Německo podporuje unijní embargo na dovoz ruské ropy, Maďarsko je proti
02.05.2022
Německo v odvetě za ruskou invazi na Ukrajinu podporuje možnost společného embarga Evropské unie na dovoz ropy z Ruska. V nočním pořadu televize ARD to prohlásila ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Německý ministr hospodářství Robert Habeck před týdnem řekl, že Německo by se už teď dokázalo bez ruské ropy obejít. Naopak Maďarsko v pondělí zopakovalo, že jakékoliv unijní embargo na dovoz ropy a plynu z Ruska nepodporuje.
"V Evropské unii podporujeme to, abychom se v šestém sankčním balíku EU společně rozhodli pro zastavení (dovozu ruské) ropy," řekla Baerbocková o možném zablokování dodávek ropy z Ruska. Zdůraznila, že přípravy na provoz bez ruské ropy jsou v plném proudu, a dodala, že odvolávání sankcí proti Moskvě bude myslitelné teprve po úplném stažení ruských vojáků z Ukrajiny.
Německý ministr hospodářství minulý týden v úterý prohlásil, že možné zastavení dodávek ropy z Ruska by už pro Německo nebylo katastrofou, neboť podíl této ropy na spotřebě suroviny v Německu se během několika týdnů podařilo snížit z 35 na 12 procent. Ministr ale upozornil, že odmítnout ruskou ropu by mohlo vést ke zdražování.
V
(Zdroj: aktualne.cz)
Inflace v eurozóně zrychlila na 1,5 procenta
18.12.2017
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v listopadu zrychlil na 1,5 procenta z říjnových 1,4 procenta. Oznámil to v pondělí statistický úřad Eurostat. Potvrdil tak svůj rychlý odhad z konce minulého měsíce. K růstu meziroční míry inflace největší měrou přispěly ceny pohonných hmot.
Evropská centrální banka (ECB) usiluje o to, aby se inflace v eurozóně pohybovala těsně pod dvěma procenty. Banka se snaží inflaci i hospodářský růst v eurozóně podporovat rekordně nízkými úrokovými sazbami a rozsáhlými nákupy dluhopisů. Na říjnovém zasedání ale ECB rozhodla, že od ledna sníží měsíční objem nákupů dluhopisů na 30 miliard eur (770 miliard korun) z nynějších 60 miliard eur. Minulý týden pak ECB zlepšila odhady růstu ekonomiky eurozóny pro letošek i na další dva roky a předpověděla, že inflace by do roku 2020 měla dosáhnout 1,7 procenta. V celé Evropské unii meziroční růst spotřebitelských cen v listopadu zrychlil na 1,8 procenta z říjnových 1,7 procenta. Nejvyšší inflaci vykázalo Estonsko, kde ceny vzrostly o 4,5 procenta. Nejpomaleji se ceny zvýšily na Kypru, a to o 0,2 procenta.
Brexit se pohnul z místa
15.12.2017
Velká Británie a Evropská unie mohou začít jednat o tom, jaké budou mít vzájemné vztahy poté, co Spojené království unii opustí. Na summitu v Bruselu to schválili lídři 27 členských zemí unie. Posvětili tak předchozí dohodu evropských a britských vyjednavačů o podmínkách vzájemného "rozvodu".
Unie a Británie tak v lednu začnou jednat o tom, co se stane v březnu 2019, kdy Londýn z EU vystoupí. Britská premiérka Theresa Mayová už požádala o přechodné období – po samotném brexitu by se tak ještě zhruba dva roky nemělo praktiky nic změnit. Británie chce přechodné období proto, aby se její firmy mohly připravit na odchod z evropského vnitřního trhu a celní unie. Na evropský trh směřuje víc než 40 procent britského vývozu, a je tak pro Británii klíčový. V březnu by pak vyjednavači měli začít jednat o definitivní podobě vztahů mezi Británií a unií. Tedy hlavně o tom, podle jakých pravidel spolu budou obě strany obchodovat. Jednání o rozvodu, takzvaná první fáze, trvalo několik měsíců. "Druhá fáze bude výrazně těžší než první, a ta byla velmi těžká," prohlásil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. V přechodném období, na kterém se chce premiérka Mayová domluvit, by její země měla mít stejný přístup na evropský vnitřní trh jako dosud. Výměnou za to ale bude podle EU muset dodržovat jeho základní pravidla, tedy například umožnit volný pohyb osobám z ostatních zemí unie.
Evropská investiční banka poskytne fondu ČEZ přes miliardu korun
15.12.2017
vropská investiční banka (EIB) poskytne fondu Inven Capital, který je dceřinou firmou energetické společnosti ČEZ, 1,28 miliardy korun (50 milionů eur) na investice do energetických inovací. Fond Inven Capital investuje do rychle rostoucích energetických start-upů působících například ve fotovoltaice, energetických úsporách nebo elektromobilitě.
Stejnou částkou podpoří iniciativu také ČEZ, na investice v oblasti tak bude mít Inven v rámci spolupráce s EIB připraveno přes 2,5 miliardy korun (100 milionů eur). Další peníze fond investuje samostatně. Dohoda byla podepsána v pátek v Praze. "Společně s původně poskytnutým kapitálem ze strany ČEZ a dodatečným financováním z EIB bude společnost Inven Capital disponovat kapitálem v celkové výši přibližně 240 milionů eur (6,2 miliardy korun)," uvedl dnes výkonný ředitel Inven Capital Petr Míkovec. Místopředseda představenstva ČEZ Tomáš Pleskač doplnil, že aktivity Inven Capital výrazně přispívají k rozvíjení činnosti firmy v oblasti decentralizované energetiky a obnovitelných zdrojů. Firmu Inven Capital založil ČEZ koncem roku 2013, tehdy pod názvem ČEZ Nová energetika. Inven, který funguje jako fond, měl podle dřívějších informací dosud k dispozici až pět miliard korun. Zdařilé investice má od Invenu nakupovat ČEZ.
Ochranu osobních údajů musí nově zajistit i firmy se sídlem mimo EU
13.12.2017
Když sedmadvacetiletý rakouský aktivista Max Schrems zažaloval americkou společnost Facebook kvůli nedostatečné ochraně osobních údajů, trvalo dva roky, než evropské soudy vyhodnotily, zda se vůbec mohou kauzou zabývat. Od května příštího roku už takové průtahy v podobných případech pravděpodobně nenastanou. Začne platit nové evropské nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) a jedním z jeho cílů je ochránit osobní údaje občanů Evropské unie i poté, co opustí její území.
Max Schrems v roce 2015 s žalobou proti Facebooku nakonec uspěl a dosáhl i zpřísnění legislativy. Stále však neví, zda by měla firma platit odškodnění svým uživatelům za to, že předávala americkým úřadům jejich data. Kromě něj se totiž jedná o další desetitisíce Evropanů. Případ je spíše ojedinělý a Evropský soudní dvůr ještě nerozhodl, zda se Schrems může domáhat odškodnění podle evropských pravidel, nebo má jít cestou hromadné žaloby, typické pro americké prostředí. Nové evropské nařízení posiluje ochranu práv všech osob, jejichž citlivé údaje soukromé firmy nebo veřejné instituce zpracovávají. Také proto se odborníci z právní praxe domnívají, že podobné kauzy budou v budoucnu častější. "Na základě vyšší transparentnosti nakládání s osobními údaji, kterou GDPR zavádí, by mohlo podobných případů, jako byla kauza Maxe Schremse proti Facebooku, přibývat," říká například Filip Horák, expert z advokátní kanceláře KPMG Legal. Důvodem je podle něj zejména fakt, že legislativa zavádí některá nová práva pro občany Evropské unie, jako třeba právo žádat výmaz všech osobních údajů, které o nich správce nasbíral. To mohou lidé vyžadovat přímo u společností, jako je Facebook, Amazon nebo Google, pokud si myslí, že firmy jejich soukromá data nezákonně předávají do zahraničí. Bez ohledu na místo sídla se novými pravidly musí řídit jakákoli společnost nebo instituce, která s osobními údaji evropských občanů pracuje. Stačí například, že jim nabízí zboží, služby nebo působí na evropském trhu.