HHC má v Česku opět zákaz
20.01.2025
V Česku začal znovu platit zákaz prodeje kanabinoidu HHC a od něj odvozených látek. Seznam dočasně zakázaných látek, u kterých odborníci ještě prověří jejich bezpečnost. Prodej těchto psychoaktivních látek byl přitom zakázaný od loňského března, omezení ale s koncem roku skončilo. Mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob řekl, že bylo potřeba počkat na stanovisko Evropské komise.
Komise jednotlivým státům posuzuje takové legislativní normy, které zasahují do vnitřního trhu EU, na kterém je zajištěn volný pohyb zboží. Její stanovisko ministerstvo zdravotnictví získalo tento týden. "Notifikace byla potřeba, museli jsme na ní počkat. Snažili jsme se jednání s EK co nejvíce urychlit, což se povedlo," sdělil Jakob.
Novela, která umožnila kromě návykových látek označovat některé jako psychomodulační, platí od začátku letošního roku. Norma umožňuje po posouzení prodeje méně rizikových substancí, jako jsou kanabinoidy THC nebo HHC, dospělým za přísných pravidel.
Na nově publikovaném seznamu psychoaktivních látek, jejich možný prodej či zákaz, budou odborníci posuzovat, jsou kanabinoidy HHC a THCP a několik jejich derivátů, celkem více než stovka substancí. Na posouzení povolení jejich prodeje nebo zákazu mají odborníci dva roky. Jejich prodej je zakázaný, ale držení není trestné.
Druhý seznam obsahuje látky psychomodulační, u kterých bude jejich prodej za určitých podmínek povolený. Budou si ho například moci koupit jenom dospělí a prodávat je bude možné pouze v kamenných obchodech nebo jejich e-shopech, prodej v automatech bude zakázaný. Tento seznam čeká na schválení vládou a na posouzení EK, poté by mělo být možné od července takto koupit například kratom nebo konopí s obsahem THC do jednoho procenta nebo tinkturu a extrakt z něj vyrobené.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Unijní opatření na boj s drahými energiemi by se ještě mohla rozšířit, uvedl Síkela
26.09.2022
Do návrhu souboru opatření Evropské komise proti vysokým cenám energií by mohlo ještě přibýt prodloužení dočasného krizového rámce pro velké firmy a jednat se bude i o změně způsobu stanovení cen elektřiny. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to v neděli řekl ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela (za STAN). O návrhu opatření mají v pátek jednat evropští ministři zodpovědní za energetiku. Podle Síkely by se do něj do té doby mohla ještě některá opatření zapracovat.
Podle Síkely se nyní diskutuje o tom, že by se zvlášť určovala cena pro plynové elektrárny, kde elektřina vychází kvůli vysoké ceně plynu nejdráž, a zvlášť pro ostatní levnější zdroje. "To, o čem se teď jedná, je oddělení plynu a ostatních zdrojů. Cena by se počítala průměrem cen jednotlivých zdrojů a jejich objemem (podílem na celkové výrobě). Tím pádem by došlo k dramatickému snížení cen. Takže by byl zvlášť trh pro energii z plynu a zvlášť pro jiné zdroje, například uhlí," uvedl Síkela.
Podle ministra je v návrhu také například průlomové zastropování cen energií pro domácnosti i pro malé a střední podniky, které umožní pomoc velkému množství firem, aniž by bylo porušené unijní právo.
V
Snížená sazba spotřební daně bude platit u nafty do konce příštího roku
23.09.2022
Snížená sazba spotřební daně bude platit u nafty do konce příštího roku, od října tedy nevzroste. Prodloužení úlevy o 1,5 koruny na litr přinese novela o spotřebních daních, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad. Opatření má podle kabinetu pomoci konkurenceschopnosti dopravců. Rozpočty státu a Státního fondu dopravní infrastruktury letos přijdou podle důvodové zprávy dohromady až o 2,5 miliardy korun a příští rok až o 9,6 miliardy korun. Předloha nabude účinnosti dnem po jejím zveřejnění ve sbírce.
Benzinu se nynější novela netýká. Spotřební daň z této pohonné hmoty se vrátí od října z nynějších 11,34 koruny na původní částku 12,84 Kč na litr. U motorové nafty podle předlohy dál zůstane sazba 8,45 Kč z litru místo 9,95 koruny, a to do konce roku 2023. V konečných cenách, po započtení daně z přidané hodnoty, může jít podle dřívějšího vyjádření ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) o úsporu až 1,8 koruny na litr.
V
Čipy Made in Europe. Německo chystá vlastní výrobu polovodičů
19.09.2022
Německo pracuje na vybudování průmyslových kapacit na výrobu polovodičů, i když je to nákladný krok. Na závěr dvoudenního festivalu Ada Lovelace o budoucnosti internetu to v pátek řekl německý kancléř Olaf Scholz.
„Je to nákladné, ale podle mě důležité,“ citovala agentura Reuters kancléře, který hovořil o technologické konkurenceschopnosti.
Na konci srpna v projevu na Univerzitě Karlově v Praze Scholz prohlásil, že Evropa už v otázce výroby čipů a polovodičů dosáhla významného pokroku. „Například Intel nedávno oznámil miliardové investice ve Francii, Polsku, Německu, Irsku, Itálii a Španělsku. A to je obrovský krok k nové generaci nových mikročipů s nálepkou Made in Europe. A to je teprve začátek,“ řekl. Dodal, že Evropa se musí stát průkopníkem v oblasti klíčových technologií.
Německá vláda na začátku května oznámila, že chce přilákat výrobce čipů podporou v objemu 14 miliard eur (343 miliard korun).
Čipy jsou už dnes základními komponenty v průmyslu, neobejdou se bez nich výrobci automobilů, telefonů, ale ani chladniček, praček či budíků. Význam čipů se navíc zvyšuje s evropskými plány digitalizace.
Jak jsou mikročipy důležité, to ukázal jejich celosvětový nedostatek, ke kterému přispěly zvýšená poptávka po elektronice v době pandemie nemoci covid-19 a karanténní opatření s uzávěrami, kdy část produkce musela být zastavena.
V
Míra inflace v EU v srpnu vystoupila na rekordních 10,1 procenta
16.09.2022
Míra inflace v Evropské unii v srpnu vystoupila na rekordních 10,1 procenta, zatímco v červenci činila 9,8 procenta. Ve své konečné zprávě to dnes oznámil statistický úřad Eurostat. V České republice míra inflace o dvě desetiny procentního bodu klesla, s hodnotou 17,1 procenta je ale pátá nejvyšší v unii.
V eurozóně inflace vystoupila na 9,1 procenta z červencových 8,9 procenta, potvrdil Eurostat svůj předběžný údaj zveřejněný před dvěma týdny. Loni v srpnu byla míra inflace výrazně nižší, v eurozóně činila tři procenta, v celé EU pak 3,2 procenta.
Nejnižší inflaci měla v srpnu Francie, a to 6,6 procenta, dále Malta (7,0 procenta) a Finsko (7,9 procenta). Naopak nejvyšší zůstává inflace v trojici pobaltských států - v Estonsku činila 25,2 procenta, v Lotyšsku 21,4 procenta a v Litvě 21,1 procenta.
V