Evropa bojuje s přemírou turistů
28.08.2024
Evropa zažívá vrchol turistické sezony. V oblíbených destinacích se opět tvoří davy, letos se ale více než kdy dříve zvedl odpor místních k turistům. Například na Mallorce se průvodu proti turistům zúčastnilo 50 tisíc lidí. Datová redakce Aktuálně.cz ve spolupráci s týdeníkem Ekonom připravila přehled evropských destinací, kde je situace nejhorší.
I Čechy oblíbené Chorvatsko hledá způsoby, jak cestovní ruch regulovat. Od letošního roku mají samosprávny možnost omezit nabídku ubytovacích kapacit. Zákon má podle chorvatské vlády ukončit takzvanou apartmánizaci – fenomén krátkodobého pronajímání soukromých objektů, které v Chorvatsku zažívá boom v posledních letech a které podle expertů v řadě obcí znásobilo problémy spojené s turismem. Přílišná nabídka ubytovacích kapacit vytvářela tlak na infrastrukturu i davy lidí, na které si stěžují jak místní, tak samotní turisté.
Problémy jsou i v rakouském Hallstatu. Tam žije 800 lidí, každý den ho v sezoně navštíví přes tři tisíce turistů, místní mluví dokonce až o trojnásobku. Od loňského roku přistoupilo městečko k různým opatřením. Razantně zdražilo a omezilo možnost parkování autobusům, reklamu v Asii zredukovalo na nulu. Starosta zvažuje i možnost turniketů, které by pustily do prostoru pouze omezený počet lidí.
Různá opatření zavádí města po celém světě. Na hlavní benátský kanál nesmí vplout velké výletní lodě, množství připlouvajících lodí omezuje i francouzská Marseille či skotské Orkey. Barcelona zavedla od loňského dubna vyšší městskou daň. V Římě se nesmí sedět u Fontány di Trevi ani na Španělských schodech. Problémy jsou i v Česku – na limity naráží Adršpašské skály, Jizerské hory i Sněžka.
Overturismus je jev, kdy je na jednom místě v jeden čas moc lidí. Hraniční počet je pro každou destinaci jiný. Nedá se tedy určit, kdy začíná být turismus problematický. Podle francouzského start-upu Murmuration, který monitoruje dopady cestovního ruchu na životní prostředí pomocí satelitních dat, 80 procent cestovatelů navštíví pouze 10 procent turistických destinací. Většina turistů se tedy koncentruje v těch nejpopulárnějších destinacích. Jakmile k přelidnění dojde, je to problém pro místní i turisty. Ti si výlet kvůli stání ve frontách a davech tolik neužijí. Nemají možnost navštívit restauraci bez předchozí rezervace, ceny všeho se obrovskou poptávkou a nedostatečnou nabídkou šponují nahoru. A ceny lezou nahoru i pro místní. Majitelé nemovitostí často radši pronajmou domy a byty turistům a tím se omezuje a zdražuje možnost bydlení pro místní.
Situace se bude podle expertů zhoršovat, tedy alespoň na počet přijíždějících turistů. Podle Světové organizace cestovního ruchu se do roku 2030 počet turistů celosvětově zvedne na 1,8 miliardy. V roce 2019, na dosavadním vrcholu, to bylo 1,5 miliardy.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
V Evropském parlamentu stávkují tlumočníci
04.07.2018
Tlumočení skončí nejpozději podle ohlášeného programu," slyší poslední měsíc poslanci Evropského parlamentu (EP). Tamní překladatelé, kteří musí zajistit porozumění mezi europoslanci mluvícími 24 úředními jazyky EU, už 29 dní pořádají protestní akci proti prodloužení jejich pracovní doby bez diskuzí s jejich zástupci.
Na úterním zasedání EP ve Štrasburku jejich stávku podpořil asi desítka europoslanců. Ti několik minut po začátku jednání vpadli do kabin tlumočníků a vypnuli tam proud. Následně zhruba půl hodiny mezi devátou a desátou blokovali vchod, aby technici nemohli způsobenou závadu napravit. Bulharský premiér Bojko Borisov musel po celou tu dobu čekat na slovo. Po zprovoznění mikrofonů se Antonio Tajani, předseda Evropského parlamentu, Borisovovi omluvil za jednání europoslanců, kteří se podle něj chovají, jako kdyby byli odboráři. Jejich jednání poté odsoudil také předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. "Toto není normální. Tečka," uvedl ihned po vystoupení bulharského premiéra. Poté prohlásil, že by si podobnou akci jistě nedovolili uspořádat před vystoupením německé kancléřky Angely Merkelové nebo francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.
Unipetrol nevyplatí svým akcionářům žádnou dividendu
02.07.2018
Akcionáři petrochemického holdingu Unipetrol nedostanou žádnou dividendu z loňského hospodaření. V pátek před čtvrtou hodinou ranní o tom po téměř 17 hodinách jednání rozhodla valná hromada společnosti, která přijala návrh představenstva. Analytici schválení nevyplacení dividendy očekávali.
V posledních dvou letech Unipetrol dividendu vyplatil. Loni schválila valná hromada firmy dividendu 8,30 koruny na akcii, předloni 5,52 koruny na akcii. Předtím vyplatil Unipetrol dividendu naposledy za rok 2007. Čistý zisk Unipetrolu loni stoupl o devět procent na rekordních 8,7 miliardy korun, tržby stouply o 39 procent na 122,5 miliardy korun. Dividenda je však vyplácena z hospodaření akciové společnosti Unipetrol, která je mateřskou společností holdingu. Unipetrol a.s. loni vykázala čistou ztrátu 28,5 milionu korun po předloňském čistém zisku 47 milionů korun. Unipetrol je v Česku jediným zpracovatelem ropy, vlastní největší síť čerpacích stanic Benzina a je jedním z nejvýznamnějších výrobců plastů. Od roku 2005 je společnost součástí polské skupiny PKN Orlen. Ta letos oznámila, že uspěla se svou nabídkou na odkup menšinových podílů v tuzemské firmě. Cílem je stáhnout akcie Unipetrolu z pražské burzy.
EU přitvrdí v boji s migrací, povinné kvóty padly
29.06.2018
Země Evropské unie výrazně přitvrdí svůj přístup k migrační krizi. Na summitu v Bruselu se na tom nad ránem po víc než osmi hodinách jednání dohodli lídři členských států osmadvacítky. "Dosáhli jsme obrovského úspěchu," tvrdí český premiér Andrej Babiš (ANO). Povinné kvóty na přijímání uprchlíků, které předloni navrhla Evropská komise, už podle něj nehrozí. "O kvótách už nikdo nemluví," prohlásil Babiš.
Země EU se na summitu domluvily, že z Itálie dobrovolně převezmou část migrantů, kteří tam připlouvají přes Středozemní moře. Česko se k přijetí žádných běženců nechystá. Celková dohoda, kterou premiéři či prezidenti států unie uzavřeli, má migranty odradit od toho, aby se na cestu do Evropy vůbec vydali. Členské státy vyhověly výzvě Itálie, aby jí partneři v EU se starostí o migranty ulehčili. Zároveň ale odmítly požadavek italské vlády na to, aby od ní povinně na základě kvót převzaly prakticky všechny běžence na jejím území. "Itálie už není sama," pochvaluje si přesto dosaženou dohodu italský premiér Giuseppe Conte. Státy, které k tomu budou ochotné, migranty z Itálie umístí do uzavřených center, kde s nimi provedou azylové řízení. Ti lidé, kteří nárok na azyl nemají, by měli být na základě zrychlené procedury vráceni do státu, odkud pocházejí, nebo do tranzitní země, přes kterou do EU přišli. Takových osob, tedy takzvaných ekonomických migrantů, je mezi lidmi snažícími se dostat do Evropy momentálně jasná většina. Ty běžence, kteří mají skutečně nárok na azyl, by si mezi sebe následně rozdělily země EU, a to opět na základě dobrovolnosti. Tato zpřísněná procedura by měla zajistit, že se počet lidí, kteří se do Evropy snaží připlout, dál sníží. "Bude to signál pašerákům i samotným migrantům, že naděje na to dostat se do Evropy se razantně snížila," prohlásil mimo záznam vysoce postavený zdroj z jednání evropského summitu. Lídři států unie na summitu taky zopakovali dřívější prohlášení, že by se měli na reformě stávajícího azylového systému dohodnout jednomyslně. To znamená, že o otázkách, jako je starší návrh Evropské komise na povinné uprchlické kvóty, by se už nemělo hlasovat, jak k tomu došlo v roce 2015, kdy bylo Česko ohledně dočasných kvót přehlasováno.
Investice do výroby aut v Británii klesly o polovinu
27.06.2018
Zahraniční automobilky podnikající v Británii se obávají, že se nepodaří uzavřít dohodu upravující podmínky jejího odchodu z Evropské unie. Právě nejistota ohledně uspořádání budoucích vztahů způsobila, že investice do britského autoprůmyslu během letošního prvního pololetí meziročně klesly skoro o polovinu na 347 milionů liber, v přepočtu asi 10,3 miliardy korun.
Britská asociace automobilových výrobců a obchodníků na své včerejší výroční konferenci v Londýně varovala, že času na dohodu o celní unii, jež je pro firmy klíčová, už mnoho nezbývá. Spojené království přestane být členem EU 29. března 2019 a poté poběží přechodné období, během něhož ještě mohou platit předchozí dohody. Ale to končí v prosinci 2020. Neklid v autoprůmyslu vyvolal začátkem týdne manažer BMW Stephan Freismuth, když pro list Financial Times uvedl, že firma bude v případě "tvrdého brexitu" nucena uzavřít své továrny na ostrovech. Automobilka se prý obává, že nebude-li mezi Británií a jejími evropskými partnery pokračovat bezcelní obchod, mohou nastat problémy v zásobování kompletačními díly a součástkami. Z pevniny se jich dováží kolem 90 procent, takže jakýkoli problém v zásobovacím řetězci by firmu stál hodně peněz. BMW − stejně jako její konkurenti − pracuje v režimu "just in time", v němž dodané díly a součástky prakticky hned putují na montážní linku, nikoli do skladu.