Konec byrokracie v EU?
13.05.2025
Evropská unie se chystá přepsat své dlouholeté přísné zásady v oblasti fúzí a akvizic s cílem vytvořit silné evropské průmyslové hráče schopné obstát v konkurenci se Spojenými státy. V rámci nového přístupu k hospodářské soutěži chce dát Bruselu více prostoru pro schvalování spojování podniků zejména v technologickém a obranném sektoru, uvedl server Politico.
Evropská komise tento týden zahájila konzultaci k revizi směrnic o posuzování fúzí. Ta podle očekávání vyvolala nadšení v průmyslových kruzích, ale zároveň znepokojení mezi organizacemi na ochranu spotřebitelů, které varují před oslabením kontrolních mechanismů a nárůstem tržních cen.
Změny, které by mohly být schváleny až koncem roku 2027, mají ambici přehodnotit, jak Komise vyvažuje dopad fúzí: méně důrazu na bezprostřední cenové dopady a více na dlouhodobou konkurenceschopnost, inovace a bezpečnost. Komise přitom otevřeně přiznává, že v sektorech jako je technologie či obrana je rozsah operací klíčový, a proto je konsolidace považována za žádoucí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen již v září pověřila komisařku pro hospodářskou soutěž Teresu Riberu navržením „nového přístupu k soutěžní politice“, který více podpoří růst evropských firem na globálním trhu. Očekává se, že dopad transakcí na ekonomiku EU se tak stane jedním z hlavních kritérií při posuzování fúzí.
I přes očekávání změn se základní právní rámec nemění — a přepisování samotného nařízení o fúzích je považováno za politicky riskantní krok, který by mohl otevřít „Pandořinu skříňku“ požadavků jednotlivých členských států.
Obrana je další oblastí, která je pod drobnohledem. Komise zvažuje, jak přistupovat k případům, kde jsou členské státy obzvlášť citlivé na jakoukoli unijní ingerenci.
Ačkoli se některé hlasy v právnické komunitě snaží mírnit očekávání dramatických změn, vše nasvědčuje tomu, že Brusel směřuje k pružnějšímu výkladu stávajících pravidel.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Evropská komise schválila podporu devět miliard korun pro českou železnici
03.08.2023
Peníze mají pomoci české železnici k interoperabilitě, tedy bezpečnému a nepřerušovanému provozu. Podporu budou moci čerpat železniční dopravci a Správa železnic do konce července roku 2028. V tiskové zprávě to oznámil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Program má podpořit například modernizaci českých železničních vozidel na evropský systém řízení železničního provozu.
Tento systém v sobě zahrnuje zavedení ETCS, tedy evropského vlakového zabezpečovacího systému, a zavedení komunikačního systému GSM-R. Podpůrný evropský program obsahuje pět podprogramů, jeden z nich nově cílí na podporu zavedení takzvaného automatického digitálního spřáhla (DAC). Má zajistit větší automatizaci přepravy nákladů po kolejích. Nový systém spojování vozů má nahradit klasickou techniku, ke které je potřeba ruční práce posunovačů. Podpora DAC nebyla v předchozích verzích programu. "Je základním předpokladem pro automatizaci vlakotvorné činnosti," stojí v tiskové zprávě.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Míra nezaměstnanosti v EU v červnu zůstala na 5,9 procenta
02.08.2023
Oznámil to Evropský statistický úřad Eurostat. Nejnižší míru nezaměstnanosti vykázala Malta, a to 2,6 procenta. Za ní následovaly Česká republika a Polsko, obě s hodnotou 2,7 procenta. Údaje Eurostatu nicméně ukázaly v Česku na výrazný vzestup nezaměstnanosti mezi mladými lidmi. V eurozóně zůstala míra nezaměstnanosti v meziměsíčním srovnání rovněž beze změny, a to na 6,4 procenta.
V meziročním srovnání ale v eurozóně i v EU nezaměstnanost klesla. Loni v červnu v eurozóně dosahovala 6,7 procenta a v EU činila 6,1 procenta. V Česku míra nezaměstnanosti podle údajů Eurostatu v červnu vzrostla na 2,7 procenta z květnových 2,5 procenta. Ve věkové kategorii do 25 let se ale zvýšila na 13,7 procenta z květnových 9,5 procenta. Meziročně se téměř zdvojnásobila ze 7,2 procenta, kde byla v červnu loňského roku. Nejvyšší míru nezaměstnanosti v rámci EU podle údajů Eurostatu vykázalo Španělsko, a to 11,7 procenta. Za ním následovalo Řecko s 11,1 procenta.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Prezident podepsal novelu pravidel pro vyměřování místních poplatků
01.08.2023
Prezident Petr Pavel podepsal novelu pravidel pro vyměřování místních poplatků, která nabude účinnosti od příštího roku. Nová novela umožní lázeňským městům vybírat pobytový poplatek i v případě lázeňské péče, která je plně hrazena ze zdravotního pojištění, včetně platby za ubytování. Pavel také podepsal zákon o zrušení obsoletních právních předpisů a o sjednocení pravidel pro konání veřejných dražeb. Dříve platilo, že na plně hrazenou lázeňskou péči se nevztahoval pobytový poplatek, na rozdíl od příspěvkové péče, kdy pojišťovna hradí pouze léčení, a od péče plně placené klientem. Novela odstraňuje tento rozdíl. Ovšem obce budou mít možnost osvobodit pacienty s plně hrazenou lázeňskou péčí od tohoto poplatku prostřednictvím vyhlášky.
Další novinkou je zákon o zrušení obsoletních právních předpisů. Více než 10 000 zákonů, nařízení a vyhlášek, které sice formálně platí, ale už se nepoužívají, zmizí z českého právního řádu počátkem příštího roku. To má přispět k pročištění a zpřehlednění právního systému.
Podle vypracované předlohy ministerstvem vnitra se zruší přes 6600 tzv. vyhaslých právních předpisů, které jsou sice stále platné, ale v praxi se nepoužívají. Dalších zhruba 3600 předpisů už v minulosti zrušilo některé obecné ustanovení, ale stále jsou obsaženy v právním řádu.
Takové nadbytečné předpisy zatěžují systém eSbírka, který má sloužit občanům k elektronickému vyhledávání veškerých zákonů a mezinárodních smluv v platné podobě. Očištění právního systému by tedy mělo přispět k efektivnějšímu fungování tohoto systému.
Zároveň se plánuje sjednotit pravidla pro konání veřejných dražeb, které jsou převážně v elektronické formě, od roku 2025. K tomu bude zřízena Centrální evidence veřejných dražeb, která by měla usnadnit povinné zveřejňování dražebních dokumentů. Tento krok má být zaveden na základě změn obsažených v novém zákonu, který dnes podepsal prezident Petr Pavel, spolu s příslušnými novými úpravami.
S
Inflace v EU se opět snížila. V Česku zůstává enormně vysoká
28.07.2023
V červnu zaznamenala Evropská unie opět výrazný pokles míry inflace, která klesla na 6,4 procenta. Jde o snížení o sedm desetin procentního bodu ve srovnání s květnem. Tuto informaci zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.
V České republice se tempo růstu spotřebitelských cen ještě více zpomalilo. Inflace se snížila o 1,3 bodu na 11,2 procenta. Nicméně, i přesto zůstává Česká republika třetí nejvyšší mírou inflace v rámci všech zemí Evropské unie.
Co se týče eurozóny, statistický úřad potvrdil předchozí rychlý odhad, podle kterého se inflace snížila na 5,5 procenta z květnových 6,1 procenta. V porovnání s předchozím rokem, kdy se ceny výrazně zvyšovaly kvůli dramatickému zdražování energií, byla inflace v EU 9,6 procenta. V zemích používajících euro dosáhla 8,6 procenta. V červnu tohoto roku se ceny v EU i v eurozóně meziměsíčně zvýšily o 0,3 procenta.
Ceny nejrychleji rostly ve čtveřici států Visegrádské skupiny (V4) stejně jako v květnu. Nejvýrazněji zdražovaly v Maďarsku (19,9 procenta), dále na Slovensku (11,3 procenta), v Česku (11,2 procenta) a Polsku (11 procent)...
B