Míra nezaměstnanosti v EU v září zůstala na šesti procentech
04.11.2022
Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v září zůstala na srpnových šesti procentech. Nejnižší byla i nadále v České republice, kde klesla na 2,2 procenta ze srpnových 2,4 procenta. Ve své tiskové zprávě to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat.
V zemích používajících jednotnou evropskou měnu euro se míra nezaměstnanosti snížila na 6,6 procenta ze srpnových 6,7 procenta. Loni v září dosahovala míra nezaměstnanosti v eurozóně 7,3 procenta, zatímco v celé EU činila 6,7 procenta.
Eurostat odhaduje, že letos v září bylo v EU bez práce 12,960 milionu lidí, z toho 10,988 milionu v eurozóně. Proti srpnu se počet nezaměstnaných v unii snížil o 52 000 a v eurozóně o 66 000. Ve srovnání s loňským zářím počet nezaměstnaných v EU klesl o 1,304 milionu a v zemích platících eurem o 1,071 milionu.
Druhou nejnižší míru nezaměstnanosti v EU podle údajů Eurostatu vykázalo Polsko, a to 2,6 procenta. Za ním následovaly Německo a Malta se třemi procenty. Nejvyšší míru nezaměstnanosti mělo Španělsko, a to 12,7 procenta. Nad desetiprocentní hranicí se vedle Španělska nacházelo pouze Řecko, kde míra nezaměstnanosti činila 11,8 procenta.
V
(Zdroj: aktualne.cz)
Západ EU válcuje východ v podílu lidí pracujících na zkrácený úvazek
20.09.2018
Nizozemsko dominuje mezi zeměmi Evropské unie v podílu lidí zaměstnaných na částečný úvazek. Východní členské země ve srovnání zaostávají. Česko skončilo mezi posledními, z tuzemských regionů dopadla nejlépe Praha. Vyplývá to z výroční knihy evropského statistického úřadu Eurostat.
V Nizozemsku pracuje na zkrácený úvazek více než polovina lidí. Všech dvanáct nizozemských provincií obsadilo v žebříčku prvních dvanáct pozic mezi unijními regiony. Vůbec nejvyšší podíl zkrácených úvazků (56,4 procenta) má univerzitní provincie Groningen na severu země. Mimo Nizozemí evropští statistici zjistili, že podstatná část ekonomicky aktivní populace pracuje na kratší úvazek také v Rakousku (28,8 procenta), Německu (28,2 procenta) a ve Velké Británii (26,4 procenta). Česko se společně s dalšími státy z východní části EU umístilo na opačném pólu žebříčku. V tuzemsku využívá kratší pracovní hodiny pouze 7,3 procenta lidí. Podobně jako Češi jsou na tom Poláci. Kratší pracovní týden má u našeho severního souseda rovněž zhruba každý čtrnáctý. Vůbec nejhůře v tomto ohledu dopadlo Bulharsko (2,4 procenta). Podobně ze srovnání vyšlo také Maďarsko (4,8 procenta), Chorvatsko (5,6 procenta), Slovensko (6,2 procenta) nebo Rumunsko (7,9 procenta). Průměrně v celé Evropské unii pracuje na zkrácený úvazek přibližně každý pátý vydělávající člověk.
Brusel začíná prošetřovat automobilky BMW
19.09.2018
Evropská komise (EK) zahájila rozsáhlé vyšetřování, které má posoudit, zda automobilky BMW, Daimler a Volkswagen v rozporu s pravidly Evropské unie neuzavřely tajné dohody, jejichž cílem bylo nekonkurovat si při vývoji a zavádění technologií pro čisté emise u benzinových a naftových osobních aut. Výsledkem takové dohody mohlo být, že spotřebitelům byla odepřena možnost koupit si méně znečišťující auta, přestože tuto technologii měli výrobci k dispozici. Uvedla to komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová.
Zahájení formálního vyšetřování ještě nepředjímá výsledek. V tuto chvíli také EK nemá informace o tom, že by se firmy domlouvaly na používání nelegálních zařízení, která měla pomoci při podvádění při emisních testech. Ze skupiny Volkswagen se vyšetřování týká hlavních značek Volkswagen, Audi a Porsche. "Komise vyšetřuje, zda se BMW, Daimler a VW dohodly, že si nebudou navzájem konkurovat při vývoji a zavádění důležitých systémů pro snížení škodlivých emisí benzinových a naftových osobních vozů. Cílem těchto technologií je, aby osobní auta byla méně škodlivá pro životní prostředí," uvedla v prohlášení Vestagerová. Evropská komise již v souvislosti s podezřením loni v říjnu prohledala kanceláře automobilek BMW, Daimler, Volkswagen a Audi v Německu. Šetření má zjistit, zda se automobilky zúčastnily jednání, na kterém hovořily o vývoji a zavádění technologií pro omezení škodlivých výfukových emisí aut. Zvláště pak chce EK zjistit, zda se dohodly, že omezí vývoj a zavádění některých systémů pro kontrolu emisí v EU a zda svým chováním mohly porušit pravidla EU, která zakazují kartelové dohody a omezující obchodní praktiky, včetně dohod o omezení či kontrole technického vývoje. Zákonem není určený termín, kdy by mělo být vyšetřování ukončeno. Doba vyšetřování bude záviset na množství faktorů, včetně složitosti případu, míře spolupráce firem a uplatnění jejich práva na obhajobu, uvedla EK v prohlášení.
EU hodlá dál omezovat zplodiny z výfuků
18.09.2018
Za dva roky přijde pro automobilový průmysl zásadní přelom. V celé Evropě se výrazně zpřísní pravidla, kolik budou vozy smět vypouštět škodlivin. Už za dva týdny se ale v Bruselu rozjede jednání, které automobilkám nejspíš přinese ještě nepříjemnější zprávy. Europoslanci začnou projednávat návrh, aby se požadavky na vypouštění zplodin v další dekádě ještě více zostřily.
Zjednodušeně řečeno: v roce 2030 budou muset automobilky oproti současnosti snížit škodliviny na méně než polovinu. Aby toho docílily, budou muset vedle aut na benzin a naftu začít vyrábět ve velkém vozy na elektřinu, protože emise se zprůměrují na každé vyrobené auto. Když výrobce "emisní strop" poruší, čekají ho vysoké pokuty. Nová pravidla pro škodliviny tak zcela změní autoprůmysl, který je například v Česku páteří celé ekonomiky. Výroba aut se podílí na zdejším hrubém domácím produktu téměř jednou desetinou.
ECB sníží nákupy dluhopisů na polovinu
17.09.2018
Evropská centrální banka (ECB) od října sníží měsíční objem nákupů dluhopisů na 15 miliard eur z nynějších 30 miliard. Banka včera také potvrdila, že je připravena do konce roku nákupy dluhopisů zcela ukončit. Úrokové sazby ECB ponechala na rekordních minimech a dál očekává, že tam zůstanou alespoň do léta příštího roku. Základní úrok ECB činí nula procent.
ECB se prostřednictvím nízkých úroků a rozsáhlých nákupů dluhopisů snaží podporovat hospodářský růst a inflaci v eurozóně. S ohledem na obavy z protekcionismu a z turbulencí v několika stěžejních ekonomikách ECB včera zároveň snížila výhled růstu ekonomiky eurozóny. Na letošek na dvě procenta z dosud předpovídaných 2,1 procenta, na rok příští na 1,8 z dosavadních 1,9 procenta. Na rok 2020 ECB nadále počítá s hospodářským růstem o 1,7 procenta. Růst spotřebitelských cen pak centrální banka na všechny tři roky odhaduje na 1,7 procenta. HDP eurozóny se ve druhém čtvrtletí zvýšil o 0,4 procenta, stejným tempem jako v prvním kvartálu. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v srpnu zpomalilo na dvě procenta z červencových 2,1 procenta.