Ministři 15 zemí EU včetně Česka žádají nová řešení pro boj s nelegální migrací
17.05.2024
Ministři 15 členských zemí EU včetně Česka žádají v dopise Evropskou komisi, aby společně se státy navrhla nové způsoby a řešení, jak zabránit nelegální migraci do Evropy. Koalici zemí, které chtějí jít dál než současný migrační pakt, dalo dohromady Česko spolu s Dánskem a Rakouskem. Dopis, který podepsalo 15 ministrů vnitra, byl ve středu večer doručen do Bruselu. Unijní exekutiva se podle ní nyní bude zabývat jeho obsahem, nicméně vedle toho bude řešit i uvedení do praxe těch předpisů, které jsou obsaženy v nedávno přijatém migračním balíčku.
"Níže podepsaní ministři sdílejí přesvědčení, že Evropská unie musí pokračovat v práci na vytvoření spravedlivějšího, více humánního, udržitelnějšího a účinnějšího azylového systému na celém světě," uvádí se na úvod dopisu. Jak text dodává, tento systém by měl být zaměřený na prevenci a řešení nelegální migrace, jak jejích kořenů, tak i migračních tras, ale zároveň i poskytovat adekvátní ochranu a přístřeší těm, kteří to potřebují, a rovněž posilovat návratovou politiku. "Od tohoto cíle jsme bohužel daleko," dodávají ministři vnitra Česka, Bulharska, Dánska, Estonska, Řecka, Itálie, Kypru, Lotyšska, Litvy, Malty, Nizozemska, Rakouska, Polska, Rumunska a Finska. Jak dále stojí v dopise, současné výzvy týkající se azylového a migračního systému Evropské unie, včetně prudkého nárůstu nelegálních příchodů, jsou neudržitelné. "Naší hlavní odpovědností a závazkem je podporovat stabilitu a sociální soudržnost a vyhýbat se riziku polarizace v evropských společnostech a ztráty jednoty v rodině členských států unie," uvádějí ministři, mezi kterými je i český zástupce Vít Rakušan.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Britský vládní dokument odhaduje vývoj po tvrdém brexitu
02.08.2019
Britský premiér Boris Johnson se již několikrát nechal slyšet, že chce za každou cenu dodržet stávající termín brexitu a Velká Británie odejde z Evropské unie 31. října.
A to i v případě, kdyby se ostrovní země musela s EU rozloučit bez dohody, formou tzv. tvrdého brexitu. Mnozí odborníci a analytici se nyní snaží předpovědět, jaké toto rozhodnutí bude mít následky. Server Sky News získal oficiální dokument, který říká, s jakým vývojem po odchodu bez dohody počítá samotná britská vláda.
Evropská banka přestane Turecku půjčovat peníze
30.07.2019
Evropská investiční banka (EIB) nejméně do konce letošního roku neposkytne v Turecku žádné nové půjčky na projekty napojené na vládu a přezkoumá tam svoji strategii.
Krok je součástí rozhodnutí Evropské unie z počátku tohoto měsíce symbolicky potrestat Turecko za to, co EU nazývá nelegální těžbou ropy a plynu ve východním Středomoří, u ostrova Kypr. Informovala o tom agentura Reuters. Projekty soukromého sektoru rozhodnutí zatím neovlivní. EIB je v Turecku největším jednotlivým věřitelem. Za poslední tři roky tam vynaložila ročně 400 milionů až 2,2 miliardy eur (10,2 miliardy až 56 miliard korun). Letos tam zatím neinvestovala. Protože rozhodnutí se nemá dotknout soukromého sektoru, mohla by banka ještě do konce roku podepsat dohody za zhruba 350 milionů eur, pokud je schválí ministři financí EU v Radě guvernérů EIB.
ECB ponechala úrokové sazby na rekordních minimech
26.07.2019
Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek ponechala své úrokové sazby beze změny na rekordních minimech. Signalizovala však, že by mohla podpořit ekonomiku eurozóny dalším snížením úroků či novými nákupy dluhopisů. Šéf ECB Mario Draghi pak na tiskové konferenci naznačil uvolňování měnové politiky prohlášením, že dvouprocentní inflační cíl ECB by neměl být vnímán jako maximum.
"Vyhlídky jsou čím dál horší," řekl Draghi na tiskové konferenci. Oživení, s kterým ECB dosud počítala na druhé letošní pololetí, je podle Draghiho nyní méně pravděpodobné. Základní úroková sazba ECB zůstává na nule a depozitní sazba činí minus 0,4 procenta. To znamená, že komerční banky musejí za uložení svých peněz u ECB platit. Depozitní sazba je na 0,25 procenta. ECB podle čtvrtečního sdělení očekává, že její klíčové úrokové sazby budou přinejmenším do poloviny příštího roku na současné nebo nižší úrovni. To je změna proti předchozím prohlášením, kdy centrální banka o možnosti nižších sazeb nehovořila.
Čína zavedla cla na ocel z Evropské unie a dalších zemí
24.07.2019
Čína zavedla antidumpingová cla na dovoz některých výrobků z nerezové oceli dovážené z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Indonésie. Nová cla se pohybují v rozmezí 18,1 až 103,1 procenta a platí od 23. července 2019. Oznámilo to čínské ministerstvo obchodu. Opatření se týká ingotů z nerezové oceli a za tepla válcovaných plechů z tohoto materiálu.
Rozhodnutí je výsledkem vyšetřování z července loňského roku na základě stížnosti státní společnosti Shanxi Taigang Stainless Steel. Vyšetřovatelé podle ministerstva nyní dospěli k závěru, že k dumpingu u prověřovaných výrobků došlo a že dumping způsobil čínskému průmyslu podstatné škody. Oba zmíněné produkty se využívají hlavně jako surovina k výrobě za studena válcovaných výrobků, ale používají se také v lodním stavitelství, železnici, energetice a dalších odvětvích.