Na Lampedusu dorazilo za pár dní 10 tisíc migrantů
15.09.2023
Úřady na ostrově Lampedusa vyhlásily ve středu večer stav nouze poté, co tam dorazilo za tři dny skoro 10 tisíc migrantů. To je více, než má tento ostrov obyvatel. Migrační středisko, které má kapacitu jen 400 osob, je chronicky přeplněné. Sicilský farář situaci přirovnává k apokalypse.
"Vyhlásili jsme nouzový stav. Žádáme totéž, co už několik měsíců, aby ostrov chránily lodě s radary, a také pomoc pro náš ostrov, který je pod velkým tlakem," řekl novinářům starosta Lampedusy Filippo Mannino. Vyhlášení nouzového stavu má přispět k získání pomoci od vlády v Římě, uvedla agentura EFE.
Lampedusa, která leží asi 140 kilometrů od tuniského pobřeží a má šest tisíc obyvatel, se s přílivem migrantů potýká dlouhodobě. Letos je ale migrační vlna nebývale veliká. Od začátku roku dorazilo přes moře do Itálie podle středečních údajů ministerstva vnitra přes 123 tisíc migrantů, což je skoro dvojnásobek oproti stejnému období loni, kdy to bylo 65 tisíc, a trojnásobek ve srovnání s rokem 2021.
Většina běženců připlouvá do Itálie na Sicílii, pod kterou spadá i Lampedusa. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) připlulo letos k 10. září do Itálie 115 tisíc migrantů, z toho 97 tisíc na Sicílii. V pondělí na Lampedusu dorazilo téměř dva tisíce lidí, v úterý připlulo 110 lodí, které vezly přes pět tisíc migrantů. Ve středu zatím úřady napočítaly 29 dalších člunů, ve kterých dorazilo 1290 osob.
Podle agentury ANSA v přístavu na Lampeduse panuje zmatek, migranti se tísní na mole a úředníci mají problémy je včas registrovat a poskytnout jim základní péči.
Lampedusa je častým cílem lodí vyplouvajících z pobřeží Tuniska, protože je od něj vzdálená jen zhruba 200 kilometrů. Středisko pro migranty na ostrově má kapacitu pro 400 osob a je chronicky přeplněné. Situaci označil za "tragickou, dramatickou a apokalyptickou" i farář Don Carmelo Rizzo ze sicilské provincie Agrigento, pod níž Lampedusa administrativně spadá, informovala tisková agentura ANSA.
Tajani vyzval k pomoci zejména další evropské země. "Ursula von der Leyenová řekla, že jsme blízko (migrační) dohody. Ale my už nemáme čas, musíme aplikovat dohody, které platí," řekl italský ministr zahraničí ke středečnímu projevu šéfky Evropské komise. Tajani rovněž označil za zastaralý takzvaný dublinský pakt, podle něhož musí žádosti migrantů o azyl vyřizovat první země, do níž běženci vstoupí.
Dublinská pravidla kladou velkou zátěž na země, jako je Itálie, Španělsko a Řecko. Letos se ale s největším přílivem migrantů potýká právě Itálie, kam připlulo podle UNHCR letos na 115 tisíc běženců, zatímco do Španělsko jich dorazilo od začátku roku asi 23 tisíc a do Řecka necelých 23 tisíc.
Některé země EU loni slíbily pomoci s běženci státům, které čelí největší migrační vlně. Například Německo nabídlo, že přijme až 3500 lidí. Dosud jich na základě tohoto dobrovolného mechanismu převzalo 1731, z toho 1043 z Itálie. Ve středu Berlín oznámil, že naplňování dohody přerušil, protože Řím podle německé vlády nerespektuje závazky vyplývající z dublinských pravidel.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Unii vadí snaha Applu či Googlu o daňovou optimalizaci
21.03.2018
Mezinárodní daňové aféry Panama papers, Paradise papers a Lux leaks rozhýbaly bruselskou mašinerii k boji proti daňovým optimalizacím, přelévání zisků a agresivnímu daňovému plánování. Evropský komisař pro hospodářské a měnové záležitosti, daně a celní unii Pierre Moscovici ve středu představí návrh směrnice na "spravedlivější" zdanění digitální ekonomiky. Ten by měl podle něj zahrnovat úpravu definice stálé provozovny tak, aby zahrnovala také digitální přítomnost firem na území členských států.
"Kvůli svému stáří nejsou naše daňové systémy uzpůsobeny pro internetovou ekonomiku, ve které lze vytvářet hodnoty bez fyzické přítomnosti. Proto musíme vynalézt systém, který dokáže rozpoznat tvorbu hodnot a digitální přítomnost bez fyzické přítomnosti. O tom v zásadě bude náš daňový návrh," řekl minulý týden Moscovici.
Atraktivita střední Evropy po propadech roste
19.03.2018
Středoevropské akciové indexy po propadech z posledních týdnů zaostávají za indexy v západní Evropě nebo ve Spojených státech.
Solidní růst hrubého domácího produktu, příznivá situace spotřebitelů a stále relativně nízká inflace podpoří růst zisků firem napříč střední a východní Evropou. Letos by nejvíce měly růst zisky v Polsku (akciový index WIG 30 agregovaně meziročně o deset procent), následované Českem a Maďarskem (meziroční růst o sedm procent).
Brusel chce daň z obratu digitálních firem
16.03.2018
Evropským rozpočtům ročně unikají miliardy na daních od digitálních korporací. Google, Apple nebo Facebook dnes využívají státy s nižšími daňovými sazbami a někdy také složitá schémata na optimalizaci daňové povinnost
Evropská komise už loni oznámila, že proti těmto společnostem důrazněji zakročí a navrhne úpravu daňových pravidel v rámci unie tak, aby firmy musely platit daně tam, kde jim vznikají tržby. Finální návrh bude komisí předložen příští středu, jeho předběžné znění se však už dostalo do rukou britského listu Financial Times. "Kvůli svému stáří nejsou naše daňové systémy uzpůsobeny pro internetovou ekonomiku, ve které lze vytvářet hodnoty bez fyzické přítomnosti. Proto musíme vynalézt systém, který dokáže rozpoznat tvorbu hodnot a digitální přítomnost bez fyzické přítomnosti. O tom v zásadě bude náš daňový návrh," říká evropský komisař pro hospodářské a měnové záležitosti, daně a celní unii Pierre Moscovici. Dosud se Moscovici vyjadřoval právě v tomto duchu. Nová směrnice podle něj měla upravovat především pravidla pro stálou provozovnu. Tu dnes nemusí digitální společnosti ve většině zemí zřizovat, protože tam nemají žádnou fyzickou přítomnost. Bez stálé provozovny se na ně nevztahuje povinnost platit v daných zemích korporátní daň.
Evropský soudní dvůr výrazně zasáhl do arbitráží
14.03.2018
Soudní dvůr EU vydal v minulém týdnu přelomové rozhodnutí, které může ovlivnit arbitráže napříč celou Evropskou unií. Rozhodčí doložky obsažené v dohodách na ochranu investic mezi členskými státy Evropské unie jsou totiž podle soudců v rozporu s unijním právem, a neměly by tak o nich rozhodovat mezinárodní tribunály. "Toto rozhodnutí bude mít významný dopad na všechny již skončené arbitráže mezi investory z jednoho státu Evropské unie a jiným členským státem. Státům se nyní otevírá možnost tato rozhodnutí napadnout u národních soudů a domáhat se jejich zrušení," komentuje rozhodnutí Robert Pavlů z advokátní kanceláře Allen & Overy.
Rozhodnutí soudu může mít výrazný dopad i na arbitráže vedené proti České republice. Podle Marie Talašové, vedoucí oddělení mezinárodní arbitráže a ochrany zahraničních investic ministerstva financí, jde například o spory za více než tři a půl miliardy korun ohledně daně na solární elektrárny. 26procentní daň pro elektrárny uvedené do provozu v letech 2009 a 2010 schválili poslanci na konci roku 2010 v reakci na boom nových slunečních elektráren vyvolaný zvýhodněným výkupem energie. Platit měla tři roky, později parlament její účinnost prodloužil a snížil sazbu na 10 procent. Provozovatelé elektráren zavedení odvodů kritizovali jako nečekaný a protiústavní zásah do svých podnikatelských záměrů. Vloni se týmu Talašové podařilo první ze solárních sporů vyhrát.