Ministři 15 zemí EU včetně Česka žádají nová řešení pro boj s nelegální migrací
17.05.2024
Ministři 15 členských zemí EU včetně Česka žádají v dopise Evropskou komisi, aby společně se státy navrhla nové způsoby a řešení, jak zabránit nelegální migraci do Evropy. Koalici zemí, které chtějí jít dál než současný migrační pakt, dalo dohromady Česko spolu s Dánskem a Rakouskem. Dopis, který podepsalo 15 ministrů vnitra, byl ve středu večer doručen do Bruselu. Unijní exekutiva se podle ní nyní bude zabývat jeho obsahem, nicméně vedle toho bude řešit i uvedení do praxe těch předpisů, které jsou obsaženy v nedávno přijatém migračním balíčku.
"Níže podepsaní ministři sdílejí přesvědčení, že Evropská unie musí pokračovat v práci na vytvoření spravedlivějšího, více humánního, udržitelnějšího a účinnějšího azylového systému na celém světě," uvádí se na úvod dopisu. Jak text dodává, tento systém by měl být zaměřený na prevenci a řešení nelegální migrace, jak jejích kořenů, tak i migračních tras, ale zároveň i poskytovat adekvátní ochranu a přístřeší těm, kteří to potřebují, a rovněž posilovat návratovou politiku. "Od tohoto cíle jsme bohužel daleko," dodávají ministři vnitra Česka, Bulharska, Dánska, Estonska, Řecka, Itálie, Kypru, Lotyšska, Litvy, Malty, Nizozemska, Rakouska, Polska, Rumunska a Finska. Jak dále stojí v dopise, současné výzvy týkající se azylového a migračního systému Evropské unie, včetně prudkého nárůstu nelegálních příchodů, jsou neudržitelné. "Naší hlavní odpovědností a závazkem je podporovat stabilitu a sociální soudržnost a vyhýbat se riziku polarizace v evropských společnostech a ztráty jednoty v rodině členských států unie," uvádějí ministři, mezi kterými je i český zástupce Vít Rakušan.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
"Šetrná čtyřka" představila vlastní plán na záchranu ekonomiky EU
25.05.2020
Rakousko, Švédsko, Dánsko a Nizozemsko představily alternativní návrh vůči francouzsko-německému plánu záchranného fondu pro hospodářskou obnovu v Evropské unii po krizi způsobené koronavirem. Jeho základem by mělo být poskytování výhodných úvěrů, a to nanejvýš po dobu dvou let. Itálie, která patří k zemím nejvíce zasaženým koronavirovou pandemií, návrh označila za nepřiměřený.
Plán hospodářské obnovy v rozsahu 500 miliard eur (13,8 bilionu korun) představili začátkem týdne německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron. Peníze, které si unie má svým jménem půjčit na finančních trzích a které pak bude splácet v delším časovém horizontu, budou jednotlivým zemím rozdělovány přes rozpočet EU ve formě dotací a půjček. Skupina označovaná jako "šetrná čtyřka" ve zveřejněném protinávrhu prosazuje, aby byly peníze distribuovány jednotlivým zemím pouze ve formě výhodných úvěrů, nikoliv přímých dotací. Pomoc státům a odvětvím má být adresná, například v podobě podpory výzkumu a inovací či přechodu k "zelené ekonomice". Konkrétní objem prostředků v zamýšleném fondu alternativní plán neobsahuje.
Německá ekonomika se propadla nejvíce od finanční krize v roce 2009
25.05.2020
Německá ekonomika v prvním čtvrtletí klesla kvůli koronavirové krizi proti předchozím třem měsícům o 2,2 procenta, nejvíce od globální finanční krize v roce 2009. Ve své konečné zprávě to v pondělí uvedl spolkový statistický úřad, který tak potvrdil předběžné údaje. Protože v předchozím čtvrtletí vykázala největší evropská ekonomika pokles o 0,1 procenta, je nyní v recesi, která se obvykle definuje jako dvě čtvrtletí ekonomického poklesu za sebou.
Propad hrubého domácího produktu (HDP) je zároveň druhý nejprudší od znovusjednocení země v roce 1990. V prvních třech měsících roku se snížila především soukromá spotřeba, která klesla o 3,2 procenta. Vývoz klesl o 3,1 procenta. Firmy výrazně méně investovaly do strojů, vybavení a vozidel, kde pokles činí 6,9 procenta. Většímu poklesu zabránily výraznější stavební investice a vládní výdaje. Kvůli šíření nemoci covid-19, kterou způsobuje nový typ koronaviru, se v Německu musely v březnu uzavřít školy, obchody, kanceláře, restaurace i velká část výrobních provozů. S výraznějším propadem statistici počítají ve druhém čtvrtletí, kdy se naplno projeví dopady přijatých opatření.
Evropská komise chce zemědělství bez chemie
22.05.2020
Evropská komise (EK) plánuje výrazně snížit používání chemických pesticidů a hnojiv v evropském zemědělství, které by v následujícím desetiletí mělo omezit svůj negativní vliv na klimatické změny. Počítá s tím zemědělská strategie, kterou EK ve středu zveřejnila.
V rámci strategie se má do roku 2030 používat jen polovina současného objemu prostředků proti škůdcům. Až čtvrtina zemědělské půdy má v té době patřit organickému farmaření, což vítají ekologické organizace, ale kritizují někteří zemědělci. "Koronavirová krize nám ukázala, jak jsme zranitelní, a jak je důležité obnovit rovnováhu mezi lidskou činností a přírodou," prohlásil ve středu místopředseda komise Frans Timmermans. Ten je zodpovědný za boj proti klimatickým změnám.
Británie představila nový celní režim
20.05.2020
Británie v úterý oznámila nový celní režim, který bude po brexitu uplatňovat vůči zbytku světa. Zachová v něm desetiprocentní clo na dovoz aut, sníží ale sazby na dovoz položek za desítky miliard dolarů, které tvoří součást dodavatelských řetězců. Uvedla to agentura Reuters.
Po desetiletích, kdy se Británie řídila společnou obchodní politikou EU, se teď Londýn soustředí na vyjednávání dohod o volném obchodu s každou zemí světa zvlášť. Cílem je mít do tří let dojednány smlouvy, které pokryjí 80 procent britského obchodu. Nový obchodní režim dostal název UK Global Tariff (UKGT) a podle vlády bude jednodušší než unijní režim nazývaný EU Common External Tariff. Vztahovat se bude na země, s nimiž Británie nemá žádnou obchodní smlouvu, a odstraní všechny sazby do dvou procent.