HHC má v Česku opět zákaz
20.01.2025
V Česku začal znovu platit zákaz prodeje kanabinoidu HHC a od něj odvozených látek. Seznam dočasně zakázaných látek, u kterých odborníci ještě prověří jejich bezpečnost. Prodej těchto psychoaktivních látek byl přitom zakázaný od loňského března, omezení ale s koncem roku skončilo. Mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob řekl, že bylo potřeba počkat na stanovisko Evropské komise.
Komise jednotlivým státům posuzuje takové legislativní normy, které zasahují do vnitřního trhu EU, na kterém je zajištěn volný pohyb zboží. Její stanovisko ministerstvo zdravotnictví získalo tento týden. "Notifikace byla potřeba, museli jsme na ní počkat. Snažili jsme se jednání s EK co nejvíce urychlit, což se povedlo," sdělil Jakob.
Novela, která umožnila kromě návykových látek označovat některé jako psychomodulační, platí od začátku letošního roku. Norma umožňuje po posouzení prodeje méně rizikových substancí, jako jsou kanabinoidy THC nebo HHC, dospělým za přísných pravidel.
Na nově publikovaném seznamu psychoaktivních látek, jejich možný prodej či zákaz, budou odborníci posuzovat, jsou kanabinoidy HHC a THCP a několik jejich derivátů, celkem více než stovka substancí. Na posouzení povolení jejich prodeje nebo zákazu mají odborníci dva roky. Jejich prodej je zakázaný, ale držení není trestné.
Druhý seznam obsahuje látky psychomodulační, u kterých bude jejich prodej za určitých podmínek povolený. Budou si ho například moci koupit jenom dospělí a prodávat je bude možné pouze v kamenných obchodech nebo jejich e-shopech, prodej v automatech bude zakázaný. Tento seznam čeká na schválení vládou a na posouzení EK, poté by mělo být možné od července takto koupit například kratom nebo konopí s obsahem THC do jednoho procenta nebo tinkturu a extrakt z něj vyrobené.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Německý průmysl hlásí největší pokles zakázek za téměř rok
06.02.2020
Zakázky německého průmyslu se v prosinci snížily ve srovnání s předchozím měsícem o 2,1 procenta, což byl nejvýraznější propad od února. Na vině je slabá poptávka z dalších zemí v eurozóně, uvedl ve čtvrtek německý statistický úřad. Zpráva naznačuje, že zpracovatelský sektor zůstane v Německu nadále slabý a bude růst největší evropské ekonomiky zpomalovat.
Analytici v anketě agentury Reuters očekávali naopak růst zakázek, a to o 0,6 procenta. Jejich odhady se pohybovaly od poklesu o půl procenta až po růst o 1,9 procenta. V listopadu podle zpřesněných údajů zakázky klesly o 0,8 procenta. "Situace v zakázkách zůstává hrozná," řekl ekonom společnosti Bankhaus Lampe Alexander Lampe. "Koronavirus znamená, že na zlom si pravděpodobně ještě budeme muset počkat," dodal. Objem domácích zakázek se zvýšil o 1,4 procenta. Ty zahraniční ale o 4,5 procenta klesly, z toho ze zemí v eurozóně o 13,9 procenta. Zakázky ze zemí mimo eurozónu o 2,1 procenta vzrostly. Německá ekonomika, na které je závislá i řada českých firem, se loni těsně vyhnula recesi. Průmyslové podniky závislé na vývozu se potýkají se slábnoucí poptávkou v zahraničí i nejistotou spojenou s obchodními spory a rozhodnutím Británie opustit Evropskou unii. Poslední průzkum hospodářského institutu Ifo minulý týden ukázal, že nálada podnikatelů se zhoršuje, což ukazuje, že začátek letošního roku bude slabší.
Chudší státy EU kritizují rozpočet
05.02.2020
Patnáctka států sdružených v uskupení Přátel koheze v sobotu zdůraznila svůj požadavek, aby financování politiky soudržnosti zůstalo v příštím víceletém finančním rámci Evropské unie na úrovni předchozího období. Vyplývá to z deklarace, kterou zástupci států podepsali na summitu konaném v portugalském městě Beja. Politika soudržnosti slouží ke sbližování životní úrovně členských zemí unie.
Návrh Evropské komise počítá s tím, že se objem peněz určených na kohezní politiku sníží v letech 2021 až 2027 o deset procent. Důvodem je odchod Británie z unie i zaměření rozpočtu na nové priority. "Já jsem ve svém vystoupení ten návrh rozpočtu velice kritizoval, protože bývalá komise nám vlastně nikdy nevysvětlila, jaké jsou priority toho rozpočtu," řekl novinářům po sobotním jednání řekl český premiér Andrej Babiš. "Vidím tam množství peněz, které by se daly přerozdělit," dodal. Portugalský premiér António Costa v úvodu setkání uvedl, že konání summitu první den po brexitu je symbolické. Přátelé koheze podle něj namísto štěpení nabízejí soudržnost. Pod sobotní deklaraci se vedle Česka podepsaly i Bulharsko, Kypr, Estonsko, Řecko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko. Své zástupce na akci vyslala také Itálie a Chorvatsko, které momentálně předsedá Radě EU.
Britské podniky čeká výrazné oživení výroby
03.02.2020
Britské podniky očekávají v příštích třech měsících nejvýraznější oživení výroby za více než rok. Vyplývá to z průzkumu Sdružení britského průmyslu (CBI). Výsledky šetření jsou další známkou růstu důvěry v britskou ekonomiku v důsledku poklesu nejistoty kolem brexitu. Británie v pátek o půlnoci opustila Evropskou unii.
Index výrobních očekávání podle průzkumu v lednu vzrostl na 12 bodů z prosincového jednoho bodu. Dostal se tak na nejvyšší úroveň od září 2018. "Je skvělé vidět, jak se podnikatelská důvěra zlepšuje. Teprve se však ukáže, zda se to projeví rovněž v (podnikatelské) aktivitě," uvedla hlavní ekonomka CBI Rain Newtonová-Smithová. CBI minulý měsíc předpovědělo, že růst britské ekonomiky v letošním roce mírně zpomalí na 1,2 procenta z loňských 1,3 procenta. Pátečním odchodem Británie z EU odstartovalo jedenáctiměsíční přechodné období, ve kterém britský premiér Boris Johnson plánuje sjednat obchodní dohodu. "Vláda musí pracovat na rychlém ustavení budoucích vztahů s EU, které dokážou zajistit prosperitu celé ekonomice," uvedla Newtonová-Smithová.
Česko loni čerpalo z EU o 68,5 miliardy více, než zaplatilo
30.01.2020
Česká republika loni získala z rozpočtu Evropské unie o 68,5 miliardy Kč více, než do něj odvedla, informovalo ministerstvo financí. Předloni tzv. čistá pozice země (rozdíly mezi příjmy z EU a odvody do ní) činila 44,7 miliardy Kč. Zvýšení čisté pozice je podle ministerstva způsobeno vyšším tempem čerpání peněz z fondů EU.
Česko loni obdrželo z unijního rozpočtu 119,9 miliardy korun a odvedlo do něj 51,4 miliardy korun. ČR tak zůstala stejně jako v předchozích letech čistým příjemcem peněz z EU. Příjmy ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti loni činily 83,1 miliardy Kč. Příjmy ze Společné zemědělské politiky byly 32,6 miliardy Kč, z toho přímé platby 22,5 miliardy Kč. Celkově od vstupu do EU v květnu 2004 ČR do konce roku 2019 zaplatila do rozpočtu EU 616,8 miliardy Kč a získala z něj asi 1,43 bilionu Kč. Celkem tak Česko dosud získalo z EU o 809,2 miliardy Kč více, než do něj odvedlo.