Plyn pro evropský trh dál zlevňuje, dopoledne se dostal k 70 eurům za MWh
02.01.2023
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh první obchodní den letošního roku pokračuje v poklesu. Dopoledne vykazoval klíčový termínový kontrakt na plyn pokles o více než sedm procent, a cena se tak dostala k 70 eurům (1692 Kč) za megawatthodinu (MWh). Plyn je nyní nejlevnější od druhé poloviny loňského února, tedy od doby, než začala válka na Ukrajině. K nízkým cenám teď přispívá hlavně teplé počasí a s tím související nižší poptávka.
Kolem 11:00 SEČ se cena plynu s dodáním v únoru ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku pohybovala kolem 74 eur za MWh, a proti poslednímu obchodnímu dnu loňského roku tak vykazovala pokles téměř o tři procenta. Cena plynu v Evropě klesá už asi tři týdny, ceny v TTF jsou pro evropský trh určující. Dlouhodobě klesají i velkoobchodní cena elektřiny.
Meteorologové předpovídají, že v příštích dvou týdnech budou teploty ve většině regionů v Evropě nad průměrem pro toto roční období. Díky tomu se Evropa bude schopna vyhnout nejhoršímu scénáři v podobě brzkého vyčerpání zásobníků na plyn už v zimních měsících. Za prosinec se cena plynu snížila asi o 47 procent díky tomu, že chybějící ruský plyn se Evropě podařilo z velké části nahradit dovozem zkapalněného zemního plynu (LNG), hlavně ze Spojených států.
V
(Zdroj: aktualne.cz)
Rozhovor Česko euro potřebuje, aby získalo společnou měnu s Německem
29.08.2018
Česká vláda by měla začít připravovat přechod na euro tím, že by dala korunu do dvouletého směnného mechanismu ERM II, který eurozóna vyžaduje coby test stability měny. V rozhovoru pro HN to řekl Jan Švejnar, ekonom a profesor působící v USA na prestižní Kolumbijské univerzitě.
"Pro Českou republiku je dobré být v kterékoli měnové unii, ve které je Německo, protože s ním tato země tolik obchoduje," řekl Švejnar. Podle něj sice problémy Itálie ohrožují jednotu eurozóny a Česko proto nemusí se vstupem pospíchat, mělo by ale být na vstup připravené. "Můžeme postupně vstoupit do systému ERM II a po dvou letech se definitivně rozhodnout. Mělo by se mluvit o tom, že je pro nás výhodnější být v eurozóně, ve které je Německo, než nebýt. Také jsme de facto už silně euroizovaná ekonomika. Většina transakcí u velkých společností se už odehrává v euru," řekl Švejnar. Česko by už letos mělo podle ministerstva financí splnit hlavní maastrichtská kritéria - tedy držet pod kontrolou inflaci, veřejné finance a dluh a mít úrokové sazby blízko sazbám v eurozóně. Další podmínkou jsou úspěšně udržet dva roky tuzemskou měnu v jakémsi "předpokoji eura" - mechanismu směnných kurzů ERM II. To znamená, že koruna se v tomto období nevychýlí o více než 15 procent nad nebo pod stanovený středový kurz. Smyslem tohoto dvouletého testu je prokázat, že měna je dostatečně stabilní.
Sucho způsobilo škody až za 11 miliard
27.08.2018
Sucho letos způsobilo škody v českém zemědělství za devět až 11 miliard Kč, řekl v pátek na tiskové konferenci na agrosalonu Země živitelka prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek.
Zemědělci budou chtít od státu odškodnění dvě až 2,5 miliardy korun, aby pomoc byla ekvivalentní kompenzacím v Německu. Největší škody budou na obilovinách, u cukrové řepy, chmele i na krmných plodinách, řekl. Zemědělci by chtěli odškodnění do konce roku. Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) je připraven se zemědělci jednat, zvažuje už nejvhodnější způsob vyplácení náhrad. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je odškodnění na Tomanovi, ale musí být objektivní. "Uvažujeme o vyplácení náhrad za škody nad 30 procent, posuzovaných na základě jednotné a jednoduché metodiky ve spolupráci například s Českým hydrometeorologickým ústavem na úrovni jednotlivých katastrů tak, aby pomoc byla co nejrychlejší," řekl vedoucí tiskového oddělení ministerstva Václav Tampír. "Musí to být samozřejmě objektivní, to je na panu ministrovi," řekl k možnému odškodnění Babiš. "My musíme vymyslet dlouhodobou strategii ohledně vody, má to za úkol pan (ministr životního prostředí z ANO Richard) Brabec a pan Toman," doplnil premiér. Ze zprávy vědeckého týmu InterSucho vyplývá, že suchem bylo ve středu postiženo 94 procent území Česka, což je letošní maximum. Na 70 procentech území je sucho výjimečné či extrémní.
Německo bude mít opět nejvyšší přebytek běžného účtu
22.08.2018
Německo zřejmě bude mít letos již třetí rok za sebou největší přebytek běžného účtu platební bilance na světě. Měl by dosáhnout 299 miliard dolarů (6,7 bilionu korun), zatímco druhé Japonsko bude mít přebytek 200 miliard dolarů. Vyplývá to z prognózy německého ekonomického institutu Ifo. Zpráva zřejmě obnoví kritiku ekonomické a fiskální politiky největší evropské ekonomiky od obchodních partnerů i mezinárodních institucí.
Bilance běžného účtu je širším měřítkem obchodu, sleduje tok zboží a služeb a také investic do země a ven. Na třetí místo by se letos mělo dostat Nizozemsko s přebytkem 110 miliard dolarů. Naopak Čína mezi třemi státy s největším přebytkem nebude, a to kvůli růstu dovozu a nižší návratnosti kapitálu v zahraničí. Naopak Spojené státy zůstanou zemí s největším schodkem. Ten má podle ekonoma Ifo Christiana Grimmeho činit 420 miliard dolarů. Ve vztahu k hrubému domácímu produktu (HDP) by se měl přebytek bilance běžného účtu Německa snížit letos na 7,8 procenta z loňských 7,9 procenta HDP. Od roku 2011 je přebytek trvale nad takzvanou indikativní prahovou hodnotou Evropské komise (EK), která činí šest procent HDP. Pokud je tato hodnota trvale překračována, může to mít za následek politická doporučení. Evropská komise formálně identifikovala makroekonomickou nerovnováhu v Německu poprvé v roce 2014. Od té doby tuto kritiku každým rokem potvrzuje. Ve svém doporučení komise uvádí, že Německo by mělo své přebytky používat ke zvýšení státních investic a vytvořit příznivé podmínky pro vyšší růst reálných mezd. Podobné doporučení poslal Berlínu i Mezinárodní měnový fond (MMF).
Záchrana Řecka končí, do státní kasy nateklo 300 miliard eur
20.08.2018
Dnešním dnem dokape záchranná infuze, díky níž do řecké státní pokladny přiteklo bezmála 300 miliard eur. Poslední balíček mezinárodní finanční pomoci, která měla odvrátit státní bankrot, končí a helénská republika se teď musí postavit na vlastní nohy. Čeká ji návrat na finanční trhy, který znamená, že Řecko bude po letech spoléhání se na někoho jiného financovat svoje hospodaření prodejem dluhopisů na trhu stejně jako kterákoli jiná země.
Vyhráno ale nejzadluženější země Evropské unie rozhodně nemá. Finanční krize měla na životy Řeků drtivý dopad a jizvy po ní zůstaly hluboké. "Do České republiky jsem se přestěhoval, protože zde mám práci v oboru a za lepší peníze. V Řecku je většina volných pracovních míst přístupná jenom v Aténách a zaměstnavatelé hledají lidi se zkušenostmi. Pokud jste krátce po škole, nemáte šanci," popisuje Geórgios Vogiatzis, šestadvacetiletý absolvent počítačového inženýrství z Krétské technické univerzity. Jeho příběh dobře ilustruje situaci, ve které se Řecko dnes nachází. Ekonomika se sice pomalu zotavuje, v letošním roce by měla růst tempem 1,9 procenta, ale země zůstává po hospodářské krizi v hlubokých potížích. Řecko musí plnit podmínky stanovené věřiteli, kterými jsou členské země eurozóny, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond.