Na Lampedusu dorazilo za pár dní 10 tisíc migrantů
15.09.2023
Úřady na ostrově Lampedusa vyhlásily ve středu večer stav nouze poté, co tam dorazilo za tři dny skoro 10 tisíc migrantů. To je více, než má tento ostrov obyvatel. Migrační středisko, které má kapacitu jen 400 osob, je chronicky přeplněné. Sicilský farář situaci přirovnává k apokalypse.
"Vyhlásili jsme nouzový stav. Žádáme totéž, co už několik měsíců, aby ostrov chránily lodě s radary, a také pomoc pro náš ostrov, který je pod velkým tlakem," řekl novinářům starosta Lampedusy Filippo Mannino. Vyhlášení nouzového stavu má přispět k získání pomoci od vlády v Římě, uvedla agentura EFE.
Lampedusa, která leží asi 140 kilometrů od tuniského pobřeží a má šest tisíc obyvatel, se s přílivem migrantů potýká dlouhodobě. Letos je ale migrační vlna nebývale veliká. Od začátku roku dorazilo přes moře do Itálie podle středečních údajů ministerstva vnitra přes 123 tisíc migrantů, což je skoro dvojnásobek oproti stejnému období loni, kdy to bylo 65 tisíc, a trojnásobek ve srovnání s rokem 2021.
Většina běženců připlouvá do Itálie na Sicílii, pod kterou spadá i Lampedusa. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) připlulo letos k 10. září do Itálie 115 tisíc migrantů, z toho 97 tisíc na Sicílii. V pondělí na Lampedusu dorazilo téměř dva tisíce lidí, v úterý připlulo 110 lodí, které vezly přes pět tisíc migrantů. Ve středu zatím úřady napočítaly 29 dalších člunů, ve kterých dorazilo 1290 osob.
Podle agentury ANSA v přístavu na Lampeduse panuje zmatek, migranti se tísní na mole a úředníci mají problémy je včas registrovat a poskytnout jim základní péči.
Lampedusa je častým cílem lodí vyplouvajících z pobřeží Tuniska, protože je od něj vzdálená jen zhruba 200 kilometrů. Středisko pro migranty na ostrově má kapacitu pro 400 osob a je chronicky přeplněné. Situaci označil za "tragickou, dramatickou a apokalyptickou" i farář Don Carmelo Rizzo ze sicilské provincie Agrigento, pod níž Lampedusa administrativně spadá, informovala tisková agentura ANSA.
Tajani vyzval k pomoci zejména další evropské země. "Ursula von der Leyenová řekla, že jsme blízko (migrační) dohody. Ale my už nemáme čas, musíme aplikovat dohody, které platí," řekl italský ministr zahraničí ke středečnímu projevu šéfky Evropské komise. Tajani rovněž označil za zastaralý takzvaný dublinský pakt, podle něhož musí žádosti migrantů o azyl vyřizovat první země, do níž běženci vstoupí.
Dublinská pravidla kladou velkou zátěž na země, jako je Itálie, Španělsko a Řecko. Letos se ale s největším přílivem migrantů potýká právě Itálie, kam připlulo podle UNHCR letos na 115 tisíc běženců, zatímco do Španělsko jich dorazilo od začátku roku asi 23 tisíc a do Řecka necelých 23 tisíc.
Některé země EU loni slíbily pomoci s běženci státům, které čelí největší migrační vlně. Například Německo nabídlo, že přijme až 3500 lidí. Dosud jich na základě tohoto dobrovolného mechanismu převzalo 1731, z toho 1043 z Itálie. Ve středu Berlín oznámil, že naplňování dohody přerušil, protože Řím podle německé vlády nerespektuje závazky vyplývající z dublinských pravidel.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Evropa nastavila nová pravidla pro výrobu aut
28.03.2019
Evropská unie během tohoto týdne výrazně změnila směr, jakým se bude v příštích letech ubírat automobilový průmysl. Kromě nových pravidel, podle kterých budou muset výrobci aut výrazně snížit emise u svých vozů, se zákonodárci dohodli na povinnosti montovat do vozů moderní bezpečnostní prvky, které jsou dosud zpravidla součástí nadstandardní výbavy.
Všechny vozy mají být do budoucna vybaveny asistentem rychlosti, který bude řidiče varovat v případě, že překročí doporučenou rychlost. Disponovat budou také asistentem pro udržování v jízdním pruhu či systémem nouzového brzdění. Díky tomu dokáže vůz v krizových situacích sám zastavit. V každém autě se po roce 2022 bude nacházet také černá skříňka, jež zaznamená údaje o případné havárii. "První fáze bezpečnostních opatření začne být do nových modelů instalována nejdříve za tři roky, v případě vyspělých technologií ještě později," říká europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD). Podle posledních dostupných údajů v roce 2017 zemřelo na silnicích Evropské unie 25 300 lidí. Toto číslo se v posledních čtyřech letech nedaří snižovat. Aby se to změnilo, budou muset vozy nově například také během jízdy kontrolovat řidičovu pozornost. Pokud čidla rozpoznají, že člověk za volantem usíná, automobil ho na to upozorní − například výstražným zvukem.
Evropa zpřísňuje kontrolu internetu
27.03.2019
Brzy se může stát, že se Čechům a dalším občanům Evropské unie ztíží vyhledávání novinových článků na stránkách Googlu či Seznamu, říkají kritici v úterý schválených pravidel ochrany autorských práv. Dodávají, že přijatá směrnice, kterou podpořila většina europoslanců, navíc v EU zavede cenzuru internetu a omezí i služby jako Ulož.to.
Příznivci nových pravidel naopak uvádějí, že pro uživatele sítě se nic podstatného nezmění. Na reformě ale vydělají umělci, kteří budou lépe chráněni před ilegálním šířením svých děl. Mediální vydavatelé k tomu nově dostanou zaplaceno za to, že Google, Facebook či Seznam zveřejňují úryvky z jejich článků. Proces schvalování unijní směrnice o ochraně autorských práv v posledních měsících provázely ostré střety obou táborů. I v reakci na to Evropský parlament přijal kompromisní znění, takže nakonec přibylo množství výjimek. Ani tak ale není internetovým firmám, na něž nová pravidla dopadnou, stále jasné, co přesně je čeká.
Přes mobilní telefon nakupuje 54 procent evropských uživatelů
25.03.2019
Podíl nakupování na internetu přes mobilní zařízení se za poslední dva roky zvýšil o deset procentních bodů na 54 procent. Mobilní nákupy používají především tzv. mileniálové, tedy lidé, kteří dosáhli dospělosti na přelomu století, jejich podíl je 62 procent, tedy o 13 bodů více než v roce 2016. Češi loni uskutečnili přes mobil 42 procent nákupů v e-shopech. Vyplývá to z celoevropského průzkumu přepravní firmy DPD.
Celému on-line obchodu dominuje obchod s módou. Ta loni představovala 47 procent všech on-line nákupů v Evropě. Následovala obuv (39 procent), knihy (37 procent), produkty pro zdraví a krásu (35 procent) a na pátém místě elektronika (32 procent). V České republice byla na první příčce také móda s podílem 43 procent, na druhé tradičně volnočasové zboží (37 procent) a třetí zdraví a krása (35 procent). Elektronika předehnala knihy, které byly ještě předloni na čtvrté příčce.
Miliony z Norských fondů se nyní zaměří na českou justici
23.03.2019
Podpora alternativních trestů, či lepší začlenění bývalých vězňů zpět do systému. Také na to půjdou miliony z Norských fondů. Program Norských fondů Spravedlnost ve středu v Praze zahájili zástupci českého ministerstva financí a spravedlnosti spolu s velvyslancem Norského království Robertem Kvilem.
"Velice si vážím možností, které nám Norské fondy prostřednictvím programu Spravedlnost poskytují například na zlepšení a rozvoj speciální péče při práci s potrestanými, péči o osoby po ukončení trestu, alternativních trestů nebo prohlubování znalostí a dovedností zaměstnanců resortu justice," řekl ministr spravedlnosti Jan Kněžínek k zahájení programu Spravedlnost. Během programového období Norských fondů 2014 - 2021 bude rozděleno přibližně 170 milionů korun na projekty zaměřené na podporu nápravných zařízení, posílení právního státu a větší účinnosti soudního systému. Část z toho (26 milionů korun), půjde ze státního rozpočtu. Zbytek z Norských fondů.