Ministři 15 zemí EU včetně Česka žádají nová řešení pro boj s nelegální migrací
17.05.2024
Ministři 15 členských zemí EU včetně Česka žádají v dopise Evropskou komisi, aby společně se státy navrhla nové způsoby a řešení, jak zabránit nelegální migraci do Evropy. Koalici zemí, které chtějí jít dál než současný migrační pakt, dalo dohromady Česko spolu s Dánskem a Rakouskem. Dopis, který podepsalo 15 ministrů vnitra, byl ve středu večer doručen do Bruselu. Unijní exekutiva se podle ní nyní bude zabývat jeho obsahem, nicméně vedle toho bude řešit i uvedení do praxe těch předpisů, které jsou obsaženy v nedávno přijatém migračním balíčku.
"Níže podepsaní ministři sdílejí přesvědčení, že Evropská unie musí pokračovat v práci na vytvoření spravedlivějšího, více humánního, udržitelnějšího a účinnějšího azylového systému na celém světě," uvádí se na úvod dopisu. Jak text dodává, tento systém by měl být zaměřený na prevenci a řešení nelegální migrace, jak jejích kořenů, tak i migračních tras, ale zároveň i poskytovat adekvátní ochranu a přístřeší těm, kteří to potřebují, a rovněž posilovat návratovou politiku. "Od tohoto cíle jsme bohužel daleko," dodávají ministři vnitra Česka, Bulharska, Dánska, Estonska, Řecka, Itálie, Kypru, Lotyšska, Litvy, Malty, Nizozemska, Rakouska, Polska, Rumunska a Finska. Jak dále stojí v dopise, současné výzvy týkající se azylového a migračního systému Evropské unie, včetně prudkého nárůstu nelegálních příchodů, jsou neudržitelné. "Naší hlavní odpovědností a závazkem je podporovat stabilitu a sociální soudržnost a vyhýbat se riziku polarizace v evropských společnostech a ztráty jednoty v rodině členských států unie," uvádějí ministři, mezi kterými je i český zástupce Vít Rakušan.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Evropské banky přestaly tisknout pětiseteurovky
28.01.2019
Většina centrálních bank eurozóny dnešním dnem přestává dávat do oběhu bankovky v nejvyšší hodnotě pět set eur (12 750 korun). Výjimkou jsou pouze centrální banky Německa a Rakouska, které budou tyto bankovky vydávat do 26. dubna. Bankovky však i nadále zůstávají platným platidlem, uvedl na internetu list Le Parisien.
Pětiseteurová bankovka patří celosvětově k bankovkám s nejvyšší nominální hodnotou. Důvodem ukončení vydávání těchto bankovek jsou obavy, že je využívají zločinci a militantní skupiny k financování svých aktivit a praní špinavých peněz. V některých kruzích si dokonce vysloužila přezdívku Bin Ládinova bankovka a Europol upozornil, že kufr obsahující pětiseteurové bankovky v hodnotě jeden milion eur váží pouze 2,2 kilogramu. Evropská centrální banka oznámila v květnu 2016, že ukončí výrobu a vydávání pětiseteurových bankovek do konce roku 2018. Bankovka byla dána do oběhu spolu s dalšími eurobankovkami v roce 2002. Poslední bankovky v hodnotě 500 euro byly vytištěné v roce 2014 a do oběhu se nyní dostávají bankovky z těchto zásob. Podle statistik ECB se tyto bankovky na celkovém počtu eurobankovek v oběhu podílejí jen 2,4 procenty, na celkové hodnotě však více než dvaceti procenty. Na konci listopadu bylo v oběhu 521 milionů bankovek v hodnotě pět set eur.
ECB podrží sazby na stejné úrovni nejméně do konce léta
25.01.2019
Evropská centrální banka (ECB), která je zodpovědná za měnovou politiku v eurozóně, bude nadále podporovat ekonomický růst nulovými a zápornými sazbami. Čtvrteční zasedání Rady guvernérů dle očekávání ponechalo základní úrokové míry na nule, resp. na úrovni minus 0,4 procenta. ECB rovněž zopakovala své předchozí prohlášení, že sazby zůstanou beze změny přinejmenším do konce léta letošního roku.
Možnost, že ke zvýšení sazeb dojde ještě letos, ECB ponechala v prohlášení i přesto, že poslední ekonomická data ukazují na zpomalování evropského hospodářství. Ve čtvrtek zveřejněné údaje společnosti Markit dokonce ukázaly, že podnikatelská nálada v eurozóně měřená indexem nákupních manažerů (PMI) se dostala na nejnižší úroveň od července 2013.
Google pohrozil Evropě, že daň ze zobrazovaných článků ohrozí malé vydavatele
23.01.2019
Google se tvrdě postavil vůči navrženým evropským pravidlům ochrany autorských práv na internetu. Podle právě projednávané unijní směrnice by měly vyhledávače, jako je právě Google nebo Seznam.cz, stejně jako sociální sítě typu Facebook či Twitter platit médiím za zveřejňování úryvků jejich článků na svých stránkách. Pokud by ale Evropská unie ustanovení přezdívané "daň z odkazu" nakonec schválila, hrozí Evropě od Googlu odveta.
"Pokud bychom mediálním vydavatelům měli platit licenční poplatky za zveřejňování úryvků jejich článků, museli bychom si vybírat mezi těmi, kterým z nich zaplatíme, a kterým ne," řekl v rozhovoru pro HN Richard Gingras, viceprezident Google News, tedy části firmy, která se zabývá zobrazováním článků v tomto americkém vyhledávači. "Přijetí směrnice v současné podobě by znamenalo podstatné omezení počtu vydavatelů, s nimiž budeme do budoucna spolupracovat," dodal Gingras. Podle něj by Google poplatky hradil spíše větším vydavatelstvím se silnější vyjednávací pozicí, na což by pak doplácela menší média, jejichž články by se pak v americkém vyhledávači přestaly zobrazovat. Podobně se již dříve vyjádřil i šéf a majitel českého vyhledávače Seznam.cz Ivo Lukačovič. "Pokud bude i jen titulek článku chráněný autorským právem, nebudou ve vyhledávačích žádné odkazy na stránky médií," napsal Lukačovič na Twitter a dodal, že pokud se budou chtít média do vyhledávání znovu dostat, budou si muset zaplatit reklamu.
Ceny domů a bytů v Česku rostou oproti průměru EU dvakrát rychleji
21.01.2019
Meziroční růst cen domů a bytů v Česku ve třetím čtvrtletí loňského roku vzrostl z 8,1 procenta na konci června na 8,7 procenta. Ze zemí Evropské unie byl čtvrtý nejvyšší. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. V celé EU se ceny zvýšily o 4,3 procenta.
V porovnání s druhým čtvrtletím vzrostly v Česku ceny nemovitostí o 2,4 procenta. Ve druhém čtvrtletí byl v Česku meziroční růst cen nemovitostí v rámci EU sedmý nejvyšší. Nejvíce vzrostly ceny domů a bytů ve třetím čtvrtletí ve Slovinsku (o 15,1 procenta), více než desetiprocentním tempem stouply také v Nizozemsku (o 10,2 procenta). Snížily se pouze ve Švédsku (o 2,1 procenta) a Itálii (o 0,8 procenta).