Na Lampedusu dorazilo za pár dní 10 tisíc migrantů
15.09.2023
Úřady na ostrově Lampedusa vyhlásily ve středu večer stav nouze poté, co tam dorazilo za tři dny skoro 10 tisíc migrantů. To je více, než má tento ostrov obyvatel. Migrační středisko, které má kapacitu jen 400 osob, je chronicky přeplněné. Sicilský farář situaci přirovnává k apokalypse.
"Vyhlásili jsme nouzový stav. Žádáme totéž, co už několik měsíců, aby ostrov chránily lodě s radary, a také pomoc pro náš ostrov, který je pod velkým tlakem," řekl novinářům starosta Lampedusy Filippo Mannino. Vyhlášení nouzového stavu má přispět k získání pomoci od vlády v Římě, uvedla agentura EFE.
Lampedusa, která leží asi 140 kilometrů od tuniského pobřeží a má šest tisíc obyvatel, se s přílivem migrantů potýká dlouhodobě. Letos je ale migrační vlna nebývale veliká. Od začátku roku dorazilo přes moře do Itálie podle středečních údajů ministerstva vnitra přes 123 tisíc migrantů, což je skoro dvojnásobek oproti stejnému období loni, kdy to bylo 65 tisíc, a trojnásobek ve srovnání s rokem 2021.
Většina běženců připlouvá do Itálie na Sicílii, pod kterou spadá i Lampedusa. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) připlulo letos k 10. září do Itálie 115 tisíc migrantů, z toho 97 tisíc na Sicílii. V pondělí na Lampedusu dorazilo téměř dva tisíce lidí, v úterý připlulo 110 lodí, které vezly přes pět tisíc migrantů. Ve středu zatím úřady napočítaly 29 dalších člunů, ve kterých dorazilo 1290 osob.
Podle agentury ANSA v přístavu na Lampeduse panuje zmatek, migranti se tísní na mole a úředníci mají problémy je včas registrovat a poskytnout jim základní péči.
Lampedusa je častým cílem lodí vyplouvajících z pobřeží Tuniska, protože je od něj vzdálená jen zhruba 200 kilometrů. Středisko pro migranty na ostrově má kapacitu pro 400 osob a je chronicky přeplněné. Situaci označil za "tragickou, dramatickou a apokalyptickou" i farář Don Carmelo Rizzo ze sicilské provincie Agrigento, pod níž Lampedusa administrativně spadá, informovala tisková agentura ANSA.
Tajani vyzval k pomoci zejména další evropské země. "Ursula von der Leyenová řekla, že jsme blízko (migrační) dohody. Ale my už nemáme čas, musíme aplikovat dohody, které platí," řekl italský ministr zahraničí ke středečnímu projevu šéfky Evropské komise. Tajani rovněž označil za zastaralý takzvaný dublinský pakt, podle něhož musí žádosti migrantů o azyl vyřizovat první země, do níž běženci vstoupí.
Dublinská pravidla kladou velkou zátěž na země, jako je Itálie, Španělsko a Řecko. Letos se ale s největším přílivem migrantů potýká právě Itálie, kam připlulo podle UNHCR letos na 115 tisíc běženců, zatímco do Španělsko jich dorazilo od začátku roku asi 23 tisíc a do Řecka necelých 23 tisíc.
Některé země EU loni slíbily pomoci s běženci státům, které čelí největší migrační vlně. Například Německo nabídlo, že přijme až 3500 lidí. Dosud jich na základě tohoto dobrovolného mechanismu převzalo 1731, z toho 1043 z Itálie. Ve středu Berlín oznámil, že naplňování dohody přerušil, protože Řím podle německé vlády nerespektuje závazky vyplývající z dublinských pravidel.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Obnovitelné zdroje v Německu stlačují ceny elektřiny až do záporných hodnot
29.12.2017
Německo během posledních dvaceti let investovalo přes 167 miliard eur do zavedení a rozvoje ekologické energie. Tato obrovská částka má nyní neočekávaný dopad na německou ekonomiku. Informuje o tom deník New York Times.
Situace vyeskalovala na Štědrý den, kdy následkem teplého počasí a silných větrů dokázaly obnovitelné zdroje pokrýt téměř veškerou poptávku po elektřině v Německu. Ceny na trhu tak reagovaly poklesem do záporných hodnot. Situace přetrvávala až do pondělního rána. Ceny elektřiny se během posledního roku v Německu dostaly do záporných hodnot více než stokrát. V tu chvíli majitel elektrárny jakoby platí zákazníkovi za spotřebovávání energie. Negativní cenu energie způsobí stav, kdy nabídka elektřiny přesáhne poptávku. Poptávka po elektřině je zpravidla nižší o víkendech a během svátků, kdy se vyprázdní a zhasnou kanceláře. Objem výroby elektřiny je ale dopředu velmi těžké odhadnout. Větrné elektrárny během průměrně větrného dne vyprodukují 12 % veškeré elektřiny vyrobené v Německu, během velmi větrných dnů jí však dokážou vyrobit několikanásobně víc.
České firmy hledají pracovníky po celé Evropě
27.12.2017
Sehnat zaměstnance v Česku je stále těžší. Počet míst, která firmy nabízejí prostřednictvím úřadů práce, v listopadu opět vzrostl. Neobsazených je již 213 790 pracovních pozic, což je vůbec nejvíce v historii Česka.
Podniky přitom potřebují nabírat lidi. Tuzemská ekonomika zaznamenává jeden z největších růstů v Evropě. Firmy mají dostatek zakázek, na kterých mohou vydělat a díky tomu rychle růst. Brzdí je v tom však právě nedostatek kvalifikovaných pracovníků. "Trh je vyčerpaný. Kvůli extrémně nízké nezaměstnanosti už není, kde brát nové lidi. My už dnes dokonce zaměstnáváme i vězně, což se tady historicky nedělo. Proto si myslíme, že je třeba přijmout krátkodobé a protikrizové opatření a umožnit příchod pracovníků ze zahraničí, kteří pomohou situaci zlepšit," řekl na Fóru Hospodářských novin viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Ten kladně hodnotí vládní opatření, které před rokem umožnilo českým firmám získat středně a méně kvalifikované zaměstnance z Ukrajiny. Od zahájení projektu v srpnu 2016 do konce listopadu letošního roku podaly firmy po celém Česku v rámci Režimu Ukrajina přes 1300 žádostí o více než osm tisíc uchazečů.
Evropské dotace jsou už spíš české
22.12.2017
Hospodářské noviny zjistily, že ministerstvo zemědělství přihrálo miliardy na investice do výroby. Péče o krajinu a ekologické zemědělství přitom přišly zkrátka. Státní rozpočet přispívá na investiční dotace v agrárním byznysu už větším dílem než Evropská unie. A nový ministr zemědělství a reprezentant agrárních kolosů Jiří Milek chce jít v politice podpor ještě dál.
Minulá vláda odsouhlasila, že se český příspěvek zvýší z 25 na 35 procent. EU by tedy financovala podíl 65 procent místo tradičních 75. Tak to ale u všech dotací není. Ministerstvo přidalo hlavně na podporu produkce, ať už na chov prasat či drůbeže, pro potravinářské podniky či těžaře dřeva.Kupříkladu společnost Proagro Nymburk, která vloni dosáhla hrubého zisku 72 milionů korun, získala letos na novostavbu dvou hal pro nosnice a na modernější technologii pro odchov kuřic dotaci téměř 50 milionů korun. Větší část − 50,5 procenta dotace − uhradí český rozpočet. Unijní zdroje pokryjí zbytek.Stejně je financován projekt firmy Výkrm Třebíč z holdingu Agrofert, který měl vloni čistý zisk téměř 7,8 miliardy korun. Na modernizaci drůbeží farmy má podnik Agrofertu přiklepnutých bezmála 43 milionů korun. Z toho téměř 22 milionů korun pošlou do třebíčské velkovýkrmny kuřat čeští daňoví poplatníci. Další firma z holdingu, Česká vejce farms, má na třídírnu vajec ve Vejprnicích u Plzně smluvně zajištěnou dotaci téměř 54 milionů korun. Z toho 50,5 procenta uhradí stát.
Více než polovina Britů nechce odejít z EU
18.12.2017
Téměř rok a půl po referendu o vystoupení Británie z Evropské unie by více než polovina Britů preferovala setrvání své země v bloku. Takové je zjištění čerstvého průzkumu společnosti BMG Research pro deník The Independent. Proti odchodu z EU se v něm vyjádřilo 51 procent respondentů, pro brexit bylo 41 procent.
Web britského deníku uvádí, že jde o největší náskok zastánců zachování členství v EU ze všech průzkumů provedených od loňského referenda. V červnu 2016 se v něm pro odchod vyslovilo 52 procent hlasujících Britů. Nová sondáž byla provedena mezi 5. a 8. prosincem a zúčastnilo se jí 1400 lidí. Naposledy měli v anketách stoupenci brexitu navrch v únoru letošního roku, řekl vedoucí průzkumů v BMG Research Michael Turner. "Od té doby pozorujeme pozvolný posun v předních průzkumech veřejného mínění ve prospěch setrvání v EU," dodal. Podle The Independent tento posun představuje reakci na dosavadní průběh jednání o brexitu mezi Londýnem a Bruselem i uvnitř britského parlamentu. V uplynulém týdnu sice nastal zásadní pokrok, když lídři 27 evropských zemí dali zelenou posunu rozhovorů do druhé fáze, zároveň se ale opět ukázala zapeklitost celého procesu, neboť "EU vytyčila podmínky pro přechodné období, které bude nejspíše pro přední konzervativní euroskeptiky nepřijatelné". Pro britskou premiérku Theresu Mayovou se věci zkomplikovaly také na domácí scéně schválením dodatku zákona o vystoupení, který dává v otázce konečných podmínek rozluky rozhodující slovo parlamentu.