Ministři 15 zemí EU včetně Česka žádají nová řešení pro boj s nelegální migrací
17.05.2024
Ministři 15 členských zemí EU včetně Česka žádají v dopise Evropskou komisi, aby společně se státy navrhla nové způsoby a řešení, jak zabránit nelegální migraci do Evropy. Koalici zemí, které chtějí jít dál než současný migrační pakt, dalo dohromady Česko spolu s Dánskem a Rakouskem. Dopis, který podepsalo 15 ministrů vnitra, byl ve středu večer doručen do Bruselu. Unijní exekutiva se podle ní nyní bude zabývat jeho obsahem, nicméně vedle toho bude řešit i uvedení do praxe těch předpisů, které jsou obsaženy v nedávno přijatém migračním balíčku.
"Níže podepsaní ministři sdílejí přesvědčení, že Evropská unie musí pokračovat v práci na vytvoření spravedlivějšího, více humánního, udržitelnějšího a účinnějšího azylového systému na celém světě," uvádí se na úvod dopisu. Jak text dodává, tento systém by měl být zaměřený na prevenci a řešení nelegální migrace, jak jejích kořenů, tak i migračních tras, ale zároveň i poskytovat adekvátní ochranu a přístřeší těm, kteří to potřebují, a rovněž posilovat návratovou politiku. "Od tohoto cíle jsme bohužel daleko," dodávají ministři vnitra Česka, Bulharska, Dánska, Estonska, Řecka, Itálie, Kypru, Lotyšska, Litvy, Malty, Nizozemska, Rakouska, Polska, Rumunska a Finska. Jak dále stojí v dopise, současné výzvy týkající se azylového a migračního systému Evropské unie, včetně prudkého nárůstu nelegálních příchodů, jsou neudržitelné. "Naší hlavní odpovědností a závazkem je podporovat stabilitu a sociální soudržnost a vyhýbat se riziku polarizace v evropských společnostech a ztráty jednoty v rodině členských států unie," uvádějí ministři, mezi kterými je i český zástupce Vít Rakušan.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Putin se přes plyn snaží vydírat Evropu
29.04.2022
Ruský prezident Vladimir Putin opět použil plynovou kartu. Zastavil dodávky do Polska a Bulharska a tlakem na platby za plyn v rublech se snaží rozklížit Evropskou unii. Zatím ale neúspěšně. EU nyní podle informací HN naopak urychlí přípravu nových sankcí, jejichž součástí by mohlo být embargo na dovoz ruské ropy.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová označila zastavení plynu do dvou zemí EU za další příklad „vydírání Evropy“. „Počítali jsme s tím a jsme připraveni,“ řekla von der Leyenová. Plyn do Polska a také Bulharska podle ní nyní teče od sousedů. „Požadavky Ruska na platby v rublech jsou jednostranným rozhodnutím a odporují uzavřeným kontraktům,“ uvedla také.
V
EU přece jenom může být brzy bez ruského plynu
20.04.2022
Evropská unie se může bez ruského plynu ocitnout dříve, než se dosud zdálo. Předběžná právní analýza, kterou si zadala Evropská komise, totiž shledala kolizi mezi již zavedenými sankcemi, a požadavkem Kremlu na platbu za plyn v rublech, resp. skrze Gazprombanku. O nálezu právní analýzy dnes informuje agentura Bloomberg s odkazem na nejmenovaný zdroj. Jinými slovy, Brusel dospívá k závěru, že pokud by měl vyhovět požadavku platby za plyn přes Gazprombanku, musel by obejít své vlastní sankce uvalené na Rusko. V dané souvislosti už něco takového odmítl německý ministr hospodářství Robert Habeck.
Ten v reakci na zmíněný předběžný právní závěr Evropské komise uvedl, že není možné jakkoli sankce obcházet. To ovšem znamená jediné. Pokud Kreml neustoupí ze svého požadavku či jej nemodifikuje tak, aby nebyl v kolizi se sankcemi, EU přestane již brzy odebírat ruský plyn.
Ruský prezident Vladimir Putin přišel s požadavkem platby za plyn v rublech koncem března. Zprvu Kreml věc stavěl tak, že země EU budou jakožto země k Rusku nepřátelské muset za plyn platit v rublech přesně tak, jak jej nyní platí – nejčastěji – v eurech. Takový požadavek země EU poměrně jednotně odmítly, prakticky jedině s výjimkou Maďarska. Kreml proto poněkud „couvl“. A modifikoval svůj požadavek tak, že by země EU, resp. jejich zhruba 150 firem, jež mají s Ruskem plynové kontrakty, nadále platily, jak byly zvyklé, tedy nejčastěji v eurech, přičemž ovšem jejich platba by směřovala nikoli jako dosud plynárenskému gigantu Gazprom, nýbrž Gazprombance. Gazprombanka by devizy konvertovala v rubly. Jedna z výhod tohoto postupu tkví z hlediska Kremlu v tom, že mohl stanovit pro něj příznivý kurs, který beztak už nyní silnými zásahy do devizového trhu manipuluje.
S
Česko získá z fondů EU rekordní peníze
19.04.2022
Česko si v současném dotačním období sáhne na rekordní částku. Do roku 2027 získá v rámci fondů Evropské unie více než bilion korun. Žádání o evropské finance ale často vzbuzuje obavy. Na co si dát především pozor a čeho se vyvarovat? Základní pravidla k úspěšnému získání dotace z fondů EU představil v podcastu Aktuálně.cz Vratislav Kubík z poradenské společnosti Grantika.
Dotační projekty Evropské unie jsou zaměřené na široké spektrum témat. V současném dotačním období dominují ty spojené s ochranou klimatu, obnovitelnými zdroji energie, digitalizací či sociálním začleňováním. V jejich rámci pak existují programy zaměřené na podnikatele, neziskový sektor i na domácnosti.
V
Evropská centrální banka zastaví nákup dluhopisů
19.04.2022
K jednacímu stolu dnes zasedne Evropská centrální banka a začne se vypořádávat s nebývale vysokým růstem spotřebitelských cen. Inflace v eurozóně se v březnu vyšplhala na rekordních 7,5 procenta.
Vrcholu by podle naší prognózy měla dosáhnout v dubnu, kdy zřejmě stoupne na osm procent. V následujících měsících se bude sice již snižovat, v závěru letošního roku však bude její průměr stále více než pětiprocentní.
V