Hospodářský růst v Německu je podle Reuters podporován stoupající soukromou spotřebou a zvýšenými vládními výdaji na uprchlíky. To kompenzuje horší výkon zahraničního obchodu, který je důsledkem slabé poptávky ze strany hlavních obchodních partnerů a rozvíjejících se ekonomik. Domácí spotřeba již dříve vystřídala export na pozici hlavního motoru německého hospodářství. Spotřebu domácností podporují příznivé podmínky na trhu práce a nízké úrokové sazby. V loňském roce soukromá spotřeba stoupla o dvě procenta a její příspěvek k celkovému růstu ekonomiky dosáhl 1,1 procentního bodu. Státní výdaje se zvýšily o 4,2 procenta, jejich příspěvek k růstu HDP tak činil 0,8 procentního bodu.
zdroj: ihned.cz
Růst světové ekonomiky zrychlí na 2,7 procenta, odhaduje Světová banka
11.01.2017
Růst světové ekonomiky letos zřetelně zrychlí na 2,7 procenta, předpověděla v úterý Světová banka. Loni jeho tempo zpomalilo na 2,3 procenta, nejnižší úroveň od finanční krize z konce minulého desetiletí.
Banka předpokládá, že růst ve vyspělém světě mírně zesílí na 1,8 procenta z loňského tempa 1,6 procenta. Výrazně zrychlí zbytek světa, kde růstové tempo dosáhne 4,2 procenta ze 3,4 procenta v minulém roce. Ekonomikám rozvíjejících se tržních ekonomik pomůže oživení cen komodit a ukončení ekonomické recese v Rusku a Brazílii, uvedla Světová banka. V nejnovějším odhadu se ale skrývají značné nejistoty, zejména proto, že ještě nezahrnuje dopady politiky nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa, od nějž se všeobecně čekají opatření na podporu růstu. Banka nicméně i bez toho svůj odhad pro největší ekonomiku výrazně zlepšila na 2,2 procenta z červnové prognózy 1,6 procenta. Růst v Číně letos bude dál postupně zpomalovat a zmírní se na 6,2 procenta z loňských 6,7 procenta. Zrychlí naproti tomu některé ekonomiky jižní Asie. Indická ekonomika posílí na 7,6 procenta z tempa sedmi procent v minulém roce.
zdroj: ihned.cz