Na Lampedusu dorazilo za pár dní 10 tisíc migrantů
15.09.2023
Úřady na ostrově Lampedusa vyhlásily ve středu večer stav nouze poté, co tam dorazilo za tři dny skoro 10 tisíc migrantů. To je více, než má tento ostrov obyvatel. Migrační středisko, které má kapacitu jen 400 osob, je chronicky přeplněné. Sicilský farář situaci přirovnává k apokalypse.
"Vyhlásili jsme nouzový stav. Žádáme totéž, co už několik měsíců, aby ostrov chránily lodě s radary, a také pomoc pro náš ostrov, který je pod velkým tlakem," řekl novinářům starosta Lampedusy Filippo Mannino. Vyhlášení nouzového stavu má přispět k získání pomoci od vlády v Římě, uvedla agentura EFE.
Lampedusa, která leží asi 140 kilometrů od tuniského pobřeží a má šest tisíc obyvatel, se s přílivem migrantů potýká dlouhodobě. Letos je ale migrační vlna nebývale veliká. Od začátku roku dorazilo přes moře do Itálie podle středečních údajů ministerstva vnitra přes 123 tisíc migrantů, což je skoro dvojnásobek oproti stejnému období loni, kdy to bylo 65 tisíc, a trojnásobek ve srovnání s rokem 2021.
Většina běženců připlouvá do Itálie na Sicílii, pod kterou spadá i Lampedusa. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) připlulo letos k 10. září do Itálie 115 tisíc migrantů, z toho 97 tisíc na Sicílii. V pondělí na Lampedusu dorazilo téměř dva tisíce lidí, v úterý připlulo 110 lodí, které vezly přes pět tisíc migrantů. Ve středu zatím úřady napočítaly 29 dalších člunů, ve kterých dorazilo 1290 osob.
Podle agentury ANSA v přístavu na Lampeduse panuje zmatek, migranti se tísní na mole a úředníci mají problémy je včas registrovat a poskytnout jim základní péči.
Lampedusa je častým cílem lodí vyplouvajících z pobřeží Tuniska, protože je od něj vzdálená jen zhruba 200 kilometrů. Středisko pro migranty na ostrově má kapacitu pro 400 osob a je chronicky přeplněné. Situaci označil za "tragickou, dramatickou a apokalyptickou" i farář Don Carmelo Rizzo ze sicilské provincie Agrigento, pod níž Lampedusa administrativně spadá, informovala tisková agentura ANSA.
Tajani vyzval k pomoci zejména další evropské země. "Ursula von der Leyenová řekla, že jsme blízko (migrační) dohody. Ale my už nemáme čas, musíme aplikovat dohody, které platí," řekl italský ministr zahraničí ke středečnímu projevu šéfky Evropské komise. Tajani rovněž označil za zastaralý takzvaný dublinský pakt, podle něhož musí žádosti migrantů o azyl vyřizovat první země, do níž běženci vstoupí.
Dublinská pravidla kladou velkou zátěž na země, jako je Itálie, Španělsko a Řecko. Letos se ale s největším přílivem migrantů potýká právě Itálie, kam připlulo podle UNHCR letos na 115 tisíc běženců, zatímco do Španělsko jich dorazilo od začátku roku asi 23 tisíc a do Řecka necelých 23 tisíc.
Některé země EU loni slíbily pomoci s běženci státům, které čelí největší migrační vlně. Například Německo nabídlo, že přijme až 3500 lidí. Dosud jich na základě tohoto dobrovolného mechanismu převzalo 1731, z toho 1043 z Itálie. Ve středu Berlín oznámil, že naplňování dohody přerušil, protože Řím podle německé vlády nerespektuje závazky vyplývající z dublinských pravidel.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Unie sníží dotace na dálnice
17.04.2019
Bezmála dvacet let se tuzemští ministři dopravy snaží přijít s prvním projektem "soukromé dálnice". Formou takzvaného PPP projektu, kdy soukromá firma staví na vlastní náklady, následně dálnici desítky let provozuje a stát jí za to platí, se však v Česku dosud nepodařilo postavit jediný kilometr. Vláda Andreje Babiše (ANO) nyní spolupráci se soukromníky hodlá urychleně nastartovat.
Důvodem je, že EU výrazně sníží dotace na výstavby dálnic a železnic. Česko tak v příštích devíti letech přijde o více než 80 miliard korun. Na tyto investice tak budou muset členské státy najít peníze jinde a spolupráce se soukromými firmami je jedním z řešení. Česko je přitom jednou z mála evropských zemí, které zatím tímto způsobem žádnou dálnici nepostavily. Už v polovině příštího roku by se však měl začít stavět 32 kilometrů dlouhý úsek dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem. Zájem o zakázku za 25 miliard korun loni projevilo téměř sto firem, 80 z nich je zahraničních.
Bydlení zdražuje v celé Evropě
15.04.2019
Meziroční růst cen domů a bytů v Česku v posledním čtvrtletí loňského roku vzrostl z 8,8 procenta na konci září na 9,9 procenta. Mezi zeměmi Evropské unie byl třetí nejvyšší. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. V celé unii se ceny zvýšily v průměru o 4,2 procenta.
V porovnání se třetím čtvrtletím vzrostly v Česku ceny nemovitostí o 1,9 procenta. Ve třetím čtvrtletí byl v Česku meziroční růst cen nemovitostí v Evropské unii čtvrtý nejvyšší. Nejvíce vzrostly ceny domů a bytů v loňském čtvrtém čtvrtletí ve Slovinsku (o 18,2 procenta), více než desetiprocentním tempem stouply také v Lotyšsku (o 11,8 procenta). Snížily se pouze v Itálii (o 0,6 procenta). "V Česku by se měl v následujících čtvrtletích hypoteční trh zklidnit. K tomu napomohou restriktivní doporučení České národní banky (ČNB), která znemožňují méně majetným lidem brát si hypotéky," sdělil analytik BH Securities Štěpán Křeček.
Trump chce kvůli Boeingu eskalovat celní válku s EU
12.04.2019
Americký prezident Donald Trump zahájil další kolo obchodních sporů s Evropskou unií. Po evropských ocelářích se stal jeho dalším cílem výrobce letadel a vrtulníků Airbus. Kvůli nedovoleným státním podporám, které mají znevýhodňovat jeho amerického konkurenta Boeing, se Trumpova vláda chystá uvalit cla na evropské zboží v hodnotě 11 miliard dolarů (asi 250 miliard korun). Kromě letadel a vrtulníků se tarify dotknou řady potravin, hlavně sýrů, oliv a vína.
Obchodní spory s celým světem jsou nedílnou součástí Trumpova vládnutí takřka od jeho nástupu do Bílého domu v roce 2017. Trump, který vyhrál volby s heslem "Amerika především", už například rozpoutal téměř rok trvající obchodní válku s Čínou, při níž na sebe obě strany postupně uvalily cla na zboží za 360 miliard dolarů. Stejně tak Trump minulý týden opět pohrozil Mexiku, že zavede pětadvacetiprocentní cla na dovoz aut. V zemi má výrobní závody řada firem dodávajících do USA.
Trump chce kvůli Boeingu eskalovat celní válku s EU
10.04.2019
Americký prezident Donald Trump zahájil další kolo obchodních sporů s Evropskou unií. Po evropských ocelářích se stal jeho dalším cílem výrobce letadel a vrtulníků Airbus. Kvůli nedovoleným státním podporám, které mají znevýhodňovat jeho amerického konkurenta Boeing, se Trumpova vláda chystá uvalit cla na evropské zboží v hodnotě 11 miliard dolarů (asi 250 miliard korun). Kromě letadel a vrtulníků se tarify dotknou řady potravin, hlavně sýrů, oliv a vína.
Obchodní spory s celým světem jsou nedílnou součástí Trumpova vládnutí takřka od jeho nástupu do Bílého domu v roce 2017. Trump, který vyhrál volby s heslem "Amerika především", už například rozpoutal téměř rok trvající obchodní válku s Čínou, při níž na sebe obě strany postupně uvalily cla na zboží za 360 miliard dolarů. Stejně tak Trump minulý týden opět pohrozil Mexiku, že zavede pětadvacetiprocentní cla na dovoz aut. V zemi má výrobní závody řada firem dodávajících do USA.