Meta dostala od EU pokutu 797 milionů eur
15.11.2024
Evropská komise uložila americké technologické společnosti Meta Platforms pokutu 797,72 milionu eur (20,2 miliardy Kč), a to kvůli zneužití postavení na trhu online reklamy. Toho se firma dopustila tím, že svou službu Facebook Marketplace propojila se sociální sítí Facebook. "Komise nařídila společnosti Meta, aby toto jednání ukončila a aby se v budoucnu zdržela opakování protiprávního jednání nebo praxe s obdobným cílem nebo účinkem," uvedla komise. Ta v Evropské unii mimo jiné funguje i jako antimonopolní úřad.
Problém podle komise tkví ve skutečnosti, že všichni uživatelé Facebooku mají automaticky přístup k Facebook Marketplace a službě jsou pravidelně vystavováni, ať už o to stojí, nebo ne. Konkurenti služby Facebook Marketplace tak mohou být vyloučeni z trhu. Vazba totiž podle komise poskytuje službě Facebook Marketplace výhodu, "které se konkurenti nemohou rovnat".
Podle zjištění unijní exekutivy má totiž Meta dominantní postavení na trhu osobních sociálních sítí v Evropském hospodářském prostoru, který zahrnuje vedle členských zemí EU ještě Norsko, Island a Lichtenštejnsko, a také na vnitrostátních trzích se zobrazováním on-line reklamy na sociálních sítích.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
O střídání letního a zimního času hlasovalo 4,6 milionu lidí
18.08.2018
Přes 4,6 milionu lidí nebo institucí ze všech členských států Evropské unie se zapojilo do veřejné konzultace, kterou na začátku července zahájila Evropská komise (EK) s cílem zjistit, jaký mají občané EU názor na každoroční pravidelný přechod na letní čas. V pátek to oznámila komise. Výsledky ankety, kterou bylo možné na internetu vyplnit do čtvrtka, zatím nejsou známy.
Komise v prohlášení dodala, že odpovědi nyní analyzuje a dotazník vyhodnotí v následujících týdnech. Debata byla jedním z kroků, které mohou vést k zavedení jednotného celoročního času v EU. Letos v únoru Evropský parlament komisi vyzval, aby vyhodnotila přínosy a rizika střídání letního a zimního času a případně navrhla ukončení této praxe, která má řadu odpůrců. Postup europarlamentu byl reakcí na občanské iniciativy a petice, které se řadu let odvolávají na možné negativní dopady střídání času na zdraví. V čele skupiny 80 europoslanců, kteří požadovali změnu současného režimu střídání času, stál český poslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL). "Evropské hlasování o zrušení střídání letního a zimního času dnes končí a mám velkou radost, že je o něj takový zájem. Server evropských veřejných konzultací totiž už od rána padá," uvedl ve čtvrtek Svoboda na svém twitterovém účtu.
Vládní strategie nefunguje, Česko je čím dál závislejší na exportu do EU
16.08.2018
Vývoz do zemí Evropské unie neustále roste a představuje tak čím dál větší podíl na celkovém českém exportu. V letošním prvním pololetí stoupl podíl unie na celkovém vývozu meziročně o půl procentního bodu na 84,2 procenta. Ještě v letech 2012 a 2013 to bylo 81 procent. Za první pololetí roku se celkový export zvýšil pouze mírně, o 0,2 procenta na 2,15 bilionu korun. Klesá vývoz do Asie a Severní Ameriky. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.
Vláda přitom již v roce 2012 schválila exportní strategii ČR pro roky 2012 až 2020, jejímž hlavním cílem bylo snížit závislost českého vývozu na EU. Vývoz tuzemských firem mimo EU v pololetí klesl o 2,7 procenta. Do Asie putovalo o devět procent českého zboží méně, do Severní Americky o 2,3 procenta méně. Export do EU naopak vzrostl téměř o procento. Zatímco vývoz do Německa stagnoval, více zboží plynulo například do Rakouska (+1,8 procenta) či Francie (+1,1 pct.). O celou čtvrtinu se zvýšil vývoz do severní Afriky. "Nejvíce se meziročně zvýšil český export do Alžírska, a to o 89 procent na 2,19 miliardy korun. Následují Irsko, Bělorusko, Egypt a Singapur s růstem exportu o více než 30 procent," dodala Eva Veličková ze Svazu průmyslu a dopravy.
Velké čtení EU hlasuje o střídání letního a zimního času
14.08.2018
Noc už končí, ale ráno ještě nezačalo. Tma a světlo se na chvíli potkávají. Tuhle dobu před lety nazval český básník Jan Skácel hodinou mezi psem a vlkem. Traduje se, že v tomto čase před rozedněním se rodí nejvíce dětí, nejvíce lidí umírá, ve spánku se zdá nejvíce snů. Jde o dobu mezi třetí a čtvrtou hodinou ranní. I tuto hodinu možná čeká velká, celoevropská změna − konec střídání letního a zimního času.
V současné době ji známe od roku 1996. Letní čas začíná v poslední březnovou neděli, posouvá se ve dvě v noci na třetí hodinu. Poslední neděli v říjnu se pak vrací zpět na druhou. Do debaty, zda má smysl střídání zachovat, nebo ho zrušit, se letos vložila Evropská komise a Evropský parlament. Vyzvaly všechny zájemce, aby se do čtvrtka 16. srpna v on-line dotazníku vyslovili, zda dvojí čas nadále chtějí či nikoliv. Skupina poslanců Evropského parlamentu vypracovala návrh na zrušení letního času. Parlament Evropskou komisi pověřil, aby vyhodnotila přínosy střídání času a případně rozhodla o tom, zda má smysl v této praxi pokračovat. Zajedno jsou všichni v tom, že členské země EU musí postupovat společně. Buď všichni letní čas zruší, nebo ho všichni zachovají. Pokud by se někdo rozhodl tak a druhý onak, vznikl by chaos a problémy v dopravě i obchodě. Diskuse se vede o dvou věcech. Zaprvé zda má v současnosti ještě smysl střídání letního a zimního času kvůli energetickým úsporám. A zadruhé zda má negativní vliv na lidské zdraví. Reakce na samotnou diskusi jsou rozdílné: někdo ji vítá, někdo dlouhodobě považuje střídání času za pseudoprobém a nicotnost, se kterou je zbytečné čas ztrácet.
Přijdou Češi pracující v Německu o část peněz na děti?
13.08.2018
Zdeněk Jirsa dojíždí z jižních Čech už bezmála třicet let vařit do bavorského Pasova a okolních vesnic. Díky tomu dostával od německého státu příspěvky na své dvě děti, dnes už jednatřicetiletého jmenovce Zdeňka a čtyřiadvacetiletou Elišku.
"Zaplatilo mi to ubytování po celou dobu studia," vzpomíná na pět let na české vysoké škole jeho syn Zdeněk. "Každý měsíc jsem od táty dostával mezi 150 a 190 eur," popisuje. Podle dnešního kurzu je to asi 3800 až 4800 korun. "Bylo s tím dost papírování. Pamatuji si, že dřív byly formuláře jenom v němčině a české školy to nechtěly podepisovat," naráží na jednu z podmínek, kterou musí rodiče doložit, aby nárok na peníze získali: Děti musí chodit do školy. "Přesto příspěvky brali všichni, kdo mohli," dodává Zdeněk Jirsa. Letos se na výplatním seznamu německých úřadů objevilo zatím 21 tisíc českých dětí. Čechům a občanům dalších států Evropské unie však nyní hrozí, že se budou muset smířit s nižšími přídavky na děti. Německo totiž tlačí na Brusel, aby povolil omezit výši příspěvku podle nákladů na život v zemi, kde rodina převážně žije. Pro lidi z mnohem levnějšího Česka by to jednoznačně znamenalo zhoršení.