Evropská unie vydala první zelené dluhopisy na obnovu po pandemii
13.10.2021
První zelené dluhopisy, které v úterý vydává Evropská unie, se setkaly s rekordním zájmem, uvedla agentura Reuters s odvoláním na informace od hlavního manažera nabídky. EU nabízí 15leté dluhopisy za 12 miliard eur (304,4 miliardy korun), zájem však byl o dluhopisy za více než 135 miliard eur. Nabídka tak byla rekordní jak z pohledu velikosti emise, tak podle výše poptávky po zelených dluhopisech. EU tak učinila první krok k tomu, aby se stala největším emitentem dluhopisů, které budou financovat aktivity přátelské k životnímu prostředí.
Z dluhopisů mají být financovány ekologické projekty v rámci fondu na obnovu unie po pandemii nemoci covid-19. Budou financovat až 30 procent programu EU pro obnovu po covidu-19, který má poskytovat granty a půjčky členským zemím až do konce roku 2026, a k dispozici má mít až 800 miliard eur. Celkem by tak EU mohla vydat zelené dluhopisy až za 250 miliard eur, což by z EU udělalo největšího emitenta zelených dluhopisů na světě. Analytici BofA Securities očekávají, že EU by ročně mohla vydat zelené dluhopisy za 35 až 45 miliard eur. To odpovídá tomu, co vydali všichni evropští státní a nadnárodní dlužníci v roce 2020.
V
(Zdroj: ihned.cz)
Růst evropských ekonomik nevyužívají země dostatečně k reformám
16.05.2018
Růst evropské ekonomiky je silný, hlavně díky domácí poptávce. Vlády však dostatečně nevyužívají této výhody ke snížení svých dluhů a zavádění reforem. Uvedl to ve své úterní zprávě Mezinárodní měnový fond.
Podle odhadu MMF má růst ve vyspělých evropských ekonomikách, hlavně v eurozóně, letos zpomalit na 2,3 procenta z 2,4 procenta loni. V roce 2019 dále klesne na dvě procenta. Stejné zpomalení čeká i Evropská komise. "Uprostřed dobrých časů však snahy o fiskální změny a strukturální reformy ochabují," uvedl MMF. "Vzhledem k tomu, že ekonomický výhled se v krátkodobém horizontu bude nadále zlepšovat, ale ve střednědobém je méně optimistický, politici by měli využít tento okamžik k obnovení prostoru pro fiskální manévry a prosadit reformy, které podpoří růstový potenciál," dodal fond. Navzdory celkovému silnému růstu je však výkon některých největších ekonomik eurozóny, jako Francie, Itálie, Španělska, slabý na to, aby se zemím dařilo snižovat jejich rozpočtové deficity. Jiné země, jako Belgie, pak schodek zvyšují. Politici by se měli snažit, aby se rozpočty jejich zemí dostaly do rovnováhy v příštích několika letech, doporučil MMF. Stabilizace rozpočtu a snížení dluhu by také pomohly ekonomikám lépe se vyrovnat s tlakem na růst výdajů na penze a zdravotní péči.
UniCredit má nejlepší výsledek za první čtvrtletí za posledních 11 let
11.05.2018
Italská bankovní skupina UniCredit vykázala nejlepší výsledek za první čtvrtletí od roku 2007. Čistý zisk největší italské bance meziročně stoupl o 22,6 procenta na 1,1 miliardy eur (něco přes 28 miliard korun) a překonal očekávání. Zásluhu na něm měly podle jejího čtvrtečního sdělení především nižší úvěrové ztráty, než se očekávalo.
Analytici čistý zisk za první tři měsíce roku v průměru odhadovali na 766 milionů eur. Tržby bance ve srovnání s předchozím kvartálem stouply o čtyři procenta na 5,1 miliardy eur. Táhly je především bankovní poplatky, čistý úrokový výnos se mírně snížil. Úvěrové ztráty ve čtvrtletí klesly na 496 milionů eur, více než se očekávalo. Bance se v uvedeném období podařilo získat téměř půl milionu nových klientů. UniCredit se výrazně angažuje v zemích střední a východní Evropy, včetně České republiky. Na českém trhu začala působit v listopadu 2007, její tuzemská pobočka vznikla spojením finančního ústavu HVB Bank a Živnostenské banky. V Česku a na Slovensku má téměř 700 tisíc klientů.
Díky Evropské unii začínají firmy zavádět pravidla na ochranu osobních dat
09.05.2018
V ochraně osobních údajů Česko léta zaostávalo za západní Evropou, shodují se právníci s Úřadem pro ochranu osobních údajů. Od 25. května se to s definitivní platností změní, protože začne být účinné nařízení na ochranu dat známé pod zkratkou GDPR. To sjednocuje pravidla ochrany osobních údajů napříč celou Evropskou unií.
Všichni zákazníci, zaměstnanci nebo pacienti získají od květnového termínu větší přehled o tom, jaké informace o nich firmy, úřady nebo nemocnice schraňují. Budou moci žádat výmaz svých dat z marketingových databází a bez jejich souhlasu nebudou smět firmy ani sledovat jejich chování na internetu a poskytovat zjištěná data dál. Tam, kde mohou podniky a instituce osobní údaje zpracovávat bez souhlasu − například proto, že je k tomu zavazuje smlouva nebo povinnost plynoucí ze zákona −, bude platit, že osobní data musí ze svých databází vymazat ihned poté, co pominul účel, pro který je potřebovaly.
Volkswagen zvýšil dividendu, prodá některé své firmy
07.05.2018
Z Herberta Diesse, nového šéfa koncernu Volkswagen, který 13. dubna ve funkci vystřídal Matthiase Müllera, včera na valné hromadě konané v berlínském City Cube vyzařovalo sebevědomí. Největší světová automobilka překonala důsledky neblahého emisního skandálu a dál přepisuje prodejní rekordy. Ani letošní rok by neměl být výjimkou.
Volkswagen během letošního prvního čtvrtletí zvýšil dodávky zákazníkům meziročně o 7,4 procenta na 2,7 milionu vozů, což je kvartální rekord. Podle Diesse tak lze očekávat, že celkový prodej v tomto roce proti loňsku, kdy přesáhl 10,7 milionu aut, dál mírně vzroste. Tržby stoupnou až o pět procent, loni dosáhly 230,7 miliardy eur. Akcionáři schválili návrh představenstva, aby se dividenda vyplácená za rok 2017 na jednu běžnou akcii zvýšila na 3,90 eura ve srovnání s předchozími dvěma eury. Proč také ne, když koncern loni více než zdvojnásobil čistý zisk na 11,6 miliardy eur. Diess současně akcionářům sdělil, že vedení vážně uvažuje o určitém "zeštíhlení" koncernu. Nevylučuje prodej motocyklové značky Ducati, jež je nyní propojena s dceřinou firmou Audi. K "neprofilovému byznysu", jehož by bylo účelné se zbavit, patří také výrobce převodovek Renk, kde VW drží většinový podíl, a rovněž firma Man Diesel & Turbo, dodávající hlavně naftové motory. Koncern mění svoji organizační strukturu. Její součástí bude i spojení 12 značek do několika skupin (podle zákaznických skupin), z nichž každá bude mít jednotné řízení. Do skupiny "běžných" značek (volume) patří vedle Volkswagenu či Seatu také česká Škoda Auto. V "prémiové" bude například Audi a v "superprémiové" Porsche, Bentley a Bugatti.