HHC má v Česku opět zákaz
20.01.2025
V Česku začal znovu platit zákaz prodeje kanabinoidu HHC a od něj odvozených látek. Seznam dočasně zakázaných látek, u kterých odborníci ještě prověří jejich bezpečnost. Prodej těchto psychoaktivních látek byl přitom zakázaný od loňského března, omezení ale s koncem roku skončilo. Mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob řekl, že bylo potřeba počkat na stanovisko Evropské komise.
Komise jednotlivým státům posuzuje takové legislativní normy, které zasahují do vnitřního trhu EU, na kterém je zajištěn volný pohyb zboží. Její stanovisko ministerstvo zdravotnictví získalo tento týden. "Notifikace byla potřeba, museli jsme na ní počkat. Snažili jsme se jednání s EK co nejvíce urychlit, což se povedlo," sdělil Jakob.
Novela, která umožnila kromě návykových látek označovat některé jako psychomodulační, platí od začátku letošního roku. Norma umožňuje po posouzení prodeje méně rizikových substancí, jako jsou kanabinoidy THC nebo HHC, dospělým za přísných pravidel.
Na nově publikovaném seznamu psychoaktivních látek, jejich možný prodej či zákaz, budou odborníci posuzovat, jsou kanabinoidy HHC a THCP a několik jejich derivátů, celkem více než stovka substancí. Na posouzení povolení jejich prodeje nebo zákazu mají odborníci dva roky. Jejich prodej je zakázaný, ale držení není trestné.
Druhý seznam obsahuje látky psychomodulační, u kterých bude jejich prodej za určitých podmínek povolený. Budou si ho například moci koupit jenom dospělí a prodávat je bude možné pouze v kamenných obchodech nebo jejich e-shopech, prodej v automatech bude zakázaný. Tento seznam čeká na schválení vládou a na posouzení EK, poté by mělo být možné od července takto koupit například kratom nebo konopí s obsahem THC do jednoho procenta nebo tinkturu a extrakt z něj vyrobené.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Míra inflace v EU v srpnu vystoupila na rekordních 10,1 procenta
16.09.2022
Míra inflace v Evropské unii v srpnu vystoupila na rekordních 10,1 procenta, zatímco v červenci činila 9,8 procenta. Ve své konečné zprávě to dnes oznámil statistický úřad Eurostat. V České republice míra inflace o dvě desetiny procentního bodu klesla, s hodnotou 17,1 procenta je ale pátá nejvyšší v unii.
V eurozóně inflace vystoupila na 9,1 procenta z červencových 8,9 procenta, potvrdil Eurostat svůj předběžný údaj zveřejněný před dvěma týdny. Loni v srpnu byla míra inflace výrazně nižší, v eurozóně činila tři procenta, v celé EU pak 3,2 procenta.
Nejnižší inflaci měla v srpnu Francie, a to 6,6 procenta, dále Malta (7,0 procenta) a Finsko (7,9 procenta). Naopak nejvyšší zůstává inflace v trojici pobaltských států - v Estonsku činila 25,2 procenta, v Lotyšsku 21,4 procenta a v Litvě 21,1 procenta.
V
ECB razantně zvýšila základní úrok
12.09.2022
Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek na zasedání Rady guvernérů zvýšila svou základní úrokovou sazbu o rekordních 0,75 bodu na 1,25 procenta. Reaguje tak na silný růst inflace v eurozóně. Banka zároveň signalizovala, že bude úroky dál zvyšovat, a předpověděla, že průměrná roční míra inflace v eurozóně letos dosáhne 8,1 procenta.
„Na základě stávajícího hodnocení Rada guvernérů očekává, že na příštích několika zasedáních bude úrokové sazby dále zvyšovat s cílem utlumit poptávku a ochránit před rizikem setrvalého nárůstu inflačních očekávání,“ uvedla banka ve zprávě. V červenci ECB v reakci na prudký růst inflace zvýšila základní úrokové sazby poprvé od roku 2011. Její základní úrok se tak dostal na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém se držel od roku 2016.
„ECB podle očekávání sazby zvyšuje v reakci na inflační tlaky v eurozóně. Stále jsou ale výrazně nižší než sazby ČNB, což bude mít za následek pokračování probíhající euroizace české ekonomiky. Úvěrování v eurech je totiž pro firmy i za těchto podmínek stále výrazně výhodnější než v korunách, čehož podniky logicky využívají. To vytváří tlak na faktickou adaptaci eura i v dalších českých firmách v dodavatelských řetězcích a také na přelévání eura do dalších účetních úkonů - například do cenotvorby,“ míní Jan Brázda, partner PwC a expert na financování.
V
Státy EU podpořily strop u cen elektřiny
12.09.2022
Státy Evropské unie navrhují využít nečekané zisky producentů energie z levnějších zdrojů na pomoc domácnostem. Takový je výsledek pátečního mimořádného jednání ministrů EU zodpovědných za energetiku. Zástupci vlád Evropskou komisi (EK) zároveň pověřili i přípravou dalších opatření, včetně celounijních úspor energie či stanovení stropu cen plynu.
Sebrání mimořádných zisků je jinými slovy zastropování elektřiny na určité úrovni. Na jaké konkrétně, má nyní navrhnout Evropská komise. Nejčastěji se spekuluje o ceně 200 eur za jednu megawatthodinu, což je méně než polovina její aktuální ceny na burze.
Zisky se mají sebrat výrobcům elektřiny s nižšími náklady, kteří ze současných vysokých cen nejvíc těží. Jde o jaderné a uhelné elektrárny a také ty na obnovitelné zdroje.
Nejedná se ovšem o jedinou cestu řešení vysokých cen energií. Ministři pod vedením českého ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely zadali komisi přijít s možným zastropováním ceny plynu. Právě plynové elektrárny nyní ženou ceny nahoru i ceny elektřiny.
Ministři na schůzce ale zdůrazňovali, že takové řešení nemá ohrozit bezpečnost dodávek do Evropy, tedy motivovat Rusko k úplné stopce plynu do EU či odradit obchodníky s LNG plynem, kteří by se mohli snažit prodat svoji surovinu jinde, kde za ni dostanou zaplaceno více. Podle zdroje z českého předsednictví jde o vzkaz Evropské komisi, aby byla se zastropováním cen plynu opatrná.
V
ECB razantně zvýšila základní úrok
09.09.2022
Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek na zasedání Rady guvernérů zvýšila svou základní úrokovou sazbu o rekordních 0,75 bodu na 1,25 procenta. Reaguje tak na silný růst inflace v eurozóně. Banka zároveň signalizovala, že bude úroky dál zvyšovat, a předpověděla, že průměrná roční míra inflace v eurozóně letos dosáhne 8,1 procenta.
„Na základě stávajícího hodnocení Rada guvernérů očekává, že na příštích několika zasedáních bude úrokové sazby dále zvyšovat s cílem utlumit poptávku a ochránit před rizikem setrvalého nárůstu inflačních očekávání,“ uvedla banka ve zprávě. V červenci ECB v reakci na prudký růst inflace zvýšila základní úrokové sazby poprvé od roku 2011. Její základní úrok se tak dostal na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém se držel od roku 2016.
„ECB podle očekávání sazby zvyšuje v reakci na inflační tlaky v eurozóně. Stále jsou ale výrazně nižší než sazby ČNB, což bude mít za následek pokračování probíhající euroizace české ekonomiky. Úvěrování v eurech je totiž pro firmy i za těchto podmínek stále výrazně výhodnější než v korunách, čehož podniky logicky využívají. To vytváří tlak na faktickou adaptaci eura i v dalších českých firmách v dodavatelských řetězcích a také na přelévání eura do dalších účetních úkonů - například do cenotvorby,“ míní Jan Brázda, partner PwC a expert na financování.
| Předplatné HN+ je zcela bez reklam.
ECB nyní úrokové sazby zvyšuje navzdory zhoršujícím se vyhlídkám pro ekonomiku eurozóny. Banka dnes také snížila odhad hospodářského růstu v zemích používajících euro na příští rok na 0,9 procenta, zatímco dosud čekala růst o 2,1 procenta. Odhad letošního růstu ale mírně zvýšila, a to na 3,1 procenta z dosavadních 2,8 procenta.
V