Německo je v hluboké hospodářské krizi, řekl šéf průmyslového svazu BDI
03.02.2025
Ekonomika letos podle něj klesne třetím rokem za sebou, a to o 0,1 pct. Ekonomika letos podle něj klesne třetím rokem za sebou, a to o 0,1 pct.
V Německu značně přibylo i lidí bez práce, nezaměstnanost vzrostla na 6,4 procenta. Počet lidí bez práce v Německu v lednu ve srovnání s prosincem vzrostl o 186 tisíc na 2,993 milionu. Míra nezaměstnanosti se tak meziměsíčně zvýšila o 0,4 procentního bodu na 6,4 procenta. V předběžné zprávě to oznámil Spolkový úřad práce. Meziročně je podle něj počet nezaměstnaných o 187 tisíc vyšší. Podle sezonně očištěných údajů se počet nezaměstnaných proti prosinci zvýšil o 11 tisíc. Analytici v anketě agentury Reuters očekávali nicméně nárůst až o 14 tisíc. V dlouhodobém srovnání se teď nezaměstnanost v Německu drží spíše na nízké úrovni. Podle sezonně očištěných údajů činí 6,2 procenta. "Na počátku roku nezaměstnanost a podzaměstnanost výrazně vzrostla, jak je v tomto měsíci běžné," uvedla šéfka Spolkového úřadu práce Andrea Nahlesová.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Poptávka po plynu v EU zůstává nízká, ceny rekordně klesly
07.07.2023
Poptávka po plynu v největších evropských zemích zůstává i přes rekordní propady cen nízká. Zpomalující ekonomický růst vytváří tlak na spotřebu a spotřebitelé přecházejí na obnovitelné zdroje energie. Uvedla agentura RBK-Ukrajina s odvoláním na Bloomberg.
Poptávka po palivech v květnu v Německu, Itálii, Nizozemsku, Francii, Španělsku a Spojeném království podle S&P Global Commodity Insights klesla o 9,7 procent ve srovnání s předchozím rokem. Tento pokles naznačuje, že spotřeba je nižší než v předchozím roce, kdy Evropská unie usilovala o úsporu plynu před zimním obdobím.
I přesto, že se jedná o nejmenší pokles v tomto roce, poukazuje to na snahu evropského průmyslu o zotavení z energetické krize, která následovala po ruské invazi na Ukrajinu. Průmyslová aktivita v eurozóně se zmenšuje a existují obavy, že část poklesu poptávky by mohla být trvalá.
S&P také upozornila na další faktory ovlivňující poptávku v některých dynamických evropských sektorech. V chemickém sektoru poklesly ceny čpavku v důsledku pokračujícího dovozu z USA a Trinidadu a Tobaga, zatímco sezónní údržba rafinérií v květnu snížila spotřebu plynu.
V recesí postiženém Německu byl pokles poptávky po průmyslovém plynu v květnu obzvláště výrazný a to o 15 procent.
Kupující se také obracejí na alternativní zdroje, jako je větrná a solární energie, aby poháněli své elektrárny.
Zásobníky plynu jsou naplněny z více než 72 procent, do zimy budou plné
Zásoby plynu v České republice se opět zvýšily, jak ukazují nejnovější údaje. Během posledního týdne se zásoby plynu zvýšily o 3,23 procentního bodu. Tento nárůst je především výsledkem vyššího plnění a snížené spotřeby plynu v důsledku teplého počasí. Uvádí web Kurzy.cz.
Navzdory zvýšené zimní energetické spotřebě se naštěstí nedochází k poklesu zásob plynu. K 4. červnu byly zásobníky naplněny z 71,01 %, což představuje 26 523,9 GWh plynu.
Z údajů o zásobách plynu určených pro spotřebu v Česku vyplývá, že při průměrné roční spotřebě by současné zásoby pokryly potřeby na 105 dní. Při zohlednění zimní spotřeby by pak zásoby vydržely 60 dní. Pokud by se zásoby měly využívat v zimním období pouze pro domácnosti, byly by dostačující až na 232 dní.
Zásobníky plynu se v posledních dnech plní nad úrovní 230 GWh. Spotřeba plynu dosahuje přibližně 0,8 GWh/den. Pokud se plnění bude nadále ubírat tímto tempem, očekává se, že zásobníky budou naplněny již v srpnu.
S ohledem na aktuální ceny plynu na trhu je pravděpodobné, že zásobníky budou do konce letošního roku opět plné. Cena plynu na virtuálním uzlu TTF je momentálně 27,135 EUR za MWh pro červenec a 44,53 EUR za MWh pro první kvartál příštího roku. Vzhledem k rozdílu cen není pravděpodobné, že by bylo výhodné nakoupit plyn levně v červnu a prodat ho draze na začátku příštího roku kvůli omezené kapacitě zásobníků.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/ekonomika/)
Europol rozbil šifrovanou komunikaci organizovaného zločinu
28.06.2023
Europol zveřejnil informace o tisících zatčených lidí podezřelých z trestné činnosti ve spojitosti s používáním šifrovaného komunikačního nástroje EncroChat. Díky aktivní spolupráci napříč evropskými agenturami, členskými státy EU a třetími zeměmi na rozbití této sítě bylo zabaveno například více než sto tun kokainu či bezmála tisícovka zbraní. Europol na svých webových stránkách vyčíslil, že likvidace šifrovaného komunikačního nástroje EncroChat vedla k 6 558 zatčením po celém světě. „Z toho 197 zatčených představovalo vysoce hodnotné cíle,“ píše organizace Evropské unie, která má na starost prevenci a potírání organizované trestné činnosti.
Europol vyjmenoval i další bilance zásahu. Během zátahu bylo zabaveno 30,5 milionu tablet chemických drog, 103,5 tuny kokainu, 163,4 tun konopí, 3,3 tuny heroinu, 971 vozidel, 271 nemovitostí a domů, 923 zbraní, 21 750 kusů střeliva a 68 výbušnin, 83 lodí a 40 letadel. Zatčení podezřelí dostali dohromady zatím 7 134 let odnětí svobody. Jak ale vyšetřovatelé po celém světě zjistili, nešlo pouze o prohřešky ve formě pašování drog nebo zbraní. Jde z 11,46 % vraždy, 14 % praní špinavých peněz, 33,29 % pašování drog, 6,45 % pašování zbraní a 34,8 % organizovaný zločin.
Vyšetřování trvá už šest let. Vyšetřování trestné činnosti začaly francouzské orgány v roce 2017. Francouzská bezpečnostní organizace Gendarmerie Nationale, působící po boku národní policie, zjistila pravidelný výskyt telefonů, které v sobě měly EncroChat, při operacích proti organizovaným zločineckým skupinám. V ústředí této organizace následně vznikla operační pracovní skupina známá jako OTF EMMA. Pod jednu střechu sdružila vyšetřovatele a odborníky z Europolu, členských států a třetích zemí. „Společně pracovali na údajích z EncroChatu a vyšetřovali nejnebezpečnější zločince na světě. Europol od té doby podporuje vedlejší vyšetřování zahájená po celém světě.“
S
Evropská komise navrhla podpůrný balík pro zemědělce, ČR má dostat 160 milionů korun
27.06.2023
Země Evropské unie by si mezi sebe měly rozdělit dalších 330 milionů eur (7,8 miliardy korun) ze zemědělské rezervy na zmírňování dopadů levného dovozu ukrajinských obilovin, rostoucích nákladů či klimatických změn. Navrhla to Evropská komise v reakci na požadavky zemědělců z řady států. Česko by z nově uvolněných peněz mělo získat téměř 6,9 milionu eur (přes 160 milionů korun). Plán musí nejprve schválit členské země. Ty dnes souhlasily s rozdělením dříve navržených 100 milionů eur mezi Polsko, Maďarsko, Slovensko, Rumunsko a Bulharsko.
Farmáři z těchto států v bezprostředním sousedství Ukrajiny si v posledních měsících stěžovali na problémy s odbytem svých produktů kvůli levnému zboží, které do EU proudí z Ukrajiny. EU ve snaze pomoci ukrajinskému hospodářství zrušila cla a pokouší se pomoci v zásobování afrických či blízkovýchodních zemí ukrajinskou pšenicí, velká část ji však končila na unijním trhu. Komise proto uvolnila zmíněných 100 milionů, jejichž rozdělení dnes schválily členské státy. Česko a další země přitom na jednáních unijních ministrů zemědělství vznášely požadavky na vlastní kompenzace. V českém případě šlo o druhotný dopad levného ukrajinského dovozu, zemědělci z dalších zemí si stěžovali například na sucho nebo zdražování paliv. Z navržených 330 milionů pro ostatních 22 zemí by nejvíce měly získat Španělsko (81 milionů), Itálie (61 milionů) a Francie (53 milionů). Státy mohou podle komise přidat zemědělcům z vlastních rozpočtů až dvojnásobek částky vyhrazené z fondů EU.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
EU se shodla na jedenáctém balíku sankcí proti Rusku
22.06.2023
Dnes se velvyslanci zemí Evropské unie shodli na jedenáctém balíku sankcí proti Rusku, který má za cíl omezit jeho schopnosti pokračovat v agresi vůči Ukrajině, oznámilo švédské předsednictví Rady EU. Nová sada sankcí, o které se jednalo mezi dvaceti sedmi členskými zeměmi po dobu více než šesti týdnů, zahrnuje zejména opatření zaměřená proti obcházení stávajících sankcí. Aby tyto sankce nabraly účinnost, musí být formálně schváleny jednotlivými členskými státy.
Od začátku loňské ruské invaze zavedl Evropský blok tvrdé sankce vůči ruskému hospodářství, které omezily vývoz vojensky využitelných technologií, dovoz ropy a obchodní vztahy s bankami.
Nicméně některé sankce byly obejity režimem prezidenta Vladimira Putina prostřednictvím jiných zemí a zahraničních společností. Nový dohodnutý balík sankcí, který zahrnuje nejen další osoby spojené s ruským režimem, ale také nástroje k zabránění porušování sankcí, se snaží tuto situaci řešit.
"Posílení omezení vývozu a zaměření na subjekty podporující Kreml představuje další úder pro Putinův válečný stroj," uvítala dohodu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Členské státy by měly formálně potvrdit tuto dohodu ještě v průběhu tohoto týdne.
S