Německo je v hluboké hospodářské krizi, řekl šéf průmyslového svazu BDI
03.02.2025
Ekonomika letos podle něj klesne třetím rokem za sebou, a to o 0,1 pct. Ekonomika letos podle něj klesne třetím rokem za sebou, a to o 0,1 pct.
V Německu značně přibylo i lidí bez práce, nezaměstnanost vzrostla na 6,4 procenta. Počet lidí bez práce v Německu v lednu ve srovnání s prosincem vzrostl o 186 tisíc na 2,993 milionu. Míra nezaměstnanosti se tak meziměsíčně zvýšila o 0,4 procentního bodu na 6,4 procenta. V předběžné zprávě to oznámil Spolkový úřad práce. Meziročně je podle něj počet nezaměstnaných o 187 tisíc vyšší. Podle sezonně očištěných údajů se počet nezaměstnaných proti prosinci zvýšil o 11 tisíc. Analytici v anketě agentury Reuters očekávali nicméně nárůst až o 14 tisíc. V dlouhodobém srovnání se teď nezaměstnanost v Německu drží spíše na nízké úrovni. Podle sezonně očištěných údajů činí 6,2 procenta. "Na počátku roku nezaměstnanost a podzaměstnanost výrazně vzrostla, jak je v tomto měsíci běžné," uvedla šéfka Spolkového úřadu práce Andrea Nahlesová.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Snížená sazba spotřební daně bude platit u nafty do konce příštího roku
23.09.2022
Snížená sazba spotřební daně bude platit u nafty do konce příštího roku, od října tedy nevzroste. Prodloužení úlevy o 1,5 koruny na litr přinese novela o spotřebních daních, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad. Opatření má podle kabinetu pomoci konkurenceschopnosti dopravců. Rozpočty státu a Státního fondu dopravní infrastruktury letos přijdou podle důvodové zprávy dohromady až o 2,5 miliardy korun a příští rok až o 9,6 miliardy korun. Předloha nabude účinnosti dnem po jejím zveřejnění ve sbírce.
Benzinu se nynější novela netýká. Spotřební daň z této pohonné hmoty se vrátí od října z nynějších 11,34 koruny na původní částku 12,84 Kč na litr. U motorové nafty podle předlohy dál zůstane sazba 8,45 Kč z litru místo 9,95 koruny, a to do konce roku 2023. V konečných cenách, po započtení daně z přidané hodnoty, může jít podle dřívějšího vyjádření ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) o úsporu až 1,8 koruny na litr.
V
Čipy Made in Europe. Německo chystá vlastní výrobu polovodičů
19.09.2022
Německo pracuje na vybudování průmyslových kapacit na výrobu polovodičů, i když je to nákladný krok. Na závěr dvoudenního festivalu Ada Lovelace o budoucnosti internetu to v pátek řekl německý kancléř Olaf Scholz.
„Je to nákladné, ale podle mě důležité,“ citovala agentura Reuters kancléře, který hovořil o technologické konkurenceschopnosti.
Na konci srpna v projevu na Univerzitě Karlově v Praze Scholz prohlásil, že Evropa už v otázce výroby čipů a polovodičů dosáhla významného pokroku. „Například Intel nedávno oznámil miliardové investice ve Francii, Polsku, Německu, Irsku, Itálii a Španělsku. A to je obrovský krok k nové generaci nových mikročipů s nálepkou Made in Europe. A to je teprve začátek,“ řekl. Dodal, že Evropa se musí stát průkopníkem v oblasti klíčových technologií.
Německá vláda na začátku května oznámila, že chce přilákat výrobce čipů podporou v objemu 14 miliard eur (343 miliard korun).
Čipy jsou už dnes základními komponenty v průmyslu, neobejdou se bez nich výrobci automobilů, telefonů, ale ani chladniček, praček či budíků. Význam čipů se navíc zvyšuje s evropskými plány digitalizace.
Jak jsou mikročipy důležité, to ukázal jejich celosvětový nedostatek, ke kterému přispěly zvýšená poptávka po elektronice v době pandemie nemoci covid-19 a karanténní opatření s uzávěrami, kdy část produkce musela být zastavena.
V
Míra inflace v EU v srpnu vystoupila na rekordních 10,1 procenta
16.09.2022
Míra inflace v Evropské unii v srpnu vystoupila na rekordních 10,1 procenta, zatímco v červenci činila 9,8 procenta. Ve své konečné zprávě to dnes oznámil statistický úřad Eurostat. V České republice míra inflace o dvě desetiny procentního bodu klesla, s hodnotou 17,1 procenta je ale pátá nejvyšší v unii.
V eurozóně inflace vystoupila na 9,1 procenta z červencových 8,9 procenta, potvrdil Eurostat svůj předběžný údaj zveřejněný před dvěma týdny. Loni v srpnu byla míra inflace výrazně nižší, v eurozóně činila tři procenta, v celé EU pak 3,2 procenta.
Nejnižší inflaci měla v srpnu Francie, a to 6,6 procenta, dále Malta (7,0 procenta) a Finsko (7,9 procenta). Naopak nejvyšší zůstává inflace v trojici pobaltských států - v Estonsku činila 25,2 procenta, v Lotyšsku 21,4 procenta a v Litvě 21,1 procenta.
V
ECB razantně zvýšila základní úrok
12.09.2022
Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek na zasedání Rady guvernérů zvýšila svou základní úrokovou sazbu o rekordních 0,75 bodu na 1,25 procenta. Reaguje tak na silný růst inflace v eurozóně. Banka zároveň signalizovala, že bude úroky dál zvyšovat, a předpověděla, že průměrná roční míra inflace v eurozóně letos dosáhne 8,1 procenta.
„Na základě stávajícího hodnocení Rada guvernérů očekává, že na příštích několika zasedáních bude úrokové sazby dále zvyšovat s cílem utlumit poptávku a ochránit před rizikem setrvalého nárůstu inflačních očekávání,“ uvedla banka ve zprávě. V červenci ECB v reakci na prudký růst inflace zvýšila základní úrokové sazby poprvé od roku 2011. Její základní úrok se tak dostal na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém se držel od roku 2016.
„ECB podle očekávání sazby zvyšuje v reakci na inflační tlaky v eurozóně. Stále jsou ale výrazně nižší než sazby ČNB, což bude mít za následek pokračování probíhající euroizace české ekonomiky. Úvěrování v eurech je totiž pro firmy i za těchto podmínek stále výrazně výhodnější než v korunách, čehož podniky logicky využívají. To vytváří tlak na faktickou adaptaci eura i v dalších českých firmách v dodavatelských řetězcích a také na přelévání eura do dalších účetních úkonů - například do cenotvorby,“ míní Jan Brázda, partner PwC a expert na financování.
V