Na Lampedusu dorazilo za pár dní 10 tisíc migrantů
15.09.2023
Úřady na ostrově Lampedusa vyhlásily ve středu večer stav nouze poté, co tam dorazilo za tři dny skoro 10 tisíc migrantů. To je více, než má tento ostrov obyvatel. Migrační středisko, které má kapacitu jen 400 osob, je chronicky přeplněné. Sicilský farář situaci přirovnává k apokalypse.
"Vyhlásili jsme nouzový stav. Žádáme totéž, co už několik měsíců, aby ostrov chránily lodě s radary, a také pomoc pro náš ostrov, který je pod velkým tlakem," řekl novinářům starosta Lampedusy Filippo Mannino. Vyhlášení nouzového stavu má přispět k získání pomoci od vlády v Římě, uvedla agentura EFE.
Lampedusa, která leží asi 140 kilometrů od tuniského pobřeží a má šest tisíc obyvatel, se s přílivem migrantů potýká dlouhodobě. Letos je ale migrační vlna nebývale veliká. Od začátku roku dorazilo přes moře do Itálie podle středečních údajů ministerstva vnitra přes 123 tisíc migrantů, což je skoro dvojnásobek oproti stejnému období loni, kdy to bylo 65 tisíc, a trojnásobek ve srovnání s rokem 2021.
Většina běženců připlouvá do Itálie na Sicílii, pod kterou spadá i Lampedusa. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) připlulo letos k 10. září do Itálie 115 tisíc migrantů, z toho 97 tisíc na Sicílii. V pondělí na Lampedusu dorazilo téměř dva tisíce lidí, v úterý připlulo 110 lodí, které vezly přes pět tisíc migrantů. Ve středu zatím úřady napočítaly 29 dalších člunů, ve kterých dorazilo 1290 osob.
Podle agentury ANSA v přístavu na Lampeduse panuje zmatek, migranti se tísní na mole a úředníci mají problémy je včas registrovat a poskytnout jim základní péči.
Lampedusa je častým cílem lodí vyplouvajících z pobřeží Tuniska, protože je od něj vzdálená jen zhruba 200 kilometrů. Středisko pro migranty na ostrově má kapacitu pro 400 osob a je chronicky přeplněné. Situaci označil za "tragickou, dramatickou a apokalyptickou" i farář Don Carmelo Rizzo ze sicilské provincie Agrigento, pod níž Lampedusa administrativně spadá, informovala tisková agentura ANSA.
Tajani vyzval k pomoci zejména další evropské země. "Ursula von der Leyenová řekla, že jsme blízko (migrační) dohody. Ale my už nemáme čas, musíme aplikovat dohody, které platí," řekl italský ministr zahraničí ke středečnímu projevu šéfky Evropské komise. Tajani rovněž označil za zastaralý takzvaný dublinský pakt, podle něhož musí žádosti migrantů o azyl vyřizovat první země, do níž běženci vstoupí.
Dublinská pravidla kladou velkou zátěž na země, jako je Itálie, Španělsko a Řecko. Letos se ale s největším přílivem migrantů potýká právě Itálie, kam připlulo podle UNHCR letos na 115 tisíc běženců, zatímco do Španělsko jich dorazilo od začátku roku asi 23 tisíc a do Řecka necelých 23 tisíc.
Některé země EU loni slíbily pomoci s běženci státům, které čelí největší migrační vlně. Například Německo nabídlo, že přijme až 3500 lidí. Dosud jich na základě tohoto dobrovolného mechanismu převzalo 1731, z toho 1043 z Itálie. Ve středu Berlín oznámil, že naplňování dohody přerušil, protože Řím podle německé vlády nerespektuje závazky vyplývající z dublinských pravidel.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Evropská centrální banka snížila základní úrokovou sazbu na nulu
10.03.2016
Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek snížila základní úrokovou sazbu na nulu a depozitní sazbu srazila hlouběji do záporného pásma. Program nákupů dluhopisů, jímž se banka už rok snaží podpořit ekonomiku a bezúspěšně zvýšit velmi nízkou inflaci v eurozóně, se zvyšuje na 80 miliard eur měsíčně (2,2 bilionu korun) z dosavadních 60 miliard eur.
Euro v reakci na rozhodnutí ECB oslabilo z 1,097 dolaru za euro na 1,0867 dolaru za euro. Analytici další uvolnění měnové politiky očekávali. Shodovali se na tom, že ECB sníží depozitní sazbu o jednu desetinu procentního bodu na -0,4 procenta. Při záporné depozitní sazbě musí banky za peníze uložené u ECB platit, což by je mělo nutit k většímu poskytování půjček. Snížení základní sazby z dosavadního rekordního minima 0,05 procenta finanční trhy nečekaly. Navýšení programu kvantitativního uvolňování o 20 miliard eur měsíčně a jeho rozšíření na korporátní dluhopisy je pro investory rovněž překvapením.
zdroj: ihned.cz
Summit v Bruselu už nabírá zpoždění
07.03.2016
V Bruselu jednají špičky Evropské unie s premiérem Turecka Ahmetem Davutogluem, hlavy států a vlád evropské osmadvacítky se poté schází také samostatně. Tématem je hlavně migrace. EU po Ankaře žádá, aby razantně snížila počty lidí přicházejících do Evropy výměnou za tři miliardy eur pomoci, bezvízový styk a oživení přístupových jednání k EU.
Čeká se také, zda evropští lídři v této komplikované situaci najdou kuráž probrat s Davutogluem i situaci kolem opozičního deníku Zaman, který převzal stát, což vzbudilo v Evropě obavy ohledně stavu svobody slova v zemi. Podle návrhu závěrů summitu lídrů osmadvacítky by pak měly všechny státy přistoupit i na visegrádskou čtyřkou dlouho prosazovaný plán, který spočívá v uzavření pozemní hranice mezi Řeckem a Makedonií. Takový krok by znamenal velký tlak na Řecko, kde se už nyní hromadí tisíce uprchlíků a migrantů. Státy proto budou muset podle závěrů také urychlit přesídlování uprchlíků z Řecka v rámci povinných kvót, které si i přes odpor Česka, Slovenska, Maďarska a Rumunska odsouhlasily loni v září.
zdroj: ihned.cz
Postkomunistické země vyřazují z provozu zastaralé jaderné elektrárny
23.02.2016
Postkomunistické země se během přístupových jednání s Evropskou unií zavázaly, že odstaví a následně zbourají zastaralé jaderné elektrárny představující bezpečnostní riziko. Je to práce pro několik generací a stojí miliardy eur.
e střední Evropě v demolici jaderných "pomníků" nejdále pokročilo Slovensko, které v současné době pracuje na vyřazení tří bloků najednou. Jde o nejstarší elektrárnu v Jaslovských Bohunicích (A1) a dále dva bloky v elektrárně označené jako V1. Tento úkol převzala státní Jaderná vyřazovací společnost.
Na vyřazování se podílí také zvláštní mezinárodní fond spravovaný Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD). Ještě větší sumu banka vyčlenila na demolici bulharské jaderné elektrárny Kozloduj, a to 170 milionů eur. Litevská Ignalina dostane dokonce 750 milionů eur.
zdroj: inhed.cz
Rusko se Saúdskou Arábií cvičí s cenou ropy
16.02.2016
Obavy spotřebitelů ropy se dnes naplnily. Na jednání v katarském Dauhá se Rusko se Saúdskou Arábií dohodly na zmrazení těžby ropy na lednové úrovni. Obě země si v mnohých záležitostech nerozumí, ale na tom, že je čas udělat něco s děravými státními rozpočty, se shodly. Právě nízké ceny nejdůležitější energetické suroviny v posledních měsících silně postihly finance obou zemí.
Severomořská ropa Brent a texaská WTI během jednání připisovaly více než čtyři procenta. Trh tak reagoval na spekulace, že by mohlo dojít ke snížení těžby. Ministři obou zemí se ale dohodli na zmrazení težby na výši lednové produkce, což prudký ranní růst přibrzdilo. Krátce před jedenáctou hodinou si Brent i WTI připisovaly přibližně 2,2 procenta. Ještě minulý týden se přitom americká ropa obchodovala mírně nad 26 dolary za barel.
zdroj: ihned.cz