Na Lampedusu dorazilo za pár dní 10 tisíc migrantů
15.09.2023
Úřady na ostrově Lampedusa vyhlásily ve středu večer stav nouze poté, co tam dorazilo za tři dny skoro 10 tisíc migrantů. To je více, než má tento ostrov obyvatel. Migrační středisko, které má kapacitu jen 400 osob, je chronicky přeplněné. Sicilský farář situaci přirovnává k apokalypse.
"Vyhlásili jsme nouzový stav. Žádáme totéž, co už několik měsíců, aby ostrov chránily lodě s radary, a také pomoc pro náš ostrov, který je pod velkým tlakem," řekl novinářům starosta Lampedusy Filippo Mannino. Vyhlášení nouzového stavu má přispět k získání pomoci od vlády v Římě, uvedla agentura EFE.
Lampedusa, která leží asi 140 kilometrů od tuniského pobřeží a má šest tisíc obyvatel, se s přílivem migrantů potýká dlouhodobě. Letos je ale migrační vlna nebývale veliká. Od začátku roku dorazilo přes moře do Itálie podle středečních údajů ministerstva vnitra přes 123 tisíc migrantů, což je skoro dvojnásobek oproti stejnému období loni, kdy to bylo 65 tisíc, a trojnásobek ve srovnání s rokem 2021.
Většina běženců připlouvá do Itálie na Sicílii, pod kterou spadá i Lampedusa. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) připlulo letos k 10. září do Itálie 115 tisíc migrantů, z toho 97 tisíc na Sicílii. V pondělí na Lampedusu dorazilo téměř dva tisíce lidí, v úterý připlulo 110 lodí, které vezly přes pět tisíc migrantů. Ve středu zatím úřady napočítaly 29 dalších člunů, ve kterých dorazilo 1290 osob.
Podle agentury ANSA v přístavu na Lampeduse panuje zmatek, migranti se tísní na mole a úředníci mají problémy je včas registrovat a poskytnout jim základní péči.
Lampedusa je častým cílem lodí vyplouvajících z pobřeží Tuniska, protože je od něj vzdálená jen zhruba 200 kilometrů. Středisko pro migranty na ostrově má kapacitu pro 400 osob a je chronicky přeplněné. Situaci označil za "tragickou, dramatickou a apokalyptickou" i farář Don Carmelo Rizzo ze sicilské provincie Agrigento, pod níž Lampedusa administrativně spadá, informovala tisková agentura ANSA.
Tajani vyzval k pomoci zejména další evropské země. "Ursula von der Leyenová řekla, že jsme blízko (migrační) dohody. Ale my už nemáme čas, musíme aplikovat dohody, které platí," řekl italský ministr zahraničí ke středečnímu projevu šéfky Evropské komise. Tajani rovněž označil za zastaralý takzvaný dublinský pakt, podle něhož musí žádosti migrantů o azyl vyřizovat první země, do níž běženci vstoupí.
Dublinská pravidla kladou velkou zátěž na země, jako je Itálie, Španělsko a Řecko. Letos se ale s největším přílivem migrantů potýká právě Itálie, kam připlulo podle UNHCR letos na 115 tisíc běženců, zatímco do Španělsko jich dorazilo od začátku roku asi 23 tisíc a do Řecka necelých 23 tisíc.
Některé země EU loni slíbily pomoci s běženci státům, které čelí největší migrační vlně. Například Německo nabídlo, že přijme až 3500 lidí. Dosud jich na základě tohoto dobrovolného mechanismu převzalo 1731, z toho 1043 z Itálie. Ve středu Berlín oznámil, že naplňování dohody přerušil, protože Řím podle německé vlády nerespektuje závazky vyplývající z dublinských pravidel.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Chcete dotace z EU? Ohlídejte si projekt i podmínky programů
09.04.2018
Když v roce 2014 Evropská unie otevřela nové dotační programy, v tom hlavním bylo pro malé a střední podnikatele v Česku nachystáno 117 miliard korun. Dnes, dva roky do konce dotačního období, v něm zbývá minimálně 85,3 miliardy.
eníze, které firmy mohou využít třeba na zaplacení patentů, nákup strojů nebo zateplení farem, zatím podniky čerpají pomalu. Nejde jen o Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK), který je pro malé a střední podnikatele stěžejní, problém má většina programů. Peněz v nich tedy zůstává dost. Jak se k nim ale dostat? Získat dotaci nemusí být složité, i když se celý proces může zdát zdlouhavý. Všechno stojí na dobrém projektu. "Firma musí vědět, co chce a co jí projekt reálně přinese," říká Miloš Blaškovan z poradenské společnosti Naviga 4, která se dotacím věnuje od roku 2003. Podle něj nemá smysl uměle vymýšlet projekt jen proto, že podnik může získat peníze.
Německá průmyslová produkce nečekaně klesla
06.04.2018
Německá průmyslová produkce vykázala největší propad za více než dva roky a to o 1,6 procenta.
rodukce německého průmyslu v únoru nečekaně klesla a vykázala největší propad za více než dva roky. Oznámilo to ministerstvo průmyslu, které tento vývoj přičítá rostoucí hrozbě protekcionismu. Produkce klesla o 1,6 procenta, zatímco analytici v průzkumu agentury Reuters očekávali vzestup o 0,3 procenta.
Česko by po přijetí eura nemuselo platit v případě bankrotu Řecka
03.04.2018
Hrozba, že by Češi jednou mohli zaplatit za případný bankrot Řecka, je jedním z hlavních argumentů odpůrců zavedení eura. Pokud by Česko vstoupilo do eurozóny, podle současných pravidel by automaticky převzalo i část záruk za záchranné půjčky, které státy s eurem Řecku poskytly. Babišova vláda se rozhodla, že se to pokusí změnit. Podle zjištění HN hodlá vyjednat, aby Česku z případného řeckého bankrotu žádné riziko nehrozilo. A chce spojit síly s dalšími zeměmi, jež eurem zatím také neplatí.
Fakt, že by Češi mohli hypoteticky doplácet na Řeky, zmiňují v Česku nejen zásadní odpůrci eura, ale i prezident Miloš Zeman, který je jinak jeho zastáncem. Je to i nejčastější argument proti společné evropské měně, jejž používá premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). Když Babiš letos v Bruselu navštívil předsedu Evropské komise Jeana-Clauda Junckera, snahu zbavit se záruk za Řecko měl zapsanou mezi několika tématy, jež s ním chtěl probrat. "Vstup do eurozóny by tak byl pro Česko jednodušší," stojí v Babišových podkladech pro schůzku, které mají HN k dispozici. Kdyby Česko přijalo euro, muselo by ručit za půjčky, jež Řecku poskytl záchranný fond eurozóny Evropský stabilizační mechanismus (ESM), nazývaný taky euroval. A pokud by Řekové přestali splácet, Čechy by to stálo až 22 miliard korun.
Evropské dotace pro zemědělce zřejmě klesnou
31.03.2018
Už za necelé tři měsíce představí Evropská komise plán, jak po roce 2020 rozdělovat peníze zemědělcům. Jde o hodně peněz – na společnou zemědělskou politiku jde téměř 40 procent celého rozpočtu EU. Objem dotací se však zemědělcům v budoucnu zřejmě sníží.
Jedním z důvodů je odchod Velké Británie, která patří k největším přispěvatelům do unijního rozpočtu. Před zemědělstvím navíc dostávají přednost jiné výdaje. "Větší zájmy jsou na financování jiných politik než je zemědělství, především obrany a řešení migrace," řekl na středečním jednání zemědělského výboru sněmovny náměstek ministerstva zemědělství Pavel Sekáč. Členové výboru proto vyzvali vládu, aby se v Bruselu snažila vyjednat udržení stejného rozpočtu zemědělské politiky i za dva roky. Výraznou změnou pravděpodobně projde také systém, jakým budou stovky miliard eur z Bruselu rozdělovány. Velké zemědělské podniky zřejmě dostanou méně peněz, polepší si naopak malí farmáři. To se nelíbí Česku, které má jedny z největších farem v unii.