Nejsme proti Euru 7, ale ať platí později
28.04.2023
Průmyslové a zaměstnavatelské svazy žádají o odklad účinnosti plánované emisní normy Euro 7 o čtyři roky pro nové typy vozidel a o pět let pro již existující modely. Uvádí to společná deklarace, kterou v pondělí pod taktovkou Hospodářské komory ČR podepsaly také Svaz průmyslu a dopravy, Sdružení automobilového průmyslu a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů.
Organizace zároveň požadují zrušení či úpravy některých technických požadavků, jako je palubní monitorování emisí stanovených znečisťujících látek. Argumentují i tím, že například požadovaná čidla pro emise amoniaku či oxidu dusnatého či dusičitého doposud neexistují a ani v blízké budoucnosti na trhu nemají být k dispozici.
„Není to tak, že bychom Euro 7 nechtěli vůbec. Je to o tom, jak normu naopak zlepšit, případně rozvolnit některé zbytečně napjaté termíny tak, abychom všichni mohli směřovat tam, kam chceme – tedy k dlouhodobému zlepšení klimatické situace nejen v Evropě,“...
J
(Zdroj: zpravy.cz)
S členstvím v EU je spokojený jen každý třetí Čech
06.06.2017
Spokojenost Čechů se členstvím země v Evropské unii za rok stoupla. Letos v dubnu ji vyjádřilo 32 procent občanů, zatímco před rokem jich bylo 25 procent. Vzrostl také podíl lidí, podle kterých má být Česko unijním členem. Tento názor sdílí tři z pěti lidí. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), které zjišťovalo názor zhruba tisícovky občanů mezi 3. a 13. dubnem.
Spokojenost Čechů se členstvím v unii se letos vrátila na hodnoty z roku 2015. Loňská patřila k nejnižším v historii měření, naopak nejvyšší byla v krizových letech 2008 a 2009, kdy dosahovala 40 procent. Kromě růstu spokojenosti také za poslední rok ubylo nespokojených lidí, podíl klesl z loňských 39 procent na letošních 33 procent. Nejvyšší míru spokojenosti projevují mladí lidé, s přibývajícím věkem naopak narůstá nespokojenost. Větší podíl spokojených je také mezi vedoucími pracovníky či voliči lidovců, zelených, pirátů nebo TOP 09. Nespokojeni jsou častěji důchodci a levicoví voliči. Rovných 60 procent lidí letos v dubnu také uvedlo, že Česko má být členem unie. Loni tento názor sdílela polovina obyvatel, předloni 59 procent. Zhruba každý sedmý Čech se často cítí být občanem Evropské unie, někdy tento pocit má dalších 43 procent lidí. Naopak nikdy se občanem unie necítí být dvě pětiny občanů Česka. Průzkum rovněž ukázal, že na členství v unii je přibližně třetina občanů hrdá. Nicméně převažuje postoj lidí, kteří hrdí nejsou. Nepociťuje ji 57 procent lidí. Jiný průzkum veřejného mínění, který koncem května zveřejnili organizátoři mezinárodní konference Globsec, ukázal, že Češi jsou největšími euroskeptiky z obyvatel sedmi zemí střední a jihovýchodní Evropy. Unii hodnotili pozitivněji než Češi obyvatelé Slovenska, Maďarska, Polska, Bulharska, Rumunska a Chorvatska. Český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v reakci na data uvedl, že ČR na vstupu do EU vydělala. Kritický názor veřejnosti na Evropu je podle Sobotky výsledkem neschopnosti rychlého vyřešení masivní migrační krize, která nastala před několika lety.
zdroj: ihned.cz
EU rozšíří bezplatnou wi-fi do tisíců měst a obcí
02.06.2017
Až osm tisíc evropských měst a vesnic se má v příštích dvou letech dostat k evropským penězům na wi-fi připojení k internetu, které mohou evropští občané včetně těch českých bezplatně využívat na zastávkách MHD, náměstích a dalších veřejných prostranstvích. Počítá s tím program WiFi4EU, na jehož přijetí se před několika dny shodli unijní politici. S informací přišel web Lupa.cz.
V novém programu se bude rozdělovat celkem 120 milionů eur (3,2 miliardy korun). O wi-fi dotace mohou žádat obce, města nebo veřejné knihovny. Unie by měla každé z institucí proplatit až 60 tisíc eur (1,6 milionu korun) na vybudování potřebné internetové infrastruktury. Provoz a náklady na připojení si musí platit sami. Podle komise mají na peníze největší šanci žadatelé, kteří o ně požádají co nejdříve. Dubnové stanovisko české vlády ovšem takovýto postup kritizuje. "Je možné, že finanční podporu dostane subjekt, který ji sice potřebuje méně naléhavě, ale požádá o ni dříve," uvádí vládní dokument. Podle něho vláda "pochybuje o důležitosti zavádění místních bezdrátových přístupových bodů na veřejných místech". Česká města se zatím do rozšiřování bezplatného internetu na veřejných prostranstvích pouštějí sama. Praha wi-fi připojení zavedla v některých tramvajích, v zoologické zahradě nebo na Petříně. Také Brno chystá vlastní "wi-fi projekt", do něhož v příštích třech letech hodlá samo investovat 5,4 milionu korun. A přidávají se též další krajská města jako Olomouc či Hradec Králové. S nápadem na podporu bezplatného wi-fi internetu přišel loni na podzim předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, který se podobnými programy snaží o rozšíření vysokorychlostního internetu v zemích osmadvacítky. Rozvoj internetu a internetového byznysu má podle Junckera Evropskou unii hospodářsky posílit oproti USA nebo Japonsku. Česko už před třemi lety dostalo z EU celkem 14 miliard korun na vybudování vysokorychlostních internetových sítí v odlehlých venkovských oblastech. Dotační program ale dlouhodobě provázely kompetenční spory mezi vládními úřady i adresáty podpory a peníze z něj se začaly rozdělovat až letos na jaře.
zdroj: ihned.cz
Státu chybí peníze z EU
02.06.2017
Zatímco loni na konci května přebývalo ve státním rozpočtu přes 22 miliard korun, letos je výsledek o více než 40 miliard horší. Hlavní příčinou toho, že Česko po pěti měsících hospodaření vykázalo letos poprvé schodek, je podle údajů ministerstva financí meziročně pomalejší příliv prostředků z Evropské unie.
"Na vysokou srovnávací základnu loňského roku mělo vliv zejména to, že především v jeho první polovině byly propláceny relativně vysoké objemy prostředků z EU, které souvisely s výdaji předfinancovanými ze státního rozpočtu v předchozích letech," uvedl mluvčí ministerstva Michal Žurovec. Celkové příjmy státu se tak ke konci května meziročně snížily o více než 36 miliard korun navzdory tomu, že se na daních podařilo vybrat o téměř třicet miliard korun více. Celkové výdaje se ve srovnání s prvními pěti měsíci loňského roku příliš nezměnily. Vzrostly jen 0,9 procenta, a to především kvůli zvýšení objemu vyplácených sociálních dávek o devět miliard korun. Oproti loňsku naopak stát letos méně investoval. "Dnešní údaj potvrzuje, že se v letošním roce vládní finance vrací do normálu, kterým je chronický deficit. Loňského mimořádného přebytku dosáhlo ministerstvo financí pouze díky přílivu peněz z fondů EU, a to zpětně za dříve uskutečněné projekty spolufinancované z unie. Letos tento evropský doping chybí," uvedl ekonom Komerční banky Marek Dřímal. Největším zdrojem příjmů rozpočtu zůstává pojistné na sociální zabezpečení, které zatím dosáhlo 188,2 miliardy korun. Meziročně je to o 7,6 procenta více, což ministerstvo financí přičítá především růstu zaměstnanosti, mezd a platů.
zdroj: ihned.cz
Povinnost zaměstnavatele s vysláni zaměstnanec k výkonu práce
31.05.2017
Povinnost zaměstnavatele nebo právnické nebo fyzické osoby, ke které jsou občané EU/EHP, Švýcarska a jejich rodinní příslušníci vysláni k výkonu práce
Zaměstnavatel nebo právnická nebo fyzická osoba, která uzavřela smlouvu se zahraničním zaměstnavatelem, na jejímž základě jsou občané EU/EHP a Švýcarska a jejich rodinní příslušníci vysláni k plnění úkolů vyplývajících z této smlouvy, jsou povinni nejpozději v den nástupu těchto osob k výkonu práce písemně informovat o této skutečnosti krajskou pobočku ÚP příslušnou podle místa výkonu práce. K vyplněnému tiskopisu informace nejsou od zaměstnavatele vyžadovány žádné další doklady.
Při ukončení zaměstnání jsou zaměstnavatel nebo právnická nebo fyzická osoba povinni tuto skutečnost oznámit příslušné krajské pobočce ÚP nejpozději do 10 kalendářních dnů od skončení zaměstnání nebo vyslání.