Londýnská burza již není tou největší v Evropě
12.02.2021
Největší akciovou burzou v Evropě se po brexitu stal Amsterdam, který tak předstihl dosud kralující Londýn. V lednu se na různých nizozemských obchodních platformách denně zobchodovaly akcie v průměru za 9,2 miliardy eur (237 miliard Kč), což je ve srovnání s prosincem více než čtyřnásobek. S odvoláním na údaje společnosti CBOE Europe to napsal britský deník Financial Times.
Do Amsterdamu se přesunula více než polovina obchodů z britského hlavního města. EU chce snížit závislost finančních služeb na londýnském City a více obchodů s eurovými aktivy přesunout do Frankfurtu nad Mohanem, Paříže, Amsterdamu a dalších finančních center v unii. V Londýně v lednu vyměnily majitele akcie za 8,6 miliardy eur.
Změny vyvolal zákaz, který byl uvalen na finanční instituce z EU obchodující v Londýně, protože Brusel neuznal britské burzy a obchodní platformy jako rovnocenné z hlediska dohledu, jako mají burzy a platformy na území unie. Banky v EU musí od 4. ledna s akciemi v eurech obchodovat uvnitř unie.
Mírný nárůst obchodů zaznamenaly minulý měsíc i Paříž, Frankfurt a Milán. Londýn na krok EU zareagoval tak, že zrušil zákaz obchodování s akciemi švýcarských firem, jako jsou Nestlé a Roche. S těmi se teď nesmí obchodovat v unii.
V
(Zdroj: ihned.cz)
Rusko prodalo pětinový podíl v těžařské společnosti Rosněfť
08.12.2016
Švýcarský obchodník s komoditami Glencore a katarští investoři koupili téměř pětinový podíl v ropné společnosti Rosněfť. Za 19,5 procenta největšího ruského producenta ropy zaplatili 10,2 miliardy eur. Největší zahraniční investici od ukrajinské krize ve státní televizi osobně oznámil ruský prezident Vladimir Putin.
Obchod se uskutečnil i navzdory sankcím, které na Rosněfť uvalila Evropská unie a Spojené státy. Ty odrazují západní společnosti od majetkové účasti v ruském státním podniku, nicméně nákup akcií vysloveně nezakazují. Vstup zahraničních investorů do Rosněfti je požehnáním pro ruskou vládu. Ta peníze z privatizace nutně potřebuje ještě v letošním roce, aby zabránila vyššímu rozpočtovému schodku než plánovaných 3,7 procenta hrubého domácího produktu. Kreml si v těžařské společnosti, která denně vyprodukuje téměř pět milionů barelů ropy, i nadále udrží většinový podíl, zhruba pětinu pak vlastní ještě britská BP. Na Rosněfť, stejně jako na celou ruskou ekonomiku tvrdě dopadají nízké ceny ropy. Zisk těžařské společnosti se ve třetím kvartále letošního roku propadl o 77 procent na 26 miliard rublů (9,9 miliardy korun). Společnost Glencore ve svém prohlášení uvedla, že za podíl zaplatí 300 milionů eur svými akciemi, zbytek doplatí Katarský fond (QIA), který je zároveň největším akcionářem Glencoru, a banky. Podle zástupců švýcarské firmy je jednání stále ve finální fázi a definitivní uzavření dohody Glencore očekává v polovině prosince.
zdroj: ihned.cz
Euro smazalo rekordní ztráty po italském referendu
05.12.2016
Odmítnutí ústavních změn v nedělním referendu hýbe milánskou burzou. Změny měly usnadnit mimo jiné přijímání nových zákonů. Až o více než čtyři procenta padala na úvod pondělního obchodování hodnota indexu sledujícího vývoj kurzu akcií italských bank, později odpoledne se hodnoty vrátily zpět.
Premiér Matteo Renzi na porážku v referendu dle očekávání reagoval oznámením, že hodlá rezignovat. To na trzích zvýšilo obavy z politické nestability a možných dopadů právě na italské banky. Ty nutně potřebují nový kapitál a nejistý politický vývoj investory odrazuje. Zasaženy mohou být zejména plány Monte dei Paschi di Siena, nejstarší banky na světě. Její vedení chtělo do konce roku navýšit kapitál až o pět miliard eur. Zástupci banky a poradci se v pondělí mají setkat a rozhodnout, zda v záměru pokračovat. Pokud plán, který počítal se získáním soukromého kapitálu, selže, bude muset zřejmě zasáhnout italská vláda.
Euro se během pondělního obchodování propadlo na zhruba dvacetiměsíční minimum vůči americkému dolaru, později však téměř veškeré ztráty smazalo. Jednotná evropská měna sestoupila až o 1,4 procenta na 1,0505 dolaru, tedy na nejnižší úroveň od loňského března. Kolem 10:00 SEČ již ale vykazovala pokles o pouhých 0,1 procenta na 1,0650 dolaru. Loni v březnu se euro propadlo až na 1,0457 dolaru, což byla nejnižší úroveň od roku 2003.
zdroj: ihned.cz
Europarlament schválil rozpočet EU na příští rok
02.12.2016
ČTK, dap
1. 12. 2016 13:16 (aktualizováno 14:34) Zahraniční 0
Facebook Twitter Google+ Přeposlat
reklama
Evropský parlament odsouhlasil rozpočet EU. Členské země s návrhem souhlasily již v pondělí.
V závazcích dosáhne rozpočet téměř 158 miliard eur a v platbách zhruba 134 miliard eur.
Výsledná podoba rozpočtu na rok 2017 je v závazcích vyšší než letos. Platby, tedy očekávání, kolik peněz se v daném roce skutečně vydá, jsou však ve srovnání s původním návrhem letošního rozpočtu o více než devět miliard eur nižší.
Europarlament potvrdil rozpočet Evropské unie na příští rok - Ilustrační foto.
Europarlament potvrdil rozpočet Evropské unie na příští rok - Ilustrační foto.
autor: Shutterstock
Evropská unie má schválený rozpočet na příští rok, ve čtvrtečním hlasování s jeho podobou souhlasil Evropský parlament. Rozpočet dosahuje v závazcích 157,86 miliardy eur (4,27 bilionu korun) s rezervou 1,1 miliardy eur (29,8 miliardy korun) na předvídatelné události a v platbách 134,49 miliardy eur (cca 3,64 bilionu korun). Členské země už s kompromisní podobou materiálu souhlasily v pondělí.
Na kompromisu rozpočtu na rok 2017, tedy na úpravách původního návrhu Evropské komise, se po mnohahodinovém vyjednávání zástupci europoslanců a diplomaté unijní osmadvacítky shodli 17. listopadu. V parlamentu ve čtvrtek pro návrh hlasovalo 438 europoslanců, proti bylo 194 a sedm se zdrželo. Na zvládání migrační krize a posílení evropské bezpečnosti má jít příští rok o 11,3 procenta evropských peněz více než letos. Použity budou na pomoc s přesídlováním, vznik přijímacích center, na integrační opatření a také na financování návratů do svých zemí těch osob, které souhlas s pobytem v unii nezískají. Pomohou také posílit ochranu hranice, prevenci kriminality, protiteroristické aktivity a ochranu klíčové infrastruktury. Výsledná podoba rozpočtu na rok 2017 je v závazcích vyšší než letos.
zdroj: ihned.cz
Brusel schválil podporu obnovitelný zdrojů za 37 miliard
28.11.2016
Evropská komise schválila režim podpory energie z obnovitelných zdrojů v Česku. Takzvanou notifikaci získaly zdroje spuštěné v období 2006-2012. Komise své rozhodnutí zveřejnila v pondělí. Podle dřívějšího vyjádření českého ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) budou mít provozovatelé těchto zdrojů příští rok nárok zhruba na 37 miliard korun. Jde o převážnou většinu ze zdrojů, které dosud notifikaci neměly. Souhlasem komise podmiňoval výplatu peněz český Energetický regulační úřad (ERÚ).
MPO minulý týden uvedlo, že notifikace není ještě vyřešená u zařízení na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET). Resort sdělil, že objem zdrojů, které notifikaci zatím nedostanou, je na úrovni dvou až tří miliard korun. Dodal, že podle informací z EK bude i rozhodnutí o podpoře těchto zdrojů uzavřeno letos. Provozovatelé podporovaných energetických zdrojů v Česku by na základě toho měli příští rok celkem získat kolem 40 miliard korun. Kvůli chybějícímu souhlasu EK odmítal ERÚ podporu řadu měsíců vypsat už loni. Podporu vypsal až na základě nařízení vlády těsně před koncem roku. Výplatu umožnil během nepřítomnosti předsedkyně ERÚ Aleny Vitáskové tehdejší místopředseda úřadu Jan Nehoda, jehož pak Vitásková odvolala z funkce. Vitásková už dříve uvedla, že většina podpory, která byla letos dosud vyplacena, byla vyplacena nezákonně. Podporu podporovaným zdrojům energie v Česku od roku 2013 vyplácí Operátor trhu s elektřinou na základě cenového rozhodnutí ERÚ. Předtím ji vypláceli sami distributoři elektřiny. Výše podpory vzrostla ze zhruba jedné miliardy korun v roce 2006 na 43,5 miliardy korun vyplacených loni. Celkem tak bylo na podporu takzvané zelené energie od roku 2006 do konce loňského roku vyplaceno více než 205 miliard korun.
zdroj: ihned.cz