Evropská komise schválila první národní plány obnovy
18.06.2021
Evropská komise (EK) schválila první národní plány obnovy, na jejichž základě budou země Evropské unie čerpat peníze z mimořádného pandemického fondu. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová ve středu oznámila, že vyráží na návštěvu Portugalska a Španělska, kde zahájí sérii cest po všech státech, jejichž plány komise potvrdila. Mezi prvními zeměmi jsou i Řecko a Dánsko, do unijního summitu plánovaného na příští týden by podle unijních činitelů měla komise schválit 12 národních strategií. Česko, které plán předložilo zatím jako poslední, mezi nimi nebude.
Unijní exekutiva začala před několika dny vydávat dluhopisy, jejichž prostřednictvím chce naplnit bezprecedentní fond o celkovém objemu 750 miliard eur (19,1 bilionu Kč). V úterý oznámila, že díky velké poptávce investorů získala prvních 20 miliard eur, letos by chtěla mít k dispozici zhruba pětinásobek této částky. Z tohoto balíku budou moci státy vyčerpat v rámci předfinancování až 13 procent svých alokací.
V
(Zdroj: aktualne.cz)
Růst eurozóny i celé EU ve třetím čtvrtletí mírně zpomalil
15.11.2017
Ekonomika eurozóny i celé Evropské unie vzrostla ve třetím čtvrtletí ve srovnání s předchozím obdobím o 0,6 procenta. Tempo růstu tak mírně zpomalilo z 0,7 procenta v předchozích třech měsících. Uvedl to v úterý evropský statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil první rychlý odhad z konce minulého měsíce. Zpráva podporuje rozhodnutí Evropské centrální banky (ECB) začít postupně omezovat program nákupu dluhopisů.
Meziročně se hrubý domácí produkt (HDP) v eurozóně i v EU zvýšil o 2,5 procenta. Ve druhém čtvrtletí ekonomika 19 zemí platících eurem stoupla o 2,3 procenta a evropské osmadvacítky o 2,4 procenta. Údaje jsou v souladu s očekáváním analytiků v anketě agentury Reuters, kteří čekali, že Eurostat první rychlý odhad nezmění. EU i eurozóna rostly rychleji než Británie, která chce v březnu 2019 EU opustit. Mezičtvrtletně HDP Británie stoupl o 0,4 procenta a meziročně o 1,5 procenta. Podle dostupných údajů se HDP snížil mezičtvrtletně pouze v Dánsku, a to o 0,3 procenta. Nejvíce vzrostl v Rumunsku (+2,6 procenta) a v Lotyšsku (+1,5 procenta). Meziročně byl růst nejvyšší rovněž v Rumunsku, kde dosáhl 8,6 procenta. Lotyšská ekonomika stoupla o 6,2 procenta. Rychlý odhad vychází z údajů od členských zemí, které mají na HDP eurozóny dohromady podíl 96 procent a na celé EU 94 procent, upozornil Eurostat. Statistický úřad také oznámil, že průmyslová výroba v září klesla v eurozóně o 0,6 procenta a v celé EU o půl procenta. V srpnu naopak silně rostla, v eurozóně o 1,4 procenta a v EU o 1,7 procenta. Pokles byl v souladu s odhady analytiků. Meziročně výroba vzrostla o 3,3 procenta v zemích platících eurem a o 3,6 procenta v celé unii.
Německo už osmým rokem zažívá zlaté časy
13.11.2017
Německo zažívá něco, co léta nepamatuje. Jeho hospodářství se daří už osmý rok a nikdo z tamních topekonomů nepředpokládá, že dobré časy brzy skončí. Spíše naopak, i když v odborných kruzích nechybějí ani hlasy nabádající k obezřetnosti.
Prognostici, včetně zahraničních, letos upravovali své předpovědi pro Německo pouze jedním směrem − nahoru. Naposledy tak učinila Evropská komise. Ve čtvrtek zveřejněném podzimním výhledu letos počítá s meziročním růstem německého HDP o 2,2 procenta. Ve srovnání s jarní předpovědí (1,6 procenta) je to výrazné zlepšení. Stejně tak ve vztahu k Česku, kde letos očekává vzestup o 4,3 procenta ve srovnání s jarními 2,6 procenta. Rizika potenciálně ohrožující hospodářskou prosperitu není radno podceňovat, míní Dennis Snower z Ústavu světové ekonomiky v Kielu. "Úrokové sazby jsou extrémně nízko, což není normální. O stabilitě finančních trhů hovořit nelze, takže na nich může kdykoli propuknout zmatek. Evropské unii chybí nejenom jednotná imigrační politika, nýbrž také jasná strategie snižování veřejných dluhů," jmenuje Snower.
Pětičlenný sbor vládních hospodářských poradců, nazývaný jako "rada moudrých", ve své středeční zprávě politiky v Berlíně upozorňuje, že největší evropská ekonomika vzhledem ke značnému vytížení svých kapacit riskuje přehřátí. Částečnou vinu za tento stav připisuje mimořádně uvolněné měnové politice Evropské centrální banky.
GDPR – ochrana osobních údajů
10.11.2017
Nařízení (EU) 2016/679 (GDPR) představuje právní rámec ochrany osobních údajů platný na celém území EU, který hájí práva jejích občanů proti neoprávněnému zacházení s jejich daty a osobními údaji. GDPR přebírá všechny dosavadní zásady ochrany a zpracování údajů, na nichž unijní systém ochrany osobních údajů stojí a potvrzuje, že ochrana cestuje přes hranice současně s osobními údaji.
V souladu s tím dále GDPR rozvíjí a posiluje práva lidí dotčených zpracováním, a to v obou složkách: mít (získávat) informace o tom, které jejich údaje jsou zpracovávány a proč, a domáhat se dodržování pravidel, včetně nápravy stavu. GDPR klade systematicky důraz na vymahatelnost práv lidí a povinností správců (odpovědných za zpracování). Obsahuje proto propracovanější a náročnější pravidla pro zvláštní kategorie údajů a zpracování a současně vymáhá od správců a zpracovatelů výrazně aktivnější přístup, zejména se jedná o to, že před zahájením nového zpracování je třeba posoudit vliv jednotlivých zpracování na ochranu osobních údajů (DPIA) a zvolit vhodné nástroje ochrany údajů, za určitých podmínek si vyžádat předběžnou konzultaci u dozorového úřadu. Klíčem k nastavování povinností pro správce je rizikovost, která je dovozována z rozsahu zpracování, zpracovávaných osobních údajů a používaných technologií.
Správci a zpracovatelé jsou za určitých podmínek povinni jmenovat pověřence pro ochranu osobních údajů. Podrobněji jsou stanoveny povinnosti při zabezpečení zpracování a nově je zavedena povinnost ohlašovat případy porušení zabezpečení osobních údajů dozorovému úřadu a občanům, jichž se porušení zabezpečení týká.
GDPR výslovně upravuje nezávislost, obecné podmínky pro členy, úkoly a pravomoci dozorových úřadů v členských státech Evropské unie, EHP i Švýcarska a vzájemnou spolupráci těchto dozorových úřadů. Jednotný je také přístup k sankcím.
Velká Británie odejde z Evropské unie 29. března 2019
10.11.2017
Británie opustí Evropskou unii v pátek 29. března 2019 ve 23.00 GMT (o půlnoci z 29. na 30. března SEČ). Ve svém příspěvku, který v pátek otiskl list The Telegraph, to napsala britská premiérka Theresa Mayová. Tento termín bude podle ní stanoven zákonem, čímž se vyloučí veškeré pochybnosti ohledně toho, zda brexit bude, či nikoli.
"Vláda tento týden zveřejnila napříč stranami podpořený dodatek k návrhu zákona o odchodu z EU, jenž v čele tohoto návrhu stanoví datum našeho odchodu z Evropské unie. Nechť nikdo nepochybuje o našem odhodlání nebo nezpochybňuje naše rozhodnutí, brexit se děje," napsala Mayová. "V úvodu tohoto historického právního předpisu bude černé na bílém stát: Spojené království opustí EU 29. března 2019 ve 23.00 GMT," dodala premiérka. Návrhem uvedeného zákona se budou poslanci podrobně zabývat příští týden. Předloha podle zpravodajské stanice BBC již prošla dvojím čtením a nyní bude v parlamentních výborech čelit několika pokusům o připojení dodatků. Ministerská předsedkyně v této souvislosti uvedla, že vláda si poslechne, zda poslanci mají nějaké nápady, jak zákon vylepšit. Varovala však před pokusy tento proces zastavit nebo zpomalit. Podle pozorovatelů Mayová tímto krokem zjevně chce umlčet proevropské hlasy, které se ozývají v její vlastní Konzervativní straně.