Ministři 15 zemí EU včetně Česka žádají nová řešení pro boj s nelegální migrací
17.05.2024
Ministři 15 členských zemí EU včetně Česka žádají v dopise Evropskou komisi, aby společně se státy navrhla nové způsoby a řešení, jak zabránit nelegální migraci do Evropy. Koalici zemí, které chtějí jít dál než současný migrační pakt, dalo dohromady Česko spolu s Dánskem a Rakouskem. Dopis, který podepsalo 15 ministrů vnitra, byl ve středu večer doručen do Bruselu. Unijní exekutiva se podle ní nyní bude zabývat jeho obsahem, nicméně vedle toho bude řešit i uvedení do praxe těch předpisů, které jsou obsaženy v nedávno přijatém migračním balíčku.
"Níže podepsaní ministři sdílejí přesvědčení, že Evropská unie musí pokračovat v práci na vytvoření spravedlivějšího, více humánního, udržitelnějšího a účinnějšího azylového systému na celém světě," uvádí se na úvod dopisu. Jak text dodává, tento systém by měl být zaměřený na prevenci a řešení nelegální migrace, jak jejích kořenů, tak i migračních tras, ale zároveň i poskytovat adekvátní ochranu a přístřeší těm, kteří to potřebují, a rovněž posilovat návratovou politiku. "Od tohoto cíle jsme bohužel daleko," dodávají ministři vnitra Česka, Bulharska, Dánska, Estonska, Řecka, Itálie, Kypru, Lotyšska, Litvy, Malty, Nizozemska, Rakouska, Polska, Rumunska a Finska. Jak dále stojí v dopise, současné výzvy týkající se azylového a migračního systému Evropské unie, včetně prudkého nárůstu nelegálních příchodů, jsou neudržitelné. "Naší hlavní odpovědností a závazkem je podporovat stabilitu a sociální soudržnost a vyhýbat se riziku polarizace v evropských společnostech a ztráty jednoty v rodině členských států unie," uvádějí ministři, mezi kterými je i český zástupce Vít Rakušan.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Mzdy rostou i v krizi. Průměr zvedly odměny ve zdravotnictví
09.03.2021
Průměrná mzda v Česku vzrostla v posledním čtvrtletí loňského roku o 6,5 procenta na 38 525 korun. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen se měsíční výdělek zvýšil o 3,8 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve zdravotnictvím meziročně vzrostly platy o 31 % vlivem jednorázových odměn, výrazně si polepšili i učitelé.
Za celý rok mzda stoupla meziročně o 4,4 procenta na 35 611 korun, reálně byla vyšší 1,2 procenta. Čtvrté čtvrtletí je vyšší než průměr za celý loňský rok zejména kvůli tradičnímu vyplácení odměn bonusů a třináctému platu. Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl ve čtvrtém kvartálu meziročně o 5,4 procenta na 32 870 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 16 356 Kč a 63 781 korunami měsíčně. Objem mezd se zvýšil o 3,5 procenta, počet zaměstnanců klesl o 2,9 procenta. U mužů medián mezd dosáhl 35 129 korun, u žen byl 30 281 korun. Mzdy ale v posledním čtvrtletí rostly rychleji ženám. Jejich medián se zvýšil o 6,5 procenta, u mužů o 3,8 procenta. "Jedním z důvodů může být, že ženy často pracují ve školství či ve zdravotní a sociální péči, kde se zvýšily platové tarify. Zdravotníci pak navíc dostaly na podzim i mimořádné tzv. covidové odměny," uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.
V
Rumunsko posouvá plán zavedení eura na rok 2027
22.02.2021
Rumuni nezačnou platit eurem do roku 2024, jak dosud plánovali, ale nejdříve v období 2027 až 2028. V rozhovoru se soukromou rumunskou televizní stanicí Digi24 to v pátek řekl rumunský ministr financí Florin Citsu. Bukurešť musí podle něj nejprve napravit ekonomickou nerovnováhu.
Dvacetimilionové Rumunsko do Evropské unie vstoupilo v roce 2007. Přijetí eura Bukurešť několikrát odložila, protože rumunské hospodářství a instituce nesplňují unijní kritéria. Citsu očekává, že konsolidovaný schodek veřejných financí se podaří dostat pod tři procenta hrubého domácího produktu (HDP), jak stanovují unijní pravidla, do roku 2024. V období 2024 až 2025 by podle něj Rumunsko mohlo přistoupit k mechanismu směnných kurzů ERM-2, tedy vstoupit do takzvané čekárny na členství v eurozóně a bankovní unii. Pro vstup do eurozóny musí země EU splnit takzvaná kritéria konvergence, což mimo jiné znamená deficit rozpočtu veřejných financí pod tři procenta HDP a veřejný dluh maximálně 60 procent HDP.
V
Prodej osobních automobilů v EU v lednu klesl o 24 procent
19.02.2021
Prodej nových osobních automobilů v Evropské unii se v lednu kvůli druhé vlně koronaviru a znovuzaváděným protiepidemickým opatřením dál snižoval. Meziročně klesl o 24 procent na
726.491 vozů, uvedlo dnes Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA). Jde o nejhorší lednový výsledek od začátku vedení statistik. V České republice byl pokles o trochu mírnější.
S
Londýnská burza již není tou největší v Evropě
15.02.2021
Největší akciovou burzou v Evropě se po brexitu stal Amsterdam, který tak předstihl dosud kralující Londýn. V lednu se na různých nizozemských obchodních platformách denně zobchodovaly akcie v průměru za 9,2 miliardy eur (237 miliard Kč), což je ve srovnání s prosincem více než čtyřnásobek. S odvoláním na údaje společnosti CBOE Europe to napsal britský deník Financial Times.
Do Amsterdamu se přesunula více než polovina obchodů z britského hlavního města. EU chce snížit závislost finančních služeb na londýnském City a více obchodů s eurovými aktivy přesunout do Frankfurtu nad Mohanem, Paříže, Amsterdamu a dalších finančních center v unii. V Londýně v lednu vyměnily majitele akcie za 8,6 miliardy eur.
Změny vyvolal zákaz, který byl uvalen na finanční instituce z EU obchodující v Londýně, protože Brusel neuznal britské burzy a obchodní platformy jako rovnocenné z hlediska dohledu, jako mají burzy a platformy na území unie. Banky v EU musí od 4. ledna s akciemi v eurech obchodovat uvnitř unie.
Mírný nárůst obchodů zaznamenaly minulý měsíc i Paříž, Frankfurt a Milán. Londýn na krok EU zareagoval tak, že zrušil zákaz obchodování s akciemi švýcarských firem, jako jsou Nestlé a Roche. S těmi se teď nesmí obchodovat v unii.
V