Na Lampedusu dorazilo za pár dní 10 tisíc migrantů
15.09.2023
Úřady na ostrově Lampedusa vyhlásily ve středu večer stav nouze poté, co tam dorazilo za tři dny skoro 10 tisíc migrantů. To je více, než má tento ostrov obyvatel. Migrační středisko, které má kapacitu jen 400 osob, je chronicky přeplněné. Sicilský farář situaci přirovnává k apokalypse.
"Vyhlásili jsme nouzový stav. Žádáme totéž, co už několik měsíců, aby ostrov chránily lodě s radary, a také pomoc pro náš ostrov, který je pod velkým tlakem," řekl novinářům starosta Lampedusy Filippo Mannino. Vyhlášení nouzového stavu má přispět k získání pomoci od vlády v Římě, uvedla agentura EFE.
Lampedusa, která leží asi 140 kilometrů od tuniského pobřeží a má šest tisíc obyvatel, se s přílivem migrantů potýká dlouhodobě. Letos je ale migrační vlna nebývale veliká. Od začátku roku dorazilo přes moře do Itálie podle středečních údajů ministerstva vnitra přes 123 tisíc migrantů, což je skoro dvojnásobek oproti stejnému období loni, kdy to bylo 65 tisíc, a trojnásobek ve srovnání s rokem 2021.
Většina běženců připlouvá do Itálie na Sicílii, pod kterou spadá i Lampedusa. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) připlulo letos k 10. září do Itálie 115 tisíc migrantů, z toho 97 tisíc na Sicílii. V pondělí na Lampedusu dorazilo téměř dva tisíce lidí, v úterý připlulo 110 lodí, které vezly přes pět tisíc migrantů. Ve středu zatím úřady napočítaly 29 dalších člunů, ve kterých dorazilo 1290 osob.
Podle agentury ANSA v přístavu na Lampeduse panuje zmatek, migranti se tísní na mole a úředníci mají problémy je včas registrovat a poskytnout jim základní péči.
Lampedusa je častým cílem lodí vyplouvajících z pobřeží Tuniska, protože je od něj vzdálená jen zhruba 200 kilometrů. Středisko pro migranty na ostrově má kapacitu pro 400 osob a je chronicky přeplněné. Situaci označil za "tragickou, dramatickou a apokalyptickou" i farář Don Carmelo Rizzo ze sicilské provincie Agrigento, pod níž Lampedusa administrativně spadá, informovala tisková agentura ANSA.
Tajani vyzval k pomoci zejména další evropské země. "Ursula von der Leyenová řekla, že jsme blízko (migrační) dohody. Ale my už nemáme čas, musíme aplikovat dohody, které platí," řekl italský ministr zahraničí ke středečnímu projevu šéfky Evropské komise. Tajani rovněž označil za zastaralý takzvaný dublinský pakt, podle něhož musí žádosti migrantů o azyl vyřizovat první země, do níž běženci vstoupí.
Dublinská pravidla kladou velkou zátěž na země, jako je Itálie, Španělsko a Řecko. Letos se ale s největším přílivem migrantů potýká právě Itálie, kam připlulo podle UNHCR letos na 115 tisíc běženců, zatímco do Španělsko jich dorazilo od začátku roku asi 23 tisíc a do Řecka necelých 23 tisíc.
Některé země EU loni slíbily pomoci s běženci státům, které čelí největší migrační vlně. Například Německo nabídlo, že přijme až 3500 lidí. Dosud jich na základě tohoto dobrovolného mechanismu převzalo 1731, z toho 1043 z Itálie. Ve středu Berlín oznámil, že naplňování dohody přerušil, protože Řím podle německé vlády nerespektuje závazky vyplývající z dublinských pravidel.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Německo pomůže ekonomice ochromené nákazou půl bilionem eur
16.03.2020
Německo podpoří svou ekonomiku částkou až půl bilionu eur (zhruba 13 bilionů Kč) ve snaze minimalizovat dopady šíření nového koronaviru. Státní banka KfW je připravena poskytnout firmám úvěry bez omezení, oznámil ministr financí Olaf Scholz. Jde o největší pomoc firemnímu sektoru v poválečné historii Německa.
Scholz řekl, že společnostem bude poskytnuta daňová úleva, včetně odkladů splátek. Stát by to mohlo vyjít na desítky miliard eur, částka zatím není konečná, řekl ministr a dodal, že případně by to mohlo být ještě více. Opatření ministr označil za bazuku. Termínem, který odkazuje na ruční protitankovou zbraň, dal najevo razanci, s jakou chce německá vláda potíže firem řešit. Vláda podle ministra nyní zvažuje, že některé podniky bude muset i zestátnit, respektive v nich převzít majetkový podíl. Zatím to ale není nutné, zdůraznil Scholz. "Přijímáme veškerá nezbytná opatření k ochraně zaměstnanců a firem," uvedl ministr.
Vlády posilují ekonomiky různými stimuly
13.03.2020
Ochabující tempo růstu globální ekonomiky, na kterou ještě udeřil koronavirus, padající akciové burzy a cenový propad na trhu s ropou − to vše vyvolává ve světě velké obavy z možné recese. Varuje před ní i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, jejímiž členy je 34 průmyslově vyspělých zemí, včetně Česka. Vlády pod tlakem tohoto rizika přijímají opatření, která by měla hrozbu zažehnat.
Velké obavy z recese panují v Německu, kam směřuje skoro třetina českého vývozu zboží. "Koronavirus silně sevřel naši ekonomiku. Doufám, že jen na krátkou dobu," vyjádřil se pro list Handelsblatt Gabriel Felbermayr, šéf Ústavu světové ekonomiky v Kielu. Stejně jako další ekonomové vyzývá spolkovou vládu, aby urychleně přijala podpůrná opatření. Mohlo by jím být alespoň dočasné snížení daní domácnostem i firmám. "Ale příznivý účinek daňových úlev na ekonomiku by se neměl přeceňovat," upozorňuje Clemens Fuest, šéf mnichovského Ústavu pro hospodářský výzkum (IFO).
Vlády posilují ekonomiky různými stimuly
11.03.2020
Ochabující tempo růstu globální ekonomiky, na kterou ještě udeřil koronavirus, padající akciové burzy a cenový propad na trhu s ropou − to vše vyvolává ve světě velké obavy z možné recese. Varuje před ní i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, jejímiž členy je 34 průmyslově vyspělých zemí, včetně Česka. Vlády pod tlakem tohoto rizika přijímají opatření, která by měla hrozbu zažehnat.
Velké obavy z recese panují v Německu, kam směřuje skoro třetina českého vývozu zboží. "Koronavirus silně sevřel naši ekonomiku. Doufám, že jen na krátkou dobu," vyjádřil se pro list Handelsblatt Gabriel Felbermayr, šéf Ústavu světové ekonomiky v Kielu. Stejně jako další ekonomové vyzývá spolkovou vládu, aby urychleně přijala podpůrná opatření. Mohlo by jím být alespoň dočasné snížení daní domácnostem i firmám. "Ale příznivý účinek daňových úlev na ekonomiku by se neměl přeceňovat," upozorňuje Clemens Fuest, šéf mnichovského Ústavu pro hospodářský výzkum (IFO). Politici i ekonomové v Německu se nejvíc obávají vlny propouštění. Stát má ale osvědčenou metodu, jak mu zabránit − zkrácený pracovní režim (německy Kurzarbeit). Firmy ho za určitých podmínek stanovených zákonem mohou zavést a vyhnout se propouštění. Odpovídajícím způsobem krátí mzdu a ušetří. Ušlou sumu zaměstnancům dorovná stát (v průměru asi ze dvou třetin).
Nejbohatší Evropan usiluje o koupi londýnského hotelu Ritz
09.03.2020
Nejbohatší Evropan a šéf luxusního impéria LVMH Bernard Arnault se uchází o ikonický londýnský hotel Ritz. Sedmdesátiletý podnikatel z Francie se přidal po bok asi deseti dalších zájemců, kterým skončil hotel v hledáčku, napsal britský deník The Daily Telegraph.
Získat hotel nebude nijak snadné. Mezi další zájemce údajně patří i katarská královská rodina nebo investiční fondy, které zastupují bohaté rodiny ze Saúdské Arábie.