Evropa bojuje s přemírou turistů
28.08.2024
Evropa zažívá vrchol turistické sezony. V oblíbených destinacích se opět tvoří davy, letos se ale více než kdy dříve zvedl odpor místních k turistům. Například na Mallorce se průvodu proti turistům zúčastnilo 50 tisíc lidí. Datová redakce Aktuálně.cz ve spolupráci s týdeníkem Ekonom připravila přehled evropských destinací, kde je situace nejhorší.
I Čechy oblíbené Chorvatsko hledá způsoby, jak cestovní ruch regulovat. Od letošního roku mají samosprávny možnost omezit nabídku ubytovacích kapacit. Zákon má podle chorvatské vlády ukončit takzvanou apartmánizaci – fenomén krátkodobého pronajímání soukromých objektů, které v Chorvatsku zažívá boom v posledních letech a které podle expertů v řadě obcí znásobilo problémy spojené s turismem. Přílišná nabídka ubytovacích kapacit vytvářela tlak na infrastrukturu i davy lidí, na které si stěžují jak místní, tak samotní turisté.
Problémy jsou i v rakouském Hallstatu. Tam žije 800 lidí, každý den ho v sezoně navštíví přes tři tisíce turistů, místní mluví dokonce až o trojnásobku. Od loňského roku přistoupilo městečko k různým opatřením. Razantně zdražilo a omezilo možnost parkování autobusům, reklamu v Asii zredukovalo na nulu. Starosta zvažuje i možnost turniketů, které by pustily do prostoru pouze omezený počet lidí.
Různá opatření zavádí města po celém světě. Na hlavní benátský kanál nesmí vplout velké výletní lodě, množství připlouvajících lodí omezuje i francouzská Marseille či skotské Orkey. Barcelona zavedla od loňského dubna vyšší městskou daň. V Římě se nesmí sedět u Fontány di Trevi ani na Španělských schodech. Problémy jsou i v Česku – na limity naráží Adršpašské skály, Jizerské hory i Sněžka.
Overturismus je jev, kdy je na jednom místě v jeden čas moc lidí. Hraniční počet je pro každou destinaci jiný. Nedá se tedy určit, kdy začíná být turismus problematický. Podle francouzského start-upu Murmuration, který monitoruje dopady cestovního ruchu na životní prostředí pomocí satelitních dat, 80 procent cestovatelů navštíví pouze 10 procent turistických destinací. Většina turistů se tedy koncentruje v těch nejpopulárnějších destinacích. Jakmile k přelidnění dojde, je to problém pro místní i turisty. Ti si výlet kvůli stání ve frontách a davech tolik neužijí. Nemají možnost navštívit restauraci bez předchozí rezervace, ceny všeho se obrovskou poptávkou a nedostatečnou nabídkou šponují nahoru. A ceny lezou nahoru i pro místní. Majitelé nemovitostí často radši pronajmou domy a byty turistům a tím se omezuje a zdražuje možnost bydlení pro místní.
Situace se bude podle expertů zhoršovat, tedy alespoň na počet přijíždějících turistů. Podle Světové organizace cestovního ruchu se do roku 2030 počet turistů celosvětově zvedne na 1,8 miliardy. V roce 2019, na dosavadním vrcholu, to bylo 1,5 miliardy.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Unijní opatření na boj s drahými energiemi by se ještě mohla rozšířit, uvedl Síkela
26.09.2022
Do návrhu souboru opatření Evropské komise proti vysokým cenám energií by mohlo ještě přibýt prodloužení dočasného krizového rámce pro velké firmy a jednat se bude i o změně způsobu stanovení cen elektřiny. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to v neděli řekl ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela (za STAN). O návrhu opatření mají v pátek jednat evropští ministři zodpovědní za energetiku. Podle Síkely by se do něj do té doby mohla ještě některá opatření zapracovat.
Podle Síkely se nyní diskutuje o tom, že by se zvlášť určovala cena pro plynové elektrárny, kde elektřina vychází kvůli vysoké ceně plynu nejdráž, a zvlášť pro ostatní levnější zdroje. "To, o čem se teď jedná, je oddělení plynu a ostatních zdrojů. Cena by se počítala průměrem cen jednotlivých zdrojů a jejich objemem (podílem na celkové výrobě). Tím pádem by došlo k dramatickému snížení cen. Takže by byl zvlášť trh pro energii z plynu a zvlášť pro jiné zdroje, například uhlí," uvedl Síkela.
Podle ministra je v návrhu také například průlomové zastropování cen energií pro domácnosti i pro malé a střední podniky, které umožní pomoc velkému množství firem, aniž by bylo porušené unijní právo.
V
Snížená sazba spotřební daně bude platit u nafty do konce příštího roku
23.09.2022
Snížená sazba spotřební daně bude platit u nafty do konce příštího roku, od října tedy nevzroste. Prodloužení úlevy o 1,5 koruny na litr přinese novela o spotřebních daních, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad. Opatření má podle kabinetu pomoci konkurenceschopnosti dopravců. Rozpočty státu a Státního fondu dopravní infrastruktury letos přijdou podle důvodové zprávy dohromady až o 2,5 miliardy korun a příští rok až o 9,6 miliardy korun. Předloha nabude účinnosti dnem po jejím zveřejnění ve sbírce.
Benzinu se nynější novela netýká. Spotřební daň z této pohonné hmoty se vrátí od října z nynějších 11,34 koruny na původní částku 12,84 Kč na litr. U motorové nafty podle předlohy dál zůstane sazba 8,45 Kč z litru místo 9,95 koruny, a to do konce roku 2023. V konečných cenách, po započtení daně z přidané hodnoty, může jít podle dřívějšího vyjádření ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) o úsporu až 1,8 koruny na litr.
V
Čipy Made in Europe. Německo chystá vlastní výrobu polovodičů
19.09.2022
Německo pracuje na vybudování průmyslových kapacit na výrobu polovodičů, i když je to nákladný krok. Na závěr dvoudenního festivalu Ada Lovelace o budoucnosti internetu to v pátek řekl německý kancléř Olaf Scholz.
„Je to nákladné, ale podle mě důležité,“ citovala agentura Reuters kancléře, který hovořil o technologické konkurenceschopnosti.
Na konci srpna v projevu na Univerzitě Karlově v Praze Scholz prohlásil, že Evropa už v otázce výroby čipů a polovodičů dosáhla významného pokroku. „Například Intel nedávno oznámil miliardové investice ve Francii, Polsku, Německu, Irsku, Itálii a Španělsku. A to je obrovský krok k nové generaci nových mikročipů s nálepkou Made in Europe. A to je teprve začátek,“ řekl. Dodal, že Evropa se musí stát průkopníkem v oblasti klíčových technologií.
Německá vláda na začátku května oznámila, že chce přilákat výrobce čipů podporou v objemu 14 miliard eur (343 miliard korun).
Čipy jsou už dnes základními komponenty v průmyslu, neobejdou se bez nich výrobci automobilů, telefonů, ale ani chladniček, praček či budíků. Význam čipů se navíc zvyšuje s evropskými plány digitalizace.
Jak jsou mikročipy důležité, to ukázal jejich celosvětový nedostatek, ke kterému přispěly zvýšená poptávka po elektronice v době pandemie nemoci covid-19 a karanténní opatření s uzávěrami, kdy část produkce musela být zastavena.
V
Míra inflace v EU v srpnu vystoupila na rekordních 10,1 procenta
16.09.2022
Míra inflace v Evropské unii v srpnu vystoupila na rekordních 10,1 procenta, zatímco v červenci činila 9,8 procenta. Ve své konečné zprávě to dnes oznámil statistický úřad Eurostat. V České republice míra inflace o dvě desetiny procentního bodu klesla, s hodnotou 17,1 procenta je ale pátá nejvyšší v unii.
V eurozóně inflace vystoupila na 9,1 procenta z červencových 8,9 procenta, potvrdil Eurostat svůj předběžný údaj zveřejněný před dvěma týdny. Loni v srpnu byla míra inflace výrazně nižší, v eurozóně činila tři procenta, v celé EU pak 3,2 procenta.
Nejnižší inflaci měla v srpnu Francie, a to 6,6 procenta, dále Malta (7,0 procenta) a Finsko (7,9 procenta). Naopak nejvyšší zůstává inflace v trojici pobaltských států - v Estonsku činila 25,2 procenta, v Lotyšsku 21,4 procenta a v Litvě 21,1 procenta.
V